Kde by Evropa měla být "průkopníkem"

 K požadavku Dne vlasti po zákazu vyhánění

Požadavek po zákazu vyhánění byl v centru pozornosti německého centrálního Dne vlasti v berlínské "Uranii". Prezident Svazu vyhnanců (SV) dr. Bernd Fabritius ve svém projevu kriticky přezkoumal ustanovení Charty OSN o lidských právech z roku 1948. V něm se píše: „Každý má právo opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní, a rovněž se do své země vrátit.“ Fabritius vnímá tuto deklaraci jako příliš slabou : „Ke zločinnému vyhnání milionů ze Slezska, Pomořan, Západního Pruska, východního Pruska, východního Braniborska, Sudet, Dunajské oblasti a podobně, je  fráze o odchodu a návratu domů neadekvátní. Chybí zákaz a alespoň morální sankce za tuto nespravedlnosti, což je důvod, proč zůstane neúčinná." Prezident SV navázal na projev mluvčího SL Bernda Posselta na Sudetoněmeckém dni 2017 v Augsburgu. Posselt žádal kodifikaci zákazu vyhánění na úrovni Organizace spojených národů. Fabritius ze Sedmihradska dodal, že to neznamená dívat se zpět, ale potřeba pro mír a budoucí bezpečnost v Evropě: „Evropa by zde měla být průkopníkem a ukázat světu, že budeme v budoucnosti sankcionovat jakoukoliv etnickou čistku, sloužící jako prostředek k realizaci zájmů distributora."

Silná slova, pomyslí si nyní čtenář, konečně mluví politik jasně. Přesný výklad samozřejmě vede k jinému závěru. Zůstalo velmi otevřené, jak se vypořádat s minulostí, časem mezi vyhnáním a přijetím Charty OSN pro lidská práva. Předseda SV se především zaměřuje na "budoucnost". Neexistuje žádná zmínka o konkrétních požadavcích na vyléčení nevyvratitelné nespravedlnosti, a to ani okrajová, s výjimkou pasáže o "morálních sankcích". Při 60. výročí založení zastřešující organizace by mnozí východní a sudetští Němci chtěli jasnější stanovisko. Tato příležitost byla promeškána.

Ministr vnitra Thomas de Maizière (CDU), který přišel z huguenotsko-pruské rodiny, položil zcela legitimní otázku, jak to půjde s Dny vlasti dál. Tato v jistém smyslu ztracená vlast dále existuje: jako místo společné paměti, ale také jako kulturní prostor, „který má i dnes stále ke všem Němcům trvalé vazby, pro jeho přírodní krásy, umělce a myslitele, jeho historickou příslušnost". Do budoucna, řekl ministr, je důležité, aby Den vlasti byl součástí živé kultury vzpomínání, aby poskytoval informace svědků, pokud budou ještě naživu. Řekl, že by byl potěšen, "pokud bychom daleko přesahovali pouhé otázky vyhánění tím, co Vlast představuje dnes", uzavřel politik CDU. 

(fac) , Sudetenpost, 5.10. 2017, str. 4

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf