Němci prchají na všech frontách

– Národní povstání na Slovensku

30. srpna 1944      

Se všech stran docházejí zprávy předůležité. Nemusím vám je opakovat. To, co se děje ve Francii, na Seině a na Aisně, útěk rozbitých německých armád k Rýnu a údolím řeky Rhôny, to, co se stalo v Rumunsku, v Bulharsku, uherské nížině, do níž se začíná valit sovětská armáda, obrovské a nenahraditelné německé ztráty na všech čtyřech bojištích, to všechno mluví jasnou řečí samo za sebe a nepotřebuje komentářů. Víte sami, že Německu odzvánějí, a víte sami, že tlachy o pustošivém účinku německých dudlíků, jak my tady říkáme té pumě V 1, na spojenecké vedení války jsou hloupá lež, hrozby zbraní V 2 a V 3, které prý válku rozhodnou, jsou propagační mystikou. Tak hloupý národ se ještě v dějinách nevyskytl, aby si dal vyrvat hotové již vítězství nějakou zázračnou zbraní, která nota bene ještě prý ani není hotova. Spojenci nejsou však ani hloupí ani se hned tak nezaleknou obětí; to už ve svých dějinách a zvláště v této válce dokázali.

Jakkoli nesmírně jsou však vítány zprávy z politických a vojenských front, zprávu pro nás nejdůležitější nám posílá Slovensko. Věděli jsme již dávno, že k tomu dojde. Věděli jsme, že všechno to, co ti bídní Tisové, Tukové, Machové a Čatlošové, opakuji Čatlošové, vyhlašují do světa o cítění a názorech slovanského lidu, je sprostý podvod, a věděli jsme, že není daleka chvíle, kdy slovenský lid sám promluví hlasem nezfalšovaným a činy, které budou průkaznější než slova. Co vykonali slovenští vojáci, kteří přešli k partyzánům a k Rudé armádě v Sovětském svazu a k západním spojencům v Itálii, to byl skutečný hlas Slovenska. A nyní zpráva o velkém povstání, o spojení pravidelných slovenských vojsk s oddíly partyzánů, o bojích na severním a západním Slovensku, o celonárodní otevřené válce Slovenska s německým nepřítelem. Nyní dochází k tomu, co jsme všichni očekávali a čím jsme teď, když k tomu došlo, hluboce dojati. Slovenský lid dává odpověď zrádcům, kteří by ho byli chtěli přivést do záhuby. Před celým světem prokazuje své skutečné cítění, svou věrnost k demokracii. Je první, který na domácí půdě v otevřeném pravidelném vojenském boji bojuje se zbraní v ruce za Československou republiku. To jest událost historického významu, která upevní společný život Čechů a Slováků více než všechno, co se stalo doposud. Naše srdce a všechna naše pomoc je s vámi, moji drazí! Veškeré pomoci musí se vám dostat z českých zemí. Naši mladí mužové najdou si cestu k vám, na slovenské území, a připojí se k boji za společnou vlast. Naše dělnictvo pracující doma, v Rakousku, Slezsku, nemá na Slovensko daleko. Naši železničáři vědí, co to znamená, jedou-li českým územím Němci do boje proti Slovákům. Vaše vystoupení, slovenští bratři, je signálem pro vystoupení Čechoslováků všech! Ještě jednou díky - a Bůh vás posiluj ve spravedlivém boji, který skončí brzy a vítězně. Dej vám Pán Bůh dobrou noc.

Jan Masaryk: VOLÁ LONDÝN , str. 282-284

reprint vydání z roku 1948