Naše doba je doba optická, doba negramotných vnímajících obrázky
Je to analogické době TEMNA, kdy jesuité a jiní konali pro negramotné sedláky divadla s pekelnými řetězy, kterými strašili venkovany pro případ vzpoury proti vrchnosti a církvi.
Dnes lidé koukají na TV, na počítač, do mobilu, všude dominuje video nebo foto. Optické vnímání má proti textu vždy výhodu duševního pohodlí.
Vidím to na vesnici u příbuzných i jinde, kde TV jede od božího rána hluboko do noci a diváci jen nadávají nebo si libují, aniž by museli přemýšlet.
Mám i osobní poznatek z rájecké restituční kauzy. Dokud jsem psal pouze texty, nikdo nevěřil protektorátní kolaboraci rodiny knížete, i když byly citovány dokumenty státu a vyšetřovací protokoly. Bralo se to jako nějaké výtvory vítězné doby. Opak nastal po zveřejnění fotografií říšské vojenské svatby, kde si válečník wehrmachtu začleněný do Waffen SS bere dceru knížete. V uniformě wehrmachtu a se stahlhelmem na hlavě!
V tu ránu - zvláště po zveřejnění v Právu a na Prvních zprávach na internetu - nastal zejména na Moravě náhlý obrat!
Lidé v Rájci, v Blansku, v Boskovicích vykoupili výtisky práva a v Brně mne zastavovali známí a říkali, "No tohle, to jsme vůbec netušili!"
Takovou moc má fotografie proti psanému textu.
Lenin i Goebbels to věděli příliš dobře - Lenin svým výrokem "Ze všech umění je pro nás nejdůležitější film" to potvrdil. Například v černobílem filmu "Křižník Potěmkin" dali vybarvit rudou vlajku na několika tisících políčkách filmu, aby mužik viděl, že to byla rudá barva revoluce, která bojuje.
Vše zdokonalil Goebbels a zapojil svůj Rundfunk (Všechny národy maji rádio,my rozhlas, Němci Rundfunk) a chystal se i na televizi, kterou už rozpracoval k budoucí dokonalosti.
Dnes si myslitelé uvědomují jak klady, tak zvláště nebezpečí působnosti televize na masy. Dokonce vyšla i kniha Jerryho Mandera, Čtyři důvody pro zrušení televize". Kniha velmi objektivní a přínosná. Leč rušení se nemůže konat, dokud jsou u moci síly, které televizi potřebují, instalují a platí. Je to nejefektivnější nástroj k zotročení mysli mas. Kam se hrabe inkvisice?
Všichni poukazují na Orwella, leč dávno před Orwellem toto vše popsal mnohem lépe Aldous Huxley v díle u nás vyšlém pod názvem "Konec civilisace". (V originále Brave New World.) Kdo přemýšlí, dá těmto autorům i mně za pravdu.
Jiří Jaroš Nickelli
Autor je etnograf, muzeolog