Listy č. 81

(Studijní texty, volné a krácené překlady z německého tisku)

Mohlo to dopadnout mnohem tvrději

Antinacistický bojovník, rodák z Chebu, Lorenz Knorr, ve svém příspěvku reaguje na komentář B. Doležala „Dekrety se nemají omlouvat“, který vyšel v LZ 1.11.09. Knorr píše: „Při četbě příspěvku Bohumila Doležala jsem získal dojem, že čtu text sudeťáckého landsmanšaftu nebo prohlášení Eriky Steinbachové. Sice je správné, že citované Benešovy dekrety ohledně Němců v Československé republice (nacisty používaný výraz „sudetští Němci“ nepoužívám) byly zveřejněny před Postupimskou dohodou. Ale jako radiotelegrafista německé armády jsem poslouchával britská a sovětská vysílání o prohlášení USA, Velké Británie a SSSR z 30.10.1943, Teheránské konference velké trojky 1.12.1943, jakož i prohlášení z Krymské konferenci 11.2.1945: zde bylo schváleno stažení všech Němců do jednoho kontrolovatelného státu. To znamenalo přesídlení Němců z Polska, ČSR, Maďarska a Jugoslávie.

O tom věděl i v Londýně exilový prezident Beneš, také to věděli četní Češi, kteří poslouchali britské nebo sovětské vysílání. Přesídlení nesouviselo s nějakým přiřčením viny všem Němcům, jelikož četní antifašisté, kteří byli věrní Československu, obdrželi čs. občanství.

Nacističtí zrádci (znacizovaní čeští Němci, pozn. red.) před Mnichovem zastřelili 110 českých a německých antifašistů, často za jásotu zfanatizovaných davů. 2019 antifašistů bylo zavlečeno přes hranice, ale jen 1000 z nich se opět hlásilo po r. 1945.

Takže nešlo o nenávistné reakce, jak to popisuje Doležal, nýbrž o umírněné opatření, ale mohlo to dopadnout mnohem tvrději.

Lorenz Knorr, LZ 1.12.09, str. 2

Pozn. red. Redakce LZ i jejich vydavatel si snad  zapamatují lekci z historie, o přesídlení, o úloze tzv. sudetských Němců (tento termín považuje autor příspěvku za nacistický) v době Mnichova, o publikaci článků, které vyvolávají dojem, že jde o text landsmanšaftu nebo E. Steinbachové. V dopisu jsme žádali paní I. Kuncovou, již dvakrát, aby LZ a Zemské shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku používaly terminologii mezinárodních smluv vítězných protinacistických velmocí, např. přesídlení, transfer či odsun, nikoliv však vyhnání. Poprvé se paní I. Kuncová k naší prosbě nevyjádřila, na druhý dopis dosud neodpověděla.

Je přece logické, že mezinárodní smlouvy vznikají řadu měsíců, někdy let, před jejich podpisem představiteli států a jejich následným vyhlášením. Alespoň to by měl pan B. Doležal a LZ vědět. To ví přirozeně každý počínající student právnické fakulty i obyčejný občan, který se zajímá o veřejné dění.

Dekrety nelze omlouvat

Nechtěně, ale přesto lze Václavu Klausovi poděkovat, že veřejnosti připomněl již málem pozapomenuté vyhánění sudetských Němců. V deníku Mladá fronta-Dnes krátce napsal, že je důležité  oslabit mýtus, že o odsunu bylo rozhodnuto na Postupimské konferenci a že dekrety reagovaly na toto rozhodnutí.

O transferu Němců mluví až článek XIII. závěrečné zprávy Postupimské konference z 2.8.1945. Dekrety, které byly vydány dříve, nemohou být reakcí na rozhodnutí v Postupimi.

Dekrety trestají Němce a Maďary, přičemž bylo rozhodující, zda se postižený při sčítání lidu v r. 1929 hlásil k německé nebo maďarské národnosti. Podklad pro potrestání bylo něco, co není trestné, hlášení se k nějaké národnosti nebo činnosti k legálně uznané politické straně. Dekrety můžeme považovat za reakci na Mnichov a na druhou světovou válku.

V prohlášení občanského hnutí Antikomplex bylo konstatováno, že „právní nároky sudetských Němců neměly šanci na úspěch“ a že Klaus Čechy představuje jako bázlivce, kteří se musí opětovně „obávat houfu bavorských důchodců“.

Bohumil Doležal, LZ, 3.11.09, str.2

Kulturní podzim ve středisku Centrum Bavaria Bohemia (CeBB)

V Schönsee byly 3. září 2009 otevřeny tři výstavy v CeBB, a to „Zapomenutí hrdinové“, o německých antifašistech v českých zemích, výstava „Zmizelé Sudety“, o vývoji chebského okresu po r. 1945, a dále výstava „Barva na ulici“, na které jsou velkoformátové obrazy německých a českých umělců, prezentované na venkovní fasádě střediska CeBB.

Výstava „Zapomenutí hrdinové“ byla již v Ústí n/L, v Národním archivu v Praze, poté v Sudetoněmeckém domě v Mnichově a do 27. září byla CeBB.

LZ 18/09, 8.9.09, str.5

Nové knihy o Krušnohoří

Publikaci „Tváře Krušnohoří“ napsal Petr Mikšíček, člen „Antikomplexu“. Na 654 stránkách autor líčí, jak se lidé i obce v Krušných horách změnily. S brněnským historikem Danilem Kovaříkem dokumentuje Mikšíček, jak zmizely obce na hranicích. Zajímavé jsou fotografie od karlovarského historika Stanislava Buchareviče, od spolupracovnice muzea v Mostu Libuše Pokorné a od fotoarchiváře města Krupky Františka Limbarského.

V edici „Zmizelé Čechy“ vydalo nakladatelství Paseka publikaci Lukáše Novotného „Západní Krušnohoří“. Její těžiště je ve 3 městech: Ostrov, Jáchymov a Nejdek. Kniha má 160 černobílých fotografií.

Ve stejné edici „Zmizelé Čechy“ vydalo nakladatelství Paseka publikaci Jaroslava Pachnera „Střední Krušnohoří“. Kniha má 178 fotografií. Obec Písečnice např. dnes nenajdete na mapě. Kvůli blízkosti hranic byly zbourány některé kostely, např. reprezentační evangelický kostel ve Vejprtech.

LZ 21/09, 6.10.09, str.6

Lobkovicova cena Gerhardu Stübingerovi

Posmrtně byl G. Stübinger letos (2009) vyznamenán Cenou Jiřího Popela Lobkovice města Chomutova. G. Stübinger zemřel v r. 2002. Byl činný v místě setkávání v Chomutově, byl členem místní muzejní rady a redakční rady muzejního časopisu a rovněž i členem veřejně prospěšné společnosti „Zmizelé obce a města chomutovské oblasti“.

LZ 21/09, 6.10.09, str. 5

Setkání na „Zlaté stezce“, česko-německé vztahy 20 let po pádu železné opony

Od 21. do 22. října 2009 se v Prachaticích již po jedenácté konal seminář „Setkání na Zlaté stezce“. Pořadatelé byli: Nadace Hanse Seidela v Praze a v Mnichově, město Prachatice, jakož i Unie pro dobré sousedství česky a německy mluvících zemí.

Tématu je věnována téměř celá čtyřstránková příloha LZ. Popsán je první i druhý den setkání, doplněný fotografií z rytířského sálu radnice v Prachaticích. Thomas Rudner von Tandemin představil organizaci Tandem. Byla založena v r. 1997 jako organizace se sídlem v Plzni a Řeznu. Koordinační středisko v Řeznu je financováno z prostředků Spolkového ministerstva pro rodinu, důchodce, ženy a mládež ze 60%, 10% Svobodným státem Bavorsko a z 10% Saskem. Kancelář v Plzni byla napojena na Západočeskou univerzitu v Plzni a je zcela financována Ministerstvem školství ČR. Financování projektů a programů mívá rozdílné zdroje. V pojednání o Prachaticích je vzpomínán Husův dům. Jde však o dům, kde měl J. Hus bydlet ještě jako studentík.

Sarah Tekethová, LZ 23/09, 3.10.09, příloha str. 1-4

Jubilejní kongres FUEV v Bruselu

Federalistická unie evropských národnostních skupin (FUEV) oslavila 29. září až 2. října 2009 v Bruselu svoje šedesátileté trvání. Zemské shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, zastřešující organizace německé menšiny v ČR, se této akce také účastnilo. Z více než 30 států přijelo asi 200 hostů. Zemské shromáždění Němců… je již léta řádným členem FUEV. Účastníci akce navštívili Evropský parlament. Leopard Orban přednesl účastníkům slavnostní projev. Slavnostní zakončení pro německé účastníky se konalo v belgickém Eupenu.

Martin Dzingel, LZ 3.11.09, str. 1

Tažena sudetoněmecká karta

Vždy, když v našem státě hrozí politické straně nebo politikovi, že by ztratil více sympatizujících, se najednou vytáhnou sudetoněmecká témata. To mívá úspěch. Pokud si mohu vzpomenout, v posledních volbách se tak nestalo. Výsledky známe všichni, způsobily současnou politickou krizi.

Český prezident Václav Klaus po svém opětovném zvolení ztratil část své popularity. Nejvíce sympatizantů ztratil po svrhnutí vlády, jelikož tito byli přesvědčeni, že na pádu vlády má také svůj podíl. Každému je známo jeho sebevědomí, stejně jako jeho nepřátelský vztah vůči jeho nástupci na místě předsedy strany, Mirku Topolánkovi. Počátkem roku 2009 byl Topolánek první muž v Evropě. Při plynové krizi nebo blízkovýchodním konfliktu svět shlížel na Topolánka místo na Klause. Jediný způsob, jak tento stav odstranit, bylo svržení vlády, což se s pomocí Vlastimila Tlustého zdařilo. Klaus pak potřeboval jen jmenovat vládu, jejíž premiér by mu přenechal úlohu prvního muže v Evropě. Jmenován byl Jan Fischer, ale ani ten si nenechal vzít první úlohu. Klausovi při evropském summitu tak zbyla opět jen druhá role.

Díky Lisabonské smlouvě se Klaus opět dostal na první stránky tisku. Klaus vytáhl poslední trumf, dosud vždy úspěšný: majetkové nároky zlých sudeťáků. Milí voliči, já Klaus, jsem jediný, který se stará o Vaše jmění. Vláda a parlament to neudělaly. Doposud sudetoněmecká otázka měla vždy úspěch, nyní také. Nebo se snad na veřejném mínění něco změnilo?

Hans Korbel, LZ 3.11.09, str. 2

Pozn. red. Z článku pana Korbela vyplývá jeho vstřícný vztah k M. Topolánkovi a k jeho vládě, kde zasedal i K. Schwarzenberg, který používal terminologii SL, a O. Liška, ackermannovský mládežník chválený B. Posseltem. Byla to vláda, která vládla s pomocí přeběhlíků. Její vstřícnost k SL byla známá. Ano, V. Klaus, náš prezident, na rozdíl od těchto pánů, vždy zastával a hájil české státní a národní zájmy. Posselt na něm nenacházel nic dobrého. Pan Korbel hraje podle not a tvrdí muziku, nic nového.

Vystěhování ve SRN stagnuje

Také 20 let po „převratu“ přitahují staré spolkové země četné obyvatele z východu republiky. V r. 2008 se celkem 135 600 osob přestěhovalo z nových do starých zemí. Rok předtím to bylo 138 000 osob. Opačným směrem se přestěhovalo jen 85 000 občanů, před rokem to bylo 83 300. Až do nedávné doby stěhování žen z východu na západ bylo vyšší než u mužů. Od sjednocení se lidé stěhovali z nových zemí do starých každým rokem. Nejvíce jich bylo v r. 1991, kdy se jich přestěhovalo 165 400. Stěhování uvnitř Berlína mezi východní a západní částí není statisticky podchyceno.                                                                                              

Iz, LZ 3.11.09, str.2

Práce mládeže v Čechách

Také v letošním roce 2009 se koná opět společný seminář mládežnické organizace Jukon a Nadace Otty Benecka. V letošním roce jde o výstavbu a posílení činnosti mládeže v regionálních jednotách německé menšiny v České republice.

Od r. 2000 sleduje Nadace Otty Benecka (OBS) činnost organizace Jukon. Každý rok se koná seminář na aktuální téma, který se jednak týká praktické činnosti mládeže, jednak jejího organizačního rozvoje. Letošní akce začíná 3.12. a končí v neděli 6. prosince 2009 v místě setkávání v Brně.                                                                      Md, LZ 3.11.09, str. 5

Upomínková cena Seligerovy obce udělena

Od 16. do 18. října 2009 se v hornobavorském Brandenburku konalo celoněmecké shromáždění Seligerovy obce (SO). Na programu bylo i letošní udělení upomínkové ceny Wenzela Jaksche bývalému náměstku ministra zahraničních věcí České republiky, Ottovi Pickovi. Též byla zhodnocena činnost SO v uplynulém roce a zvoleno nové představenstvo.  Ve svých funkcích byli potvrzeni dosavadní členové: Erni Bernhardt, Helmut Eikam, Helmut Letfuss, Albert Schläger a Siegfried Träger.

SO byla založena před 58 lety v hornobavorském Brandenburku. Helmut Eikam, předseda SO, uvedl, že počet členů obce poněkud klesl. Počátkem září 2009  při položení věnce u hrobu Josefa Seligera bylo připomenuto 80. výročí založení Německé sociálně demokratické dělnické strany v ČSR. 

Seligerova obec připravuje rozsáhlou putovní výstavu o historii sudetoněmecké sociální demokracii.

Thomas Oelermann, LZ 3.11.09, str. 6

Diskusní forum zasedalo v Heidelbergu

Od 16. do 17. října 2009 se v Heidelbergu (Bádensko-Würtembersko) konala výroční konference Německo-českého diskusního fora. Za Zemské shromáždění Němců… se konference zúčastnila Irena Kuncová. Již v ranních horninách 16. října 2009 odstartoval z autobusového nádraží v Praze – Holešovicích autobus směrem do Heidelbergu s účastníky diskusního fora.

Po zprávách se diskutovalo o tématech příští konference. V sobotu měl úvodní projev Vladimír Špidla, komisař EU. Třetí část konference se zabývala tématem „Budoucí cesty Německa a České republiky – společně v EU.“ Na uvedené téma promluvili mimo jiné i Vladimír Špidla a Alexander Vondra. Na konferenci bylo přítomno 160 účastníků.

Irena Kuncová, LZ 3.11.09, str. 6

Záslužný kříž Tomáši Kostovi

Tomáš Kosta, český publicista, získal Velký záslužný kříž Spolkové republiky Německa.  Kosta, který kvůli svému židovskému původu byl od r. 1940 pronásledován, v letech 1942 až 1945 byl vězněn v koncentračních táborech, byl vyznamenán za své dlouholeté úsilí o německo-české smíření. Kosta převzal řád udělený prezidentem Horstem Köhlerem z rukou německého velvyslance v Praze Johanese Handla. Již v r. 1996 Kosta obdržel Spolkový záslužný kříž se stuhou.

LZ, 18.11.09, str. 1

Výstava o Němcích v Čechách dělá pokroky

V Ústí nad Labem v současné době se pracuje na výstavě, která má přiblížit dějiny Němců v Čechách. Na Středoevropském dni v Ústí nad Labem informovali experti o pokrocích projektu a referovali o česko-německých vztazích.

Obrovská výstava o životě Němců v českých zemích bude v Ústí nad Labem v r. 2011.  O pokrocích  za poslední měsíce v přípravách výstavy informoval Jan Šicha 19. října během „Středoevropských dní“. Jak sdělili historikové,  hledali potřebné předměty, které by dobře reprezentovaly kulturu Němců v českých zemích. Výstava má být hotova za dva roky. Má být největší svého druhu v Čechách. Bude zahrnovat též didaktický materiál pro školní třídy.

„Středoevropský den“ byl organizován ústeckou univerzitou a umožnil jednomu tuctu institucí představit  své německo-české činnosti. Přítomny byly např. univerzita ze Saské Kamenice a z Drážďan, jakož i Sasko-česká vysokoškolská iniciativa na vysokých školách, která nabízí českým studentům stipendia.

Německou menšinu reprezentovala I. Kuncová, předsedkyně Zemského shromáždění Němců … a jednatel Martin Dzingel.

Dodána byla také přednáška katedry zeměpisu z Ústí nad Labem, v níž je spolupráce hranice překračující v popředí. Referenti z Německa a z ČR se zabývali otázkou, jak zlepšit kooperaci mezi oběma zeměmi.

LZ 18.11.09, str.2

Černo-žlutá koalice chce posilovat německé menšiny

Podpora z Berlína: Nová spolková vláda chce se zvýšenou měrou zastávat německých menšin, žijících v pohraničí. Černo-žlutá koalice, kromě toho že usiluje o prohloubení vztahů k ČR a Polsku, smlouvou mezi CDU/CSU z října 2009 se přiznává k mimořádné odpovědnosti za Němce ze států ve střední a jihovýchodní Evropě. Křesťanští demokraté a liberálové jsou jednotní v tom, že je důležité udržet německé dědictví v zahraničí a proto je nutné pokračovat v podporování německých menšin.

Za Zemské shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Martin Dzingel, jednatel, uvítal, že nová německá vláda cíti odpovědnost za své krajany ve střední a jihovýchodní Evropě. Menšina bez morální a zejména také bez hmotné podpory by mohla stěží existovat.  „Proto jsem velice šťastný, že německá vláda chce převzít v tomto odpovědnost,“ řekl Dzingel.

Kromě podpory německých menšin v zahraničí chce koalice podporovat i menšiny v Německu, které jsou čtyři: Dánové, Frísové, Lužičtí Srbové v Braniborsku, Sasku,  Sinti (cikáni, kteří přišli do Evropy přes Gibraltar)  a Rómové (cikáni, kteří přišli do Evropy přes Kavkaz).

Marcin Bobrowski, LZ 18.11.09, str. 2

Pozn. red. Čechů a Slováků je ve SRN více než příslušníků německé menšiny v ČR, přesto jim nebyla přiznána práva národnostní menšiny. Turků jsou více než dva miliony, značná část z nich se v Německu již narodila, někteří z nich jsou ve SRN již v třetí generaci. Také jim práva národnostní menšiny nejsou přiznaná, jakož i řadě dalších národnostních menšin.

Pokud německá menšina bude mít v ČR a v jiných státech, kde žije, mnohem více práv, než národnostní menšiny těchto států žijících ve SRN, nelze mluvit o spravedlivém uspořádání vzájemných vztahů, je těžké mluvit o usmíření.

Pokud Německo bude ještě více podporovat německé národnostní menšiny a nechce platit reparace, které mu byly mezinárodními smlouvami uloženy, nelze mluvit o spravedlnosti, je těžké mluvit o smíření. Podle mezinárodního práva je agresor povinen uhradit škody, které oběti své agrese způsobil.

Každý pátý si přeje návrat Zdi

Z ankety časopisu Stern vyplývá, že každý pátý Němec by si přál návrat Zdi. Také vysílač N24 přišel ve svém šetření k obdobným výsledkům: 19% západních Němců lituje, že došlo ke sjednocení, ve východním Německu je to dokonce 21%.

Kromě toho 74% občanů nových zemí uvádí, že se vůči „Wessis“ cítí být pořád občany druhé třídy. Očekávání po pádu Zdi bylo byla značná. 71% východních Němců očekávalo zlepšení životních podmínek, jenom 46% však uvádí, že k tomu došlo.

Podle ankety Ústavu Forsa si je každý čtvrtý z nových spolkových zemí jist, že se dnes východním Němcům ještě hůře daří než tenkrát. Východní Němci věří, že byli využiti, zatímco západní Němci jsou si jisti, že musí platit na východ.

Sarah Tekethová, LZ 18.11.09, příloha str. 4

Další vzděláváni v Lokti

Příslušníci německé menšiny toužící po vzdělání se sešli v západních Čechách na vzdělávacím semináři, který se konal od 8. do 12.10. 2009. Přicházeli z celých Čech, někteří dokonce i ze Slezska. Bez finanční podpory německého velvyslanectví v Praze by se akce nemohla konat.

Účastníci semináře navštívili četná místa v karlovarské oblasti.

Krista Hrubá, LZ 18.11.09, str. 5

Německé kulturní dny v Hlučíně

Nedávno organizovala Společnost slezsko-německých přátel na Hlučínsku kulturní dny německé menšiny. V evangelickém kostele byla otevřena 14.10.09 výstava „Zůstavší ve vlasti“. 18.10. 09 se zde konal galaprogram, na který přišli hosté nejen z Hlučínska, ale i z Polska. Po zazpívání slezské hymny následovaly tance a zpěvy. Překvapením byla maskovaná Marie Terezie a císař Bedřich.

Edeltraud Svobodová, LZ 18.11.09, str. 6

Cena za umění k německo-českému porozumění

Od r. 1994 se uděluje cena za umění německo-českého porozumění. Cenu uděluje

Spolek Adalberta Stiftera v Mnichově s pražskou Unií pro dobré sousedství česky a německy mluvících zemí. Jako ceny se nedávají peníze, nýbrž se zapůjčují umělecká díla. Český nositel ceny získá dílo německého umělce a naopak.

Mezi dosavadními nositeli ceny byly vynikající osobnosti, jako např. dřívější český velvyslanec ve SRN František Černý, bývalý prezident SRN Richard Weizsäcker, překladatel českých děl Franz Peter Künzel nebo brněnský spisovatel Jan Trefulka, páter Angel Waldstein a plzeňský biskup František Radkovský, nebo bývalí ministři zahraničních věcí Jiří Dienstbier a Hans-Dietrich Genscher.

Letos mezi vyznamenané patří na české straně Ivan Slavík, zastupující ředitel Oblastního muzea v Českém Krumlově, z německé strany studijní ředitel Manfred Pranghofer, kustod a předseda Šumavského muzea v Pasově. Letos se předávaly ceny v Horné Plané na Šumavě. Projev pronesl nový český generální konzul v Mnichově, Josef Hlobil, dále též starosta Horní Plané Jiří Hůlka a Horst Löffler, jako zastupující předseda Spolku Adalberta Stiftera.

LZ 1.12.09, str. 1-2

Výjimky pro Českou republiku odporují ústavě

Německý filosof Peter Koslowski kritizuje nedávno uveřejněné zvláštní úpravy Lisabonské smlouvy, zejména klauzule pro Českou republiku a Polsko, které podle jeho názoru odporují německé ústavě.  Tak citovala v Amstetlamu žijícího německého profesora česká tisková agentura ČTK.

Podle Koslowského jsou němečtí občané diskriminováni především proto, že  oba státy nemohou žalovat kvůli vlastnickým otázkám. Koslowski proto před nedávnem zaslal Spolkovému ústavnímu soudu v Karlsruhe stížnost. V níž uvedl, že výjimky odporují vlastnickým právům, která jsou deklarovaná v ústavě. Současně požaduje od německé vlády, aby se zasadila o to, aby Lisabonská smlouva byla neplatná, přinejmenším na tak dlouho, pokud omezení pro Českou republiku a Polsko, též i pro Velkou Británii, nebudou zrušena.  Tyto dodatečné výjimky by německým občanům znemožňovaly podávat žaloby u Evropského soudního dvora. Podle Koslowského by byla zpochybněna suverenita Německa. Koslowski zdůraznil, že Německý ústavní soud právě taková omezení suverenity odmítl, když Lisabonskou smlouvu posuzoval z hlediska ústavnosti.

In, LZ, 1.12.09, str. 2

Sasko prezentuje své tradice v Evropě

Nový saský evropský ministr Jürgen Martenses otevřel 18.11.09 v Bruselu 5. Krušnohorský vánoční trh v saské spojovací kanceláři. Letos se v Bruselu prezentuje krušnohorské město Lössnitz, současně budou představeni saští sousedé, a to oblast Karlovarska, Liberecka,  Ústí nad Labem a polská oblast Dolní Slezsko. Saská Losnice je již odedávna obchodním městem a sídlem řemesel.

Speciality pekařů a řezníků mají návštěvníkům přiblížit Krušné Hory i přilehlé oblasti v Polsku a v Čechách.

 dtpa, LZ 1.12.09, str. 2

Vznik Československé republiky a Němci sídlící na jejím území  

Touto problematikou se zabývá Alfred Bäcker  ve svých rozsáhlých článcích, publikovaných v tiskovém orgánu rakouského landsmanšaftu Sudetenpost 15.10., na str. 4, 5.11. na str. 7, a 19.11. 2009, na str. 6, prosycených obvyklou snahou o přepisování dějin a  samozřejmým protičeským zaměřením.-red.

„Pondělí 14. října 1918, Vídeň: Němečtí nacionální a křesťanskosociální politici z Čech jednají s německým velvyslancem o vpochodování německých vojsk do německé části Čech, pokud by zde mělo dojít k politickým změnám a sociálním nepokojům. Iniciativa vyšla od zástupců sudetských Němců...

Úterý 15. října 1918, …Čeští železničáři odmítají dopravovat vlaky s potravinami a uhlím do  hladovějící Vídně a do německých částí průmyslových oblastí v Čechách. Vše směřuje do Prahy.

Neděle 27. října 1918, Cheb: Vyhlášena ´Chebská republika´. Iniciátorem je Josef Mayer, zemědělec, od 30.10.1918 do 15.3.1919 německo-rakouský státní sekretář pro záležitosti vojsk (ministr obrany). Patří k zastáncům vojenské obrany.

Pondělí 28. října 1918: Vyhlášení Československa v Praze, stejného dne se začínají vytvářet české vojenské jednotky… na pokyn pozdějšího ministra železnic Zahradníka se zastavují všechny dodávky potravin a uhlí do Rakouska a do Německa.

Úterý 29. října 1918, Vídeň: Členové Říšské rady z německých oblastí Čech vyhlašují  provincii Německé Čechy (Deutschböhmen).

Středa 30. října 1918, Praha: Rozhovor Lodgmana von Auen s poslancem Švehlou a dr. Rašínem. Lochmanovi je jasné, že česká strana si nepřeje žádné rovnocenné jednání. Vídeň: Vytvořena zemská vláda Sudet (sídlo Opava), Šumava přechází k zemi Horní Rakousy.

J. Mayer je německo-rakouský státní sekretář pro armádu, Viktor Adler (sociální demokrat) státním sekretářem pro zahraničí. Německé Rakousko prosí německou říšskou vládu o pomoc dodávkou zbraní a prosí o ´ochranu německo-rakouského státního území, to zahrnuje i území osídlené sudetskými Němci´…

Pátek 1. listopadu 1918, v Liberci se radili politici za předsednictví J. Seligera o vytvoření domobrany. Šlo o provizorní opatření na ochranu veřejného pořádku.

Sobota 2. listopadu 1918, Liberec/Litoměřice: Vládní rada poslanec Hans Hartl se stal vrchním velitelem v německých Čechách.

Neděle 3. listopadu, Znojmo: Německá jižní Morava pod vedením okresního hejtmana poslance Oskara Teufela vyhlásila připojení k Německému Rakousku a k zemi Dolní Rakousy…

Čtvrtek 7. listopadu 1918, Německo-česká vláda za Lodgmanovo vedení protestuje proti obsazování německo-českých území českými oddíly. Stejného dne ze stejného důvodu protestuje ve Vídni státní sekretář  Viktor Adler  u českého velvyslance.

Pátek 8. listopadu 1918, Vídeň: Rakouská vláda protestuje proti proniknutí českých vojsk na ´německorakouské státní území´…

Neděle 10. listopadu 1918, Vídeň: Německorakouská vláda prosí Sasko o dodávky zbraní pro německé Čechy, žádáno o 12 děl, 3000 pušek a 30 kulometů, včetně munice. Žádost zůstala bez odpovědi.

Pondělí 11. listopadu 1918, Vídeň: Císař se vzdává řízení státu. Československá vláda odmítá jednat s Německým Rakouskem.

Úterý 12. listopadu 1918, Vídeň: Založení Republiky Německé Rakousko, která je součástí Německé republiky. Liberec: Zemská vláda se obrací na prezidenta Wilsona se stížností proti obsazení německých Čech.

Středa 13. listopadu 1918: Prohlášení Němců z českých zemí o připojení k Německému Rakousku. Vídeň: Vyhlášení státního kancléře dr. Rennera (sociální demokrat, rodák z jižní Moravy): „Dnes na celé pevnině již málem neexistuje jiný imperialismus než českého národa. Češi si chtějí podmanit kvetoucí část Německého Rakouska. Přiznáváme se, že nemáme žádnou sílu k obraně, nemáme nic než nad slunce jasné právo.“

Čtvrtek 14. listopadu 1918: Titulek pražského německého listu Bohemia: Češi chtějí obsadit Německé Čechy. „Vojenský plán na obsazení Německých Čech pochází od českého náčelníka Sokola dr. Scheinera. Varnsdorf: Německý list „Abwehr“ požaduje, aby české obsazování skončilo a stěžuje si, že denně přibývá vojáků, i když tito ještě městskou správu nenapadli. Hodkovice u Jablonce: v obsazených obcích docházívá běžně k zabavování potravin a prohlídkám cestujících.

Pátek 15. listopadu 1918, Ústí nad Labem: 12 000 Němců demonstruje na tržišti za právo na sebeurčení. Sociálně demokratičtí řečníci vykonali slavnostní přísahu, že české lákání ani pohrůžky nemohou nás zdržet od dávno vyhlédnutého spojení s německými bratry v Říši. Kylešovice u Opavy: Při přestřelce mezi německou domobranou a českými vojáky byl jeden německý domobranec zabit. České Budějovice: Již čistě český pěší pluk 91. složil přísahu. Brzy potí dobyl jižní část Šumavy.

Jižní Morava: Znojemská domobrana zabránila obsazení nádraží v Olbramkostelu.

Sobota 16. listopadu 1918, Dobřany byly obsazeny. Členové obecního zastupitelstva byli zatčeni z podnětu Národního výboru v Plzni českými vojáky.  Slavonice byly obklíčeny 400 českými vojáky.

Neděle 17. listopadu 1917, Vídeň: Německorakouská vláda požaduje od Masaryka a Kramáře stanovení demarkační linie, totéž navrhla vláda  Sudetenland v Opavě. Praha: Vídeňská delegace  prosí „jménem lidskosti“ o uvolnění dodávek mléka k záchraně kojenců a nemocných lidí ve Vídni. Jižní Morava: 30 sudetoněmeckých domobranců dobylo v noci s jedním kulometem nádraží v Myslicích.

Pondělí 18. listopadu 1918, Vídeň: Neveřejný výnos německorakouského vrchního velitele Adolfa Booga, který  chce sice: „zabránit dalšímu obsazování sudetského území… avšak   nemá se používat násilí“. Slavonice byly ráno kolem 2.30 hod. po dvouhodinové přestřelce obsazeny. Bylo několik raněných na obou stranách. Proti sobě stálo 40 slavonických domobranců a asi 350 českých vojáků. Velitel domobrany byl po užití násilí po boji vážně zraněn a přes Jihlavu byl dopraven do Prahy. Stříbro: Bylo v 5 hod. ráno obsazeno českými vojáky. Na nádraží byla odzbrojena domobrana a vojáci pronikli do města.

Úterý 19. listopadu 1918, ČSR anektovala dolnorakouské obce Ober- a Niederthemenau a Biasdorfswart. Ve stejnou dobu bylo uveřejněno Benešovo memorandum o dobrovolné výměně několika milionů Čechoslováků v emigraci za velkou část Němců v českých zemích. Důkaz, že se počítá s odgermanizováním sudetského území po založení ČSR.

Středa 20. listopadu 1918, Reichenberger Zeitung: Trvalý hlad … má učinit německé Čechy povolnými, aby se podvolili československému státu. Mariánské Lázně: Masový shluk lidí zabránil pokusu obsadit město.

Čtvrtek 21. listopadu 1918, Vídeň: Město obdrželo jen 20 vagonů uhlí z Čech… Normální denní potřeba činí asi 600 vagonů. Myslice: Daňový exekutor  Daniczek  z Moravského Krumlova byl na nádraží Čechy zastřelen. Postoloprty: Přestřelky mezi  Němci a Čechy. Hartmanice: Hornorakouskou zemskou vládou v Linci dosazený okresní hejtman v Bergreichsteinu dr. Müller byl českými vojáky odvlečen od psacího stolu. Byl dopraven do Prahy a 28.11.1918 byl na pokyn Kramáře propuštěn…

Úterý 26. listopad 1918, Vídeň: Zásobovací situace se vyostřuje v důsledku trvající blokády. Rakouská vláda začala projednávat sudetskou otázku. Většina členů státní rady je proti opatřením na obranu jižní Moravy. (Pokračování)

Pozn. red. „Sudetoněmečtí poslanci vyhlásili dne 4.11.1918 samostatné provincie Německé Čechy (Deutschböhmen, Sudety (Sudetenland), Německá jižní Morava (Deutsch Südmähren) a Šumava (Bähmerwaldgau a zároveň jejich svazek s Rakouskem… Čeští politici hned v r. 1918 vyzvali představitele našich Němců k jednání o budoucím uspořádání republiky.“ (PhDr. Pavel  Macháček, Cesta Čechů a Němců ke dnešku, str. 40 a str. 42, Aventinum 2002)

Volný překlad a redakce: Ing . J. Liška                                                     Připravil: dr. O. Tuleškov

Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v roce 1938 z pohraničí a OR Klubu českého pohraničí v Praze 10 pro vnitřní potřebu vlasteneckých organizací. Praha, prosinec 2009.

Webová stránka: www.ksl.wz.cz, E-mail: Vydavatel@seznam.cz