Listy č. 99

Studijní texty, volné a krácené překlady z německého a rakouského tisku

Klaus Brill : Seehoferova cesta do Prahy nejdříve na jaře

Bavorský premiér Horst Seehofer bude muset se svou plánovanou cestou do ČR počkat nejméně do příštího jara. List Süddeutsche Zeitung (SüZ) se dozvěděl z českých vládních kruhů, že toho času ještě neprobíhají žádná přímá jednání o modalitách návštěvy, také ani o termínu nebylo z české strany rozhodnuto. Vychází se z toho, že návštěva se uskuteční až na jaře 2011. Nový předseda vlády Petr Nečas, konzervativec, se řídí svými záměry a je kritický; není to jeho priorita. Při setkání se spolkovou kancléřskou A. Merkelovou v Berlíně Nečas řekl, že Seehoferova cesta by neměla smysl, kdyby šlo jen o minulost a Benešovy dekrety, které dodaly legitimitu vyhánění a vyvlastnění majetku tří milionů sudetských Němců po roce 1945.

Naproti tomu česká strana, což je již dávno známo, by neměla žádné námitky, kdyby Seehofer ve své delegaci měl také zástupce sudetoněmeckého landsmanšaftu, kteří vždy Benešovy dekrety napadali. Značnou nespokojenost v Praze způsobilo, že Seehofer o svatodušních svátcích na sudetoněmeckém srazu v Augsburku zveřejnil svoji cestu, aniž by předem o pozvání s českou stranou mluvil, zejména když v Praze byla přechodná vláda. Edmund Stoiber byl vždy kritizován za to, že kvůli sporným Benešovým dekretům za 14 let svého úřadováni ani jednou služebně v Praze nebyl, ačkoliv Bavorsko a Česká republika na hospodářském i kulturním poli již dlouho spolupracují. SüZ, 14.9.2010, str. 31

Nečas zpomaluje Seehofera

„Naplánovaná“ návštěva bavorského předsedy vlády Horsta Seehofera v Praze nemá vést k novým sporům o minulosti, zdůraznil v Berlíně Petr Nečas a Angela Merkelová. Jestliže bavorský premiér H. Seehofer chce přijet do Prahy, aby zde mluvil o tzv. Benešových dekretech, pak „by si měl cestu uspořit“, řekl český premiér P. Nečas při své nástupní návštěvě v Berlíně u spolkové kancléřsky Angely Merkelové. Seehofer nemá žádné pozvání a bez takového by se návštěva ztěží uskutečnila. Čeští politici cestují v posledních letech ke své první státní návštěvě často do Německa, což má posílit dobré sousedské vztahy.

Český premiér a kancléřka se shodli v tom, že si nepřejí žádný nový spor kvůli vyhánění v poválečné době. Obě země musí ve svých vztazích se dívat do budoucna, podtrhla A. Merkelová. Nakonec se oba politici shodli, že základem spolupráce je německo-česká deklarace o společných vztazích a jejich budoucím vývoji z r. 1997.Na rozdíl od Bavorska získal saský předseda vlády, Stanislav Tillich, k pozvání návštěvě České republiky na podzim 2010. LZ, 7.9.2010, str. 1 a 2

Erika Steinbachová urazila Wladyslawa Bartoszewského

Urážlivým vyjadřováním proti polskému pověřenci pro Německo Erika Steinbachová podráždila i A. Merkelovou. E. Steinbachová, poslankyně za CDU, řekla 6. září 2010 ve vysílání ARD: „Bartoszewski má špatný charakter. To říkám bez pochyb.“

Steinbachová po interní kritice svých vyjádřeních o polské mobilizaci v březnu 1939 ohlásila vystoupení z předsednictva CDU. S ohledem na konzervativní křídlo strany zasadila se předsedkyně CDU Merkelová a předseda klubu unijních poslanců, Volker Kauder, o ponechání Steinbachové na čele frakce CDU.

Avšak nyní se opět rozproudila diskuze o budoucí úloze Steibachové. Demonstrativně se koaliční politici zastali 88letého Bartoszewského proti útokům Steinbachové. Ministr zahraničních věcí, Quido Westrwelle (FDP), reagoval pobouřeně nad novými výpady Steinbachové. Hodnotil „pana Bartoszewského jako čestnou osobnost s velkými životními zkušenostmi pro německo-polské usmíření“. Bývalý vězeň z Osvětimi je polskou vládou pověřen kontakty k Německu a k Izraeli. Předseda zahraničního výboru, Ruprecht Polenz (CDU), vyjádřil obdiv pro bývalého polského ministra zahraničních věcí: „Mám respekt vůči životu a životním zkušenostem Bartoszewského. Přihlédneme-li k utrpení, které mu přivodili Němci, jsem mu povděčný, že se zasazuje pro dobré německo-polské vztahy. Je to velikán, zdůraznil Polenz v rozhovoru pro list Süddeutsche Zeitung. Také Merkelová hodnotila Bartoszewského jako čestného muže s obdivuhodnými životními výkony.

Z hlediska opozice je Steinbachová ve svých parlamentních funkcích neúnosná. „Spolupráce se Steinbachovou ve výboru pro lidská práva není možná,“ řekl Christoph Sträser (SPD). „Paní Steinbachová je konzervativní provokatérka“, řekl Axel Scháfer, mluvčí poslaneckého klubu SPD. Za stranu Levice prohlásil Gregor Gysi: „Paní Steinbachová to v každém směru přehnala“. „Kancléřka Merkelová k takovým výpadům by neměla mlčet a měla by ji zbavit funkce mluvčí za lidská práva“, požadoval za Zelené Volker Beck. SüZ, 17.9.2010, str. 5

Roman Kopřiva: Brno – vyhánění 1945

Večer na paměť brněnského pochodu smrti se konal ve sklepním jevišti Divadla Husa na provázku v Brně 28. května 2010. Mezi inscenacemi byl divadelní kus „Maria restituta – nemocnice na okraji Říše“ ( o životě a popravě odvážné jeptišky v Brně za nacistů).

Divákům byly přiblíženy příhod Gerty Schnirchové podle románu Kateřiny Tučkové. Do promítaného filmu byly zabudovány dva projekty muzea, od Vojtěcha Halámka Muzeum o bezpráví v Ivančicích a Válečné muzeum Sudet Jiřího M. Siebera, které bylo otevřeno v Mostě. LZ, 24.8.2010, str. 6

Burkhard Miller: Konec jedné civilizace – pád Říma roku 410

Před 1600 lety 23.8.410 dobyli Vizigoti vedeni Alarichem Řím, město vyplenili a 27. srpna táhli zase dále. O 45 let později byl Řím ještě zajímavý pro další germánské dobyvatele, tentokrát to byli Vandalové. Po desetiletí germánské hordy, jako Gptové. Frankové, Vandalové, Alemani, Burgundové se záměrem krást co se ještě dalo ukrást, táhli zpustošeným západním Impériem. Dobytí Říma Visigoty v r. 410 se považuje za historický mezník mezi obdobím starověké antiky a středověkem.

Zánikem Říma se zabývá nově vyšlá publikace autorů Mischa Meiera a Steffena Patzolda „Ein Kampf um Rom“ (Boj o Řím). S trochou ironie přešli autoři až do současnosti a poslední kapitolu nazvali „Nový boj o Řím“. SüZ, 24.6.2010, str. 13

Christian Ultsh: Rakouský ministr obrany požaduje stoprocentní neutralitu

„Tankovou válku na Moravském poli nelze očekávat“, vysvětlil ministr Darabos nejdříve novinářům a pak v pódiové diskuzi v Alpbachu. Nyní se více mluví o terorismu, postupování zničujících zbraní jiným státům, o organizované kriminalitě. V měnícím se světě chce ministr Darabos ponechat jako nezměněnou: neutralitu. Podle Darabose je správné, že vstup do NATO pro Rakousko v tomto volebním období nepřichází v úvahu.

V Alpbachu řekl ministr Darabos jasně, že před rokem 2012 nebudou rakouské „modré helmy“ vyslány do Libanonu. Zatím má podle něj přednost angažování v Bosně a Kosovu, kde Rakousko má asi 400 vojáků. Nasazení na Balkáně má stanovené datum působení a oddíly budou také snižovány. Podle rakouského ministra Darabose má politika neutrality 4 hlavní body: 1. Koncentrace na humanitární pomoc, stabilizace situace po konfliktu a udržení míru; 2. žádná automatická spoluúčast; 3. Žádné nasazení bez souhlasu OSN; 4. další účast na nasazení OSN s celkem 1100 vojáky. Darabos před novináři v Alpbachu přiznal, že je sice určitá možnost, že by Rakousko ztratilo ze zahraničně politické důležitosti, kdyby zůstalo mimo NATO. Die Presse, 31.8.2010, str. 4

Nacistický vrah přece jen do vězení

Již po desetiletí v Německu žijící odsouzený nacistický zločinec Klaas Faber se musí obávat, že si bude muset odsedět doživotní trest. Ministryně spravedlnosti SRN, Sabine Leutheuseser – Schnarenbergerová, ve spolupráci s ministrem zahraničních věcí Quido Westerwellem umožní provedení nizozemského soudního rozsudku. Dnes již 88letý Klaas Faber byl jako esesák v Nizozemsku r. 1947 pro několika násobnou vraždu odsouzen k trestu smrti. V r. 1948 byl rozsudek proměněn na doživotí. V r. 1952 utekl Klaas Faber z vězení a dostal se pomocí jednoho německého policisty a bývalého válečného přítele na hranice.

Vydání odsouzeného Nizozemskem německá úřední místa zamítla. Odvolaly se přitom na výnos z nacistického období. V r. 1943 rozhodl Adolf Hitler, že všichni nizozemští dobrovolníci zbraní SS jsou automaticky německými státními občany. V r. 1957 odmítl zemský soud v Düsseldorfu nový proces pro „nedostatek důkazů“. Naposledy u zemského soudu v Ingolstadtu v r. 2004 ztroskotala žádost Nizozemska kvůli formálním důvodům. SüZ, 29.8.2010, str. 8

Kunnar Hermann: Členský stát NATO bez armády

Žádný jiný národ než Islanďané nemůže tvrdit, že je tak mírumilovný jako oni. Jediná zbraň, která byla na Islandu vyvinuta (velký kovový hák), je dnes v Národním muzeu.

Dnes se tvrdí, že prý mír ostrova by mohl narušit hluk ruských bojových tryskáčů. Privátní firma ECA Progas chtěla by oživit bývalou americkou základnu Keflavik a tam umístit dvě letky stíhaček typu Suchoj SU-27. Letadla by propůjčovala armádám celého světa jako cvičné. Přesto plány nizozemské firmy, která se označuje za soukromý vojenský podnik, jsou sporné. Ministerstvo dopravy v Reykjaviku je zdrženlivé: jednak by se musely změnit podmínky pro leteckou dopravu. Myšlenka navíc odporuje pacifistickým tradicím Islandu. Stoupenci myšlenky zdůrazňují, že ECA je z hlediska plateb spolehlivý partner. Keflavik, vzdálený asi 50 km od hlavního města Reykjaviku, je nejdůležitější civilní letiště na Islandu. Za studené války byl základnou USA. Po roce 1989 ztratil význam a před 4 lety se USA základny vzdaly. S vojáky zmizela také práce pro 600 lidí. V době nezaměstnanosti podporují mnozí Islanďané návrh ECA jako vítané nahrazení za ztracenou základnu NATO. Firma ECA nabízí zákazníkům letku stíhaček SU-27, dále nabízí protiletadlovou obranu, radary a rušičky. V době snižování nákladů na obranu ve státních rozpočtech je přitažlivá nabídka pronajmout nákladné zařízení. Firma ECA objednala 15 bojových tryskáčů v Bělorusku. Manévry by se nekonaly nad Islandem. V Keflaviku by byly pouze hangáry pro letadla. V podstatě by šlo o obdobu pronajímání aut, ale na letišti. SüZ, 1.9.2010, str. 1

Susanne Höllová: Velká razie u neonacistů

V celém Německu policie při velkorazii prohledala byty a zabavila různé materiály. Akce byla zaměřena proti spolku „Výpomocné společenství pro nacionální politické zajatce a jejich příbuzné“ (HNG), jehož zákaz bude spolkovým ministerstvem přezkoumán.

V Bádensku-Würtembersku, Bavorsku, Berlíně, Braniborsku, Dolním Sasku, Porýní-Vestfálsku, Porýní Falcku, Sasku-Anhaltsku a v Durynsku prohledávali policisté 7.9.2010 prostory funkcionářů, členů a stoupenců HNG. Spolkové ministerstvo vnitra se nechtělo vyjadřovat k získaným materiálům, pouze sdělilo, že při raziích nedošlo k výtržnostem. Společenství HNG bylo založeno v r. 1979 a představuje se 600 členy největší neonacistickou organizaci Společenství HNG udržuje také korespondenční kontakty se zavřenými pravicovými extrémisty. Spolkový ministr vnitra Thomas de Maiziére (CDU) kromě zákazů a kontrol počítá také s projekty na posílení demokracie a počátkem září 2010 seznámil veřejnost s programem pro východní Německo, jehož realizace bude stát 18 milionů euro. SüZ, 8.9.2010, str. 5

Ojo: Imamové v Tübingenu

První spolkovou zemí v Německu, ve které budou s péčí spolkové vlády vyškoleni imamové (islámští duchovní), je Bádensko-Würtembersko. Rozhodnutí padlo na univerzitě v Tübingenu. Tam budou muslimové studovat islámskou teologii, aby mohli být v mešitách předříkávači nebo pedagogy. Velká část na německých školách působících islámských vyučujících náboženství, jakož i omanové v obcích, jsou zatím z Turecka. Počátkem roku vědecká rada, nejdůležitější poradní orgán v celém Německu i v jednotlivých zemích, dala podnět k zřízení podobných ústavů jako u křesťanských náboženství. Více vysokých škol má zájem být jedním nebo ze čtyř míst, kde bude výuka islámu se státní podporou. SüZ, 10.9.2010, str.6

(neu) Trest po protestu proti SS

Rozsudek proti německému umělci Kastnerovi byl potvrzen. Mnichovskému umělci Wolframovi Kastnerovi zbývá ještě cesta k Evropskému soudnímu dvoru pro lidská práva ve Štrasburku. Kastner si bude stěžovat proti závěrům německého Spolkového ústavního soudu. Tento jeho odsouzení po protestní akci proti každoročnímu pochodu zbraní SS Kamarádství IV na Všech svatých na solnohradském komunálním hřbitově potvrdil.

Umělec, kterému je 63 let, poprvé v roce 1994 stuhy na věnci zbraní SS rozstříhal. Celkem šestkrát odstřihl stuhu s nápisem „Padlým kamarádům zbraní SS“. Podporován byl i mimo jiné i Hannou Hiobovou, dcerou Bertholda Brechta, která zemřela v roce 2009. Kastner odstřižené stuhy vystavil v galériích nebo je poslal spolkovému prezidentu Heinzi Fischerovi. Po každé akci proti Kamarádství IV, které se mezitím dobrovolně zrušilo, vedla rakouská justice řízení. Pokaždé bylo zastaveno. V červnu 2003 konečně byla akce Rakušany předána mnichovskému státnímu navládnímu. V červnu 2005 byl Kasner odsouzen k pokutě 180 eur a k uhrazení nákladů řízení. Kastner protestoval proti organizaci, která při procesech o válečných zločinech byla zařazena mezi zločinné, k tomu nebylo přihlédnuto. Spolkový ústavní soud potvrdil rozsudek. Kastner se rozčílil, že nepoškozená rakouská stuha z věnce ke slávě SS je větším právním statkem než svoboda umění. Jde o to, aby evropský soud to také nenapodobil. Standard, 15.9.2010, str. 9

Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška

Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí a Českým národním sdružením. Praha, říjen 2010.

Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: Vydavatel@seznam.cz