Dmitrij Něrsesov
Merkelová těžko zajela do Soči, aby projednala G20, Ukrajinu, Sýrii a čečenské gaye. Nic z toho nestojí za to, aby se těsně před volbami a za bouřlivých evropských událostí zapomnělo na „blokádu Putina“ a při jednání z očí do očí nastala v prezidentské rezidenci Bočarov ručej shoda. Vždyť se nejedná o její schůzku s ruským velvyslancem, ale zato zde může být obviněna ze spiknutí.
K tomu, aby Merkelová jela za Putinem, musí mít závažné důvody. Tentokrát se vydala za nadějí pomoci a podpory evropské rovnováhy ve prospěch Německa. Kancléřka se bojí důsledků brexitu, jeho vlivu na Evropu, která je stále s „diktátem Berlína“ nespokojenější. V tuto chvíli jde zejména o Francii.
V předvečer rozhodujícího kola prezidentských voleb ve Francii je zcela zřejmé, že Němci nemohou počítat s loajalitou Francouzů. V podstatě mají oba kandidáti stejný postoj vůči Německu. Le Penová navrhuje Evropské unii alternativu v podobě „evropské aliance“ suverénních států. Tento projekt se jen málo liší od toho, co prosazoval Londýn těsně před referendem o brexitu. Cameron chtěl více pravomocí národním parlamentům.
Rovněž soupeř le Penové Macron, který byl až dosud přesvědčený zastánce eurointegrace a posilování EU, dnes hovořil o potřebě reformy unie a potřebě naslouchat názoru těch, kteří nejsou spokojeni s fungováním bruselské byrokracie.
Pokud Francie po volbách zahájí kampaň za reformování EU v době, kdy v Německu začne vlastní předvolební klání, potom se postavení Merkelové ve vlastní straně i v samotném Německu uvnitř Evropy zakymácí. Je možné předpokládat, že se zároveň vyostří situace v Řecku, jehož vláda se tak tak domluvila se zahraničními věřiteli. Budou muset nadále tvrdě šetřit – zvyšovat daně a snižovat penze, což vyvolá další sociální napětí. Jestliže Británie se svojí alternativou EU předvede Řekům osvobození od chomoutu eura, potom u nich dojde k novým sociálním bouřím a Řecko nemine politická krize.
Německu stačí už tyto dva problémy a to k tomu ještě přistupuje Balkán. Ani jednu balkánskou zemi nelze ponechat svému osudu. Na řešení jsou potřeba zdroje, velmi mnoho zdrojů. Němci je nemají kde brát, jen v Rusku. Pouze zaručený přístup k ruským zdrojům může Německu, které si činí nárok na vedoucí postavení v Evropě, zajistit jeho sílu. Nahradit Rusko je v tomto případě nemožné, pro Němce jsou ruské zdroje základní, převyšují všechny ostatní zájmy, včetně ideologických a geopolitických. Vedení v Evropě, nemožné bez ruských zdrojů, je alfou i omegou německé politiky od sjednocení Německa.
Proto jela Merkelová za Putinem. Soudě podle toho, že nazval Německo „přátelskou zemí“, nejela zbytečně. Naději jí dal. Nyní je tah na Berlínu. Vyčkáme zprávy z Ukrajiny.
Převzato z Pravda.ru
2. května 2017
Outsidermedia.cz