Monsignore Anton Otte

Zlaté jubileum pastora

Pražská německojazyčná katolická farnost oslavila 8. října jako součást nedělní bohoslužby, zlaté jubileum jednoho z jejich minulých pastorů, monsignora Antona Otteho.

Slavnostní bohoslužba byla doprovázena hostujícím hornorakouským sborem „The Voices“, který ji hudebně skvěle zarámoval. Přišli také zástupci německého a rakouského velvyslanectví, stejně jako další zástupci německojazyčné veřejnosti, ale také různých církevních institucí v České republice.

Anton Otte se narodil ve Vidnavě/Jeseníku v roce 1939 a byl 29. června 1967 v Bambergu vysvěcen na kněze. Na počátku devadesátých let přišel do Prahy, kam jej vyslala Německá biskupská konference, aby založil pastorační centrum pro německy mluvící katolíky. Kromě toho byl - a je - zástupcem německé Ackermann Gemeinde v České republice. Monsignor Otte poskytl vynikající služby německo-českým vztahům, jako málokdo jiný. Vedle dokonalé dvojjazyčnosti mu pomohlo jeho výrazné pastorální charisma, které vnesl do různých dialogů mezi Německem a Českou republikou.

Již v roce 1996 byl jeho zásluhou tehdejší český prezident Václav Havel poctěn Masarykovým řádem. V letech 2011 až 2015 zastával Otte úřad Děkana Královské kolegiátní  kapituly na pražském Vyšehradě - nejdůležitější prelátské kanceláři v bývalých zemích České koruny. Ještě jako kněz na odpočinku  je pro mnoho lidí cenným konverzačním partnerem.

Páter Martin Leitgöb, současný pastor německojazyčné katolické farnosti v Praze, zdůraznil ve svém kázání při bohoslužbě věnované jubilantovi, že v dnešní Evropě je potřeba „lidí s spojovací identitou“: lidí, kteří patří dvěma zemím, dvěma jazykům, dvěma kulturám. Pokud takoví budou, řekl Leitgöb,  Evropa se poevropští a nerozpadne se do proti sobě stojících nacionalismů. Monsignore Otte je dokonalým příkladem takovéto spojovací identity. Pro něj bylo posláním podporovat spojování identit, jako například každoročním pořádáním německých jazykových kurzů pro české a slovenské kněze a řeholníky.

Sudetendeutsche Zeitung, 20.10.2017, str. 6, bez autora a značky

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf