Nedávné dějiny nás mohou poučit

V roce 1992 určité síly trhaly společný stát Čechů a Slováků. Vznikla Česká republika a Slovenská republika.

V tu dobu se Němci se svým stanoviskem, že Jugoslávie musí být rozbita, prosadili. Vzniklo samostatné Chorvatsko, Slovinsko a o málo později pak i Bosna a Hercegovina. V další fázi se odtrhla Černá hora od Srbska. Války, které na Balkáně probíhaly byly kruté a krvavé. Západ toto vše pak dovršil agresí NATO proti Srbsku. Opět umírali lidé.

Z Chorvatska a Kosova mířilo postupně téměř půl milionu srbských vyhnanců do Srbska a Republiky srbské v Bosně a Hercegovině.

Ještě dříve než došlo k těmto vzpomínaným událostem, začali porcovat Sovětský svaz. V r. 1990 se od něj odtrhly pobaltské státy  a 26.12.1991 zanikl SSSR. Následné Společenství nezávislých států šlo poté od „úspěchu k úspěchu“.  V Rusku divoký kapitalismus, který tam tamní vládci s přispěním svých „západních partnerů“ zavedli, přinesl obyčejným lidem nevídanou chudobu. Čas od času nebyly vypláceny důchody, dokonce v řadě podniků lidé nedostávali ani mzdy. Ztráty, které takto vznikly, byly v některých směrech větší, než nadělila Rusku druhá světová válka.

A tak brzy poté, co SSSR zmizel ze světa jako státní útvar, došlo k pnutí na Balkáně a následně v Československu.

Abychom se dobře v situaci zorientovali, je dobré připomenout, že na začátku této doby Spolková republika Německo se „sjednotila“ s Německou demokratickou republikou již v r. 1990. Vzniklo nové silné Německo, přestože M. Thatcherová a F. Mitterrand  radili Gorbačovi, aby sjednocení Německa nedopustil.  Ale přesto „Gorby“ tento krok udělal. Stal se také čestným Němcem roku.  Byl v Německu oslavován. Jan jaksi nedopatřením neuzavřel se Západem smlouvy písemně. Spokojil se pouze s ústními sliby. A to vedlo a dosud vede k určitým nejasnostem a sporům. Gorby nám říká, že NATO se podle slibu, který dostal, nemělo šířit za německé východní hranice, ale přece se šířilo a v současnosti dělá NATO cvičení pár kilometrů od ruských hranic. Z Ukrajiny si vypěstovaly rusofobní a fašizující stát, který zabijí své odpůrce a vyhrožuje Rusku. Zdá se jako by jediným smyslem tohoto státu bylo všemožně a co nejvíce škodit Rusku a ne sledovat politiku, která by přinesla Ukrajincům lepší život. Pokud ho chtějí mít, odcházejí dělat na západ nebo, a světe div se, do Ruska, kde jich je asi 2,5 milionů.

Ale přejděme přímo k Makedonii. Tam temné ruské síly údajně piklí proti Makedoncům, snad dokonce jim rozvrací stát. Ale jak by to mohly Rusové dělat, když Makedonie je ovládaná proalbánskou koalicí a předsedou parlamentu je Albánec, který zahajuje zasedání makedonského sněmu v albánštině. Pokud se nestane malý zázrak, je otázkou nepříliš dlouhého času, kdy Makedonie se stane albánsko-slovanskou federací s tím, že Slované budou ve své vlasti těmi druhými.

Tak dlouho nás strašili Velkým Srbskem, až jsme se dostali na samý práh Velké Albánie. Její součástí má být Kosovo, přestože dosud platí rezoluce Rady Bezpečnosti č. 1244, která zakotvuje Kosovo jako součást Srbska, jež je nástupnickým státem Jugoslávie. Nedosti na tom! Velkoalbánci, samozřejmě za podpory těch hodných strýčků, si hodlají přivlastnit i část Makedonie, část Řecka a dokonce si brousí zuby i na některé jižní okresy Srbska nebo jejich částí.

Kdože to řekl, že Srbsko musí být sraženo na kolena? Nebyl to náhodou Klaus Kinkel, řídící tehdy německou zpravodajskou službu?

Takže můžeme shrnout, že za uvedenými změnami stály Spojené státy a někde i Německo, zvláště na Balkáně. Nelze se divit! Němci museli přece potrestat Srby za to, že jim  a Rakušanům vzdorovali v první světové válce a dokonce i v té druhé. Naopak Chorvati byli za svou věrnost odměněni. Když někdo viní nyní Rusko ze zasahování do balkánských záležitostí obecně, zvláště pak nyní v Makedonii, je to jako když zloděj volá, chyťte zloděje! Vždyť na mnohých místech Balkánu jsou staré i novější hroby Rusů, kteří padli v boji za osvobození balkánských Slovanů od turecké nebo později rakouské nebo německé nadvlády.

Protislovanské tažení se rýsuje i v ČR. Chtějí z nás, Slovanů, udělat Kelty nebo bratrance Bavorů. Před tím než by k tomu došlo, je třeba udělat z Rusů zloduchy a z Ruska říši zla a tmy. Jak moc se někteří „naši státníci“ o to snaží, vidíme snad každodenně. Dojde na slova Hergela, Neuratha, K.H. Franka a R. Hendricha, že Čech zde nemá, co dělat. Co s Čechy? Část jich měla být postavena ke zdi, část vyhnána daleko na východ a část germanizována na starém říšském území. A tak vylidněný prostor měl být osídlen Němci a náš historický sídelní prostor  germanizován a přičleněn k Říši.

Tomuto úsilí budeme vzdorovat. Jsme Češi, Slované! Cizí nechceme, své budeme bránit!

J. Skalský