Kde jsou ty zlaté časy?

Německo-české kulturní dny „dialog“ v Liberci a Augsburgu

V polovině letošního června se konal pod názvem „Kreativní dialog 2017“ letošní německo-český kulturní festival, který pořádala města Augsburg a Liberec za aktivní podpory a zapojení Domovského kruhu Liberec (Heimatkreises Reichenberg) se sídlem v Augsburgu a Svazu Němců v Libereckém kraji.

A dialog také tvůrčí byl: Domovskému kruhu Liberec a Svazu Němců šlo zejména o otázku, kde zůstaly liberecké zlaté časy. V širokém historickém oblouku od vyhnaných k ve vlasti zústavším Liberečákům. Při hledání zlatého věku došlo na hledání stop. Tyto stopy jsou viditelné v Liberci na mnoha místech. Nápisy na domech a památkách lze nalézt všude.

Hledání začalo v Centru setkávání německé menšiny v Liberci. Urd Rotheová a Hans Pieke se připojili k návštěvníkům. Jednalo se o rozvoji kultury a ekonomiky od 19. století až do vyhnání a další vývoj až do dnešního dne. Pieke uvedl hluboké znalosti. Rotheová pak přenesl posluchače zpět do doby dětství a mládí. Mluvila tak, „jak jí zobák narostl“, prostě jak zněl liberecký dialekt. A ten Rotheová stále pěstuje, aniž by se v Liberci nanarodila. Spíše se liberecký dialekt naučila od svých rodičů..

Program byl připraven čtyřmi organizátory, takže se znovu a znovu propojovali. Prvním na programu bylo oficiální zahájení letošního „dialogu“ v Severočeském průmyslovém muzeu s expozicí skleněných obrazů umělce Vincenze Jahnkeho, s hudbou sopranistky Kateřiny Sokolové-Roughové a pianisty Wolfganga Webera.

Liberec byl až do roku 1945 městem s většinovým německým obyvatelstvem. Po vyhnání žije ve městě jen německá menšina. A co ochrana menšin, vzdělávání a rozvoj německého jazyka dnes? Tuto otázku si položil Robert Schiller, který je pozval do ZŠ Husova. Zde je němčina nabízena od první třídy – zatím je to často využívaná nabídka, ale ještě není povinná. Žáci věděli, jak potěšit hosty předvedením řeči, slovem, zpěvem a výrazy obličeje; byli odměněni potleskem.

Jednou z nejznámějších rodin města je rodina Liebiegova. S tímto jménem souvisí liberecký zlatý věk asi nejblíže. Ekonomický gigant v dvojmonarchii, zaměstnavatel tisíců v Liberci i mimo něj, vlivná síla a mecenáš, byl podnik Liebieg. Dokonce i dnes jsou v Liberci viditelné stopy, takže bylo snadné je při prohlíce sledovat.

Hans Pieke popsal tuto ekonomickou moc a její význam pro rozvoj města i na přednášce v knihovně. Je postavena na místě kdysi zničené synagogy, stojí dlouhá léta jako viditelný symbol smíření ve středu města a je domovem pro tisíce knih a vědeckých studií - včetně mnoha sudetik, od Domovského kruhu a Sudetoněmecké nadace. Ředitelka knihovny, Blanka Konvalinková, představila práci a perspektivy knihovny a spolupráci s univerzitou.

Jako součást kulturních dnů bylo udělení Čestné medaile města. Zmínka o tom sem patří, protože oceněn byl Erwin Scholz, průkopník německo-českého porozumění a motor přeshraniční práce mezi Libercem a Augsburgem. Také tento ceremoniál hudebně doprovázeli Kateřina Sokolová a Wolfgang Weber.

Před radnicí se mezitím konal balet pod širým nebem. Baletní a taneční akademie Daniela Záboje z Augsburgu ukázala svůj repertoár s baletním souborem F. X. Šaldy z Liberce. Divadlo je známé starším Liberečákům jako Městské divadlo (Stadttheater), které bylo baštou kulturních zážitků.

Program poukázat na přijímání německé kultury zvláště na příkladu německých kulturních památek. Jan Mohr provedl návštěvníky různými místy a působivě vysvětlil úsilí kulturních institucí a správy města.

Robert Schiller poukázal při přednášce v komunitním centru na další místa v Liberci, kde je možné se učit německému jazyku: v předškolním věku, v základní škole a na gymnasiu. Také pro lidi v profesním životě jsou možnosti otevřeny. Tak je možné se podívat dopředu s jistotou, že vyučování němčině bude nejen dobrovolné.

Robert Schiller je také všeuměl. To působivě dokázal, když vyzval návštěvníky k prohlídce, která ukázala pohled na vrcholné období Liberce v Galerii u rytíře na radnici. Kyž účastníci byli před radnicí, předvedli na náměstí umělci Hanna Lohmannová a Jiří Jiroutek skulpturu „Objekt Liberec 1“ a prezentaci “Land Art". Ve večerních hodinách bavili umělci z Augsburgu a Liberce místní obyvatele a návštěvníky na náměstí jazzovým koncertem.

Kulturní dny byly provázeny bohoslužbou v kostele svatého Antonína, který je s věží viditelný z dálky a nachází se v blízkosti radnice. Sokolová-Raughová a chrámový sbor „Arcicur“ zajistili hudbu. A po skončení mše účastníci na starém hřbitově v Ruppersdorfské ulici uctili mrtvé položením kytic.

V Centru setkávání hledání stop začalo, a zde také skončilo. Urd Rotheová a Hans Pieke ještě vyslovili pozvání na příště, učinili shrnutí a nastínili výhled. Zlaté liberecké časy jsou pryč, ale nové úspěšné časy čekají. To potvrdil starosta Tibor Batthyäny a místostarosta Augsburgu Stefan Kiefer. Oba ocenili úspěšnou spolupráci mezi partnery, zdůraznili dobrovolnickou práci Domácího kruhu a Svazu Němců a předpokládají, že iniciativní kulturní výměna vyhnanců z vlasti a zůstavších Němců bude pokračovat.

Nakonec slovo o úspěchu. Starosta poznamenal, že Liberec těmito kulturními dny pokročil dále. Stovky návštěvníků se zúčastily na „Kreativním dialogu 2017“. Jen z Domovského kruhu z Augsburgu a ze Svazu Němců bylo více než 400 návštěvníků. To ukazuje působivě, že Německo-české kulturní dny mají nejen tradici, ale také jsou úspěšné. Tato tradice úspěšného dialogu bude pokračovat za dva roky v Augsburgu, bez jakékoliv pochybnosti. Vedoucí Domovského kruhu Klaus Hoffmann ocenil kladnou bilanci: „To, co před třemi desetiletími vzešlo jako pokus ukázat německou kulturu v Liberci, se vyvinulo ve velmi úspěšnou sérii akcí, v dialog. To se stalo proto, že všichni partneři – Domovský kruh Liberce, Svaz Němců, městské rady měst Augsburgu a Liberce - věřily v úspěch a společně se věnovali dalšímu rozvoji německé a české kultury. Děkuji všem aktivním účastníkům a Česko-německému fondu budoucnosti."

Sudetendeutsche Zeitung, 11.8. 2017, str. 11, bez autora a značky

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf