Listy č. 84

(Studijní texty, volné a krácené překlady z německého textu)

Margit Řehoříková: Konference na staré radnici

9. mezinárodní konference národnostních menšin se konala na téma „Tolerance a multikulturní společnost“ dne 24. listopadu 2009 na staré radnici pražského magistrátu. Po vstupu ČR do EU v r. 2004 se demografická situace změnila. Podle českého statistického úřadu žije t.č. v ČR asi 460 000 cizinců, z toho je 15 000 Němců, asi 5000 z nich má povolení k trvalému pobytu.

Mezi cizinci se rozeznávají tři speciální skupiny, a to skupina pocházející z členských států EU, dále pocházející z tzv. třetího světa a utečenci. Irena Nováková z německého kulturního svazu řekla k problému, že počet historických menšin klesá, u německé menšiny proběhla téměř úplně asimilace poválečné generace, jinak řečeno většina občanů následné generace nemá nutnost se hlásit k německé národnosti.

LZ, 15.12.09, str. 10

Markus Bauer: 60 let prohlášení z Eichstättu

V Eichstättu (Bavorsko) se 29. listopadu 1949 z podnětu Ackermann-Gemeinde sešly vedoucí osobnosti sudetských Němců a zformulovaly tzv. Eichstättské prohlášení. V něm se sudetští Němci poprvé vzdali pomsty a vyslovili se pro jednotnou Evropu. Eichstättská deklarace je považována za předchůdce Charty německých vyhnanců z domoviny.

Po 60 letech, 28. listopadu 2009, si to mnozí připomněli ekumenickou bohoslužbou a slavností A-G, které se zúčastnil také Ivo Losman, zastupující generální konzul ČR. Podle B. Posselta bylo prohlášení z Eichstättu „počátkem sebepoznávajícího procesu národnostní skupiny“, který dodnes nebyl uzavřen.

LZ, 15.12.09, str. 2

Marcin Bobrowski: Nástupní audience v České republice

Nový ministr zahraničních věcí SRN Guido Westerwelle přijel do Prahy 2. prosince 2009, aby zde dokončil řadu nástupních návštěv v nejdůležitějších partnerských zemích SRN. Po Polsku a Rusku Westerwelle (FDP) navštívil ČR, kde byl přijat prezidentem Václavem Klausem, premiérem Janem Fischerem a setkal se s Janem Kohoutem, svým úředním kolegou, s kterým konstatovali, že bilaterální styky jsou „výjimečné“ a oznámil pro budoucnost pravidelné schůzky ministrů zahraničních věcí a též vytvoření bilaterální pracovní skupiny. „Benešovy dekrety“ a ani nominace Eriky Steinbachové do rady nadace nebyly tématem rozhovorů.

LZ, 15.12.09, s.1

Mb: Záslužný řád pro český manželský pár

Spolkový prezident Horst Köhler vyznamenal Jana Rippla a Charlottu Ripplovou, český manželský pár, Záslužným řádem Spolkové republiky Německo. Slavnostní předání řádu bylo 4. prosince 2009 na zámku Bellevue v Berlíně. V Praze žijící manželé se v r. 1989 během útěku tisíců občanů NDR na velvyslanectví SRN v Praze nezištně věnovali utečencům.

Záslužný řád SRN byl založen v r. 1951 tehdejším prezidentem Theodorem Heussem.

LZ, 15.12.09, str. 2

Od české Nové vsi k filmovému městu Babelsberg

Babelsberg je největší část města Postupim. Sídlí v něm jedno největších filmových studií, filmová škola a část postupimské univerzity.

V roce 1759, před 250 lety, smělo se tehdejší sídliště Nová Ves, z které vznikl později Bebelsberg, poprvé jmenovat Ves. Již v 18. století se po emigrantech z Francie, po hugenotech, začali sem stěhovat husitští (?) protestanti z Čech, kteří byli od r. 1620 ve své vlasti pronásledováni. Tito emigranti přišli vhod Bedřichovi II., který nutně potřeboval pracovníky. Jeho cílem bylo zřízení tkalcovství hedvábí na území dnešní Postupimi. V r. 1767 měla Nová Ves asi 72 ha, 205 domů, 420 rodin a celkem 103 tkalcovských stavů. Za nacistů byla v r. 1938 Nová Ves spojena s vilovou kolonií Nový Babelsbreg a přejmenována na město Babelsberg., což si nacisté přáli, aby zmizelo staré slovanské pojmenování. Každým rokem v červnu se zde pořádá česká slavnost tkalců.

LZ, 15.12.09, příloha 26/09, str. 4

Alfred Bäcker: Vznik Československé republiky a Němci sídlící na jejím území

(Pokračování, I. část, Listy č. 81, str. 6-8, články autora jsou prosyceny snahou o přepisování dějin a samozřejmým protičeským zaměřením-red.)

Středa 27. listopadu 1918, Most, 21. hod., přes Louny dorazilo 350 mužů 8. střeleckého pluku. Ve městě byla k boji připravena domobrana. Most byl důležitý pro pražský „Národní výbor“, byl v centru českého uhelného revíru. Téhož dne byl krátce po poledni obsazen Lanškroun.

Čtvrtek 28. listopadu 1918: Přes statečnou obranu byl Most po několika hodinové obraně dobyt Čechy. Na německé straně bylo 6 mrtvých a četní těžce zranění, ztráty na české straně nejsou známy…

Z Českých Budějovic bylo sděleno, že vrchní velitel čs. branné moci, Jan Diviš, nařídil pěšímu pluku č. 91 z Českých Budějovic, aby obsadil okres Český Krumlov.

Pátek 29. listopadu 1918. Ministr Pichon potvrdil Benešovi příjem směrnice o jednání z 27.11.1918 „podle vzoru Francouzů nejednat s Němci.“ Beneš pak sdělil do Prahy, že je nutné každé oficiální jednání s Němci a Maďary ukončit.

Vídeň: Podle výtahu z telegramu rakouského státního sekretáře Zerdika Spojencům do Paříže: „Není již k dispozici uhlí pro vytápění bytů. Mlýnům a pekárnám hrozí, že za několik dní zastaví činnost. Čs. politici mlčí k zásobovací situaci ve Vídni…

Most: Poslední němečtí ozbrojenci se vzdávají po pohrůžce, že dojde k dělostřeleckému ostřelování města. Český Krumlov večer obsazen.

Moravská Třebová: Čeští vojáci stříleli na náměstí na civilisty, 5 mrtvých – 3 ženy a 2 děti, více než 10 raněných.

Sobota 30. listopadu 1918. Česká vláda uzavřela telegrafické spojení Berlín-Vídeň. Horní Planá byla obsazena Čechy…

Neděle 1. prosince 1918. Od 15.11.1918 byly postupně obsazovány oblasti západně od Plzně (Touškov, Stod, Stříbro), na severozápadě Most a Postoloprty. Kromě toho bylo obsazeno 80% Šumavy, velká část Hřebečka, zbytek Kravařska, značná část jižní Moravy s Pohořelicemi a Slavonicemi.

V Praze probíhaly na Příkopech antisemitské výtržnosti. Byly zaznamenány výkřiky: „Pověsit německé Židy!“ (!) … Hlad demoralizuje Němce, kteří vyměňují zbraně a munici za potraviny.

Broumov byl obsazen 1200 českými vojáky… Bílovec byl po krátké přestřelce obsazen. Oběti: 5 zraněných civilistů, z toho jeden těžce.

Jižní Morava: Vídeň oznamuje vyslání tisíce námořníků, lidobrany s dělostřelectvem na Mikulov. Znojmo: Ke 23. hodině dorazila předešlý den nahlášená dělostřelecká baterie, 86 mužů.

Pondělí 2. prosince 1918, Praha. Protiněmecké výtržnosti pokračují. Ještě 3. prosince se o Kaplice bojuje, nasazeno české dělostřelectvo. Oběti: jeden mrtvý.

Situace v Liberci: Zemská vláda (německá) zvažuje ještě jednou a naposledy postavit německou armádu v pohraničí. Zatímco sociálně demokratický vůdce Seliger vyzval nadporučíka Kiesslinga „provést v německých Čechách všeobecnou mobilizaci a postavit armádu, která by zabránila dalšímu pronikání Čechů. Kiessling vylíčil beznadějnost takovéhoto opatření. Po další poradě většina politiků akceptovala Kiesslingův názor, včetně dr. Lochmana von Auen. Tím byl osud německých Čech rozhodnut. Češi se již nemuseli obávat žádného dalšího odporu. 11. 13. prosince 1918 padla střediska německých částí Čech a „německá zemská vláda „ utekla. Vídeň jenom protestovala proti dalšímu obsazování pohraničí.

Pochopitelně přání českého lidu vytvořit si vlastní stát nemůže být prováděno v rámci plánovaného odgermanizování, narušující zločinně mezinárodní právo, nemůže být nikdy omluvitelné. Dr. Beneš dával na mírových konferencích sliby, že nová ČSR bude budována na způsob „Švýcarska“.

SP, 3.12.09, str. 6

Steinbachová se dožaduje více vlivu

Sporná předsedkyně Svazu vyhnanců (BdV) se podle Frankfurter Allgemeine Zeitung dožaduje více vlivu uvnitř nadace. Zákon o nadaci by měl být změněn, nadace vyhnaných lépe vybavena a BdV by měl mít šest míst místo dosavadních tří

z celkového počtu 13 míst v radě. Kdyby tyto podmínky byly splněny, pak by nebylo nutné, abych já, Steinbachová, byla členkou rady nadace, řekla politička CDU listu FAZ.

mb LZ, 12.1.2010, str.1

Marco Zimmermann a Marcin Bobrowski: Vyhnaní a umlčení

Adventní shromáždění Německého kulturního fóra se konalo 1. prosince 2009 v Postupimi po názvem „Umlčené čtyři miliony - vyhnaní v NDR.“ Počátkem r. 1949 bylo v sovětské zóně Německa 4,3 milionů lidí, kteří přišli z východu a činili čtvrtinu tehdejšího obyvatelstva sovětské zóny. Byli také vyhnaní, kteří šli vědomě do NDR, jako četní sudetští antifašisté, kteří po r. 1945 opustili Československo a rozhodli se jít do sovětské zóny, aby zde budovali nové socialistické Německo.

Diskuse se zúčastnila také Alena Wagnerová, která ve své publikaci „Helden der Hoffnung“ (Hrdinové naděje) popsala i poznatky vyhnanců v NDR. Zde politické aktivity vyhnanců nebyly povoleny. V sedmdesátých letech při anketě SED bylo ještě 22% hlasujících proti uznání hranice Odra-Nisa. Ve stejnou dobu ve SRN proti hranici Odra-Nisa hlasovalo 40% účastníků.

V závěrečné diskusi bylo konstatováno, že k smíření by měly přispět obě strany, zejména čeští a polští zástupci. Místopředseda spolkového sněmu Wolfgang Thierse (rodák z Vratislavy) připomněl, že se nesmí zapomínat na odpovědnost Němců za druhou světovou válku.

LZ, 12.1.2010, str. 3

Pozn. red. Pravdivě se mluví o tom, že četní němečtí antifašisté, zejména komunisté, na základě svého rozhodnutí opustili Československo, aby budovali NDR. Antifašističtí sociální demokraté z ČSR většinou směřovali do západních zón Německa. Jak se však o nich dnes může mluvit jako o vyhnaných, jak to dělá uvedený článek! Proč LZ nebere na vědomí terminologii závazných mezinárodních smluv vítězných velmocí po druhé světové válce?

Sarah Tekath: Köhler ocenil cášskou Karlovu cenu

U příležitosti 60. jubilea udělování Karlovy ceny promluvil prezident SRN Horst Köhler v Korunním sále aachenské radnice. Karlova cena je udělována osobnostem, které přispěly k porozumění v Evropě. Cena je pojmenována po císaři Karlu Velikém. Jedním z nositelů ceny je i Václav Havel, který ji získal v r. 1991. Oceněno bylo jeho nasazení pro ducha svobody a uskutečnění míru v jeho zemi a v celé Evropě.

LZ, 12.1.2010, str. 2

Sarah Tekath: Bavorsko zcela nahoře, Česká republika se nadále propadá

Podle šetření německé poradenské firmy Contor má Bavorsko jednu z nejlepších pozic v Evropě. Vyplývá to ze šetření více než 1000 regionů v EU. Mezi 25 nejlepšími z nich je na 12. místě Bavorsko. První je Lucembursko před zemským krajem Mnichov, na dalších místech následují Ingolstadt, Varšava a město Mnichov, Řezno,l Sternberg. Na 10. místě je region Trnava.

