Kam nás zavede bezpečnostní a obranná unie«?

Tak je na světě další unie pod krovem EU, tentokrát unie »bezpečnostní a obranná«. Rozhodli o tom ministři zahraničí a obrany 23 členských států EU na zasedání Rady dne 13. listopadu, kdy podepsali tzv. notifikační dokument, umožňující spuštění PESCO (Permanent Structured Cooperation), čili stálé strukturované spolupráce ve vojenské oblasti.

Tu přinesla Lisabonská smlouva, jejímž přijetím se ve Smlouvě o EU objevila pasáž o společné bezpečnostní a obranné politice (oddíl 2) zahrnující stálou strukturovanou spolupráci, kterou dále upravoval jeden z protokolů připojených ke Smlouvě o EU. Ne všechny členské státy se však do PESCO zapojily: chybí odcházející Velká Británie, dále Dánsko, Portugalsko, Irsko a Malta. Česká republika se samozřejmě projektu PESCO účastnit bude, neboť prý - slovy pana ministra Lubomíra Zaorálka - nás bude bránit před »nebezpečím z Východu«.

Odstartování PESCO, provázené oslavnými řečmi (»Historický krok pro obranu EU« ... »Velký den pro Evropu« ... »Dokázali jsme to!«) je vlastně následkem porážky, a to hlavně Spolkové republiky Německo, která vehementně a trvale usilovala o vytvoření nadnárodní »evropské armády«, samozřejmě pod německým vedením. Vzhledem k tomu, že tento záměr se nepodařilo prosadit, byla nastoupena cesta přes PESCO, které je - jak uvedla spolková ministryně obrany Ursula von der Leyen - »faktickým založením evropské bezpečnostní a obranné unie«.

Kormidelníci EU nedělají žádné tajemství z toho, že jejich cílem je získání tzv. strategické autonomie, umožňující EU vojenské intervence a účast v konfliktech mimo teritorium EU, a to i bez USA a NATO. Společná evropská armáda tak má být »chytře« budována zdola, realizací dílčích projektů, které bude koordinovat velitelské středisko, jež vznikne v Bruselu. Dopad PESCO, jehož oficiální start má nastat na prosincovém zasedání Rady EU, na zúčastněné státy, bude značný, a to jak z hlediska finančního, tak z hlediska dalšího omezení práv suverenity. Nutno totiž uvést, že prostřednictvím průběžně doplňovaného tzv. obranného fondu bude EU od roku 2021 vydávat ročně 1,5 miliardy eur za vojenský výzkum a vývoj, a včetně peněz z národních rozpočtů má EU, tato nositelka Nobelovy ceny za mír, vydávat na zbrojení neuvěřitelných 5,5 miliardy eur ročně!

A s účastí v PESCO vznikne pro členské státy řada závazků včetně »podstatné pomoci« při budoucích zahraničních vojenských intervencích EU, ať už půjde o personál, vojenský materiál či infrastrukturu. V této souvislosti asi to »nejlepší« nakonec: při realizaci PESCO chce EU »odstranit zbytečné diskuse« v členských státech, a proto »přezkoumat« národní rozhodovací procesy týkající se zahraničních intervencí s cílem je »zjednodušit a urychlit«. Co to bude znamenat, se jistě brzy dozvíme.

Jiří MAŠTÁLKA , http://www.halonoviny.cz/articles/view/46624473

Přišlo e-mailem