Němečtí důchodci jsou ti nejchudší důchodci v České republice

Mgr. Martin Dzingel, který byl nedávno znovu zvolen prezidentem Shromáždění německých spolků v České republice, obohatil letošní zemské shromáždění sudetoněmeckého landsmanšaftu v regionu Badensko-Württembersko nahlédnutím do současné situace Němců v České republice a poskytnutím dojmů ze své různorodé práce na udržení a dalším rozvoji německé kultury v oblastech původu sudetských Němců.

Dzingel se několikrát zmínil o dosud platících prezidentských dekretech prezidenta Edvarda Beneše, jejichž následkem mimo jiné je také to, že němečtí důchodci byli nejchudšími důchodci v České republice. Působivě popsal situaci v jeho vlastní rodině, čímž podpořil statistická čísla osobními zážitky. S úžasem vzali účastníci na vědomí, že československý stát Němcům, kteří měli zůstat po skončení druhé světové války v Československu,  odebral část jejich příjmů na reparace. Vzhledem k jejich německé národnosti byli také méně placeni, což také vedlo k dalšímu snížení starobních důchodů; toto bylo také statisticky doloženo.

Podle nedávných odhadů existuje v České republice asi 40.000 až 50.000 Němců. Tato čísla použil, i když při posledním sčítání uvedlo německou národnost mnohem méně lidí. Ale dá se předpokládat, že velký počet občanů neuvedlo národnost přesně.

Dzingel řekl, že i přes stále platící dekrety se situace Němců se v České republice obecně zlepšila . Vlastní vysílání v poslední době umožnilo, aby se německý jazyk a německá kultura dostaly k širšímu publiku. Nyní budou týdně zprávy. Joko pozitivum je také třeba zmínit zákon o menšinách, který umožňuje mnoho věcí. Nicméně, jak zdůraznil Dzingel „když nejsou Benešovy dekrety zneplatněny, nemáme žádné možnosti.“

Jedním z témat jeho projevu byly hřbitovy. Stav hřbitovů s německými hroby je špatný a mnoho jich bylo opuštěno. „Kříže zůstávají, i když hroby zanikají,“ řekl. Častěji bylo možné alespoň zachovat povahu hřbitovů v případě, že byly reklasifikovány jako parky. To byl úspěch ve společném díle ve vlasti setrvavších a vyhnaných Němců.

Při výročí Česko-německé deklarace z roku 1997 došlo v tomto roce k celé řadě událostí, pozornost přitáhlo zejména Německo-české kulturní jaro. Děti a mladí lidé přitom byli v Jabloneci nad Nisou, Trutnově a Hlučínsku, v popředí. Německo-české kulturní festivaly ve městech Liberec a Opava přinesly kvalitní německou kulturu. Udržování a rozvoji německé kultury v zemích původu věnovali sudetští Němci a německé kluby velkou pozornost. S obzvláštním potěšením poukázal Martin Dzingel na „Novinářskou cenu Johnny Kleina“, která byl udělena loni poprvé. Každé dva roky by měla být s podporou města Šumperk udělována  novinářům.

Úspěšným příkladem toho, jak německá kultura získala své místo, bylo oživení německých fotbalových klubů v Praze. Vzniklé sdružení se hlásí ke slavnému bývalému Clubu DFC a je určeno zejména pro mladé. V souhrnu Dzingel opět zdůraznil vynikající práci německých klubů v České republice, vyznačující se celou řadou projektů v oblasti kulturní práce a jazykových kurzů, ale také v sociální angažovanosti.

Po jeho přednášce následovala živá diskuse. Publikum poděkovalo za aktuální vhled do života německé menšiny a požadovalo rovná práva pro Němce v České republice.

Sudetenpost, 8.6. 2017, str. 6, bez autora a značky

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf