Miloš Zeman hájí zájmy této země
Rozhovor se senátorem Janem Velebou
• Jiří Drahoš, nebo Miloš Zeman?
- Zcela jasně Zeman.
• Proč ne Drahoš?
Drahoš je pro mne nečitelný, jeho názory nejsou pevné a mimo volebního řečnění nebyl nikdy v situaci, kdy se musí jasně vyjádřit jako aktivní politik. Jak by také mohl, když ho nikdo neznal. Navíc jeho názory, jeho odpovědi na konkrétní otázky, které prezentuje, jsou takové obojaké, obecné a nepřesvědčivé. Dám příklad. On prý není vítač, ale přitom podepsal výzvu »Vědci proti strachu a lhostejnosti«, která vytváří půdu pro plnění příkazů Bruselu a podvolení se kvótám migrantů. »Jsem přesvědčen o tom, že přijmout tady nějakých 2600prověřených z bezpečnostního hlediska uprchlíků nebo migrantů by neměl být žádný problém«, jsou slova pana Drahoše na kameru pro projekt Paměť národa. On skutečně není vítač, ale ten, koho si někdo vybral pro daleko důležitější pozici. Dál si to každý umí představit, a proto Drahoš ne!
• Proč ano Zeman?
- Miloš Zeman hájí zájmy této země, má konzistentní a zcela jasné názory, politický rozhled a velký respekt doma i v zahraničí.
• Není jedno, kdo je prezidentem, když stejně nemá skoro do čeho mluvit?
- Vaše otázka by se mohla proměnit v konstatování bez otazníku na konci, pokud by se stal prezidentem pan Drahoš. Myslím si, že ten by opravdu skoro do ničeho nemluvil, nevzpíral se Bruselu alias Merkelové, ten by poslouchal a dělal »korektní« politiku. Ono to ale jedno není, protože prezident republiky zvolený občany této země má jejich přímý mandát. Miloš Zeman dostal před pěti roky 2,73 milionu hlasů a jeho hlas, názor, výkon funkce hlavy státu je podepřen touto mohutnou masou a má velký vliv. Pokud ovšem nemá hlavu jenom na nošení parádních nefunkčních brýlí, jako jeho protikandidát. A to, jak známe, nemá, jeho vystoupení bez papíru kdekoliv na světě, která mají hlavu i patu, jsou bezkonkurenční. A to je role prezidenta republiky.
• Zemanovi se vyčítá, že nás vede na východ. Jste jeho blízkým příznivcem. Jak to vlastně je?
- Tak předně svět nemá pouze jednu světovou stranu, jak by si přáli jeho kritici a nepřátelé, tedy tu západní, do níž jsme vstoupili a přijali pravidla hry, která znamenala uvolnění našeho hospodářského prostoru a trhů. Současně jsme »vystoupili« z té východní strany, tedy z východních trhů, aby je rychle zaplnily západní země a jejich výrobní a finanční kapitál, zejména německý. Miloš Zeman nedělá nic jiného, než že respektuje naši novou politickou orientaci, viz vlajka EU na Pražském hradě, a při tom podporuje ekonomickou diplomacii na naše bývalé východní trhy. Stejně, jako to dělá Merkelová nebo nový francouzský prezident Macron. Výsledek jeho nedávné návštěvy v Číně je hluboký respekt k rozvoji čínské ekonomiky (loňský nárůst bude znovu přes šest procent), absence byť jen zmínky o lidských právech podle
našich selektivních představ a uzavření dohody o obrovském kontraktu francouzských dopravních letadel.
A jako třešnička na dortu veřejné prohlášení, že považuje za nutné Čínu jedenkrát ročně coby hlava Francie navštívit!
Jinými slovy Miloš Zeman nikdy nikoho nikam nevede, nýbrž ví a zná a vytváří politický prostor.
Je na resortech a podnikatelích, jak aktivit prezidenta využijí. Nechci být vulgární, jsem ale duší zemědělec a znám jednu lidovou moudrost, která praví, že volka k potoku dovedeš, ale pít musí sám.
• A co jeho nevstřícnost k Evropské unii? K pojetí migrace?
- Vaši otázku musím opravit. Miloš Zeman nikdy nebyl proti Evropské unii, měl v hlavě koncept nikoliv unie, ale federace. Postupně ale dospěl k poznání, že Evropa nemá vůdčí politické osobnosti, které by projekt svobodné a bezpečné Evropy realizovaly. Důvodem byla migrační exploze a neblahá role Merkelové, sankce a zmrazení přístupu na ruské trhy a nezměrná byrokracie spojená s deficitem demokracie. To vše vyústilo v nespokojenost a prudký nárůst dezintegračních tendencí - brexit, katalánská krize a další. Miloš Zeman v roli hlavy státu tyto krizové jevy a úpadek západní civilizace pojmenoval a nadto vyslovil směr pro naši zemi v jednom ze svých vánočních poselství prostou větou »tato země je naše«.
• V čem se dva poslední kandidáti, tedy Zeman a Drahoš, od sebe vlastně liší?
- Řekl bych, že skoro ve všem. Ve znalostech, ve zkušenostech z vrcholné politiky, v ekonomických znalostech, v důrazu na prosazování našich národních zájmů (pokud vůbec u pana Drahoše je možno o povědomí o těchto zájmech vůbec hovořit). Voliči si zkrátka musí vybrat, zda chtějí prezidenta zkušeného, s respektem, se znalostí věcí, který hájí Česko, anebo prezidenta fešáka bez jakékoliv zkušenosti, který podlehne vnějším tlakům.
• Předseda ODS Petr Fiala po kongresu této strany prohlásil, že Drahoš bude konečně stmelujícím prvkem národa, tedy že vlastně zklidní situaci na naší politické scéně a vlastně i mezi námi dole. Co si o tom myslíte?
- Pan Fiala by si měl doplnit svoje politologické vědomosti. Drahoš nestmeluje ani ODS, natož národ. Každý přece ví, a nemusí být ani politolog, že ODS není v tomto směru jednotná. Například Václav Klaus starší i Václav Klaus mladší mají na rozhodující otázky zcela jiný názor, než má pan Drahoš, ale i předseda ODS pan Fiala.
• A co Zeman?
- Miloše Zemana podporují a budou podporovat lidé, kteří mají rádi tuto zemi, kteří v sobě mají vlastenectví a jasně vidí, kam směřuje západní civilizace. Je věcí a také zodpovědností médií, politiků tak zvané konzervativní pravice, kam až dostali společnost. Dostali ji do stavu, který nemá v civilizovaném světě obdoby - Praha proti zbytku republiky. To je jejich zodpovědnost, nikoliv prezidenta Miloše Zemana, který jasně prokázal, že hájí naše zájmy, čímž ovšem překáží a vstupuje do zájmů mocných tohoto světa. Toto je ten hlavní problém, a lidé to cítí a podle toho se chovají.
Jaroslav Kojzar, Haló noviny, 22.1.2018. str. 3
Přišlo e-poštou