Madeleine a Hillary jako dvě zlé dámy v dnešních souvislostech

Prof.Dr.Rajko Doleček,DrSc.

           Když jsem koncem července 2016 v Českém rozhlase slyšel bývalou (1997-2001) americkou ministryni zahraničí Madeleine Albrightovou jak do nebe vychvalovala Hillary Clintonovou v den její nominace na kandidáta Demokratické strany pro volbu prezidenta USA, vzpomněl jsem si na pár událostí z kariéry obou dam, pro které bych je nikdy nevolil pro tyto mocné a vysoce odpovědné funkce. Následkem některých jejich významných rozhodnutích bylo totiž příliš mnoho obrovského ničení a zbytečného masového zabíjení,  nejednou spojené s pokrytectvím.

          Když paní Albrightová byla velvyslankyní Spojených států při OSN (1993 - 1997), probíhala právě v Rwandě přes tři měsíce koncem jara 1994 skutečná strašlivá genocida. Kmen Hutu surově (často mačetami) a jednoznačně prokázaně povraždil 800 000 - 900 000 příslušníků kmene Tutsiů  i něco mírumilovných členů Hutu, kteří se vraždění Tutsiů nechtěli účastnit. V té době americký prezident Bill Clinton i paní Albrightová sehráli téměř  roli mrtvého brouka - prakticky nic efektivního včas proti tomu skutečně masovému vraždění nepodnikli, kromě diplomatických jednání, frází a tvrdých projevů naprázdno. Snad údajně prý neměli dostatek informací, aby nějak významně i vojensky zasáhli (?!) a aby se Spojené Státy intenzivně angažovaly a další genocidě zabránily. V té době zřejmě USA o to neměly zájem, jaký měly později, když byla ničena Jugoslávie, hlavně Srbsko, na podkladě NESKUTEČNÉ, ÚDAJNÉ, ZCELA VYMYŠLEMNÉ GENOCIDY KOSOVSKÝCH ALBÁNCŮ, ŠÍŘENÉ A VYMYŠLENÉ ZÁPADEM A PŘED TÍM JEŠTĚ ÚDAJNÉ GENOCIDY S PODIVNOU DEFINICÍ A MNOHA NE- JASNOSTMI V  BOSNĚ A HERCEGOVINĚ KOLEM SREBRENICI, postihující nereální počty postižených, a to POUZE JEDNÉ z účastněných stran, muslimů, i když ta druhá, srbská strana, měla prokázaně také hodně mrtvých a zničených vesnic Východní Bosny.

          V létech 1991 až 1995 se Západ, za stoupajícího „přispění“ Spojených Států, podílel na rozbití úspěšného státu Jugoslávie, počítaje v to, kromě dovozu zbraní, i „dovoz“ muslimských mudžahedínů do občansko-etnicko-náboženské války v Bosně a Hercegovině (BaH), kteří svou přítomností tam válku nejen rozšířili a prodloužili, ale učinili ji i mnohem surovější. V té době však bylo Kohlovo Německo hlavním motorem rozbití Jugoslávie, ničení Srbska, ve kterém sehrál významnou roli tehdejší ministr zahraničí Německa Hans-Dietrich Genscher, svoji deklarací v Maastrichtu 17.prosince 1991, během které za pomoci Vatikánu, přinutil prodejné Evropské společenství (budoucí Evropskou unii, EU) předčasně uznat Chorvatsko a Slovinsko za samostatné státy, doplněné později, už 6.dubna 1992, i Bosnou a Hercegovinou, s následnou další krvavou občansko-etnicko-náboženskou válkou. Klaus Kinkel, ministr zahraničí Německa (1992-98), se jako šéf jeho zpravodajské služby, BND (1979-82), velmi „zasloužil“ spoluprací s bývalými ustašovci a částí katolického kléru také o rozbití Jugoslávie (E .Schmidt.Eenboom v knize Der Schattenkrieger-Klaus Kinkel und der BND, 1995). Kinkel navrhl 1992 zřízení Mezinárodního trestního tribunálu pro válečné zločiny v někdejší Jugoslávii (ICTY), s výrazně proti srbským zaměřením. Toho se ihned ujala Madeleine Albrightová (1993), která z ICTY udělala významný orgán pro protiprávní uskutečnování amerických zájmů.

