Vážená paní

Irena Kuncová

předsedkyně Zemského shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku

místo setkávání W.Hensela

Moravská Třebová

V Praze dne 18. září 2009

Věc: prosba o zařazení brožurky „Němci vyškovského jazykového ostrůvku nedílná součást henleinovské páté kolony v Československu“ mezi exponáty výstavy o Němcích z jazykového vyškovského ostrůvku

Vážená paní předsedkyně,

z Vašeho tisku jsme se dozvěděli, že v těchto dnech je v Moravské Třebové instalována výstava o Němcích z vyškovského jazykového ostrůvku.

Jsme přesvědčeni, že k objektivizaci pohledu na jejich život a úlohu, kterou sehráli na Vyškovsku v době první Československé republiky, by bylo dobré dodatečně mezi exponáty výstavy zařadit, alespoň volně, i obě části výše uvedené brožurky, jíž Vám postupuji v příloze.

Pokud tak neučiníte, z důvodů, které bude považovat za významné, navrhuji, abyste v Landeszeitungu, Vašem tiskovém orgánu, uvedli alespoň výňatky z tohoto významného díla, jehož autorem je PhDr. Václav Šůstek.

Můžeme Vám postoupit k využití i další materiály o činnosti „vyškovských“ Němců, např. Soud dějin, autorem je ing. J. Mikš, Ztracené domovy, pojednávající o vyhánění Čechů z Vyškovska v době nacistického teroru v ČSR, autorů ing. J. Mikše a PhDr. D. Stryjové, pokud o to projevíte zájem.

Víme, že Landeszeitung, kromě význačné podpory, jíž se mu dostává z Německa, získává každý rok i značnou finanční pomoc z českých státních prostředků. I z tohoto důvodu považujeme za velmi žádoucí, aby Zemské shromáždění Němců… jeho funkcionáři, jeho tiskový orgán používali terminologii Postupimské dohody a dalších návazných spojeneckých smluv a nikoliv sudetoněmeckého krajanského sdružení.

Děkuji Vám, že mé prosby, které nejsou jenom osobní, alespoň z části vyslyšíte a tak zprostředkujete pro Vaše čtenáře objektivnější pohled na lidi, jejich aktivity, o nichž píšete.

S úctou

JUDr. O. Tuleškov

V Praze dne 18. listopadu 2009

Vážená paní

Irena Kuncová

prezidentka Zemského shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku

místo setkávání W. Hensela, Moravská Třebová

Věc: K Vašemu dopisu z 14.10.2009, odeslaného 3.11. tr.

Vážená paní prezidentko,

uvítal jsem Vaši zprávu, že zaslané brožurky „Němci z vyškovského jazykového ostrůvku nedílná součást henleinovské páté kolony v Československu“, jejichž autorem je PhDr. Václav Šůstek, jsou k dispozici ve vaší knihovně. Můžete je dát i na Vaši webovou stránku, prosím?

Pokud projevíte zájem, můžeme Vám poslat i některé další brožurky, které pojednávají o česko-německých vztazích.

O jedné mé velké prosbě, jíž jsem Vám tlumočil ve svém dopisu z 18. září 2009, jste se bohužel nezmínila. O co šlo? „.. aby Zemské shromáždění Němců…, jeho funkcionáři, jeho tiskový orgán používali terminologii Postupimské dohody a dalších návazných spojeneckých smluv, a nikoliv sudetoněmeckého krajanského sdružení.“

Proto si dovoluji tuto prosbu opakovat.

Navazuji na Vaše povzbuzující tvrzení, že se nebojíte říci pravdu o minulých událostech. Landeszeitung svého času velmi podrobně popisoval násilí, jehož se Češi po květnu 1945 dopouštěli na Němcích. V nedávné době Váš tiskový orgán oživoval události v Postoloprtech. Způsob, jakým vše líčil, a hlavně tím, že začíná ve velké většině případů až květnem 1945, podle mého názoru je jednostranný a narušuje snahu hledat a nalézat historickou pravdu, porozumění a dobré soužití.

Naše pohraniční území již v zimě a na jaře r. 1945 vidělo skutečné pochody smrti, jejichž oběti šly do tisíců. František Nedbálek ve svém díle „Železniční transporty a pochody smrti vězňů koncentračních táborů a válečných zajatců přes české země zima a jaro 1945“, vydaném v r. 2005 Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, popisuje jednotlivé pochody smrti. V kapitole „Ruce pomocné a ty druhé“ autor uvádí i nepřátelské skutky části německého obyvatelstva žijícího v pohraničí vůči vězňům i zajatcům.

Uvedené dílo však nepojednává o hrůzných poměrech, které panovaly v koncentračních táborech, nacházejících se v pohraničí, ani o masových vraždách uvězněných.

Pokud o výše uvedeném uveřejníte nějaký článek v Landeszeitung, vždyť jde o události, jež se odehrály jen krátkou dobu před květnem 1945, jistě spolu i souvisí, můžete dotvořit obě strany jedné mince, o nichž píšete.

Jsem velmi rád, že jste se zmínila o panu PhDr. Pavlu Macháčkovi, který, jak uvádíte, věděl hodně o českých Němcích. Já jsem téhož názoru. My jsme publikovali několik brožurek a řadu článků o českých Němcích, jejichž autorem byl dr. Macháček. Uděláte to i vy? Nyní je vhodná příležitost. V těchto dnech jsme vzpomínali první výročí jeho úmrtí.

S úctou

JUDr. O. Tuleškov