Nelehké sousedské vztahy, I.

(K slovensko-maďarským vztahům)

Ing. Pavel Martinický

Každý pokus o pochopení sousedských vztahů mezi slovenským a maďarským národem, má-li být objektivní, musí začít od jejich tisícileté historie. Bez takového pohledu každý pokus o porozumění zůstane nepřesvědčivý.

Z hlubin historie je známý poznatek, že naši předkové Slované byli před začátkem stěhování národů usídleni na severovýchod od Karpat, a to i podle nejstarších historiků. I známý český historik Palacký v „Dějinách národu českého“ o tom píše.

V 5.-6. století při stěhování národů se Slované rozšířili na východ od linie Hamburg – Hannover až po Benátky a na Balkán i řecký Peloponéz. V 8. století začal pověstný  germánský „Drang nach Osten“ a ten trval až do konce druhé světové války.

Slované ve střední Evropě byli v konfliktu s Avary. V této oblasti založil slovanskou říši francký kupec Samo a po něm vytvořil kníže Svatopluk „Velkou Moravu“. Ta obsáhla i české země a sahala až do Lužice. Rozprostírala se  téměř na celém dnešním Maďarsku. Jeho říše byla napadena německými panovníky – Karlem Velkým, Ludvíkem Němcem, Arnulfem. To se událo v průběhu 9. století.

Z východu do tohoto prostoru začaly pronikat maďarské kmeny. Už v roce 892, když ještě Maďaři sídlili v Besarábii, se dali najmout Arnulfem k vpádu na Velkou Moravu.

Už tehdy vznikla spolupráce Germánů s Maďary proti Slovanům. Po smrti Svatopluka se znovu spojili a Velkou Moravu zničili. Naši předkové se tehdy zabývali zemědělstvím, uměli stavět domy a vytvořili i státní správu (župy).

Maďarské kmeny byly  kmeny loupežníků. Při svých nájezdech pronikali až do západní Evropy. V roce 955 byly u Lechu v Německu poražení. Ti, co zůstali, se vrátili a usadili se na území mezi Dunajem a Tisou v dnešním Maďarsku. Od Slovanů převzali způsob obhospodařování půdy, stavbu domů, správu státu. Důkazy o tom podává asi 1000-1200 slov v maďarském jazyku z oblasti náboženství, pojmenování dní v týdnu, státní hranice (granica-hranice), vojenství (baj-boj, csata-četa), pojmenování zvířat (kabala-kobyla), rostlin (dynnye-dyně), nerosty, hospodářství (potkó-podkova), průmysl, obchod, jídlo (kaposzta-kapusta), nádoby, hostiny, zaměstnání, jména národů.

Maďaři před usazením v Panonii byli národem žijících na koních. Podstatná část názvů měst, obcí, statků, řek v Maďarsku je převzata z řeči našich předků: Čierna-Czorná, Teplica-Taploca, Visegrád apod. Šlechtici pocházeli i z jiných národností v Uhersku, ale vždy byli jako Maďaři. Přijetím křesťanství se podstatně rozšířila znalost latiny, která se postupně stávala úředním jazykem státu a církve.

V 16. století začali do Uher pronikat Turci, kteří po vítězné bitvě u Bělehradu  v roce 1520 postupovali na sever a obsadili i Budín (dnešní Budapešť). Turci v roce 1683 byli poraženi u Vídně při pokusu zmocnit se města. Postupně byli vytlačeni i z Uher. Na uherský trůn se dostali i čeští králové a česky se též úřadovalo v letech 1420-1436. Postupně se úřední řečí stala latina. Před nástupem Marie Terezie (1740-1780) považoval historik Vambéra maďarštinu za neúřední jazyk.

Při sčítání lidu v r. 1787 bylo v Uhrách 11 402 dědin. Z toho bylo 3668 maďarských, slovenských 5789, německých 921.

Josef Hajnói v brožuře v r. 1790 napsal (brožura: Manch-Hermanovci): „z osmi milionů obyvatel Uher skutečných Maďarů jsou jen dva miliony, ostatní jsou Slované, Rumuni apod.“ Po smrti Josefa II., který se snažil v zemi zavést němčinu, Hajnóci napsal: Varoval je, že pro ně, kteří jsou v zemi menšinou, je nebezpečné prozrazovat panovačné snahy. Spisovatel Ráth Matyás za úřední řeč  v Uhrách navrhoval slovenštinu.

Po smrti Josefa II. Maďaři ztotožnili svoje „maďarství“ se státem. Krajské sněmy začaly vydávat zákony v maďarském jazyku. Fraňo Kazinszy řekl: „Cizí se mezi námi stane Maďarem nebo zemře hladem.“ Zákon z roku 1830 stanovil, že do veřejného úřadu nesmí nastoupit nikdo, kdo neovládá maďarštinu (jazyk vlasti). Maďarština, v níž se vedly matriky, katastr, se zaváděla do všech odborů státního života.  Gróf Zay, generální inspektor evangelíků, v r. 1845 napsal: „Slované se mohou vystěhovat z Uher, když se nechtějí pomaďarštit. V maďarské zemi může panovat jen maďarský národ.“ Maďaři zavřeli jediná tři slovenská gymnázia, Matici slovenskou apod.

Takovýto stupňující se nátlak a omezování práv Slováků začal po rakousko-uherském vyrovnání v roce 1867!

Pokračování