Německé místo v centru EU je neudržitelné

15.1.2018 VSa        Přečetli jsme: Německo nemá kompetence na to být lídrem EU. Vzorem může být v ekonomice, ale zemi chybí  měkká i tvrdá síla a jasná dlouhodobá vize v zahraniční politice.

Je nesprávné označovat Berlín za lídra, protože mu chybí tvrdá i měkká síla, tvrdí článek napsaný pro noviny Financial Times v rámci studentské soutěže.

Enrico Ellero je studentem milánské univerzity. Jeho esej patří k vítězným v rámci projektu Financial Times o budoucnosti Evropy. (Poznámka redakce: Článek přinášíme proto, abychom našim čtenářům ukázali také to, jaké myšlení se oceňuje.)

Než začneme hovořit o roli Německa v Evropě, musíme určit, na jakých pilířích je možno vytvořit silné a trvalé vůdcovství, píše Ellero. Ekonomická síla je důležitá, ale nestačí k tomu, aby stát rozšířil sféru svého vlivu. Německo může být ekonomickým motorem Evropy, ale chybí mu tvrdá i měkká síla, což jsou jádra skutečného lídrovství.

20. století by nepatřilo USA, pokud by nezvýšily svou vojenskou přítomnost a nevyvezly do světa svůj způsob života. Nazývat Německo lídrem je proto nesprávné. Těžké dědictví nacismus a legitimní obavy evropských zemí zabránily Německu v obnovení silné armády po druhé světové válce. Během následujících desetiletí se anti-militaristický postoj ukotvil v institucích západního Německo i ve veřejném mínění. I tak bylo západní Německo považováno za evropský štít proti Sovětskému svazu.

V zemi byl obrovský počet jednotek USA než v jakémkoliv jiném členu NATO v Evropě. Síla německého Bundeswehru zde byla jen kvůli komunistickému nebezpečí, myslí si Ellero. Potom, co se Sovětský svaz rozpadl, tak se začala umenšovat. Po znovusjednocení začaly vojenské výdaje Německa klesat a ozbrojené síly byly drasticky sníženy. To se změnilo v únoru minulého roku, kdy ministryně obrany argumentovala pro nárůst jednotek, aby čelily vážným hrozbám pro národní a evropskou bezpečnost jako je Islámský stát, ruská agresivita a obchodování s lidmi.

Proč tato změna?

Je možné, domnívá se Ellero, že výroky Trumpa sehrály důležitou roli. Americký prezident velmi kritizuje malé příspěvky, které Německo do aliance poskytuje. Merkelová a její ministryně obrany na to reagovaly tak, že Německo investuje do moderních forem bezpečnosti, která je důležitá jako tradiční a to včetně rozvojové pomoci a diplomacie. Ale krátce poté Merkelová zdůraznila, že Německo je zavázáno  2 % HDP na vojenské výdaje. Možná tedy Trumpovy tweety nebyly tak zbytečné, myslí si Ellero.

Další faktor spojuje nejmocnější země na světě a Německo ho nemá. Po Brexitu to bude už jen Francie, která bude mít jadernou sílu na kontinentální Evropě, což může vést k jejím aspiracím na lídra v oblasti tvrdé síly. Jenže vojenská síla není jedinou základnou pro vůdcovství. I důvěra je důležitá.

Jak je Německo viděno ze zahraničí? Podle průzkumů Pew Research Center si většina lidí ve Španělsku, Itálii, Řecku a Polsku myslí, že Německo má příliš velký vliv na rozhodnutí EU. Není žádná náhoda, že tam najdeme země Středomoří. Jejich ekonomický propad a především dluhová krize vytvořily negativní image Německa v jižní Evropě, což jeho snahy o vůdcovství podkopává.

V současnosti, uzavírá Ellero, může být Německo vzorem pro Evropu co se týká ekonomie, obchodu a správy financí, ale nic víc: nemá žádnou jasnou dlouhodobou vizi, ani důvěryhodnost nutnou k rozvoji nějaké vize, která by mohla být sdílena většinou jeho partnerů v EU. Pokud evropské země budou následovat německý politický směr, pak se celá EU může oslabit, zakončuje Ellero.

Ve světě, v němž tvrdá síla, jaderné zastrašení, měkká síla i ideologie stále hrají roli, by bylo bláhové nechat se vést zemí, která nevyniká ani v jednom.

http://casopisargument.cz/2018/01/15/nemecke-misto-v-centru-eu-je-neudrzitelne/