Listy č. 5
(Studijní texty, volné a krácené překlady z německého tisku)
Výňatky z Landes-Zeitung č. 3 z 29. 1. 2002, čtrnáctideník Zemského shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (dále jen LZ).
Je zde informace A. Adama Bezedné požadavky? Petiční výbor prozatím odmítá návrh německé menšiny. Jak z nadpisu vyplývá, jedná se o požadavek ZSN na zrušení tzv. Benešových dekretů pro příslušníky německé menšiny v České republice a dalších pět požadavků, předaný 15. srpna 2001 tehdejším prezidentem ZSN,H. Korbelem, petičnímu výboru parlamentu.
Hned v úvodu zaznívá poněkud jízlivá, ale oprávněná kritika petičního výboru: "Poté, co dopis s požadavky německé menšiny předaný petičnímu výboru českého parlamentu zmizel kdesi v labyrintu barokní parlamentní budovy na pražské Malé Straně, sešel se 10. ledna přece jen petiční výbor, aby po půl roce po doručení návrh projednal. Výsledek téměř hodinového zasedání pod předsednictvím Cyrila Svobody /Čtyřkoalice/ je ale zklamáním. Velkou většinou poslanců...byl návrh odmítnut". Autor příspěvku poté popisuje, o co v požadavku šlo, za co chce německá menšina odškodnění a pokračuje: „Oficiálním důvodem pro odmítnuti žádosti parlamentním výborem byly formálně právní nesrovnalosti. Podle téměř jednomyslného mínění poslanců nelze na jedné straně požadovat zrušení prezidentských dekretů a na druhé straně se na ně odvolávat při materiálních požadavcích. 'Petice není způsobilá pro další jednání, nevyplývá z ní oddělení požadavků mezi revizí poválečného právního řádu a individuálně utrpěného bezpráví v rámci československého právního řádu', uvedl závěrem Svoboda." Na podkladě velmi živé diskuse mohl, podle A. Adama, vzniknout u některých poslanců dojem, že německá menšina je pátou kolonou Spolkové republiky Německo či sudetoněmeckého landsmanšaftu.
Příspěvek A. Adama končí: ,.Odmítnuti požadavku petičním výborem však neznamená konec možného odškodnění Němců v této zemi. 'My petici přepracujeme a výboru předložíme podruhé' řekla prezidentka ZSN Irene Kuncová. 'Jsme občany této země a chceme pouze stejná práva, jako mají ostatní“, uzavřela Kuncová.
První zasedání Koordinační rady v tomto roce - tak zní nadpis příspěvku W. Piwerky. Pojednává o zasedání Koordinační rady /KOR/ Diskusního fóra Německo-českého fondu budoucnosti, které se konalo 8. ledna v Praze. Rozhodla, že příští zasedání KOR se bude konat v březnu v Berlíně na téma Vývoj německo-českých vztahu od Deklarace v r. 1997. Vedle členů KOR bude přizváno 20 osobnosti z řad politiků a novinářů. Na zasedání byla projednána mj. následující témata: Německo-české fórum mládeže /bylo konstatováno, že se toto fórum úspěšně rozvíjí/, Komunální partnerství /0 kontaktech měst v Německu a ČR/, Němci a Češi společně v multilaterálních institucích /kulatý stůl k tomuto tématu se konal v listopadu 2001 v Praze/.
Koordinační rada Diskusního fóra má dvouroční legislativní období, 20 členů je jmenováno ministry zahraničí SRN a ČR. Letos budou, po parlamentních volbách, v obou zemích noví členové rady.
Téměř v každém čísle Landes-Zeitungu je věnována pozornost plzeňskému středisku setkává.ni /Ss/ , resp. plzeňskému studijnímu doprovodnému programu, nejinak je tomu i tentokrát. Pod titulem Plzeňský model opět úspěšný je podána obsáhlá zpráva o činnosti v uplynulém roce, na čemž má význačný podíl předsedkyně Gertruda Trepková. Pečuje o rozvoj národních písní, provozuje jazykovou výuku, prezentuje se výrazně nejen v Plzni. ale i v dalších místech ČR a v Bavorsku, provádí hosty ze zahraničí. Těžiště činnosti leží zvláště v pomoci studentům germanistiky, zvl. v rámci plzeňského studijního programu, který založil autor tohoto článku doc. dr. W. Baumann právě přes 10 lety. Má kontakty s vysokými školami v Bayreuthu a Chemnitz, u nás pak s Opavou, Ústím n.L., Prahou a nově pak i s Olomoucí a Budějovicemi.. České studenty germanistiky však vysílá i do Lucemburku, Štrasburku, Bruselu a Frankfurtu. Ve spolupráci s Ss vznikají i vědecké projekty, např. o husitech před Naumburkem, pašijových hrách na Šumavě, českém barokním kázání, německé menšině v ČR aj. Podporu studijnímu doprovodnému programu poskytují např. i Spolek Adalberta Stiftera z Mnichova, bavorská města Furth im Wald a Cham, univerzita v Ústí n.L. a další instituce. Nicméně autor článku uvádí: "Podpora od plzeňského Ss je však rozhodující, protože univerzita nemůže, ze známých důvodů, vše potřebné poskytnout, má nedostatek vědecké literatury, chybějí kompetentní vědci coby průvodci, chybějí významné zahraniční kontakty atd." P1zeňské Ss nyní převzalo i podporu doktorandských prací, např. tématu „Obraz Němců u Františka Palackého“.
V roce 2002 se počítá mj., že studenti germanistiky z více českých univerzit navštíví v průběhu 14 dní německé vysoké školy, parlamenty v EU a Mnichově, jakož i památníky v Buchenwaldu a Dachau a díky nadaci Konrada Adenauera navštíví i evropský parlament v Bruselu. Autor příspěvku W. Baumann uzavírá, že Ss, pojmenované po spisovateli Karlu Klostermannovi, svými akcemi obohatilo kulturní život v Plzni a také výrazně podpořilo akademický dorost.
Slavnostní setkání dvou německých svazů
Text informuje o setkání dvou partnerských skupin - z Boletic u Opavy a Rudy v Polsku. Připomíná, že do roku 1945 obě města náležela do německého slezského okresu Ratibor. Nešlo o první setkání, Slezsko-německý svaz Bolatice a Kruh přátelství Rudy udržují vzájemné kontakty již delší dobu, tentokrát šlo však o setkání slavnostní, konalo se v Boleticích 11. listopadu 2001. Bylo zahájeno v místním kostele a mše byla sloužena poprvé od r. 1945 - v německém jazyce. "Poslední německá mše se zde konala 15. dubna 1945, musela však být přerušena kvůli leteckému náletu. My, kteří jsme byli tehdy koncem války ještě mladí, jsme dnes prarodičí a proto jsme šťastní, že toto můžeme ještě prožívat. Spolu s hosty z Rudy přišel i pan farář, ministranti a pěvecký chór. Bylo dojemné zpívat písně, které 56 let v našem kostele nezazněly. Autor příspěvku popisuje dál průběh slavnostního setkání, mj. uvádí, že hosté si prohlédli Boletice , silně na ně působil památník 2. světové války, který zde byl zřízen bolatickým slezsko-německým svazem.
Příspěvek aktivního dopisovatele LZ Hanse Kostritzy Němčina v Kravařích nežádoucí? může být na první pohled k zasmání, ve skutečnosti však jde o závažnou záležitost, která se v různé obměně může vyskytovat i jinde. Proto mu věnujeme pozornost. Na začátku byl telefonický rozhovor jistého občana z Kravař se starostou Miroslavem Tošerem. Občan požadoval, aby byl ihned odstraněn z obchodu p. Hahna německý nápis, zvoucí k nákupu v tomto obchodě, umístěný pod českou reklamou. Důvod: Je nepřípustné znovu "padat před Němci na kolena, to tu již jednou bylo, a proto je žádoucí, aby tento nápis co nejrychleji zmizel". Starosta odpověděl volajícímu, že zakročit nemůže, ani nechce. Dnes přece v celém světě jsou cizojazyčné nápisy na obchodech. Proč by tedy zrovna v Kravařích měly být odstraněny? Tím byla pro starostu celá záležitost vyřízena, alespoň si to v tomto okamžiku myslel.
Stěžovatel se proto obrátil se svou žádostí na okresní úřad v Opavě, kde se mu dostalo sluchu. Kvůli jeho stížnosti byla ustavena tříčlenná komise. Ta se, posílena o jednoho policistu, vydala na ,.místo činu". Policista měl být pro tento německý nápis podle stěžovatele příslušný, protože tabule s nápisem překážela výhledu na křižovatce. Tabule tam však stojí již 4 roky!
Výsledkem opakovaných prohlídek bylo konstatování, že tabule s nápisem vyhlídce na křižovatce nepřekáží. Pokud jde o nápis v češtině a němčině, tak nikde není zákonem tato otázka řešena a proto také neexistuje žádná možnost žádosti stěžovatele vyhovět. Obecnímu úřadu v Kravařích bylo doporučeno záležitost řešit tak, aby takováto reklama byla uvedena ve více /světových/ jazycích. S tímto závěrem se starosta neztotožnil a proto se obrátil na předsedu okresního úřadu v Opavě, dr. J. Bajgara, aby vysvětlil výsledek zasedání komise. Toho se však nedočkal.
Proto starosta Tošer znovu svolal všechny, kteří se na dosavadním příběhu jednání podíleli, aby konečně všichni dospěli k jednotnému stanovisku. Tohoto jednání se zúčastnil i policejní ředitel opavského okresu. Ten sdělil, že odstranění reklamního nápisu není v kompetenci policie, Odpovědnost za rozhodnutí o “zhotovení nápisů v Kravařích ve více světových jazycích" nese okresní úřad. Přitom se najdou v každém větším městě u nás německé nápisy, ve Vídni oproti tomu také české. "Starosta Tošer mínil, že v Okresním úřadě v Opavě je zřejmě přebytek zaměstnanců, když kvůli takové maličkosti se hned zřizuje komise. Přitom v tomto případě nejde konkrétně o jeden německý nápis. Tento případ je věrným obrazem starých, přetrvávajících jednostranných názorů v celém Hlučínsku".
Podobnou tématikou se zabývá příspěvek M. Oberhoferové Rakouský ústavní soud nově upravuje zákon o dvojjazyčných jménech obcí. Tento soud v prosinci 2001 zrušil zákon, podle kterého se měly dvoujazyčné nápisy názvů provádět všude tam, kde žije nejméně 25 % občanů některé etnické menšiny. Rozhodnutím ústavního soudu byla tato hranice posunuta na ,,nejméně 10 % občanů, kteří zde žijí delší dobu". Tímto rozhodnutím byla potvrzena s padesátiletým zpožděním základní práva slovinské menšiny.
Německá televize ZDF vysílala v loňském roce seriál o odsunu Němců ze Slezska a Sudet. Zvláště poslední díl seriálu 18. prosince 2001 ,,ztracená vlast' přiměl pana Cieslika z Krnova k napsání svých vzpomínek na tuto dobu, které byly otištěny v tomto čísle LZ pod nadpisem Svědek vypravuje: Útěk z Ratibor /Racibory/ do Jägerndorfu /Krnova/. Leo Cieslik se narodil v malé vesnici poblíž města Ratibor v Horním Slezsku v německé rodině. V r. 1945 mu bylo 15 let. Když se blížila Rudá armáda, musely německé rodiny uprchnout, jejich evakuace byla nařízena německými úřady. Líčí utrpení, které zažili všichni během cesty, než se dostali do města Blatná v západních Čechách. Zde byli umístěni do uprchlického tábora. Byli dobře zásobováni, bylo o ně postaráno, mohli se volně pohybovat ve městě i po okolí, žádné násilí proti uprchlíkům nepocítili. Vše se změnilo 15. května 1945, když město obsadili bez boje Američané. Pro uprchlíky v táboře nastalo peklo na zemi. Tábor střežila tzv. národní garda, chodili sem ale i rudoarmějci, ženy byly znásilňovány, přišlo i bití, zakázaný volný pohyb mimo tábor, atd. -hlad, bída, těžká práce. Vrchol nastal 13. května, kdy on i další jeho stejně staří vrstevníci byli odvedeni k lesu, kde museli kopat vlastní hrob, protože měli být zastřeleni. Naštěstí se ale objevili Američané a národní garda nemohla svůj úmysl provést. Poměry v táboře se od toho dne změnily k lepšímu, protože jej střežili nyní Američané.
3. června ve 4 hodiny ráno byli odvedeni z tábora na nádraží, tam obráni o cenné věci a naloženi na otevřené nákladní vagóny, ve kterých se dopravovala prasata. Transport pak jel dva dny a dvě noci do Opavy. Mnozí tuto cestu nepřežili. Odtud pak byl odvezen do rodného města, které však v tuto dobu už bylo pod polskou správou. Protože jeho rodina odmítla optovat pro Polsko, bylo s ní zacházeno jako na nucených pracích, bez řádné mzdy. Tak se otec rozhodl, že odjedou někam v Hlučínsku na československé straně. Nejdříve tam ale odejel sám, rodinu zatím ponechal na místě. L. Cieslik pokračuje: "Bylo mi záhadné, jak se mu podařilo obdržet od českých úřadů povolení k pobytu pro celou rodinu. Během dvou měsíců se celá rodina mohla přemístit na Hlučínsko". Později se celá rodina přestěhovala do Krnova, kde p. Cieslik bydlí dodnes.
Ponechme stranou hodnověrnost tohoto "svědectví" tehdy patnáctiletého chlapce, nyní po více než padesáti letech. Nikdo už ani nezodpoví otázku jak to, že rodina nebyla zařazena do odsunu, přesto, že nešlo o antifašisty, resp. odpůrce nacistického režimu. Spíše se můžeme zeptat, proč redakce zařazuje právě nyní "vzpomínky" tohoto druhu. Souběžně s tímto příspěvkem je v LZ uveřejněn ještě další v rubrice Z poštovního pytle, týkající se rovněž zmíněného televizního seriálu. Napsal jej jeden čtenář z Moosburgu v Německu: Pochvaluje si, že seriál byl vysílán v normální vysílací době, ale odmítá tvrzení autora seriálu Q. Koppa, že vším jsou vinni nacisté: "Přirozeně, že barbarství nacistické diktatury /i v tomto případě/ je nesporné, Ale okupace, poroba, teror a zločiny vyhnání začaly již v průběhu a po skončení 1. světové války proti Arménům, východním Němcům a sudetským Němcům. První Československo bylo v r. 1918/19 založeno na okupačním násilí /a následujících dvacet let trvalo dál/ !".
Summa summarum: Místo zhodnocení tohoto čísla Landes-Zeitungu jen stručná poznámka: Uplynulo sice již více než dva týdny od zasedání petičního výboru parlamentu, nicméně stanovisko k jeho závěrům k požadavkům Zemského shromáždění Němců není, napsal redaktor, který není členem voleného orgánu ZSN. Lze ho proto pokládat za osobní názor. Oficiálního stanoviska se tak čtenáři zřejmě dočkají až v příštím čísle. Landes-Zeitugu.
Landes-Zeitung č. 4 z 12. 2. 2002
Pravidelný redakční úvodník napsala prezidentka ZSN lrene Kuncová. Vyslovuje v něm dík německému velvyslanectví v Praze a spolkovému ministerstvu vnitra SRN za finanční podporu. Při této příležitosti uvádí, že v ČR působí 13 středisek setkávání /Ss/, která lze s mírnou nadsázkou označit za malé Goetheho instituty. Ss jsou místa setkávání německo-českého porozumění, umožňují výuku němčiny, seznamovat se s německou literaturou, pomáhají výchově mladé generace, pomáhají německým krajanům při jejich pobytu ve staré vlasti. Ss obohacují kulturní život v regiónech, zprostředkují kulturní výměnu mezi. Němci a Čechy. To všechno by nebylo možné bez výše zmíněné podpory z Německa. Dále píše I. Kuncová o masopustu, který je v regiónech připravován a má za cíl mj. oživovat staré tradice.
Prezidentka se rozepisuje o zasedání petičního výboru parlamentu 10. ledna 2002 k žádosti ZSN na odškodnění občanů ČR německé národnosti: "Naše jednání...nemělo žádný úspěch. Již předtím nám bylo jasné, že dostaneme k naší petici negativní odpověď. Petice byla vypracována na podkladě historických dokumentů, na bádání v archivech a po výpovědích svědků, našich členů. Petice požaduje rovnoprávnost a odškodnění českých občanů německé národnosti., protože se německá menšina cítí poválečnými zákony poškozena. Protože požaduje zrušení tzv. Benešových dekretů, nemůže být českou vládou akceptována". Dále cituje mj. českého politologa Jiřího Pehe, který prohlásil, že dekrety by neměly platit na ty Němce, kteří nebyli odsunuti.
I. Kuncová pokračuje: "Dosud není ale ještě vše ztraceno. 19. ledna zasedalo prezidium ZSN. Jeho členové se znovu zabývali problematikou německé menšiny, Někteří poslanci se vyslovili pro nové zpracování petice a její znovu předložení petičnímu výboru. Prezidium bude znovu konzultovat s právníky a historiky a společně hledat další možnosti".
V další části úvodníku líčí I. Kuncová v černých barvách situaci německé menšiny v České republice. Přestože obdrželi tito Němci zpět českou státní příslušnost a "podle zákona mají být rovnocennými občany, ve skutečnosti byli potrestáni, ztratili všechen majetek, a to na základě kolektivní viny....je s nimi zacházeno podle jiných zákonů, než s většinou. Existuje mnoho otázek, na které bohužel dostáváme jen zřídka platnou odpověď". Pochvaluje ale situaci ve výboru pro menšiny. Ten zasedal 24. a 25. ledna na ministerstvu kultury. Byli přítomni zástupci všech menšin, žijících v ČR. Ten projednal celkem 135 projektů, týkajících se menšin. Je škoda. že dnes ne všechny regionální německé svazy v ČR jej využívají, přesto že jsou k tomu soustavně vyzývány.
Jasně až oblačně je název článku Alfonse Adama, který je věnován 5. výročí podpisu německo-české deklarace. Podstatnou část příspěvku tvoří ostrá kritika článku premiéra Zemana v rakouském časopise Profil. Vytýká mu postoj k hejtmanovi Haiderovi a šíření teze o kolektivní vině sudetských Němců. V dalším pak informuje o podivné diskusí, která proběhla koncem ledna na německém velvyslanectví v Praze. Velvyslanectví na ní pozvalo české politiky, novináře a vědecké pracovníky. Tématem bylo posouzení realizace výše zmíněné německo-české deklarace. Němečtí účastníci prý jen mlčeli a poslouchali, zatímco čeští diskutující se v podstatě rozdělili na dva tábory - jeden hodnotil deklaraci pozitivně, druhý negativně. Padla jména Rakušanová, Luboš Palata., stínový ministr ODS Zahradil, Miroslav Ransdorf. Právě on vyslovil názor, že by alespoň antifašisté z řad Němců, kteří u nás zůstali, měli obdržet odškodnění. S podobnou představou vystoupil poslanec ČSSD Laštůvka : "Jestliže v uplatňování dekretů prezidenta došlo k chybám, pak musejí být napraveny“. Na to navazuje autor článku A. Adam: "Jestliže se tento postoj mezi politickou špičkou vzdor nadcházejícím volbám rozšíří, pak jsou výhledy německé menšiny na finanční odškodnění za utrpěné bezpráví stále ještě zřetelné".
Obsáhlý rozhovor poskytl redakci velvyslanec SRN v Praze dr. Michael Líbal. Odpovídal na otázky týkající se česko-rakouských problémů, rozšíření Evropské Unie směrem na východ a úloze sudetských Němců v tomto procesu. Závěrem se vyjádříl k otázce odškodnění německé menšiny, čemuž odpovídá i nadpis rozhovoru Diskuse nekončí: „LZ: Petice ZSN k odškodnění německé menšiny byla nedávno petičním výborem parlamentu odmítnuta. ZSN vědomě v této otázce nepožádalo německou vládu o pomoc. Jaký postoj zaujímá velvyslanectví v této otázce? Dr. Libal: "Otázka německé menšiny je řešena v německo-české smlouvě z roku 1993 a ještě jednou je zmíněna v německo-české deklaraci z roku 1997. Úmluvy dávají německé straně právo menšinu kulturně podporovat. Pochopitelně bedlivě pozorujeme, co se zde mezi menšinou a parlamentem děje. Zásadně je to otázka české politiky. otázka mezi českými občany německé národnosti a českou vládou." Pan velvyslanec zdůrazňuje, že základem dalších jednání musí být, že občané německé menšiny nebudou považováni za druhořadé. Pokračuje: "Obě strany by také neměly zapomenout, že existují multilaterální evropské instituce, které se zabývají otázkami menšin, na které se lze obrátit. Na otázku zacházení s německou menšinou by se proto nemělo pohlížet automaticky jako na čistě německo-český problém...Odmítnutí petice nevidím tak negativně. Jsou zde přece zástupci různých politických sil, kteří řekli, že diskuse nekončí, že může dál pokračovat...Nyní před volbami je to možná trochu těžší, ale po volbách bude nová situace.“ V úplném závěru vyslovil dr. Libal mj. názor, že u nás musí dojít i k historické diskusi o vyhnání Němců.
Peticí ZSN se zabýval i příspěvek v 3. čísle týdeníku Prager Zeitung, který 12 přetiskuje pod nadpisem Posláni domů jako malé děti. Informuje o jednání petičního výboru parlamentu 12. ledna 2002, chválí iniciativu H. Korbela coby hlavní osoby v sestavení petice a končí: Zástupci ZSN přítomní při projednávání petice v parlamentě "se hádali mezi sebou. Přesně starý neduh. Byli nejednotní, co vlastně mají požadovat. Výsledkem bylo, že byli posláni domů jako malé děti. Nejdříve si mají ujasnit mezi sebou, co vlastně chtějí, vypoklonkoval je předseda petičního výboru Cyril Svoboda z domu".
Renovace kostelů jako přínos pro německo-české smíření je titulek příspěvku, který informuje o semináři, který byl uspořádán ve dnech 21. - 23. 2002 v klášteře Rohr Institutum Bohemicurn. Sešlo se na něm na 30 odborníků různých okresů, zástupci církve, domovských organizací sudetských Němců, Německo-českého fondu budoucnosti a další, aby posoudili dosavadní výsledky i další perspektivy renovace kostelů v českém pohraničí - bývalých Sudetech. Toto místo konání semináře nebylo vybráno náhodně: zde se usídlili po skončení války odsunutí benediktíni z Broumova, klášter, který byl tehdy ve zchátralém stavu, opravili. Později, po r. 1948 proslul pořádáním různých akcí československých emigrantů v čele s opatem břevnovského kláštera A. Opaskem. Dnes je tento klášter jediným místem setkávání v Německu. jehož další výstavba je podporována Německo-českým fondem budoucnosti. Účastníci semináře předložili projekty oprav kostelů. které již byly realizovány, resp. které ještě probíhají. Tak byly posouzeny renovace kostelů v Kynšperku n. 0hří, Rokytnici n. Jizerou, Bečově, Hejnici, Valeči a další. Jedno mají všechny tyto kostely společné: nacházejí se všechny nedaleko česko-německých hranic. Iniciátory jejich oprav byli většinou odsunutí Němci z obcí, kde kostely jsou a tito Němci také hlavně zpočátku nesli hlavní tíhu financování oprav, teprve později se přidaly různé instituce, včetně zmíněného německo-českého fondu. Pouze jediná renovace kostela se konala na východ od česko-moravské hranice - ve Staré Červené Vodě nedaleko Jeseníku. Autor článku H. Korbel pokračuje: ,,Proč tomu tak je? Němci žili přece nejen v územích poblíž německé hranice, ale i na severní a jižní Moravě a ve Slezsku. A nejen to: chrámy Páně na Moravě a ve Slezsku jsou po dobu celého roku lépe navštěvovány místními obyvateli na Moravě a ve Slezsku, než v západním pohraničí. Tam přicházejí všichni většinou jen tehdy, když jsou společné německo-české mše, zatímco na Moravě a ve Slezsku na každou bohoslužbu. Odpověď, proč tomu tak je, je jednoduchá. Z Německo-českého fondu budoucnosti jsou podporovány pouze ty projekty, které lze označit jako střediska setkávání. Toho ale můžeme v území, které je od německé hranice vzdálené, sotva dosáhnout. Já často zdůrazňuji, že pro většinu Němců končí naše republika u Šumperku. Co je dál na východ, je pro většinu již tajga".
Pod nadpisem Bavorsko-české malé projekty dohodnuty je dána informace o dohodě pracovních společenství bavorské a české strany v rámci EUREGIO EGRENSIS. Bylo posouzeno na 40 návrhů tzv. maloprojektů přeshraniční spolupráce, týkajících se Chebska, Horního Franska a Dolní Falce. Projekty jsou zaměřeny do sféry jazykové výuky, sportu, kultury,vzájemného setkávání. partnerství měst. Bavorské pracovní společenství mimoto schválilo modelový projekt pro základní školy v prostoru Hohenberg-Schimding, podle něhož bude umožněno českým školákům navštěvovat bavorské základní školy, ležící bezprostředně při německo-české hranici. K tomu je ještě nutno překonat některé právní překážky.
Tak jako v každém čísle LZ, i tentokrát jsou zařazeny články regionálních organizací. Podrobná je zvláště zpráva Roční bilance Svazu Němců v Králíkách z výroční schůze této organizace v prosinci 2001. První části jednání byl přítomen i starosta města ing. Zima a protože neumí německy, bylo toto jednání vedeno v češtině. Předseda Svazu Němců severní Moravy - Orlických hor W. Sitte ocenil činnost králických Němců a předal městu dar 6 100 DM, pocházející z finanční pomoci SRN Svazu Němců, pro vybavení chystaného domu seniorů obou národností v Králíkách. tento dar bude připomínat dvojjazyčná tabulka, umístěná na tomto domě. Starosta pozdravil přítomné účastníky jednání a informoval je o tom, jak bude dům seniorů pracovat. Současně přislíbil Svazu Němců, že obdrží v areálu textilní továrny HEDVA místnosti pro pořádané akce. Poté se rozloučil a jednání probíhalo dál již v němčině. Byly podány informace o činnosti Svazu Němců v ČR o návrhu zákona o menšinách a zvláště o petici, kterou předloží H. Korbel jménem Shromážděni Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku petičnímu výboru parlamentu. Bylo oceněno, že brněnská radnice vyslovila politováni nad divokým vyhnáním 20 000 Němců z Brna a jižní Moravy v r. 1945. Pochválen byl autobusový zájezd králických Němců - členů Svazu Němců a jejich rodin do Würzburgu na pravidelné roční setkání králických Němců, odsunutých po r. 1945 do Německa.
Pod nadpisem Okres Annsberg /v Německu/ pomáhá Vejprtům je uvedeno: ,,Pomocná akce v okresu Annsberg dává nyní jasně najevo, že Němci jsou připraveni pomoci potřebným v sousedním českém regiónu. Z podnětu poslance spolkového sněmu Güntera Baurnanna /CDU/ a katolického kněze Steffena Börnera probíhá pod zastřešením diakonie darovací akce pro domovy v českých Vejprtech. Toto město s 3 000 obyvateli má celkem 6 domovů, ve kterých bydlí 250 dětí, tělesně postižených a seniorů. Ve financováni těchto domovů zeje tč. velká díra. Pomoc z Česka není v dohlednu, jak sdělil starosta Václav Netolický. Proto němečtí pomocníci zařídili ve spořitelně v Annsbergu pomocné konto...Název: Dětský domov Vejprty. Až dosud došly příspěvky ve výši 6 081 eur. Dárci pocházejí z celého regiónu jihozápadního Saska".
Summa summarum: Až dosud nevěnovaly LZ žádnou mimořádnou pozornost petici za odškodněni Němců, předanou petičnímu výboru parlamentu. V tomto čísle LZ tomu je jinak. Podstatná část tohoto čísla LZ je petici věnována. Zdá se, že jde o odrazový můstek pro zesílenou kampaň Shromáždění Němců po přepracováni petice a její znovupředáni petičnímu výboru. Z textu článků na toto téma je znát, že se hodně očekává od blížících se voleb. Příští noví poslanci mají být daleko víc nakloněni požadavkům ZSN, než dosavadní. Hodně tomu napovídá i obsáhlý rozhovor s německým velvyslancem. Některé jeho formulace jsou na samé hranici nevměšováni se do vnitřních věcí našeho státu.
PhDr. Vladimír Novák, CSc.
Redakce: J. Řezníček
Připravil JUDr. O. Tuleškov
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s OR KČP Praha 10 pro vnitřní potřebu vlasteneckých organizací. Texty neprošly jazykovou úpravou. Praha, březen 2002.
Texty dostaly elektronickou podobu v únoru 2010.
Webová stránka: www.ksl.wz.cz E-mail: Vydavatel@seznam.cz