Listy č. 76
(Studijní texty, volné a krácené překlady z německého tisku)
Hromadná vražda v Postoloprtech po 64 letech před objasněním
Počátkem června 1945 odtáhla sovětská armáda ze Žatce. Oddíly čs. generála Ludvíka Svobody obsadily Postoloprty a chtěly je „očistit od Němců“. Později si nějaký voják vzpomněl na projev gen. Svobody: „Závidím vám tento důležitý úkol. Myslete vždy na to, že jen mrtvý Němec je dobrý Němec. Čím méně jich zbude, o to méně nepřátel budeme mít.“ Předtím byly tisíce Němců (ve věku od 13 do 65 let) převedeny ze Žatce do Postoloprt. Kolik jich bylo zabito, není dosud známo. Podle kriminální policie dal povel k popravám štábní kapitán V. Černý, který zemřel v r. 1991. Akta Postoloprty mají více tisíc stran. Za dva roky vyslechla policie 37 svědků. Sudetoněmecký landsmanšaft v Mnichově uvítal vyšetřování Čechů. (LZ 14/09, 30.6.09, str. 1. a 4.)
Pozn. red. LZ v roce 2006, počínaje č. 18 z 29. srpna 2006, naše Listy č. 56, začal otiskovat seriál nazvaný „Násilí na Němcích“. Jeho první částí byly Postoloprty – Žatec. Většinou se držel díla historika T. Staňka „Poválečné ´excesy´ v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování“. Odhlédněme od různých nepřesností a polopravd či dokonce mýtů, vyvracet je by byla neustálá náročná činnost, a položíme si otázku, proč LZ, pokud chtěl svým čtenářům poskytovat objektivní informace, začíná vždy až květnem 1945?
Ve výše uvedeném článku se píše, že generál Svoboda se vyjádřil: „Závidím vám tento důležitý úkol. Myslete vždy na to, že jen mrtvý Němec je dobrý Němec. Čím méně jich zbude, o to méně nepřátel budeme mít.“ T. Staněk ve svém díle slova s velmi blízkým obsahem vkládá, jak údajně se měl vyjádřit por. J. Čubka, do úst generála Španiela. Podle LZ z r. 2006 však por. Čubka nebyl poručíkem, ale generálem a velel divizi.
Proč LZ neuveřejnil alespoň výňatky z díla Františka Nedbalky „Železniční transporty a pochody smrti vězňů koncentračních táborů a válečných zajatců přes české země zima a jaro 1945“, které vydala Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v roce 2005. (My jsme vydali výňatky z tohoto díla v širším rozsahu v dubnu 2009 a v Listech i části textu ze seriálu „Násilí na Němcích“.)
Vzhledem k tomu, že tak neučinil, můžeme se domnívat, či být i přesvědčeni, že mu o objektivní pohled na události na území českých zemí v r. 1945 v tomto případě asi ani nešlo. Jednostranný pohled jen a jen na utrpení Němců, a to důsledně bez historických souvislostí a návazností, je ostatně již dlouhodobě vlastní sudetoněmeckému landsmanšaftu .
Místa setkávání Zemského shromáždění Němců …
Seznam míst setkávání německé menšiny v ČR byl uveřejněn v LZ, tiskovém orgánu německé menšiny. V ČR jsou uvedena následující místa setkávání: 1. Pro Chebsko v Horním Slavkově, 2. Další pro Chebsko v Chebu, 3. Pro Krušnohorsko v Chomutově, 4. Pro Liberecko v Liberci, 5. Pro západní Čechy v Plzni, 6. Pro střední Čechy a Prahu v Praze, 7. Pro Jablonecko ve Smržovce, 8. Pro Trutnovsko v Trutnově, 9. Pro Pošumaví v Českém Krumlově, 10. Pro Brněnsko v Brně, 11. Jazykový kroužek v Brně, 12. Pro Jihlavsko Jihlava, 13. Pro Hřebečsko v Moravské Třebové, 14. Pro Orlické hory a severní Moravu v Šumperku, 15. Pro Hlučínsko v Bolaticích, 16. Pro Těšínsko v Havířově, 17. Pro přátele Hlučínska v Hlučíně, 18. Pro Kravařsko v Kravařích, 19. Pro Krnovsko v Krnově, 20. Pro další Slezany v Ludgeřovicích, 21. Pro Opavsko v Opavě, 22. Další místo setkávání pro Slezany v Sudicích, 23. Pro JUKON v Praze 6. Míst setkávání je v některé oblasti i několik. Kulturní svaz občanů německé národnosti řídí z Domu národnostních menšin v Praze 2, Vocelova 3 Irena Nováková.V seznamu Landeszeitungu jsou uvedeny také adresy jednatelů míst setkávání. (LZ 14/09, 30.6.09, str. 7)
Dahrendorf: Více Evropy znamená méně demokracie
V Německu byl Ralf Dahrendorf považován za jednoho z nejznámějších sociologů. Profesor na četných německých a anglických univerzitách zemřel v létě 2009. Jeho myšlenky z let 1989 až 2004 zahrnuje dílo „Ralf Dahrendorf: Od pádu zdi k válce v Iráku. Nový začátek dějin.“ V češtině tuto publikaci vydalo nakladatelství Vyšehrad v roce 2008.
Za „nový počátek“ dějin považuje autor zhroucení socialismu, ke kterému došlo koncem 80. let. Od tohoto data utvářejí se pro něj dějiny Evropy a světa nově a jinak než v dobách studené války.
Sociolog Dahrendorf kritizuje Evropskou unii proto, že dosud nedokázala prosazovat demokratické procesy. Neustále pokračující integrace v téměř všech oborech lidského života mu dělala potíže. S čím se nemůže Dahredorf, podobně jako např. prezident Klaus a jiní, smířit, je předávání suverénních práv jednotlivých států do rukou EU. Podle něj se tak prohlubuje demokratický deficit a mizí zájem občanů o politiku, jelikož rozhodující procesy v evropských institucích občany vážně v úvahu neberou. Když budou např. na parlament EU přeneseny kompetence, pak dojde k oslabení kontaktů s voliči. Dahrendorfova představa Evropy se liší od představy bývalého čs. prezidenta V. Havla i představy německé kancléřsky A. Merkelové. (LZ 18/09, 8.9.09, str. 4)
Zemřela Dora Müllerová
Dipl. ing. Dora Müllerová se narodila 9.11.1920 v Novém Jičíně, zemřela 1.4.2009 v Brně. Studovala na německém humanistickém Masarykově gymnáziu a pak chemii na německé vysoké škole technické. Pracovala v cukrovaru ve Vyškově a ve výzkumných ústavech v Brně a v Praze. Rodina po roce 1945 jako antifašistická zůstala v Brně. Podle Benešových dekretů jí nebylo uznáno studium na německé vysoké škole v protektorátu Čechy a Morava, nemohla vykonávat ani své povolání. Byla činná jako novinářka a překladatelka pod různými krycími jmény. Vyvdala se za lékaře MUDr. Franze Millera, který zemřel v r. 1975. Její tři děti žijí v Německu.
Byla předsedkyní Německého kulturního svazu oblasti Brno, vedoucí německo-českého vzdělávacího střediska a „begegnuszentra“ v Brně. Byla členkou několika akademií a jiných vědeckých institucí, střediska PEN pro německé autory žijící v zahraničí. Konala četné přednášky, spolupracovala s tuzemskými a zahraničními médii. Podílela se na výstavách „Leo Slezák“, „Marie von Ebner-Eschenbach“ na putovní výstavě „Středisko Brno. Němečtí a rakouští emigranti 1933-1939“.
Je iniciátorkou několika vícejazyčných památních desek v Brně: 60 let od pálení knih (1993), Dr. Ludwig Czech (2005). Napsala několik knih, dvojjazyčně „Moravské jazykové ostrovy“. (LZ 14/09, příloha, str. 1)
Pozn. red. V r. 2000 vyzvala Mládež pro interkulturní porozumění v čele s mluvčím O. Liškou Radu města Brna, aby se omluvilo za vyhnání a útrapy brněnských Němců v květnu 1945. Tato výzva obsahovala neskutečná tvrzení, např. o mučení a střílení brněnských Němců. Počet obětí tohoto vyhnání dosahoval podle autorů výzvy několik set až tisíc osob. Je velmi zajímavé, že ing. D. Müllerová podepsala tuto výzvu. Nadto ing. D. Müllerová i MIP od podání výzvy svá stanoviska dále radikalizovaly. Někteří z nich začali mluvit dokonce o tom, že při vyhnání z Brna zemřelo na 7000 německých Brňanů. Tím se dokonce přiblížili k stanoviskům SL.
Fondy budoucnosti rozdají přes 80 000 euro
Správní rada Německo-českého fondu budoucnosti sešla se 15. a 16. června 2009 v Černínském paláci v Praze, aby projednala celkem 196 německo-českých projektů. 178 z nich má být podpořeno úhrnnou částkou 815 000 euro. Prioritou ve fondu budoucnosti zůstávají nadále projekty pro mládež a spolupráci mezi školami všech stupňů. Kromě četných letních táborů pro německé a české děti, výměnných pobytů žáků a praktik pro školené významný podíl tvoří spolupráce mezi univerzitami. Tak např. „Letní škola češtiny“ v Brně je každoročně obeslaná studenty z univerzity v Pasově a Řezně. Dalším projektem v oblasti univerzitní výměny je „Německo-český právnický festival“, který pořádá univerzita v Pasově společně s Právnickou fakultou Karlovy univerzity v Praze Festival se koná koncem září v kempincích obou univerzit. Správní rada fondu rozhodla též o podpoře četných kulturních podniků. S podporou fondu bude v Hamburku uspořádána výstava „Subvision“, která představí vynikající současné české umělce z České republiky.
Podzimní kulturní program českého hlavního města bude obohacen o „pražský divadelní festival v němčině“, jakož i festival německé kinematografie „Film“. Od srpna 2009 bude v pěti městech Německa „Festival Praha-Berlín“ s divadelními představeními a koncerty českých umělců. (LZ, 14/08, str.1)
Rakousko-česká kooperace při diplomatických zastoupeních v třetích státech
V době napjatých státních rozpočtů je účelné spojovat síly. K tomu závěru došel ministr zahraničních věcí přechodné vlády odborníků Jan Kohout a jeho rezortní kolega Michael Spindelegger při společném pracovním jednání ve Vídni.
Spolupráce konzulátů obou zemí není ničím novým, např. při krizové situaci v Libanonu. Rakouský konzulární pracovník může být vyslán na český konzulát a naopak, aby vystavovali doklady, popř. poskytovali pomoc v krizových případech, při zraněních či přírodních katastrofách. Do příštího pracovního setkání připraví oba státy seznamy. Rakousko již uplatňuje kooperaci konzulátů dvou států v hlavním městě Černé Hory, Kazachstánu a Moldávie. (LZ 14/09, str. 2)
Německý jazykový a kulturní spolek (DSKV) Brno (Bruna) na sjezdu sudeťáků
Jako každoročně měl i letos DSKV stánek na sjezdu odsunutých Němců v Augsburku. Tentokrát byla předvedena tři témata: „Brno v starém a novém pojetí“, Klement Maria Hofbauerová“ a „Staré rukopisy z brněnského městského archivu“.
Před 100 lety, 20. května 1909, byla K.M. Hofbauerová z Tasovic na jižní Moravě prohlášena za svatou. V r. 1912 byl kostel v Horních Heršpicích zasvěcen nové svaté. Bruna měla též prodejní knižní stánek. (LZ 14/09, str. 5)
Hitlerův „Mein Kampf“ prodán v dražbě
V aukčním domě Mullock byl v Anglii prodán Hitlerem signovaný výtisk jeho publikace „Mein Kampf“ (Můj boj) za 21 000 liber (24 000 euro). Publikaci v dražbě získal telefonický zájemce. Kromě toho v západoanglickém Ludlowě byl vydražen Hitlerův vlastní portrét z r. 1926, jakož i kresba britské královny Viktorie.
Mein Kampf byl základním politickým dílem Adolfa Hitlera, ve kterém vytýčil základní rysy svého světového názoru a navrhl svůj politický program. (LZ 19/09, 8.9.09, str.2)
Regionální skupina Hřebečsko a místo setkávání W. Hensela v Morav. Třebové
Moravská Třebová je střediskem bývalého německého jazykového ostrůvku Hřebečsko., které je jak na Moravě, tak i v Čechách. Každé město Hřebečska – Březová, Svitavy, Lanškroun, Zábřeh a Mohelnice mají své pamětihodnosti. V Moravské Třebové sídlili mocní pánové, jako Boskovičtí, Žerotínové a Lichtensteinové. Návštěvníci místa setkávání viděli také výstavu „V Čechách a na Moravě narozen – u nás (ne)znám.“ Výstava přibližuje život a dílo 10 známých osobností, které se narodily v Čechách, na Moravě nebo ve Slezsku, přičemž tyto okolnosti často nejsou známy. Jde o osobnosti jako Adalbert Stifter, Marie Ebner-Eschenbachová, Johann Gregor Mendel, Sigmund Freud, Franz Kafka a Oskar Schindler, ale též Berta Suttnerová-Kinská.
Místní taneční skupina předvedla staré německé tance také na folklorních festivalech ve Strážnici, Rožňově, ale též v Kežmarku, Norimberku, Augsburku, Berlíně, Praze, Opavě, Olomouci a ve Vídni.Každým rokem v polovině září se konají ve spolupráci s městem Moravská Třebová německo-české kulturní dny. (LZ 19/09, 8.9.09, Příloha, str. 1-4)
Sousedé, přátelé, Evropané pod tímto mottem se konalo první spolkové setkání křesťanské Oráčovy obce (Ackermann-Gemeinde) v prvních srpnových dnech 2009 v Plzni. 31. spolkové setkání se konalo v sálu Měšťanské besedy. Mezi řečníky patřili: Adolf Ullmann, předseda Oráčovy obce, František Radkovský, plzeňský biskup, Jan Bednář, místopředseda České křesťanské akademie, Ondřej Matějka, jednatel Společnosti Bernarda Bolzana, a Jaromír Talíř, předseda Společnosti Ackermann-Gemeinde v ČR.
Na čtyřdenním zasedání byli také političtí hosté jako bývalý bavorský premiér Günther Beckstein, Karel Schwarzenberg. Beckstein ocenil činnost skupiny „Antikomplex“, zemskou výstavu „Bavorsko-Čechy“, i činnost K. Schwarzenberga, který je podle něj pravým Evropanem a hodně vykonal pro německo-české sblížení.
Ackermann-Gemeinde ocenila činnost biskupa Radovského udělením Medaile usmíření, jelikož je výtečným budovatelem mostů, řekl Franz Albert, jednatel Sociálního díla Ackermann-Gemeinde. Mezi gesta usmíření Radovského patří požehnání Hroznatově pomníku v Neutraublingu, který vznikl v Bavorsku až po válce jako v městě vyhnaných. Sochu blahoslaveného Hroznaty dostal Neutraubling od patronátního města Kraslice.
(LZ 18/09, 25.8.09, příloha str. 1-3)
Výstava „Zničené kostely“
V bývalém piaristickém klášteře v Ostrově nad Ohří byla instalována výstava „Zničené kostely“ plzeňské diecéze, kterých je přes 60, většinou v oblastech, kde dříve bydlelo německé obyvatelstvo. Zub času zničil nejen katolické, ale i evangelické kostely. Výstava byla sestavena v r. 2004, mezi její iniciátory patřil plzeňský architekt Jan Soukup. Výstava byla v několika městech Bavorska a západních Čech; do konce srpna 2009 byla v klášteře v Ostrově, pak bude jako stálá výstava v klášteře Chotěšov. (LZ 18/09, 25.8.09, str. 5)
Extrémisté chtějí zrušit Benešovy dekrety
Slovensko-maďarské problémy budou pravděpodobně brzy projednávány v parlamentu EU. Maďarští pravicoví extrémisté z „Hnutí pro lepší Maďarsko“ (Jobbik), kteří v nedávných volbách do Evropského parlamentu byli zvoleni, vytýčili si cíl zrušení Benešových dekretů. To oznámil nový poslanec EU za tuto stranu, Csanád Szgedi. Ten chce dosáhnout i zrušení tzv. Trianonské dohody z r. 1920, na základě které Maďarsko při dělení monarchie ztratilo dvě třetiny svého území a polovinu tehdejšího počtu obyvatel.
Na Slovensku spoluvládnoucí „Slovenská národní strana“ reagovala na tyto úmysly tvrdou kritikou. „Jednoznačnou odpovědí na nárůst extremismu v Maďarsku má být rezoluce parlamentu EU, ve které změny hranic v celém prostoru EU musí být odmítnuty, stejně jako i pravicově extrémistická politika“, říká tiskové prohlášení slovenské strany.
Úspěch strany Jobbik v evropských volbách (15% hlasů) byl v Maďarsku největším překvapením. Jobbik má v Evropském parlamentu 3 poslance, strana se vyznačuje antiromskou a antislovenskou rétorikou. Extrémní pravice v evropských volbách byla úspěšná v 10 členských státech EU, což je více než před pěti lety. Tento úspěch vyvěrá z krize. Mnoho lidí trpí a naslouchají pak populistickým přáním extrémní pravice. (LZ 16/09, 28.7.09, str. 2)
Přeshraniční sdružení má nového předsedu
Sdružení příhraničních obcí a měst okresu Jindřichův Hradec má nového předsedu. Od poloviny června 2009 vede Vladimír Bláha, starosta Nové Bystřice, 23 členů sdružení. Jeho předchůdce Jiří Zimola byl na podzim 2008 zvolen hejtmanem Jihočeského kraje. Vykonávat dvě funkce se ukázalo neúnosné, proto byl zvolen jeho nástupce. Na setkání bylo projednáno, zda na území má vzniknout velký euroregion, který by působil v jižních Čechách, Horních Rakousích a v Horních Bavorech. Částí tohoto regionu by byl i dosavadní euroregion Silva Nortica na česko-rakouských hranicích. Stouply by tak šance na získání podpor, např. na sanování silnic. (LZ 16/09, 28.7.09, str.2)
Výstava ke 40 letům německého Kulturního svazu
V Pražském domě národnostních menšin byla 29. června 2009 zahájena výstava „Kulturní svaz 1969-2009“. Přítomna byla nejen předsedkyně Irena Nováková, ale také jeden ze zakladatelů Kulturního svazu Walter Piwerka. Po dvacet let byl Kulturní svaz jediným spolkem německé menšiny. K přípravám k založení Kulturního svazu došlo v červnu 1969 v pražském Domě železničářů. Ještě v r. 1969 měl první předseda Hans Nygrin v Kulturním svazu 72 základních organizací s téměř 5000 tisíci členy. Dnes má Kulturní svaz jen 1382 členů v 23 základních organizacích. K 40. jubileu zaslal zdravici i jeden z představitelů landsmanšaftu, Werner Nowak. Výstava byla financována Německo-českým fondem budoucnosti, velvyslanectvím Spolkové republiky Německo, Ministerstvem kultury ČR, Vlasteneckým kruhem Šluknov. Od září bude výstava putovat po několika místech setkávání v ČR. (LZ 15. 14.7.2009, str. 3)
Volný překlad a redakce: Ing. J. Liška Připravil: dr. O. Tuleškov
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí a OR KČP v Praze 10 pro vnitřní potřebu vlasteneckých organizací. Praha, říjen 2009.
Webová stránka: www.ksl.wz.cz
E-mail: Vydavatel@seznam.cz