Šetření posuzovalo demografický vývoj, ekonomickou dynamiku, činnost pracovního trhu, koncentraci vědy a tvorba hodnot pomocí vyspělé technologie. Němci jsou zastoupeni i na konci hodnotící tabulky, kde je 17 německých regiónů. Nejhorší místo patří Parchimu (Meklenbursko-Horní Pomořany), je na 1032. místě z celkového počtu 1034 sledovaných regiónů.

Česká republika je mezi prvními sty zastoupena pouze Prahou, v r. 2007 tato byla ještě na 27. místě, v r. 2008 již na 41. a nyní je na 68. místě.

LZ, 12.1.2010, str. 1

Hannah Synycia: Vernisáž výstavy

V Domažlicích se 12. ledna 2010 konala vernisáž výstavy „Čeští malíři v koncentračním táboře Flossenbürg“. Vystavena byla 24 umělecká díla výlučně českých umělců. Výstava se koná v galerii „Bratří Špilarů“ až do 26. února 2010. Vystavena je šachová hra vyrobená z kostí a kuchyňských odpadků. Zastoupen je také domažlický umělec František Michl, který zastupoval ČR na světové výstavě v Bruselu. Vystaveny jsou také kresby malíře Václava Navrátila, který byl za pochodu smrti 20. dubna 1945 osvobozen. Diváci najdou na výstavě i karikatury ze všedního dne táborového života.

LZ, 12.1.2010, str. 5

Seminář k sudetoněmeckým tancům

K zachování kultury Němců v Čechách a na Moravě uspořádá Německá mládež Evropy (djo) seminář o sudetoněmeckých lidových tancích. Program nabídne různé tance, i ty neznámé. Seminář se bude konat od 24. do 26. září 2010 v Mládežnickém vzdělávacím centru Wasserkuppe v hessenském Gersfeldu

St, LZ, 12.1.2010, str. 6

Lukáš Novotný: Humor za protektorátu

Příloha 1/2010 je téměř celá věnována textům i kresbám vtipů za protektorátu. Na první straně je ještě kresba české skupiny V boj z r. 1939. Na obrázku tvořeném větvemi vánočního stromku visí na provaze čtyři postavy označené hákovým křížem. Dole je nápis: Vydržíme – vyúčtujeme.

Lid si vypomáhal vtipem a četl i četné zkratky po svém. Např. zkratka drah německy BMB se četla: „Budeme mít Beneše!“, česká zkratka ČMD pak: „Čalouníka (Hitlera) máme dost!“ Nástupce Heydricha Kurt Daluege se prý v telefonu představoval: „Da, Lüge!“, což značí: Zde, lež! Rommel byl považován za německého Mojžíše. Také Rommel vyvedl své z Egypta.

K autorům vtipů patřili i Josef Balabán, Josef Mašín a Václav Morávek. Se satirou pracoval i Julius Fučík. Z umělců k lepší náladě přispívali Karel Hašler, Voskovec a Werich, Josef Čapek, Josef Hora.

Lukáš Novotný

Prostojem k nečinnosti

Již uplynulo 20 let od výzvy Waltera Piwerky v Čs. televizi. Tentokrát v lednu 1990 apeloval na zbylé Němce v zemi, aby se projevili. Vyhověl jsem této výzvě a začal jsem pracovat v institucích německé národnostní skupiny. Za ta dvě desetiletí se nám něco podařilo. Vybudovali jsme naše struktury, oboustranné česko-německé výhrady byly oslabeny, některé svazy mnohde vedou čilý život.

Je také, čeho jsme nedosáhli. V protikladu k polským nebo slovenským Němcům nevlastníme nemovitosti, nemáme silnou nadaci. Naše společnost Bohemia Troppau (Opava) nebo vzdělávací a sociální dílo jsou příliš slabé, aby svazy a Zemské shromáždění Němců (ZSN) financovaly. Politická situace menšin se podstatně nezlepšila, naše spolupráce s českými institucemi je slabá a není dost důsledná. Chybějící dorost představuje jako i dříve problém.