Paní Albrightová velmi dopomohla k falešné „legalizaci“ kriminální agrese NATO s mnoha mrtvými a obrovským ničením (24.března po 10.června 1999) proti “Malé Jugoslávii“ (Srbsko+Černá Hora), když na základě výmyslů a dezinformací o dění na Kosovu a Metohiji, BEZ POVOLENÍ RADOU BEZPEČNOSTI OSN, letectvo NATO 78 dnů a nocí bombardovalo, ničilo, zabíjelo a mrzačilo v Srbsku, když jeho prezident Slobodan Milošević odmítl podepsat ponižující diktát paní Albrightovou organizované konference v Rambouillet v březnu 1999. Na rozsáhlém ničení a zabíjení v Srbsku se podílelo nejen letectvo USA, ale i letadla té „hodné, vzorově demokratické, humánní“ Evropské Unie.. Takže díky „skvělé práci“ paní Albrightové měla německá armáda, letectvo, už po třetí za necelých 90 let možnost ničit a zabíjet v Srbsku.

 Jako předseda Nadačního fondu přátel Srbů a Černohorců jsem měl možnost navštívit srbská rozbombardovaná města a zničenou infrastrukturu a průmysl země ,„nositelem a ochráncem západní demokracie“, organizací NATO. Zcela přesný počet obětí zločinů NATO není znám. ale oficiálně se udával i jako 2 768 zabitých civilů, včetně jedné z prvních obětí NATO agrese, 3leté Milici Rakić, z jednoho předměstí Bělehradu, a 1 031 vojáků a policistů, při více než 11 000 zraněných.

          V té době na Západě někdo nazval paní Albrightovou „balkánskou řeznicí“. Ve stejné době většina západních medií, neokonzervativních politiků a liberálně intervencionistických odborníků, členů ICTY, prý i náš bývalý prezident Havel, nazývala pro jeho údajné zločinecké aktivity v Bosně a Hercegovině srbského prezidenta Slobodana Miloševiće druhým Hitlerem, vrahem, genocidním diktátorem, který ničení a vraždění na Balkáně připravil a uskutečňoval. A najednou, s mnohaletým opožděním,  z ICTY v roce 2016  vyšlo,  že ten Milošević ty válečné zločiny vlastně v Bosně a Hercegovině vůbec nespáchal (o tom „překvapení“ ironicky například psal známý západní novinář Neal Clark, 2016).

          V  době NATO agrese proti Srbsku (1999) bylo dobře známo, že manželka prezidenta Clintona, paní Hillary, tvrdě nutí svého manžela, prezidenta, aby co nejdříve zahájil bombardování Srbska, prý pro genocidu, nikdy neprokázanou, kosovských Albánců. A také podpořila odtržení Kosova a Metohije od Srbska. Paní Hillary, jako senátorka, se významně zasazovala už v 2002 o válku proti Iráku (v té době se o to zasazoval i náš prezident Havel), na základě zcela vymyšlených důvodů o zbraních hromadného ničení, které údajně vlastnil Irák a které se nikdy nenašly. Zahynuly statisíce Iráčanů, mnoho set tisíc jich opustilo své domovy. A tak byl Irák jako prosperující stát už podruhé a teď definitivně, zničen, s obrovským nárůstem nenávisti sunnitů a šiitů. A paní Hillary, jako ministryně zahraničí USA, také stála za bombardováním, ničením a zabíjením v Libyi v roce 2011, na základě četných smyšlenek.. Velmi prosperující stát Libye byl také zničen. A o něco později velmi podporovala přeaktivní paní Hillary bombardování Sýrie vedené prezidentem B. Asadem.       

Co může čekat svět, stane-li se paní Hillary Clintonová prezidentem USA? Voliči mocných USA, jistě s mnoha rozumnými lidmi, nemají snadnou volbu mezi bombardující paní Hillary a přebohatým Trumpem, i když je Trump svým způsobem přijatelnější - alespoň nehrozí zbraněmi a má rozumné mírové řeěi k Putinovi a o Putinovi, Rusku..

          Je dobré si občas některé souvislosti uvědomit.

27.10.16.