Na návštěvu k vám přichází džihád
Kam odjíždějí ozbrojenci IS rozprášení v Sýrii a Iráku
Alexej Naumov
Poslední měsíce dožívá IS v Sýrii a v Iráku-Bagdádu loajální oddíly za podpory USA téměř zabraly Mosul a kurdsko-arabské Demokratické síly Sýrie se blíží k centru Raqqa. Přitom osvobození těchto území od islamistů neznamená konec IS s jeho ideologií. Kam se zbylí islamisté z Levanty přesunou?
Nashledanou Levanto
Po porážce v Levantě půjdou pravděpodobně místní džihádisté buďto do islámského podzemí, nebo se vrátí k rodinám. Zahraniční radikálové se budou obávat soudů ve svých zemích a nejspíš půjdou za kalifát bojovat jinde. Džihádisté ze Sýrie a Iráku zamíří tam, kde válka buď probíhá, anebo jsou pro ni vytvořeny všechny předpoklady.
Libyjská fronta
Pohlaváři IS využívají chaos a bezvládí v Libyi. První z nich se sem dostavili v září 2014. Podařilo se jim přesvědčit místní islamisty, aby přísahali al-Bagdádímu. Během dvou měsíců rozdělili Libyi na vilájety. V roce 2015 se IS zmocnil Syrty, odkud se měl kalifát šířit po celé Severní Africe. V prosinci 2016 džihádisty za pomoci USA ze Syrty vytlačili, avšak radikální podzemí se odtud neztratilo. Libye má dvě vlády. Světovým společenstvím je uznávána „vláda národní jednoty“ v Tripolisu a Komora zástupců Libye v Tobruku. Teroristické akce se objevují vytrvale. Tím, že neexistuje ústřední vláda a trvají konflikty, je pro IS Libye velmi výhodná.
Mezi bezvěrci a nevěřícími
Další zemí rozloženou rozpory je Jemen, kde je občanská válka mezi hútíi (šíité) a formální vládou, od roku 2015 se zasahováním ze strany Saúdské Arábie. V této době zesílila na Arabském poloostrově sunnitská teroristická skupina al-Kájda. Jemen je pro radikální islamisty ideálním polem boje. Z jedné strany nenávistní raafidité – šíité a z druhé murtadové – Saúdové, správci dvou pro muslimy nejposvátnějších mešit. To vše doplněno naprostým bezvládím.
Útěk do Jemenu je z hlediska džihádistů dobrým řešením, avšak je tu al-Kájda a IS – nejhorší nepřátelé. Stoupenci Bagdádího zkrachovali a nejsou již vítáni. Příslušníci IS se v tuto chvíli nehodlají smířit se svými konkurenty v džihádu.
Kolem džihádu
V Jihovýchodní Asii začínají postupně střety s islamisty. Ozbrojenci zahájili kampaň v propagaci islamismu mezi mládeží s tím, že muslimové svrhnou všechny vlády , které nebudou jednat podle šaríi. Konkrétně se to týká Malajsie a Indonésie.
V Jakartě zaútočili v lednu 2016 a v květnu 2017 džihádisté z IS. Indonésie má největší počet muslimských obyvatel na světě. IS je zde prý úspěšný: údajně jsou v téměř každé provincii spící buňky džihádistů, čekajících jen na rozkaz k útoku. Hlavní překážkou pro islamisty je státní ideologie Pancasila (zásady spravedlnosti a prosperity – víra v jediného boha, demokracie, sociální spravedlnost a jednota v různorodosti). Byla vyhlášena těsně před získáním nezávislosti.
Pancasila přináší ovoce: Do Sýrie odešlo jenom 700 Indonésanů. Přitom z Francie je ve znamení kalifátu 1700 lidí, Rusů 2400 a Tunisanů 6000. Největší islámská organizace v Indonésii Nahdatul Uklama učí stoupence Proroka umírněnosti. Jak to bude dále, je však otázkou, nejlidnatější muslimské společenství je stále religióznější.
„Čihod“ po tádžicku
Z postsovětských zemí Střední Asie je o islamistech nejvíce slyšet v Tádžikistánu, odkud pochází nejvíce sebevražedných teroristů. V roce 2016 se téměř 30 Tádžiků odpálilo, ale v samotné zemi se dosud vládě daří držet situaci pod kontrolou. Stát s otevřenými projevy religiozity bojuje. Vláda se bojí radikalizace a přijímá tvrdá opatření. Uzavřela stovky nelicencovaných modliteben, zakázala islámský oděv ve školách a na pracovištích (uzavřela 160 obchodů s islámskými oděvy) a osoby pod 18 let nesmějí do mešit. Jednou z neobvyklých akcí bylo v roce 2015 veřejné oholení třinácti tisíc vousáčů.
Dušanbe pronásleduje všechny v ilegalitě bez výjimky – v roce 2014 byla zakázána Strana islámské obrody Tádžikistánu (PIVT), která v politice působila od roku 1993. Byla označena za teroristickou. Pokud byla PIVT součástí vlády, měla jako jeden z úkolů přesvědčovat lidi, aby nepodléhali radikálům. Jakmile ji zakázali, přešlo mnoho Tádžiků, včetně studentů, k džihádistům. Do Sýrie utekl také velitel tádžického OMON (oddíl milice zvláštního určení) Gulmurod Chalimov. Vyzval občany k následování, s poukazem na zákaz vousů a hidžábu. Stal se ministrem války v IS.
Situace v Tádžikistánu je o to horší, že se zpomaluje hospodářský růst, mnoho Tádžiků se ocitá na hranici chudoby a k tomu přistupuje nevýhodná poloha země, která má dlouhou hranici s Afghánistánem a s čínskou autonomní (ujgurskou) oblasti Sin-ťiang (známá islamistickým podsvětím).
Protijed nebo smrt
Po osvobození území okupovaných IS v Sýrii a v Iráku myšlenky IS nezanikají. Džihádisté budou stále pátrat po ohrožených místech, aby tam vyostřili situaci a vyhlásili další vilájet. Ač země již zasažené válkou, jako Libye a Jemen, se prakticky staly obětí náporu cizích islamistů, je u vůdců jiných muslimských států ještě čas pokusit se politickými prostředky zbavit vyhlídky na černý prapor džihádu z okna vlastního prezidentského paláce.
10. července 2017
Převzato z Lenta.ru
outsidermedia.cz