Koncový volební sprint

Vítězství nad Zemanem je možné, ale špinavosti běží

Po prvním kole prezidentských voleb se dostali dva kandidáti do finále ve volbách 26. a 27. ledna. Přestože na začátku roku existovaly obavy, že by Miloš Zeman mohl získat absolutní většinu v prvním kole, získal pouze 38,51 procent hlasů. Druhý, Jiří Drahoš, bývalý prezident Akademie věd, získal 26,60 procenta. Za něj se postavila většina konkurentů, aby se zabránilo druhému funkčnímu období Zemana.

Že současný prezident nezačíná na „4“ zděsilo jeho politické okolí, zatímco je nyní zřejmé, že většina lidí reprezentovaných 61,49 procenty, reagovala nadšeně. Debata se výrazně změnila. Zeman, který odmítl účast na utkáních volební kampaně v médiích, bude nyní přístupný dokonce čtyřem televizním debatám. Drahoš chce jen dvě debaty a vyjít mezi lidi, s cílem posílit tam své postavení.

Pozoruhodná byla odpověď dalších kandidátů, kteří všichni Drahošovi, s jednou výjimkou, poblahopřáli a vyjádřili mu podporu. Michal Horáček mu poskytl své již vyhrazené billboardy, které okamžitě vyprovokovaly rozpravu, o čem "to bylo". Po dlouhé debatě je však jasné, že dokonce i ti kandidáti, kteří neprošli, mohou ještě po několik dní využít své finanční prostředky a dokonce je darovat. Reklamu pro držitele prezidentského úřadu dělají nejasná sdružení, která ho podporují, aniž by se to dostalo do rozpočtu jejich kandidáta. Regulační dohled má potíže.

Jedovatá kuchyně

Velmi zvláštní je nyní současná palba proti Drahošovi, která pochází z různých stran. Mediální žumpa, internetové noviny „Parlamentní listy“, podnikají celou řadu útoků. Jiná média se věnují tomu, jaké triky vytáhnout z toulce proruských médií. Takže hovořit o financování kampaně, které pochází ze zahraničí, jako o temném podezření o Zemanově závislosti, ignoruje skutečnost. A to navzdory tomu, že rozpočty ostatních kandidátů byly přesně zveřejněny. Diskutuje se o vědeckém „driftování“ Drahoše. O jeho spoluúčasti v různých patentech, aniž by byl hlavním řešitelem. Píší o tom lidé, kteří mají malou představu o vědeckých metodách. Nalézají se tvrzení o údajných sexuálních přečinech Drahoše a jsou dále šířena. Takto špinavá volební kampaň je nevýhodou přímých voleb hlavy státu. Když voliče do roku 2008 zastupovala Poslanecká sněmovna Parlamentu a Senát, takovéto špinavosti nebyly.

Historie současnosti

Zároveň tato scéna reaguje na snahu západních zemí - zlého Bruselu a Německa - bojovat proti falešným informacím („fake news“) na Facebooku. Ti, kteří se baví válením v bahně urážek a obvinění teď křičí, že je omezována svoboda. Příštích několik dnů ukáže, jakým směrem se vydá Česká republika: Bude mít země prezidenta, kterého nikdo na západě nechce vidět a projednává svou politiku s Číňany, nebo údajně „příliš usedlého a nudného“ vědce, který by zároveň měl být zlem, podle služeb a propagátorů "fake news"? Zajímavé jsou i odkazy na historii. Bývalý prezident Václav Klaus se stal Zemanovým zastáncem. Za ním se skrývá 20-let stará historie. Klaus v té době, jako komentář k ochraně výzkumu a reformě české vědy, řekl - „pokud chce člověk malovat byt, může knihovnu umístit na balkoně“. V té době, mimo jiné, pracoval Jiří Drahoš plnou silou na reformě vědecké scény, a tak se dostal do opozice proti Klausovi. Dokonce i tehdy vědci věděli, že ne všechno je možné „regulovat trhem“ – podle Klausova superliberálního motta jako obhájce "tržní ekonomiky bez přívlastků".

Pokud se budou Zemanovi oponenti držet pohromadě, může se stát jeden ze záchranářů české vědy prezidentem.

Jaroslav Šonka, Sudetendeutsche Zeitung, č. 3, 19.1.2018, str. 1

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf