Studijní texty, volné a krácené překlady zejména z německého a rakouského tisku
Ze seznamu hostů na 61. sjezdu odsunutých Němců z Československa, Augsburk, 22. – 23. května 2010
František Černý, velvyslanec v.v., Tomáš Dittrich, Křesťanská misijní společnost, Praha, Karel Herr, bývalý starosta Mariánských Lázní, Milan Horáček, poslanec Evropského parlamentu za německé Zelené, dříve poradce M. Bursíka, Dr. Ladislav Hučko, biskup, generální sekretář České biskupské konference, Irena Kuncová, předsedkyně Zemského shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Ivo Losman, zastupující generální konzul České republiky, doc. dr. Ján Mlynárik, historik, Praha, Irena Nováková, předsedkyně Kulturního svazu Němců v ČR, dr. Jaroslav Šonka, Evropská akademie, Berlín, Erika Steinbachová, předsedkyně tzv. Svazu vyhnaných, Oldřich Stránský, předseda Svazu postižených nacisty v ČR, Petr Uhl, novinář a bojovník za lidská práva a nositel Karlovy ceny za rok 2009
Sudetendeutsche Zeitung, 28.5.2010, str. 2
Marcin Bobrowski: Klaus nechce žádnou shora organizovanou vlast všech Evropanů
Václav Klaus považuje evropskou integrační politiku za nezdařilou. Prohlubování Evropské unie nepřineslo více svobody a blahobytu pro občany, nýbrž více vydávání úředních předpisů a unifikování. Tak ve svém projevu ve Walter-Wallsteinově ústavu pro evropské ústavní právo kritizoval Klaus na starobylé berlínské Humboldtově univerzitě 29.4.2010. „Ptáte se častěji než dříve, jaký smysl to vše má mít“ a zpochybňuje veškerý integrační proces Evropské unie za posledních dvacet let. Současná EU není po politickém ošetření a po odbourání hranic nic jiného než jednou fází unifikace, reglementace a standardizace.
Klausův půlhodinový projev měl název „Kritika dnešní formy evropské integrace.“ Klaus projevil obavy, že evropeizace všech podstatných aspektů života povede ke ztrátě identity jednotlivých evropských států – především těch malých. Kromě toho existuje kritika nového přerozdělení moci na kontinentu. To se týká fakticky „německo-francouzského tandemu“. Vliv těchto států byl posílen Lisabonskou smlouvou.
Studentům Klaus doporučil, aby na univerzitě nedemonstrovali, ale studovali.
LZ, 18.5.2010, str. 3
Elizabeth Drescherová: Klaus zůstává si věrný
Obdobně jako ve svém projevu na Humboldtově univerzitě podtrhl český prezident ve svém rozhovoru listu Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ), že nechce žádný evropský superstrát. Místo toho je pro ekonomickou integraci. I když je vyhlášeným protivníkem evropské měnové unie, považuje V. Klaus za možné, že Česká republika zavede jednotnou měnu „Pokud pak ještě evropská zóna bude existovat.“
Společná měna v tak velké části Evropy bylo falešné rozhodnutí, které způsobilo velmi vysoké náklady.
Další myšlenky věnoval Klaus blížícím se volbám v ČR. Jelikož obě velké strany ztratily voliče, otevře se prostor pro „nové, zcela neznámé politické strany bez programu a bez osobností, a to by mohlo být nebezpečné“. LZ, 18.5.2010, str. 3
Karlova cena Tuskovi
Za zásluhy o evropské sjednocení získal polský premiér Donald Tusk mezinárodní Karlovu cenu města Cách. Polský politik (53 let) převzal vyznamenání 13. května 2010 při slavnostní akci v historickém korunovačním sále cášské radnice. Tusk je přesvědčeným přesvědčujícím Evropanem, řekla kancléřka A. Merklová ve svém slavnostním projevu. Dále hodnotila Tuska jako jednoho z bojovníků polské „Solidarnosti“ za svobodu a demokracii.
Karlova cena se uděluje od r. 1950. Mezi nositeli ceny patří také Václav Havel.
LZ, 1.6.2010, str. 1
Symbol utlačování Čechů
Karl Hermann Frank byl jako zástupce Konrada Henleina činný v Sudetoněmecké straně, později se stal vysokým činitelem v SS a v policii, státním sekretářem a německým ministrem pro protektorát. Z českého hlediska byl personifikací potlačování českého národa.
Studie vědeckého spolupracovníka Collegia Karolinum v Mnichově, Reného Küppera, „Politická biografie sudetoněmeckého národního socialisty“, analyzuje Frankův vývoj před r. 1933, jeho úlohu v SdP při vzniku Mnichovské dohody 1938 a především jeho okupační politiku v protektorátu. Po atentátu na R. Heydricha v r. 1942 byl odpovědný za popravování Čechů. Také nese spoluodpovědnost za masakr v Lidicích a v Ležácích. Po skončení války padl u Plzně do amerického zajetí, byl vydán do ČSR a 22.5.1946 v Praze oběšen. LZ, 1.6.2010, str. 5
Richard Neubauer: Němci vykupují Čechy
Pro přežití národa jsou důležité tři věci: jazyk, kultura a vlastnictví půdy. Tolik stará moudrost. Podle listu EURO je z bývalých 3 milionů ha státní orné půdy již 0,3 milionu v zahraničních rukou. Z toho asi 100 000 ha přímo a dalších 200 000 přes třetí osoby. Tyto údaje nezahrnují prodej usedlostí a pozemků cizincům. V okrese Cheb je již 10% pozemků v cizích rukou, především saských a bavorských sedláků. Přitom volný prodej cizincům měl začít až od 1. května 2011.
Prodejní ceny jsou nízké, cizinci je českým zemědělcům přeplácejí. Znamená to snad posílení německé menšiny na Chebsku? Vůbec ne. Naopak němečtí manažeři se obávají, že jejich dobré vztahy s německou menšinou by mohly zhoršit vztahy k Čechům. Vždyť jde především o hospodářské výsledky a nikoli o nacionalistické fantazie. Přicházejí také Nizozemci a Rusové a vykupují ve velkém.
Také průmyslové podniky investují, ale pro ta je angličtina důležitější než němčina. Německá menšina v ČR nemá naději, že by mohl z hospodářské expanze Německa a Rakouska vytěžit nějakou pomoc. LZ, 1.6.2010, str. 2
Pozn. red. Když Němci privatizovali převážnou část českého tisku, také se mluvilo o tom, včetně některých našich politiků, že němečtí podnikatelé se budou zajímat jen a jen o zisk. Nyní jim však jde jak o zisk, tak i o ovlivňování českého veřejného mínění ve smyslu německých zájmů, často na úkor českých interesů.
Irene Kuncová: LZ – Editorial
Doufáme, že nová vláda bude lepší, že bude více pracovních míst. Na německém velvyslanectví jsme se 3.6 rozloučili s některými pracovníky kulturního oddělení: s paní Bartošovou, Lebenderovou, Klomfassem a Bachmannem.
I. Kuncová byla 4.6. v Marktredwitz, kde zasedala rada Německo-českého diskusního fóra. Jednáno bylo o připravenosti odborné konference v Chebu a o přípravě výroční konference Německo-českého diskusního fóra, která by měla konat na podzim 2010 v Praze.
Další den se v Chebu konalo zasedání pracovní skupiny „Místa vzpomínání“ Evropské regiony skýtají velkou možnost přeshraniční spolupráce. Škoda jen, že žádný z Chebského svazu v Chebu se konference nezúčastnil. Často si kladu otázku: „Kdo je a co chce menšina?“ Odpověď je tvrdá: Podle posledního sčítání lidu se asi 38 000 lidí hlásí za Němce a 12 000 považuje němčinu za svů mateřský jazyk. A kdo jsou to? Převážně straší občané ČR. Proto bychom do společných projektů měli zahrnout i mladší generaci menšiny. LZ, 15.6.2010, str. 1 a 6
Kopřiva – Fáberová: Sdružení Ackermann-Gemeinde
Sdružení A-G bylo v ČR založeno jako sesterská organizace A-G ve SRN. Sdružení A-G vyzývá ke vstupu nejen křesťany, ale též občany, kteří si přejí mírové soužití ve střední Evropě. Sdružení pořádá podiové diskuse, semináře, pracovní skupiny. Čtvrtletně vydává Informační listy. V novém představenstvu je předsedou Jaromír Talíř (pozn. red.: dřívější politik KDU-ČSL), Helena Fáberová je místopředsedkyní a pražský pater premonstrátů Adrian Zemek je duchovním poradcem.
LZ, 15.6.2010, str.3
Příloha Landeszeitung: Německé horské spolky v českých zemích
Celá příloha Landeszeitungu 12/2010 je věnována horské turistice, průkopníkům i zakladatelům chat. Příloha též upozorňuje, že nakladatelství Matice moravské v Brně vydalo hnihu od Martina Pelce „Umění putovat. Dějiny německých turistických spolků v českých zemích“. Vydání bylo umožněno příspěvkem Německo-českého fondu budoucnosti. LZ, 15.6.2010, příloha 12/10
Elizabeth Drescherová: Spolkový prezident H. Köhler odstoupil
Köhler vyjádřil zklamání, že jeho vyjádření vedlo k nedorozuměním. Kritika se týkala prezidetových vyjádření k nasazení spolkové armády. Koncem května 2010 řekl Köhler v rozhovoru pro rozhlas Deutschlandradio, že v případě nutnosti mohlo by být též „vojenské nasazení nutné“, aby naše zájmy byly chráněny. Tento výrok prezident vztahoval na poslání proti pirátům na Rohu Afriky. Mnohými však byl chápán na nasazení v Afghánistánu, protože v celém rozhovoru se mluvilo především o válce pod Hindúkušem. Tvrdí se, že prezident měl blízko k slzám.
LZ, 15.6.2010, str. 1 a 2
Macin Bobrowski: Vystěhovalecká země Německo
Z Německa se v roce 2009 vystěhovalo 734 000 lidí. Více lidí se vystěhovalo než přistěhovalo. Asi 1000 německých občanů se přestěhovalo do České republiky.Nejoblíbenějším cílem německých emigrantů bylo opět Švýcarsko (25 000), do USA se přestěhovalo 13 500 a 10 000 do Polska, pak následuje Rakousko (7000), Velká Británie (9000), Španělsko (8000) a Francie (7000).
Do SRN se přistěhovalo 721 000 obyvatel. Nejvíce přistěhovalců bylo z EU (60%), nejvíce se jich přistěhovalo z Polska, pak z Rumunska, USA, Turecka a Bulharska. Imigranti se ponejvíce usadili v Severním Porýní – Vestfálsku, Bádensko – Würtembersku a v Bavorsku. LZ, 15.6.2010, str. 1
Martin Dzingel: Od vydavatele
Zemské shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku pracuje pilně, jak vyplývá ze zápisu předsednictva z 12. června 2010. Byly schváleny četné projekty Zemského shromáždění, o výchovně semináře pro děti a mládež.
Také po léta se usiluje o spolupráci, popř. sloučení Zemského shromáždění a Kulturního svazu. LZ, 20.6.2010, str. 1 a 6
Hans Ehlert: Díky válkám nová nemoc
Během vietnamské války byla rozpracována diagnóza nové nemoci: potraumatické psychické zatížení. Od afghánské angažovanosti Německa mívají toto psychické zatížení také příslušníci spolkové armády SRN. V roce 2009 bylo na tuto diagnózu ošetřeno 466 německých vojáků. Tvrdí se, že postižených je mnohem více.
Německá vojenská psychiatrie byla až do konce války v r. 1945 toho názoru, že samotná válka nemůže být původcem psychických poruch. Tento názor nezměnila ani v poválečných letech. Jeden vynikající psychiatr lakonicky konstatoval: „Když jde o život, není čas být nemocný.“ Problém byl zcela jiný, když šlo o zákonné řešení pro ošetření válečných obětí v r. 1950. Navrátilci si začali stále více stěžovat na psychické potíže, které postižení uplatňovali při dožadování se zvýšených důchodů.
Oběti po druhé světová válce, ale i postižení z Afghánistánu, se dožadovali svých práv. FAZ, 21.6.2010, str. 6
Jerzy Buzek se dožil 70 let
Předseda Evropského parlamentu J. Buzek oslavil 7. července 2010 své sedmdesáté narozeniny. Tento polský politik, též profesor chemie a bývalý premiér Polska se narodil v r. 1940 v Němci okupované české obci Milovice nedaleko Třince. Později vyrůstal v hornoslezském městě Hlavice, kde měl četní styky s německou menšinou, jelikož rodina Buzkových byla evangelického vyznání.
V osmdesátých letech žil Buzek po dva roky v Německu, kde získal čestný doktorát univerzity v Dortmundu. LZ, 29.6.2010, str. 1
Marcin Bobrowski: Historické sbližování mezi Kulturním svazem a Zemským shromážděním
Od založení Zemského shromáždění (LV) jsou v České republice dvě velké organizace německé menšiny. Zástupci LV a Kulturního svazu vytvořili pracovní skupinu, které je prvním krokem k sjednocení obou organizací.LZ, 29.6.2010, str. 1 a 2
Andras Kilb: Tvář ghetta
V Berlíně na výstavě Tvář ghetta lze od 3. října 2010 vidět fotografie teroru ze židovského ghetta v Lodži. Počet uvězněných v ghettu koncem r. 1941činil 180 000. Transporty smrti v Lodži byly nasměrovány také do nedalekého Chelma, do Osvětimi byl poslední přeživší z Lodže deportován v srpnu 1944.
Vystavené fotografie pocházejí z 27 fotografických alb, ve kterých bylo 12 000 maloformátových fotografií, které byly objeveny před 4 lety v Lodži. Ukazují všední den v ghettu v Lodži, jak to popsal Jurek Becker ve svém románu „Jakub – lhář“, který vyšel v r. 1969. Popisuje různá témata, jako pracovní nasazení, vydávání jídel, marodku, školní vyučování a nakonec i pochod na nádraží a deportaci. Chaim Rumkowski, získal přezdívku „Král Chaim“, který byl ojedinělou židovskou postavou v dějinách „shoa“. Král Chaim udržoval v ghettu mezi lidmi neustále naději v budoucnost. Téměř do hořkého konce se v lodžském ghettu rodily židovské děti.
FAZ, 30.6.2010, str. 34
Redakce a volný překlad: Ing. Jaroslav Liška
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v roce 1938 z pohraničí a Českým národním sdružením . Praha, červenec 2010.
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz