Kulatý stůl v Praze
K situaci Němců zůstavších ve vlasti
Stalo se dobrou tradicí, že příslušný německý velvyslanec v Praze je pozván na „kulatý stůl“ o situaci německé menšiny v České republice. Nový německý velvyslanec Christoph Israng nyní pokračuje v této tradici. Pozval představitelé sudetských Němců zůstavších ve vlasti, zástupce české vlády a spolkového zmocněnce pro navrátilci a národnostní menšiny, Hartmuta Koschyka, tradičně do Lobkowiczkého paláce na Malé straně.
Israng zdůraznil důležitou překlenovací funkci německé menšiny v České republice a sudetských Němců ve Spolkové republice Německo. Zvláště ocenil skutečnost, že Hartmut Koschyk přijel do Prahy na toto tradiční setkání, bezprostředně před odchodem z funkce komisaře .
Ze strany ve vlasti zůstavších zde byli vedoucí představitelé dvou organizací - Irene Nováková, jako předsedkyně Kulturního sdružení občanů německé národnosti a Martin Dzingel jako předseda Shromáždění německých spolků v České republice (SNSČR) i další zástupci. Obě organizace informovaly o stále se zlepšující spolupráci, která je také výsledkem před dvěma lety na německém velvyslanectví v Praze podepsané dohody o spolupráci obou organizací se spolkovým zmocněncem Koschykem, za přítomnosti tehdejšího německého velvyslance Barona Arndta Freytaga von Loringhoven(SdZ 37/2015).
Jako významnou aktivitu obě organizace představily své úsilí v péči o německé hřbitovy a hroby v Čechách, na Moravě a Sudetském Slezsku. V tomto ohledu se nedávno objevil i manuál pro obce, který byl podporován z prostředků českého státu. Kromě toho je plánován společný internetový portál pro obě sdružení, který by měl obsahovat také informace pro německé turisty a zájemce o kulturu.
Na prvním místě finanční podpory od SNSČR je německá Škola Thomase Manna v Praze. Zuzana Swobodová informovala o vývoji instituce, která se skládá ze základní školy se 150 studenty a gymnasia, také se 150 studenty. Je to škola s rozšířenou intenzivní výukou německého jazyka, na které je německý jazyk nejen podrobně studován, ale mnohé předměty jsou vyučovány také v němčině.
Jako zástupce Nadace Oskara Schindlera informoval Milan Mostýn o úsilí, vybudovat památník v areálu továrny, kde Oskar Schindler zachránil 1.200 Židů. K tomu již byl vytvořen Nadační fond Oskara Schindlera, který již zakoupil prostory a snaží se získat finanční prostředky na výstavbu plánovaného památníku.
Kulatý stůl v Praze také projednával Hans-Kleinovu cenu pro německo-českou komunikaci, kterou inicioval spolkový komisař Koschyk (SdZ 48/2016). Byla všeobecná shoda, že tato cena by měla být znovu udělena v roce 2018.
Jako poděkování za oddanou práci předali Irene Nováková a Martin Dzingel Hartmutu Koschykovi rytinu staré české metropole Prahy. Koschyk opět poděkoval velvyslanci Israngovi za pokračování v tradici kulatého stolu a za pozvání. Konstruktivní a plodný rozhovor skončil obědem s velvyslancem.
V rámci své návštěvy se Hartmut Koschyk setkal také s Petrem Bartonem, šéfem sudetoněmecké kanceláře v České republice a hovořili i o pálení a barvení rumu.
Po začlenění do EU trpěla Česká republika mnoha povzdechy, mezi nimi i tím, že „EU chce zrušit rum“. Nadšení z toho, že nyní můžeme pít pravý rum ze zámoří, neboť EU má také území v Karibiku a nastavovala normy, se neprojevilo. A tak se ze slova „tuzemský“ zrodil termín „Tuzemák.“ V němčině jako „nativní“ („Einheimischer"). Lidé nevyužili svobodu pít skutečný rum a zůstali věrní komunistickým zvyklostem (samozřejmě nejen u alkoholu).
Nyní, po více než deseti letech, se pocit zla od EU uklidňuje. V tomto uměle vyráběném nápoji byly nalezeny toxické látky a EU chce požádat o přezkoumání. Opět se vytváří vlna protestů a v tomto smyslu i nadále mluví hlava státu - prezident. S vysokým podílem na trhu a podporou od prezidenta, vyznajícího se v alkoholu, šíří distributoři možná i nenápadnou informaci: EU nám vše bere.
Rozdíl Západ-Východ v kvalitě lihovin se nezdá být znám. Ale jako politicky důležitá záležitost rozpaluje tato debata předvolební kampaň. Tomio Okamura z populistické a protiislamistické strany "SPD" ji také využívá, protože může počítat, že s kritikou rostoucího množství zákazů ze strany EU, posílí svůj kritický hlas. Oznamuje, že jsme oběťmi "čtvrté říše" (tím míní EU).
Nicméně většina politicky aktivních lidí a. jejich elity vidí absurditu takových debat. Kateřina Konečná, komunistická členka Evropské unie, která je zde vyjímečně chválena, říká, že musel prospat ve škole mnoho hodin výuky historie. On se obhajuje: na Hradě ho nikdo nekritizoval. Proč? Zapomíná na konzumaci alkoholu, i užívání drog, které bylo v Třetí říši mezi elitami - jako Hermann Göring, ale také vojáky, časté. Před koncem války nebyla klesající kvalita alkoholu kontrolována, ani nebyla zpozorována.
Snad to byl návrh od východní sousední země Alexanderu Baulandovi (FaD): být hrdý na lidi, kteří tehdy museli pít špatný alkohol. V té době to bylo velmi podobné na obou stranách fronty a spojovalo to tedy národy.
Matěj Brouček, Sudetendeutsche Zeitung, 6.10.2017, str. 1,2
Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf