Němci z Československa, Polska a Maďarska byli odsunuti do Německa, nikoliv vyhnáni ze života!

Němci z Československa, Polska a Maďarska byli odsunuti do Německa. Přes tento historický fakt mluví tzv. sudetoněmecký landsmašaft a značná část Němců o vyhnání. Tanto termín si odsunutí Němci sami vytvořili v rozporu s terminologií užívanou Postupimskou smlouvou i dalšími akty spojenců, v nichž se mluví o přesídlení, transferu nebo odsunu. Nechceme dále argumentovat pro uvedené termíny, ale chceme poukázat na daleko závažnější skutečnosti.

Němci, včetně tzv. sudetských Němců, a jejich spojenci v průběhu druhé světové války vyhnali ze života snad téměř 50 milionů lidí. Neměli by si tento fakt konečně uvědomit, kát se, omluvit se mrtvým i živým a přestat se sebestředným litováním nad svým tzv. vyhnáním. Odešli z jednoho místa a byli dopraveni do Německa. Byli živí. Na rozdíl od milionů jimi zavražděných lidí. A to je ten velký rozdíl, který by si měli konečně uvědomit.

Z Československa odešlo asi téměř 100 tisíc německých antifašistů, včetně jejich rodinných příslušníků. Odešli dobrovolně za zvláštních podmínek pro ně výhodných. Někteří z nich mířili do sovětské okupační zóny, aby se zde podíleli na budování nových německých správních orgánů. Byli to lidé, kteří s námi v těžkých dnech stáli proti nacismu a proto mohli v republice zůstat. Opustili své domovy, aby německé vlasti pomohli. Ti si zaslouží naši vzpomínku a úctu.Nokoliv však ti, kteří sní o tzv. sudetenlandu, o němž dosud neví, zda by zůstal součástí České republiky nebo byl připojen k Německu. A k tomu všemu ještě požadují restituce nebo náhradu škod, jež jim "vyhnáním" vznikly.

Že nám Německo dosud dluhuje reparace ve výši cca 360 miliard předválečných korun, tj. více než 3 biliony korun současných, o tom Němci nechtějí ani slyšet, nacožpak aby začali řádně svůj dluh splácet. Ještě nikdo nezpochybnil Pařížskou reparační úmluvu. Nikdo nezrušil princip mezinárodního práva, že agresor je povinen své oběti zaplatit veškeré škody, které jí agresí vznikly. Němci byli agresoři a my jejich obětí. Tož žádejme, co nám po právu patří.

K. Malý