Studijní texty, volné a krácené překlady z německého a rakouského tisku
Nepřátelství vůči Němcům na školách
Ještě při návratu ze školy domů mívají žáci strach. O školních přestávkách bývají biti, posmívají se a nadávají jim „německé coury“, „brambora“. To jsou běžná slova, která musí vyslechnout němečtí žáci na četných školách, ať je to v Berlíně nebo ve Frankfurtu a/M. Pachatelé patří k menšinovému obyvatelstvu, ponejvíce jsou z tureckých nebo arabských rodin.V celém Německu se již mluví o „nepřátelství vůči Němcům“ na školních dvorech.
Kristina Schröderová, ministryně pro rodinu, řekla jasně, že přitom také jde o „nesnášenlivost vůči cizincům a rasismus“. Cem Ozdemir ze strany Zelených zdůrazňuje, že nepřátelství vůči Němcům ve školních třídách je stejně tak málo přijatelné jako jiné formy diskriminace.
O problému se také jednalo na kongresu učitelů v Berlíně. Článek o tom sice vyšel již před rokem, ale teprve nyní se mu věnuje větší pozornost. Žáci se střetávají z různých důvodů: např. štíhlí vůči tlustým kdysi, ale nyní více migranti vůči Němcům. V poslední době přibývá škol, kde jsou děti migrantů v převaze. A nyní dělávají totéž, co většinové skupiny dělaly vůči menšině.
Šéf Německého svazu filologů Heinz Peter Meidinger vidí v tom něco více než „normální konflikt“ mezi mládeží. Jsou za tím „sociální a etnické příčiny“.
Die Presse, 12.10.2010, str. 6
Pozn. red.: Se závěrem představitele Německého svazu filologů lze souhlasit. Nedostatek nelze vidět pouze v občanské rovině, ale rovněž ve státní politice Německa, která nepřiznává statut národnostních menšin nejen několika milionům Turků, Arabů, ale také Čechům nebo Slovákům aj., ačkoliv na druhé straně německé státní orgány velmi pečujícím způsobem dbají o německé menšiny zvláště ve střední a východní Evropě, které ve srovnání s jinými menšinami mají privilegované postavení, z Německa dostávají značné finanční prostředky i jinou materiální a nemateriální pomoc. Přesto prezidentka Zemského shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku tvrdí, že Němci v ČR nejsou rovnoprávní s Čechy.
Tomáš Halík získal cenu Romana Guardiniho
Na slavnosti za účasti 350 čestných hostů z církve, politiky, vědy, práva a správy Katolická akademie v Bavorsku předala 27. září 2010 letošní cenu Romana Guardiniho českému sociologovi a náboženskému filozofovi Tomáši Halíkovi.
Chvalozpěv (laudatio) o Halíkovi přednesl český ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg. Halík býval blízkým důvěrníkem bývalého prezidenta a českého spisovatele, Václava Havla, a kardinála Tomáška. Halík byl v tajnosti vysvěcen na kněze v Erfurtu.
Ředitel akademie Florian Schiller uvítal mimo jiné též biskupa Františka Radovského z Plzně jako zástupce české biskupské konference a řadu poslanců Evropského parlamentu a Bavorského parlamentu. LZ, 5.10.2010, str. 4
Monika Hanika: Poučit se z dějin
Pod názvem „Síla kořenů“ konala se v červenci 2010 v mezinárodním středisku pro duchovní obnovu v severočeské Hejnici popáté roční seminář Německo-českého pracovního kruhu pro dějiny z rodinné perspektivy.
Mottem společného setkání bylo „Společně se učit z minulosti“. Na semináři bylo 43 účastníků ve věku od 17 do 85 let. Byla zastoupena témata, jako „Oběh násilí – aby se z obětí opět nestaly pachatelé“ a „Těžká cesta k usmíření“.
Příští rok se bude seminář opět konat, pravděpodobně od 11. do 14. srpna 2011 v Hejnicích. LZ, 5.10.2010, str.2
Lukáš Novotný: Německy nebo anglicky? Cizí jazyky na školách
Výuka cizích jazyků je na českých základních školách povinná od třetí třídy. Vláda s premiérem Nečasem přišla s novinkou, že za dva roky to bude již jen angličtina. Nejpozději od 8. třídy musí školy nabízet druhý cizí jazyk – buď jako povinný nebo zvolený obor. Od třetí třídy se musí první cizí jazyk vyučovat nejméně 3 hodiny týdně. Mezi školami jsou podstatné rozdíly, zatímco na některých se nabízejí hodiny týdně, mohou zaplatit dobré učitele nebo rodilé Angličany, jsou zase jiné školy, kterým pro nedostatek peněz mají pro výuku angličtiny pouze vyškolené učitele. Ministerstvo školství slibuje, že se to zlepší. Potřebné školy dostanou finanční výpomoc, aby si mohly dovolit zaplatit učitele angličtiny.
Avšak ve školách v pohraničí s Německem a Rakouskem se brání zavedení angličtiny jako prvního cizího jazyka, zejména když je problémem nalákat učitele angličtiny do pohraničních škol. Dosud se orientují na němčinu. LZ, 5.10. 2010, str.3
Richard Neugebauer: Druhé rehabilitační pobyty pro seniory
Německo-český fond budoucnosti před několika dny schválil druhé kolo rehabilitace, což umožňuje nastartovat tento projekt. Každý účastník zaplatí předem 420 Kč prostřednictvím spolku a získá fakturu o zaplacení 1200 Kč pro rehabilitaci. Všechny rehabilitace se mají uskutečnit do konce listopadu, nejpozději do začátku prosince 2010. Adresa společnosti: Vzdělávací a sociální dílo, o.p.s., Masarykova 342/39, 746 01 Opava. E-mail: bohemia@Troppau.cz LZ, 5.10.2010, str.6
Lena Fassigová: Rozhovory v Horní Plané
Rozhovory v Horní Plané se konaly poprvé v r. 1997. Letošní přednáška Raimunda Paleczka navázala na knihu „Odsun“ a její pokračování „Odsun 2“. Seminář byl věnován pěti rozdílným tématům. Den zahájil Ivan Slavík, který informoval o myšlenkách k prezentaci německých Čech v jihočeských muzeích. Jeden z nejlepších referátů měl prof. Alfred Brückner, týkal se výstavy v Orlických horách. Na závěr vystoupila hudební skupina „Ašská domácí hudba“.
LZ, 5.10.2010, str.1 a 4 přílohy
Karin Steinbergerová: Adolek Kohn přežil Osvětim, nyní vzpomíná v Austrálii
V Austrálii se slavívá Den otců. Slaví ho také Adolek Kohn (89). Bylo mu 18 let, když Němci v r. 1939 přepadli Polsko. Bylo mu 19 let, když ho dali do ghetta. V Lodži si zavzpomínal na léta v ghettu, na pomalé umírání, na nedostatek tekoucí vody, žádné elektrické světlo, žádné topení a žádné jídlo. V únoru 1940 Němci nacpali do ghetta v Lodži 164 000 Židů. Kdo nemohl pracovat, byl zavražděn ve vyhlazovacím táboře Chelmu nebo Osvětim. V ghettu v prvním roce zemřelo 8477 Židů, v druhém roce již 11 456. Jen asi 5000 Židů z ghetta v Lodži přežilo. V ghettu nově příchozí museli odevzdat kožešiny, prsteny apod. Prý ghetto bylo v tísnivé finanční situaci. Němci na ghettu měsíčně vydělávali asi milion říšských marek.
SüZ, 13.9.2010, str. 3
Dpa: O jedno čestné občanství méně
Město Trevír (Porýní-Falcko) zbavilo Adolfa Hitlera čestného občanství. „Je to dobré znamení v boji proti rasismu a ve prospěch demokracie a tolerance,“ řekl primátor města Trevíru Klaus Jensen (SPD). Rozhodnutí padlo 2. září 2010 večer. Hitler byl v dubnu 1933 v Trevíru, jakož i v jiných německých městech jmenován čestným občanem.
Městská rada v Trevíru škrtla z řad čestných občanů také nacistického ministra vyučování Bernarda Rusta. Právně není odebrání cti být čestným občanem nutné, jelikož čestné občanství zaniká úmrtím, řekl primátor Jensen. Ale na základě četných dotazů, proč město Trevír jako jiná města nezrušilo Hitlerovi udělené čestné občanství, stalo se toto téma již obávanou agendou. SüZ, str. 8
Erb sudetských Němců
V rubrice „Tribuna názorů“ uvádí list Sudetenpost (9.8.2010) dva příspěvky na téma „erb sudetských Němců“ Ingrid Schmidtová-Hadinová zdůrazňuje, že erb sudetských němců je nové dílo vzniklé po vyhnání. Tvůrcem erbu byl již zemřelý ing. Herbert Schmidt (manžel Ingrid). Tehdy Sudetoněmecké sociální dílo kupovalo „Heiligenhof“, k čemuž přišlo vhod 30 000 DM věnovaných norskou Evropskou pomocí.
Další kritik dr. Karl Goldhammer uvádí, že kříž v erbu sudetských Němců je falešný. Jeho červený kříž nemá moc společného s křížem Německého řádu, který sám pro Čechy míval velký význam. SP, 9.9.2010, str. 16
Historie: Zabíjení po česku
Dva dny po skončení války vyhnaly české milice hrubým násilím německé obyvatele Prahy. To je začátek vyhánění téměř všech Němců z Československa. Vhodně k tomuto tématu přinesla televizní stanice ZDF o pozdním nedělním večeru (12.září v 23.35 hod.) výňatky z dokumentace Davida Vondráčka „Vraždění po česku“.
Škoda jen, že Guido Knopp, vedoucí redakce „Události“, film rozložil, pořad komentoval a tím nenechal působit. Škoda, že k tomu přivedl düseldorfského historika Detlefa Brandese, prokazatelného kritika sudetských Němců. Škoda, že považoval za nutné předtím uvést film, aby divákům sdělil: co teď uvidíte, na tom jsou si sudetští Němci sami vinni – přinejmenším za tehdejší vedení státu.
K trapným nepřesnostem patří nejen zaměňování Československa a protektorátu Čechy a Morav, ale také špatná výslovnost Žatce a Lidic. Také byla řeč o tzv. Sudetech. Jelikož vysílání se jmenovalo „Zabíjení po česku“, neočekával nikdo odskok do jiných oblastí vyhánění. Místo toho bychom mohli vidět dílo Davida Vondráčka nezkrácené bez úvodu, co se Čechům v květnu přihodilo.
SdZ, 9.10.2010, str.1
Jörg B. Bilke: 600 let od potupné porážky Německého řádu u Grunwaldu
Bitva u Grunwaldu (Tannenberku): 15. července 1410 polsko-litevské vojsko zvítězilo nad Německým řádem. Bitva patří k polským dějinným mýtům. V Krakově letech1872 až 1878 vznikl historický obraz „Bitva u Grunwaldu malíře Jana Matejky (1846-1916) a román „Křižáci“ (1900) spisovatele Henrika Sienkiewicze. V roce 1905 získal Nobelovu cenu za literaturu. Byl zfilmován Alexandrem Fordem v r. 1960. V Německu platil Německý řád za „nositele kultury proti slovanství.“
V srpnu 1914 zvítězil Hindenburg proti ruské armádě nedalekém Tannenbergu. A tím německá propaganda považovala pohanu z r. 1410 za smazanou.
SdZ, 10.9.2010,str.8
USA se jmenovaly samozvaným prostředníkem v jižních Korutanech
Po skončení první světové války došlo tahanicím o Slovinci obydlené Korutany. Oficiální výsledky sčítání lidu v r. 1910 uváděly, že v jižní části Korutan až 70% uvedlo, že slovinština je jejich jednacím jazykem. V r. 1910 také v Uhrách se při sčítání lidu zjišťovalo, kterým jazykem občan nejraději mluví. Podobné formulace byly nepřímým nátlakem, aby se občané k jazyku hlásili podle přání chlebodárců.
V Korutanech sporná území byla již 6. listopadu 1918 obsazena jugoslávským vojskem. Vídeň oficiálně nezakročila proti sousedním zemím, poněvadž byla závislá na dodávkách potravin od svých sousedů.
V Korutanech se USA jmenovaly prostředníkem a dosáhly, že 13.ledna 1919 byl dosažen klid zbraní a byla vytvořena komise pod vedením nadporučíka Shermana Milese. „Milesova komise“: zorganizovala referendum ve dvou zónách. V jižní zóně, kde žilo až 70% Slovinců, dopadlo referendum ve prospěch Rakouska, jelikož rakouská propaganda líčila černé možnosti života pro Slovince v ´balkánské´ Jugoslávii.“
Letos Rakousko oslavuje 90 let „referenda“, nezmiňuje se, že počet Slovinců prudce klesl. Hanobí jen Rudolfa Meistera, který se zasloužil o připojení jižního Štýrska k Slovinsku (kdysi Jugoslávie). Připomínají, že 27.1.1919 v Mariboru proti tomu Němci protestovali. Generál Meister byl vychován slovinskou matkou vlastenecky. Die Presse, 9.10.2010, str. 30
Atomové zbraně zůstanou v Německu
Nový strategický koncept NATO podle informací médií nepředpokládá stažení amerických atomových zbraní z Německa. Atomové zbraně byly v tajném návrhu zmíněny, informoval časopis Spiegel. Vláda SRN podle vlastního vyjádření vidí šance pro odzbrojení, jak to požadoval spolkový ministr zahraničních věcí Guido Westerwelle (FDP). Mluvčí zahraničního úřadu prohlásil, že ve strategickém konceptu nejde „o konkrétní kroky odzbrojené, nýbrž o všeobecné strategické přehazování výhybek.“ SüZ, 11.10.2010,str. 6
Jsou Švýcaři lepšími Němci
Kulturní korespondent listu Frankfurter Allgemeine Zeitung v Ženevě Jürg Altweg společně s Foyerem de Leckam napsali zajímavé dílo o napjatých vztazích mezi Švýcarskem a Německem. Navazují na společnou publikaci „Švýcarská kráva a švábská (německá) svině.“
Publikaci Jürga Altwega a Rogera de Wecka „Sind die Schweizer die besseren Deuschen? Der Hass auf die kleinen Unterschide. (Jsou Švýcaři lepšími Němci? Nesmiřitelná nenávist kvůli malým rozdílům)“ vydalo nakladatelství Nagel a Kimche v Curychu v r. 2010, str. 160. FAZ, 13.10.2010, str. 30
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí a Českým národním sdružením pro vnitřní potřeby vlasteneckých organizací. Praha, říjen 2010
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: Vydavatel@seznam.cz