V posledních letech bylo ZSN ve vzduchoprázdnu. Sice byly ostatní úkoly splněny, byl vydáván Landeszeitung, uskutečněny velké akce, ale přesto se žije z roku na rok. Pro budoucnost nebyly vyvinuty koncepční plány a strategie pro budoucnost. Jako by vše bylo povídání u buchet nebo kávy. To jsem si uvědomil v minulých týdnech při dvou událostech. Předně když jsme ministru pro menšiny Michaelu Kocábovi poslal svůj román. Z odpovědi jsem se dozvěděl, jak lze uvítat, že německá menšina se zatím jakoby asimilovala. Jiná příhoda se mi přihodila ve slezsko-německém svazu v Opavě, když jsem navrhl, aby se přestěhoval do jiných prostor v přízemí, aby starší členové neměli potíže se schody. Poté jsem uslyšel, že by se to nevyplatilo. Jakoby se potvrdila slova ministra.

Jsem všem dosavadním předsedům Zemského shromáždění vděčný, že ZS vůbec udrželi. To ale nestačí. Musíme se zabývat strategii pro budoucnost. Přitom si musíme ujasnit, co chceme v příštích pěti letech dosáhnout a jak získáme mladou generaci. Kromě toho se musíme zabývat otázkami, proč naše veřejné zastupování je tak slabé a proč poptávka po Landeszeitungu není větší. Také vůči landsmanšaftu a Spolkové republice Německo bychom měli sebevědomě a účinně vystupovat.

Richard Neugebauer, LZ 12.1.10, str. 6

400krát „Ano“ k česko-německému sousedství

V lázních Bad Steben (Bavorsko) předala Mladá akce (Junge Aktion – JA) spolkovému ministru obrany Karl-Theodorovi Guttenbergovi vytvořený plakát. Ukazuje 400 osob, které svým „ano“ hlasovali pro lepší sousedské vztahy. Mluvčí JA Martin Neudörfl žádal normalizaci politických kontaktů mezi Bavorskem a Českou republikou.Projekt JA ukazuje, že budoucí orientace by měla umožnit sousedství také se sudetskými vyhnanci.

Předaný plakát ukazuje 400 Němců a Čechů, kteří se nechali v roce 2009 na srazu sudetských Němců v Augsburku a na plzeňském náměstí fotografovat. Mezi vyfotografovanými je též bývalý bavorský premiér Beckstein a bývalý český ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg.

Sarah Tekathová, LZ, 26.1.10, str. 1

Editorial

Nový rok přichází pomalu svým tempem a tím je zde i fáze příprav projektů Zemského shromáždění Němců…, slavností, setkání členů atd. V životě i v existenci národnostní skupiny stojí v popředí rozhodující slovo: kultura. Tento pojem pochází z latiny a znamená něco jako zpracování, péče nebo obdělání. V nejstarší německé encyklopedii „Brockhausovi“ stojí: je to souhrn projevů života lidské společnosti v jazyce, náboženství, vědě a umění. Snaha a péče naší kultury nás doprovázejí na každém kroku našeho počínání. Když nahlédneme do stanov ZSN konstatujeme, že tato kultura ve všech svých obměnách je respektována. Proto nejde jen o obsah tradic a zvyků, ale možná zejména o péči o německou literaturu, umění a v neposlední řadě je péče o německý jazyk.

To jsou hlavní cíle naší činnosti. A právě tento cíl sleduje také Landeszeitung, který se v každém vydání zabývá různými kulturními tématy. Snažme se všichni důstojně pečovat o kulturu německé menšiny v České republice, napsal M. Dzingel z kanceláře ZSN.

Martin Dzingel, LZ, 26.1.10, str. 1-6

Učit se německy bez rodilých Němců

Z českých škol zmizí rodilí učitelé cizích jazyků. Cizí jazyky se stále více vyučují v mateřských školkách. Téměř všude se nabízí výuka angličtiny, jen na 4% mateřských škol je nabídnuta němčina. Počet rodilých vyučujících cizí jazyky je nedostačující. Poněkud lepší situace je na středních školách. Výuku němčiny nabízí 73% středních škol současně s angličtinou.

Ln, LZ, 26.1.10, str. 1 a 4

CSU politik Bernd Posselt chválí Štefana Füleho

Nástup českého kandidáta Štefana Füleho na místo komisaře EU byl hodnocen kladně. Posselt byl celkem spokojen s představením Čecha, i když ne ve všech bodech. Pozitivně hodnotil jednoznačný příslib Füleho v příštích měsících zahájit dialog s Kosovem, a pokud možno umožnit Kosovanům bezvízový styk.

Něco také Posselt postrádá: Füle neuvedl konkrétní údaje ukončení přístupových jednání s Chorvatskem. Také neuvedl konkrétní dobu pro zahájení rozhovorů s Makedonií. Skepticky se vyjádřil ke sdělení Füleho o pokračování přístupových jednáních EU s Tureckem. Podle Füleho je nutné uznání tzv. Ankarského protokolu Tureckem, což by předpokládalo otevření tureckých námořních přístavů a letišť pro zboží z republiky Kypr. Také Fale neuvedl své stanovisko k chybějícím menšinovým právům v Turecku.

Hannah Synycia, LZ 26.1.10, str. 2

Evropský poslanec požaduje vládní návštěvu v ČR

U příležitosti dvacetiletého jubilea cesty Václava Havla do Mnichova v r. 1990 požadují mluvčí vyhnanců, aby nyní bavorský premiér Navštívil Českou republiku. Francký evropský poslanec Martin Kastle a spolkový předseda Ackermann-Gemeinde Adolf Ullmann naléhají na bavorskou vládu, aby učinila nástupní návštěvu v sousední zemi. Bavorský premiér by měl oficiálně navštívit pražskou vládu a český lid.

Nově zvolený čs. prezident Václav Havel 2. ledna 1990 na nástupní návštěvě nejel do tehdejšího hlavního města Bonnu, ale do Mnichova. Ještě před svou volbou tehdejší český politik V. Havel v dopise spolkovému prezidentovi Richardu Wiezsäckerovi odsun odsoudil: „Odsun se mi odjakživa jeví jako hluboce nemorální skutek, který nejen Němcům, ale také snad ještě ve větším měřítku způsobil škodu Čechům, a to jak morálně, tak i materiálně.“

Sarah Tekathová, LZ, 26.1.10., str. 2

Karlova cena 2010 pro polského premiéra

V Cáchách získal Karlovu cenu polský předseda vlády Donald Tusk. Sdělilo to ředitelství Karlovy ceny 16. ledna 2010 v Cáchách. Cena bude slavnostně předána 13. května 2010 v korunním sále cášské radnice. Tuskova rodina v Polsku patří ke kašubské menšině.

V Cáchách udělovaná Karlova cena platí ze jedno z nejvýznamnějších evropských vyznamenání. Je udělována od r. 1950 osobnostem a institucím, které se zasloužily o sjednocení Evropy. V r. 1991 obdržel Karlovu cenu V. Havel.

Marcin Bobrowski, LZ 26.1.10., str. 2

Konečně klidně psát

Collegium Bohemicum podporuje pomocí stipendií bádání o dějinách Němců v Čechách a na Moravě. Čtvrtým stipendistou je Thomas Oellermann, který si připravuje disertaci o německé sociální demokracii v Čechách a na Moravě. Mezi dřívější stipendisty patřil i Volker Mohn, který dříve studoval východoevropské dějiny na Univerzitě Heinricha Heineho v Düsseldorfu.

Stipendium se dává, aby podporovalo kandidáty na doktoráty v konečné fázi jejich disertace. Téma se musí zabývat německy mluvícími obyvateli Čech a Moravy. Stipendium mohou čerpat nejen historici, ale též jiní odborníci. Collegium nabízí v půlroční době měsíčně Kč 15.000 a příplatek na nájemné. Peníze na stipendia poskytují výlučně severočeské firmy. Collegium nabízí také možnost pracovního poměru bez stipendia.

Steffen Neumann, LZ 26.1.10. str. 3

Nová četba v Literárním domě

Pražský Literární dům německy mluvících autorů startuje v roce 2010 s novou řadou představení „Slovo a víno“, ve které budou představeni méně známí a opomíjení německy píšící autoři z Čech. Spisovatelé a novináři mají být přiblíženi interesujícímu se publiku přednáškami a předčítáním. Akce se budou konat každý třetí čtvrtek měsíce v kavárně „Krásné ztráty“. Vedoucí pražského Literárního domu je Lucie Černohousová. Zahájení se konalo 21. ledna přednáškou německého novináře Hartmuta Geerkena o Meliochorovi Vischerovi. 18. února je na řadě německy mluvící česká autorka Augusta Hauschnerová. Židovská spisovatelka platí za představitelku německých autorů v Praze.

Mb, LZ 26.1.10, str. 4

Nový začátek menšiny

Když vznikla první organizace německé menšiny „Svaz Němců v Československu“ po r. 1989, nepsala o tom žádné české nebo německé dílo. Tuto mezeru chce překlenout práce dlouhodobého reprezentanta českých Němců Waltera Piverky. Je autorem 300 stran obsahující dokumentaci, kterou nyní Zemské shromáždění Němců vydává a je určena především německy mluvícím čtenářům. „Je to pokus podchytit nové počátky německé menšiny po převratu v r. 1989“ píše autor hned v úvodu. Publikace se jmenuje: Die deutsche Miderheit id der Tschechoslowakei nach der Wende 1989-1992 (Německá menšina v Československu po převratu 1989-1992). Publikace má 10 kapitol. Na posledních 50 stránkách jsou důležité dokumenty, jejichž autorem je ZSN v Československu. Publikace vyšla jen německy, v dohledné době bude přeložena do češtiny.

In, LZ 26.1.10, str. 5

Drama o vyhánění vyznamenáno

Dokonce dvě vyznamenání získal film „Habermann“ českého režiséra Juraje Herze letos v Mnichově. Herz získal cenu za režii a herec Mark Waschke byl též vyznamenán.

Česko-německo-rakouská kooprodukce tematizuje vyhánění sudetských Němců po druhé světové válce. Jejich osud vypráví J. Herz na Augustovi Habermannovi. Bohatý majitel mlýna a pily je vyhoštěn z česko-německé domoviny a přemění se z úspěšného muže na zlomeného člověka. Již třikrát byl režisér Juraj Herz vyznamenán bavorskou filmovou cenou.

St, LZ 26.1.10, str. 6

Rok bohatý na události

Pohlédněme na uplynulý rok. Těžiště úkolů našeho místa setkávání Waltera Hensela v Moravské Třebové bylo vzájemné poznávání se s lidmi, jejich kulturou a příhodami. Konalo se několik výstav, vystoupení tanečních souborů, konal se také seminář pro učitele (němčina jako cizí jazyk). Úzká byla spolupráce s Goethovým ústavem z Prahy, Ackermann-Gemeinde, se střediskem Adalberta Stiftera, Společností W. Hensela ve Stuttgartu a se společností Sudetia ve Vídni.

Za finanční podporu lze srdečně poděkovat ministerstvu vnitra Spolkové republiky Německo (prostřednictvím velvyslanectví SRN v Praze), českému ministerstvu kultury, Německo-českému fondu budoucnosti, městi Moravská Třebová, městu Staufenberg (SRN), jakož i Sudetii (Josef Eichmaier). Bez jejich podpory bychom nemohli úspěšně uskutečňovat svou činnost.

Irena Kuncová, LZ 26.1.10, str. 6

Editorial

9. ledna 2010 se sešlo v Praze vedení LZ. Martin Dzingel i nformoval o projektech na rok 2010. Představila se nová praktikantka LZ Hannah Syneciaová. 27. ledna se v Praze konal plánovací rozhovor LZ se zástupci spolkového ministerstva vnitra a velvyslanectví SRN v Praze: předběžně lze počítat se stejnou finanční podporou pro místa setkávání (BGZ). Náklady na ně opět stoupnou. Budeme muset hledat nové zdroje příjmů. Rada národností byla svolána na 16. únor, bude se zabývat též dvojjazyčností místních označení obcí. Bude provedena i analýza médií pro menšiny. Irena Kuncová, LZ, 9.2.10, str. 1 a 6

Konec žaláře národů

Německé kulturní forum Východní Evropa uspořádalo u příležitosti 90. výročí podpisu pařížských mírových smluv, které zpečetily zánik rakousko-uherské monarchie v r. 1920, pódiovou diskusi v Berlíně ve spolupráci s velvyslanectvím ČR v Německu a Spolkem Adalberta Stiftera. Dnes bývá rakousko-uherská monarchie jako multikulturní stát idealizována. Pódiová diskuse se konala v místnostech českého velvyslanectví v Berlíně. Před diskusí byly promítnuty filmy o obrazové dokumentaci ze 60. jubilea Františka Josefa I. v r. 1908. LZ, 9.2.2010

Volný překlad a redakce: Ing. J. Liška Připravil: dr. O. Tuleškov

Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí a OR Klubu českého pohraničí v Praze 10 pro vnitřní potřebu vlasteneckých organizací. Praha, únor 2010. Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: Vydavatel@seznam.cz