Němci ven! Deutsche raus!

Premiéra jako součást brněnského Dne smíření

Studijní text

Brněnské domovské sdružení vyhnaných Brňanů se účastnilo, v rámci týdne usmíření, na festivalu "Ztracené/nalezené domoviny (Verlorene/gefundene Heimaten) 20. května až 2. června 2016". Přitom byl z jeho iniciativy poprvé v moravském hlavním městě předveden film "Němci ven! - Deutsche raus!" dolnorakouského režiséra Simona Wielanda.

Film je založen téměř výhradně na svědeckých prohlášeních. Témata zahrnují poklidné soužití Čechů a Němců před roky 1938/39 a naopak nucené vyhnání německých občanů Brna v roce 1945. Skromně se objevují současné dokumentární záběry. V souladu s tím se nejedná o dokument skutečnosti a analýzy událostí, ale spíše o uspořádanou sérii tematických zpráv pamětníků.

Po uvítání a úvodu ze strany předsedy Bruny Rudolfa Landrocka v refektáři kláštera augustiniánů v Brně, byl v historickém místě promítán 90-minutový film.

Bezprostředně sousedící klášterní zahrada byla místem setkání pro brněnské Němce, odkud byli brutálně vyhnáni na konci května 1945 mimo město.

Ve filmu promluvili svědci o svých zkušenostech, svých životech před odsunem, svém vztahu k českým občanům. Sledován je osud jednotlivců a událostí během pochodu smrti a integračních problémů po vyhnání. Důležité informace byly otitulkovány v českém jazyce.

Po filmu následovala panelová diskuse pod vedením politika Strany zelených Jaroslava Ostrčilíka s pamětníky - Marií Schrimpel, Evou Singer, Janem Polanským a Rudolfem Landrockem. Události a hrůza musely být tak hrozné, že si pamětníci mohou vybavit ještě dnes bezpočet detailů. A to navzdory tomu, že vyhnání zažili ještě v dětství a vraceli se k událostem před více než 70 lety. Tyto zprávy o zážitcích ukázaly, že vyhnání je i dnes velmi emotivní záležitostí pro miliony Němců. Podrobné informace, například bití starých mužů, kteří nemohli pokračovat v cestě, se drží v paměti dítěte navždy.

Pro české publikum, zejména mladé, byly popsané události novinkou. Zde nabyla abstraktní operace "Odsun" konkrétní rozměr, barvu, hmatatelnost. Zde bylo popsáno peklo lidské krutosti. Současní mladí Češi v refektáři získali představu o tom, co museli vytrpět ženy, děti a staří lidé, jen proto, že byli Němci. Znovu a znovu opakované názory a hodnocení příbuzných tehdejších českých členů doprovodu byly v konfrontaci s vylíčením kruté reality postižených osob trapné.

Předseda Bruny Landrock řekl, že nacionalismus 19. a zejména 20. století se stal zdrojem nenávisti a násilí, chudoby a bídy. Na Moravě byla staletá plodná symbióza mezi Čechy a Němci vyhnáním téměř zcela zničena. Způsobené škody jsou obrovské. Vzhledem k tomu a k utrpení obětí neexistuje žádná jiná alternativa ke smíření.

dis, Sudetendeutsche Zeitung, 17.6. 2016, str. 2

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf