L I
S T Y
č. 36
Výňatky z
Landeszeitung č. 21/6 z 12.10.2004, čtrnáctideníku Zemského shromáždění
Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (dále jen LZ).
Úvodník : Prezidentka
Zemského shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (dále jen ZSNČMS)
Irena Kuncová rozjímá o posledních třech letech činnosti organizace, které
předsedá. Listuje mnohými úspěšnými úseky, mezi
něž patří získání nových prostor, které umožnilo spojení " starých
a mladých " pod jednu střechu, účast na mnoha setkáních, seminářích a
důležitých jednáních. Jak sama píše, nepodařilo se jí a jejím spolupracovníkům
všechno, ale protože během krátké doby začíná nové volební období, těší se na
svou další činnost a čeká na další vývoj " gesta pro německou menšinu
".
Schröder v
Praze : Minulost by nám neměla stát v cestě
Jestliže se
Němci a Češi nemohou shodnout v otázkách minulosti, mohou se dohodnout alespoň na
reformě sociálního státu a budoucnosti EU. Tyto strategie v německo - českých
vztazích zvolily nynější vlády, ve kterých jak v Praze, tak v Berlíně
dominují sociální demokraté. Proto bylo při návštěvě spolkového kancléře dne
4.10. o otázkách německé menšiny v zemi diskutováno jen na okraji. K žádnému
setkání se zastupiteli menšinových svazů nedošlo.
"Minulost
nesmí být zapomenuta, ale neměla by nám stát v cestě při utváření vztahů
budoucích", řekl Schröder.
Když se v
letošním roce objevily žaloby sudetských Němců a sudetoněmecké organizace se
vyjádřily, že hodlají právo na majetek odsunutých prosadit všemi zákonnými
prostředky, ztratili sociální demokraté obou zemí zájem o minulost. Na české
straně převládá názor, že jakékoliv gesto vstřícnosti vůči německé menšině, by
bylo projevem slabosti vlády při nadcházejících soudních procesech se
sudetskými Němci. Kromě toho by vládnoucí strana ztratila hlasy voličů ve
prospěch ODS, která naprosto rozhodně vystupuje proti každému způsobu
odškodnění. Kancléř Schröder ubezpečil Grosse, že vláda SRN nebude žaloby
odsunutých podporovat. Kancléř v Praze obhajoval i svůj program reforem.
Zároveň se vyjádřil, že by bylo smysluplné, kdyby česká vláda prováděla reformy
zdravotnictví a pracovního trhu pomaleji a především neplánovala snížení daní
pro podnikatele, neboť by tímto vznikla silná konkurence firmám v hraničních
oblastech se Saskem a Bavorskem.
Rok 2006
rozhodne o dalším směru vývoje v česko - německých vztazích a postojů k
sudetoněmeckým otázkám. Rok 2006 je volebním rokem v obou zemích. S kancléřem
jménem Stoiber svítá pro naši věc naděje.
Stoiber
přijede do Prahy.
Klaus Rose
poslanec, Spolkového sněmu a pověřenec pro ČR, v rozhovoru
s Českobu-dějovickými listy ze dne 27.9.2004 řekl : " Dříve jsme byli
odděleni železnou oponou, dnes z důvodů některých politických témat narážíme
spíše na postoj odmítání než na dobré sousedské vztahy. Proto je nutné vytvořit
vzájemnou důvěru, která vzniká nejlépe při osobních rozhovorech. Problematika
odsunutých Němců zatěžuje vztahy mezi ČR a Bavorskem. Není možné, abychom
oddělili problém odsunutí, toho, co mu předcházelo a jeho následky od
ostatního. ČR je naším sousedem a proto
bychom neměli mluvit jen o tom, co nás dělí. Je mnoho politických témat a
jiných příležitostí, při kterých je možné rozvíjet a pěstovat dobré sousedské
vztahy. Žádný člověk ani stát nemůže být natrvalo šťastný, když nežije se svým
sousedem ve smíru. Je proto žádoucí, aby premiér Bavorska necestoval jen do
Argentiny, Indie a jiných vzdálených zemí, nýbrž také ke svým sousedům do
Prahy. Tato návštěva musí být ale dobře připravena, aby klima bylo skutečně
vylepšeno a ne zhoršeno. Otevřený rozhovor o minulosti je nevyhnutelný.
Předsudky musí být odstraněny. Vedoucí politické síly ČR a Bavorska by se měly
rozhodnout pro aktivní spolupráci.
Sympatie pro
německou menšinu
Ministr
zahraničí dr. Cyril svoboda byl 20.9.2004 hostem Slezsko-německého spolku v
Krnově. Zde se setkal se členy předsednictva a starostou Krnova Josefem
Herzigem v " Domě Evropy ".
Setkání otevřel předseda spolku Horst Westphal, který mluvil jak o nutnosti
morální podpory německé menšiny, tak o finančních potřebách. Ministr Svobo-da
projevil sympatie pro německou menšinu a chválil spolupráci mezi spolkem a
městem. Svoboda se vyslovil pro morální odškodnění občanů německé národnosti v
ČR. Mělo by se jednat o částku 50 tisíc korun, které by byly vyplaceny občanům
německé národnosti, kteří nebyli po r. 1945 odsunuti.
Jedná se o
málopočetnou skupinu. Druhou skupinu by pak měli tvořit ti vysídlení Němci,
kteří byli antifašisty nebo byli internováni v koncentračních táborech, popř.
bojovali ve Svobodově armádě či ve Velké Británii.
Při rozhovoru
se studenty a žáky Svoboda uvedl, že smysl usmíření nespočívá v navrácení
majetků, ale že je gestem, jehož cílem je vzájemné požadavky zastavit.
Westphal
označil za veliký úspěch i účast profesora Jana Sokola z KU v Praze, který u
příležitosti uspořádání německo-českého kulturního týdne pronesl slavnostní
projev v bezchybné němčině a využil možnosti k rozhovoru se studenty z
Krnova. Leo Cieslik
LZ č. 23/6 z
9.11.204
Václav Klaus
si přeje usmíření především sám se sebou.
Překonejme
minulost přítomností.
Praha. 28.10.
uplynulo 86 let od vzniku Československa. Žádné kulaté narozeniny, ale pro
prezidenta Václava Klause příležitost vyzvat k "překonání minulosti
přítomností". Připomněl blížící se
15. výročí konce komunistického režimu a dotkl se i otázky jak se s tímto
úsekem minulosti vypořádat. Vzpomněl na malé i velké oběti této éry. Nebylo to
ovšem provolání ke smíření se zlem, jeho původci či vykonavateli. Bylo to
vybídnutí ke smíření sama se sebou, ke smíření s naší vlastní minulostí. Bez
tohoto osobního smíru bude "naše současná neuróza přetrvávat, bude nás
brzdit a oslabovat", řekl Klaus. Otázek finančního odškodnění příslušníků
německé menšiny v ČR a česko-německých vztahů prezident Klaus ve svém projevu
nedotkl. (Autor
neuveden)
Stoiber je
přístupný dialogu
Mnichov. Premiér Bavorska dr. Edmund Stoiber
se opětovně vyslovil pro dialog mezi zástupci sudetských Němců a ČR. Rok 2005
bude významným rokem. Uplyne 60 let od konce 2. světové války, 60 let od
Benešových dekretů a 60 let od odsunu Němců z Československa. Měl by to být i
rok počátku přímého dialogu. Zapuzení Němců je a zůstane křivdou. Stoiber si
proto přeje gesto usmíření ze strany české vlády vůči německé menšině v ČR a
vůči sudetským Němcům, kteří odsunem obzvlášť trpěli. Smíření je těžký proces,
ale společnými silami, s vynaložením úsilí z obou stran, je možné jej
dosáhnout. Stoiber je připraven tento dialog všestranně podporovat. V této
souvislosti kritizuje i rozhodné "ne" spolkové vlády k jeho návrhu na
zavedení Dne vzpomínky na oběti odsunu, což podle něj svědčí o nezájmu
spolkového kancléře o prosby zapuzených. (DTPA/MT)
Köhler : Gesto
by bylo důležité
Lidové noviny
uveřejnily dne 15.11. rozhovor se
spolkovým presidentem Horstem Köhlerem. Tento zaujal postoj ke stále se
opakujícím požadavkům ze strany zapuzených sudetských Němců na odškodnění z ČR:
Spolkový president je přesvědčen, že v Německu neexistuje žádná významná síla,
která by tyto požadavky podporovala, což zdůrazňuje i německá vláda. Gesto
usmíření ze strany vlády ČR by bylo důležité a správné. Bylo by dobré i pro
vývoj česko-německých vztahů. Je ovšem záležitostí ČR a jejích občanů zda a
jakým způsobem odškodnit Němce, kteří po r. 1945 v Československu zůstali. Zdá
se, že diskuse na toto téma není v ČR ještě uzavřena.
Adolf Ullmann
střídá Waltra Rzepka
Ze zprávy
Waltra Rzepka ve Fuldě. Ackermann - Gemeinde byla vždy nejen církevním svazem,
ale byla i organizacíí, která se snažila o prezentaci vlastního názoru na
politickém poli. Výsledkem těchto snah jsou každoročně konaná Jihlavská
sympozia, která se konají ve spolupráci se Společností Bernard-Bolzano. Cílem
těchto setkání je prezentace nových myšlenek a osobní setkání s politiky obou
států, kteří jsou za vývoj česko-německých vztahů zodpovědni. Pan Walter Rzepka
spolupracuje s vedením sudetoněmeckého landmanšaftu a velice úzce i se
zástupcem německé menšiny Waltrem Piverkou, se kterým vedl 16ti členou pracovní
skupinu "Dialog mezi Němci a Čechy a pro tento dialog důležitými menšinami".
Výsledkem byly dokumenty o dvojjazyčném použití názvů obcí, zeměpisných
označení, zavedení dvojjazyčné výuky, zřízení kulturní nadace pro německou
menšinu, o odškodnění popř. humanitárnímu gestu ve prospěch německé menšiny.
Již dříve rozhodla koordinační rada o dokumentu, který vypracoval Walter Rzepka
společně se senátorem Morávkem, o hřbitovech a starých německých hrobech.
Vysoká politika se těchto témat nechopila. Naopak rozhodla, že koordinační rada
nebude v současné formě pokračovat. Pan Walter Rzepka bere toto s politováním
na vědomí, neboť je názoru, že zpracování minulosti nezaujímá přední místo v
pozornosti veřejnosti. Zděšení z aktuálního utrpení a strach z budoucích katastrof je silnější než potřeba
zabývat se starými křivdami.
Matthias Dörr
Německá mše v
Chrobolech
" Unie
pro dobré sousedské vztahy německy a česky mluvících zemí" se snaží v rámci
projektu "kapličky" o usmíření mezi Němci a Čechy. V Chrobolech byla
díky spolupráci unie s obcí a Svazem zapuzených Němců restaurována místní lesní
kaplička, která upomíná na utrpení česky
a německy mluvících občanů této země. 12.9. se konala v Poutním kostele v
Chrobolech mše v německém jazyce. Občan obce
Thomas Mertl poděkoval unii a přítomnému starostovi Chrobal Oldřichu
Valouchovi a vyslovil se pro vzájemnou důvěru a porozumění pro blaho obou
národů. (Autor
neuveden)
LZ č. 24/6 z
23.11.2004
Úvodník: Před několika
dny zemřel vůdce Palestinenců a nositel Nobelovy ceny za mír, Yasir Arafat. V
době komunismu jsme se učili o jeho boji s imperialismem za svobodu svého
národa. Barvy jeho "slavného" obrazu sice v posledních letech dost
vybledly, ale dny, které Arafat krátce před svou smrtí strávil v jedné pařížské
nemocnici, jasně ukázaly, jak byl svými příznivci uctíván a milován. O takové
úctě můžeme v Čechách jen snít. Je možné, že čeští politici nesou sami vinu na
tom, že se svými voliči pouze vycházejí. Stará pravda ovšem říká, že každý
národ má takové zástupce, jaké si zaslouží. Z parlamentu přicházejí takové
věci, které si jen těžko dokážeme představit. Každý bojuje proti každému a to
všemi zbraněmi. Kriminalita, lež, pomluvy a propad morálních hodnot ukazují v
jakém stavu se naše země nachází.
Před třemi
týdny volilo naše ZSNČMS své zastupitele. Jednota v našich řadách nechala mou
duši jásat. Kdo jiný by měl mít rozum, když ne ti, kteří jako menšina neustále
s něčím bojují. Každý národ by měl poznat svou temnou minulost a z tohoto
poznání čerpat pokoru. S jistotou to pomůže nejen národu samotnému. Richard Šulko
Kulturní
setkání v Praze
13.11. se
konalo v pražském Kongresovém centru kulturní setkání německých spolků v ČR.
Pořadem provázela víceprezidentka ZSNČMS Erika Vosáhlová ze Šumperka a druhý
víceprezident a energický předseda největšího svazu občanů německé národnosti -
Svazu Němců na Chebsku, pan Richard Šulko. Oba moderátoři uvítali čestné hosty např. pana RNDr. Michala Pospíšila a pana
PhDr. Václava Appla. Dr. Pospíšil řekl : "Před rokem 1989 se v těchto
místnostech konala docela jiná shromáždění (narážka na sjezdy KSČ), ale jsem
rád, že teď jste tady vy a já mohu být s vámi. Na pódiu byl panem Petrem
Bartoněm, který sám patřil k čestným hostům, přečten pozdravný dopis spolkového
předsedy sudetských Němců Bernta Posselta. Celé setkání probíhalo v duchu
sblížení za zpěvu a tance volklórních skupin. Hosté se rozcházeli až kolem 22.
hodiny plni nádherných zážitků a dojmů.
Richard Šulko
Výchova a
vzělávání národnostních menšin
11. a 12.11.
se v budově pražského magistrátu konalo 4. setkání zastupitelů národ-nostních
menšin. Těžištěm setkání byla mezinárodní konference "Metody výchovy a
vzdělávání ve vztahu k národnostním menšinám", které se zúčastnilo přes
sto referentů.
První den se
konal v zasedacím sále pražské městské rady. Přítomni byli zástupci vládních
orgánů a ministerstev, které městská radní Hana Halová uvítala a zároveň je
seznámila s politikou města Prahy vůči národnostním menšinám. O koordinaci a
spolupráci města Prahy a národnostních menšin mluvil referent magistrátu a
organizátor setkání PhDr. Jaroslav Balvín, CSc. Odpoledne pak byla za účasti
akademické malířky Věry Krumphanzlové otevřena výstava "Prolínání".
Paní Halová řekla : "Jsem velmi ráda, že všechna umělecká díla a cenné
ilustrace byly finančně podporovány z grantů na podporu aktivit národnostních
menšin, které se dostaly do správných rukou.”
Programu
druhého dne se zúčastnila i paní Irena Kuncová, která mluvila z pozice
předsedkyně ZSNČMS o činnosti německých spolků a zdůraznila nutnost podporovat
mládež a uvedla příklady z jednotlivých regionů. Dále byly diskutovány
příspěvky k polské menšině a židovskému obyvatelstvu v ČR. Rabi Tomáš Jelínek
upozornil na skutečnost, že ČR je nejméně antisemitickou zemí, což podle jeho
názoru souvisí s atheistickým postojem Čechů, který zdílí i velká část
inteligence. (Autor
neuveden)
Odboj církve
proti Hitlerovi
Kavárna
"Černá labuť" zažila již několik seminářů k historickopolitickým
otázkám. 9.11. vyslechlo početné publikum (někteří museli i stát) velice
zajímavé referáty zástupců německých a českých církví, o kterých pak bylo možné
diskutovat. Toto setkání připravila “Sudetoněmecká kancelář” v Praze ve
spolupráci s pražskou kanceláří Nadace Konráda Adenauera. Páter R. Aretin
(jezuita) ukázal na příkladu pátera Rupperta Mayera, že tento již v r. 1922
kritizoval Hitlera i jeho ideologii a který následně strávil dlouhá léta ve
vězení. Profesor Rudolf Grulich, známý odborník na poli církevní historie
našich zemí, poukázal na skutečnost, že v Československu byla až do r. 1938
garantována svoboda tisku, čehož někteří stateční sudetoněmečtí katolíci
využili a pašovali do Německa ve velkém množství zakázané materiály tištěné v
Československu. Profesor Grulich je též autorem knihy "Sudetoněmečtí katolíci
jako oběti nacismu". Dále vystoupil i dr. Stříbrný, který vzpomněl osudu
faráře Štemberka, zastřeleného v Lidicích. Dr. Simsa referoval o Františku
Dobiášovi, který riskoval svůj život, když vystavoval křestní listy mimo jiné i
pro české parašutisty, kteří spáchali atentát na Reinharda Heydricha. Všichni
pak poukázali na neobyčejnou skromnost těchto pronásledovaných odbojářů, kteří
slovo hrdina pro sebe odmítali, neboť se "jen" snažili jednat
správně. Tyto semináře slouží dobru. Velice však litujeme, že se o nich
veřejnost často ani nedozví. Proto jsou novinové zprávy velmi užitečné. Josef Škrábek
LZ č. 25/6 ze
dne 7.12.2004
Německé noviny
v Karlových Varech
Od prosince
vycházejí v Karlových Varech "Karlovarské noviny". Jedná se o
měsíčník s nákladem 15 tisíc výtisků, které vydává nakladatelství Pragomédia.
Karlovarský kronikář Květoslav Krač připomíná, že se jedná o první pokus po r.
1945 o vydávání německých novin v oblasti, kde až do konce 2. svět. války
převažovalo německy mluvící obyvatelstvo. Měsíčník má informovat v německém
jazyce o politice, kultuře a turistice. Jedna jeho část má přinášet zprávy z
trojúhelníku Karlovy Vary, Mariánské a Františkovy Lázně. Cena jednoho výtisku
je 30 Kč nebo 1 Euro.
Slezsko-německý
Kruh přátel v Hlučíně
Činnost tohoto
spolku začala 1.1.1996, v červnu téhož roku bylo otevřeno i vlastní kulturní
centrum. Členové spolku se zde pravidelně setkávají k přednáškám, výstavkám či
jen k příjemně stráveným odpoledním. Třikrát týdně se zde konají kurzy
německého jazyka. Intenzívně je podporována i výuka němčiny na místních
základních školách a v mateřských školkách. V době svého založení měl spolek
120 členů . K německé národnosti se na Hlučínsku hlásí 207 občanů. Po válce
muselo tuto oblast opustit 84 rodin.
Jak to bylo s Adinou Mandlovou
"Dnes se
tomu jen směji"- tak se jmenuje biografie slavné hvězdy stříbrného plátna
30tých let. Adina Mandlová natočila přes 40 filmů. Čtyři z nich v letech
1942-44 v Německu. Po válce byla obviněna se spolupráce s nacisty. Před soudem
však nikdy nestála, ačkoli strávila několik měsíců ve vězení na Pankráci. V r.
1946 přesídlila do Velké Británie, kde se vdala a započala novou kariéru. Podzim
svého života prožila na Maltě. V 70tých letech napsala ve spolupráci s exilovým
nakladatelstvím Josefa Škvoreckého knihu, ve které se brání proti obviněním ze
spolupráce s nacisty a proti pomluvám, že udržovala intimní styky s K.H.
Frankem. V r. 1991 se paní Mandlová vrátila do vlasti, kde 16.8. téhož roku
zemřela. Přála si, aby byla pochována v obyčejných šatech s růží v ruce. Svůj
poslední klid nalezla na malém hřbitově nedaleko Karlových Varů.
LZ č. 26/6 z
21.12.2004
Nová německá
knihovna v Jihlavě
29.11. byla v
Jihlavě, za účasti mnoha čestných hostů, otevřena německá knihovna. Tato
knihovna se nachází v prostorách Vysoké školy polytechnické, jejíž rektor dr.
Ladislav Jirků zdůraznil, že knihovna má sloužit nejen studentům, nýbrž všem,
kteří se zajímají o Německo, Rakousko nebo německý jazyk. Předseda senátu Petr
Pithart vidí v této knihovně příspěvek k návratu regionu Vysočina do střední
Evropy. Pan Pithart vyjádřil své poděkování všem, kteří se na vzniku knihovny
podíleli. Vedoucí představitel německo-českého Fondu budoucnosti Herbert Werner
doufá, že knihovna bude dalším impulsem pro vývoj kulturního života Jihlavy.
Ředitel rakouského Kulturního centra v Praze, pan Walter Persché, zdůraznil
význam německého jazyka pro region Vysočina. V blízkosti Německa a Rakouska
není němčina nahraditelná angličtinou. I dr. Dieter Derenk, zástupce Göthe
Institutu, slíbil knihovně veškerou podporu. Knihovna nabízí také německé menšině, která se na vzniku
knihovny rozhodujícím způsobem podílela, řadu možností.
Cíle a plány
knihovny ( z proslovu Mojmíra Koláře )
Cílem projektu
je umožnit české veřejnosti v oblasti Vysočiny, studentům a žákům přístup k
německé literatuře a německým odborným textům. Dále bude německé menšině
umožněno vyvíjet se po stránce kulturní i jazykové. Součástí vzdělávacích
opatření je i podpora výuky německého
jazyka a odborné němčiny na školách 1. a 2. stupně, na vysokých školách a při
výuce dospělých. Důležitá je kulturní spolupráce mezi oblastí Vysočiny, Německa
a Rakouska. Významné osobnosti jako např. Gustav Mahler, Josef Hoffmann, Bruno
Kreisky, Johann Wenzel Stamitz nebo Matthias Zdarsky jsou jen jedním
z důkazů, jak úzce byl v minulosti tento region spojen s našimi německy
mluvícími sousedy. Knihovna umožní lepší poznání německých sousedů a snad i
odstranění vzájemných předsudků.
Vánoce před
60ti lety - Na Štědrý den r. 1944 vzpomíná Horst Kostritza
Jen teplý dech umožní vytvořit malé kukátko,
kterým je možné přehlédnout krátký úsek silnice, která vede z Hlučína přes
Kravaře ve směru na Opavu. Již druhý den tudy táhnou nepřetržitě kolony
německých vojáků a koní. Těžko odhadnout kolik jich je, jistě několik tisíc.
Začínají vánoční prázdniny. Včera byl poslední den školy. Všichni si přáli
hezké vánoce, ale také, aby se sešli ve škole i po novém roce. Všechny zajímá
otázka, co bude dál. Fronta se pomalu blíží. Čím dál častěji jsou vidět ruská
letadla. Před týdnem sestřelila německá stíhačka po pěti minutách boje ruského
průzkumníka. Pro čtrnáctilétého Horsta Kostritzu a jeho kamarády nezapomenutelný
zážitek. Před večeří tichá modlitba a vzpomínka na nejbližší, kteří nejsou u
stolu. Otec je v Estonsku a sestra v Bavorsku. Za týden přijde nový rok, rok
1945. Opět se otevře nová čistá stránka v knize věčnosti a nikdo neví, co na ní
bude napsáno.Tak tedy proběhl štědrý den 1944, pro mnohé poslední ve vlasti.
Rodina Horsta Kostritzy se již nikdy nesetkala u vánočního stolu společně. Otec
se vrátil z ruského zajetí až koncem r.1949. Návrat k rodině do Československa
mu nebyl ze strany úřadů povolen. Až v r. 1955 mohla za otcem do Německa
vycestovat pouze matka.
Prager
Volkszeitung , týdeník Kulturního sdružení občanů německé národnosti České
republiky (dále PV, KSONNČR), č. 49/54 ze dne 9.12.2004
Společně jsme
ušli dlouhou cestu
V tomto roce.
oslavil naše Kulturní sdružení občanů německé národnosti ČR 35. výročí svého trvání. 28 místních
organizací oslavilo tuto významnou událost v kruhu svých členů, přátel a
sympatizantů. V některých obcích byli přítomni i zakladatelé "první
hodiny". Mnohé z nich již dávno pokryla tráva, ale zapomenuti nejsou. KS je dítětem "Pražského jara" let
1968/69. Německá menšina v Československu začala doufat. Po zapuzení téměř tří
miliónů Němců museli ti, kteří zůstali sami nést tíhu nové doby, která s sebou
přinesla zabavení majetků, nucené práce a diskriminaci ve všech oblastech
života. Kdo to nezažil, neumí si to představit. Přes veškeré snahy o spolupráci
na "socialistické výstavbě" zůstala německá menšina "na
bobku". Neupozornit na sebe bylo základním pravidlem. Po r.1968 byl obrat
k lepšímu na dosah ruky. Spolky německé menšiny měly příval nových zájemců o
členství v nich. Tento sen rozbily přes noc sovětské tanky. Stíny normalizace
se těžce položily na zem. Novému režimu nepohodlné osoby byly vyměněny za jiné,
které se přizpůsobily totalitě. Byla to těžká doba, ale zvítězila pevná vůle
zachovat pospolitost, zvyky a mateřský jazyk. Po r.1989 se problémy KS změnily.
Členové jsou přestárlí, chybí mládež a finanční prostředky jsou omezené. Přesto
je v řadách KS 2500 aktivních členů. Mezi cíle KS patří i nadále vytvořit
společnost, ve které platí "jeden za všechny a všichni za jednoho",
pořádání společných cest za krásami vlasti a ochrana kulturního dědictví. H.G.
Vlasti věrnost
- mrtvým čest. Odhalení pamětní desky zemřelým v Rotavě.
Protože starý
hřbitov již neexistuje a dřívější občané Rotavy vzpomínají na své zemřelé,
kteří odpočívají ve staré vlasti nebo v cizí zemi, byla na zdi rotavského
kostela odhalena pamětní deska. S
myšlenkou jejího zřízení přišel Ing. arch. Karl Nausch, rodák z Rotavy. Jeho
návrh byl přijat s radostí. Všichni - církev, obec i dřívější Rotavané se
podíleli na přípravách. V rotavském kostele se pilně gruntovalo. Byli to
především čeští a slovenští farníci, kteří připravili kostel na slavnostní mši.
Druhou neděli
v říjnu nadešla dlouho očekávaná chvíle. Z Německa a dokonce až z USA přijeli
dřívější Rotavané, všichni farníci byli přítomni, mnoho čestných hostů bylo
uvítáno. Kostel byl plný do posledního místa. Děkan Petr Fořt celebroval mši
dvojjazyčně Na přání přítomných přednesl Vlastenecký sbor Krušnohorské písně od
Antona Günthera a Schubertovu mši. Paní Věra Smržová z Kraslic a děkan Fořt
zazpívali společně sólo " Z nového světa " od Antonína Dvořáka. Po slavnostní
mši se sešli všichni účastníci před kostelem, kde dárce pamětní desky, pan Karl
Nausch, poděkoval i vícestarostovi Rotavy Karlu Prokopovi a sekretáři Josefu
Votavovi. Z projevu Karla Nausche vybíráme : " V těchto dnech se v myšlenkách vracíme k našim předkům, kteří
našli místo svého posledního odpočinku na hřbitově, který dnes již neexistuje.
Vracíme se k bezejmenným hrobům, k mrtvým, kteří byli narychlo zakopáni na
okraji cesty. Myslíme s úctou a vděčností na ty, kteří naši cestu připravovali,
kteří s námi po ní šli, kteří o ní spolurozhodovali a kteří nás ve smrti
předešli. Myslíme na všechny, kteří odpočívají v půdě vlasti, na ty, kteří
museli zemřít i na ty, kteří našli svůj poslední klid daleko od milované
vlasti. Člověk zemře teprve, když je zapomenut, ztratí vlast teprve, když na ní
přestane myslet. My nezapomínáme ani na naši vlast, ani na naše mrtvé, neboť je
to součást nás samých. Vlasti věrnost - mrtvým čest".
V závěru
zazpíval vlastenecký sbor z Kraslic. Přáním Rotavanů bylo mít "vlastní
rotavskou píseň". Všichni přítomní se okamžitě shodli, že to bude píseň
"Sním o vlasti". Text i hudba jsou společným dílem rodáků z Rotavy -
Zity Ladwigové a Hanse Heyduka. Píseň napsaná ze srdce, píseň, kterou budou
Rotavané při každé slavnostní příležitosti s radostí zpívat.
Edeltraud Rojíková
Méně peněz,
více povinností
1. ledna 2005
vstoupí do platnosti zákony " Hartz IV ". Tyto zákony ovládaly
politické debaty v Německu jako žádné předtím. Jedná se o rozhodnutí vlády
spolkového kancléře Schrödera sloučit podporu v nezaměstnanosti s podporou
sociální. V bývalých spolkových zemích se výše podpory pohybuje kolem 345 Euro,
v nových spolkových zemích, včetně východní části Berlína, by měla být 331
Euro. Každému nezaměstnanému bude stát navíc hradit výdaje na bydlení a na
topení. Podle nových nařízení musí každý nezaměstnaný přijmout jakoukoli
nabídnutou legální práci. Pokud by ji nepřijal nebo svým jednáním své přijetí
znemožnil, hrozí důrazné sankce a to až k postupnému odebrání všech dávek.
Každý příjemce podpory si může, aniž by mu podpora byla krácena, přivydělat až
400 Euro měsíčně v tzv. " jedno Euro Jobs ". ( jedno Euro na hodinu
). Před tím než pracovní úřady žadateli o podporu její výši schválí, zkoumají,
zda-li žadatel nemá v bance nějakou naspořenou částku nebo nevlastní cenné
papíry či akcie. Výjimku tvoří vlastnictví velikostí odpovídajícího domku nebo
bytu, který žadatel sám obývá.(AFP)
Süddeutsche
Zeitung č. 301/53/60 ze dne 28.12.2004
Přeložil: prof. J. Rychlý
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pozn. re. -Mezinárodní právo zakotvuje povinnost
agresora nahradit napadnutému státu veškeré škody, které mu agresí a jejími
důsledky vznikly. Přestože Pařížská reparační dohoda z prosince 1945
uložila Německu zaplatit Československu reparace ve výši cca 365 miliard
předválečných Kč, zaplatili nám Němci pouze asi 670 milionů korun. Ještě méně
známou skutečností je, že podpisem Pařížské reparační dohody jsme se zavázali,
jako každý další signatářský stát, zkonfiskovat německý majetek tak, aby se již
nikdy nemohl dostat do německých rukou. Formou reparací bylo i využití německé práce. Proč o tom pan dr. C.
Svoboda, ministr zahraničních věcí ČR, mlčí a nadto slibuje jakési odškodnění
Němcům, kteří nebyli odsunuti?
Náš národ žil léta pod barbarskou nacistickou okupací.
Nedostatečné potravinové příděly, podvýživa, zvláště dětí, vysoká nemocnost,
nedostatek léků, zdravotní péče, až 12ti hod. prac. doba, zavření vysokých
škol, omezování středních škol, znemožnění studia pro desetisíce našich mladých
lidí, vysoká úmrtnost, surová nadvláda arijských ”nadlidí ”, k nimž se
řadila velká většina našich bývalých občanů německé národnosti, těšících se
řadou privilegií, včetně možnosti studia, vysokých potravinových přídělů, lepší
zdravotní péče, to byla skutečnost. Téměř 200.000 těchto Němců padlo
v nacistických ozbrojených složkách při obraně barbarských pořádků, které
měly po vítězné válce vést k vyhubení našeho národa.
Zastáváme stanovisko, že pan dr. Svoboda jako ministr
zahraničních věcí ČR by měl požadovat na SRN placení reparací a humanitární
gesta Německa vůči všem porobeným, kteří žili v tzv. protektorátu. Poté
jistě bude i našim cílem učinit odůvodněná humanitární gesta.
Vydalo
Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných
v roce 1938 z pohraničí a
Historickou
a dokumentační komisí KČP pro vnitřní potřebu vlasteneckých organizací. Praha, prosinec 2004.