Mnichovské minimum

Strany v Německu plně přešly na režim volební kampaně. Až se objeví "Sudetenpost" s tímto tématem, budou to do voleb nového Spolkového sněmu jen tři týdny. V sedmdesátých a osmdesátých letech byly celé kapitoly volebních programů věnovány vyhnancům a uprchlíkům. To je historie. Pokud se dnes někdo o této "cílové skupině", o kterou se kdysi usilovalo, vůbec zmíní, vyjádření stran se liší pouze v nuancích. Svaz vyhnanců (SV) s prezidentem Dr. Berndem Fabritiusem (CSU) je jen rád, že předsednictva obou unijních stran přislíbila odstranit nevýhody německých přesídlenců v důchodovém pojištění. Fabritius to nazývá základním požadavkem jeho asociace. Jistě, je dobré a záslužné zmírnit chudobu ve stáří. Ale kdo dnes aktivně propaguje to, aby oficiální Praha konečně odstranila překážky poctivé politiky porozumění a dobrého sousedství? Právě toto bylo kdysi základním požadavkem. Už se nenacházejí v plánu bavorské  CSU 2017, která se pyšní tím, že zastupuje zájmy "čtvrtého kmene". Místo toho "patroni" slibují, že budou i nadále podporovat vyhnance z vlasti, pomáhat jim "udržovat své rozmanité kulturní a intelektuální dědictví, stejně jako své zvyky živé". Je pochopitelné, že členové sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL) jsou zklamáni. Předseda SL Horního Bavorska Johann Slezak vyjádřil svou kritiku tohoto minimálního programu v dopise, který předal vůdci parlamentní frakce CSU v Zemském sněmu Thomasi Kreuzerovi, obsahující věty - Kultura a zvyky jsou důležité, ale lidská práva a nedotknutelná důstojnost jednotlivce jsou ještě důležitější. Připomněl, že důstojnost čtvrtého kmene je stále porušována českým vyhnáním a genocidním zákonem č. 115, který ponechal bez trestu všechny zločiny proti Němcům a Maďarům. Hlavním úkolem poslanců CSU má být obnovit důstojnost lidí, což je předpokladem dobrého sousedství. To je jediný způsob, jak zachovat rozmanité kulturní a intelektuální dědictví, udržet je naživu, praktikovat je v zemi původu, v Sudetech. Člen CSU Slezak nepřipouští, aby předseda vlády a předseda CSU Horst Seehofer unikl frází "o dobrém sousedství". Z vážného důvodu. Vzhledem k tomu, že skandální zákon č. 115 z roku 1946 ponechal bez trestu nejen masové vraždění sudetských Němců, ale také vraždy bavorských vojáků, kteří se vzdali po 8. květnu 1945 českým milicím. "Začátek dobrého sousedství bude tehdy, pokud bude přinejmenším tento zákon o genocidě zrušen a čest obětí bude obnovena alespoň posmrtně", tvrdí Slezak. Při současných politických podmínkách v Praze je to bohužel nemyslitelné. A v Mnichově se neodvažují konkrétně požadovat uzdravení zraněné lidské důstojnosti čtvrtého kmene - ani program Bavorské CSU roku 2017 nepřichází s takovým požadavkem. Překvapuje, že se stále více sudetských Němců od Horsta Seehofera vzdaluje?

Gernot Facius, Sudetenpost, 7.9.2017, str. 2

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf