Německé menšiny by měly hrát aktivní roli

Rumunský prezident Johannis mluvil při berlínském uctění památky vyhnanců

Bylo to, abych citoval německého ministra vnitra Thomas de Maizièra, „krásné, skvělé gesto“, když poprvé promluvil představitel cizího státu při, zádušní mši za oběti útěku a vyhnání. Rumunský prezident Klaus Werner Johannis, Transylvánský Sas ze Sibiu, vzdal hold mnoha německým obětem deportací do zemí bývalého Sovětského svazu.

Po druhé světové válce bylo 70.000 příslušníků německé menšiny zavlečeno z Rumunska do Ruska. 10.000 lidí přišlo o život. Tato historická skutečnost patří k lepšímu vnímání toho „kdo jsme a co máme dělat v budoucnosti.“ Jeho země podporuje z tohoto důvodu silné německé menšiny v Rumunsku, a povzbuzuje je, aby hrály aktivní roli. Nejen ctí památku obětí komunismu, ale také vyplatilo široké restituce. Rumunská menšinová politika je podle Johanese vzorem pro Evropu.

Mnoho příslušníků německé menšiny je až dodnes „vězněm své vlastní paměti.“ Prezident citoval z knihy „Affenschaukel“ rumunsko-německé nositelky Nobelovy ceny Herty Müllerové: „Lidé ze světa sem utíkají, i když nemají co říct, kromě toho, že mají hlad.“ Johannis se hlásí k humanitární uprchlické politice, ale řekl, že má také strach z terorismu v Evropě. „Jsme svědky rostoucího nacionalismu v Evropě.“ To je důvod, proč tento kontinent musí chránit své hodnoty, jako je tolerance, kulturní rozmanitost a solidaritu v přerozdělení uprchlíků - jež jsou zákeřně napadány státy v bývalém východním bloku, které odmítají „kvóty uprchlíků“.

„Přejeme si, aby se historie neopakovala,“ řekl Johannis - i když tomu realita bohužel nenasvědčuje. Současné problémy mohou být překonány pouze, „pokud ukážeme, že jsme se poučili z historie.“

Na Maizièrově ministerstvu diskutovali s německými a polskými studenty a pamětníky o jejich osudu vyhnanců. Den památky obětí útěku a vyhnaní nebyl dnem stárnoucí a mizíci generace, uvedl ministr. Den patřil spíše živé kultuře vzpomínání: „Ušetřena před válkou a vyhnáním bude jen generace, která bude mít vůli a sílu na trvalé usmíření Evropy a soudržnost ve svobodné společnosti. To zajistí, jen pokud se vždy znovu přesvědčí, co útěk a vyhnání v historii a v současné době opravdu znamenají.

Sudetenpost, 3.8. 2017, str. 2, bez autora a značky, „Foto: EPP / CC BY 2.0

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf