Cesta k Mnichovu II

PhDr. Marie Novotná

Rok 1938 očima žurnalistů a dokumentů

Část II.

Co se týče lékařského ošetření uprchlíků v Brně dočasně ubytovaných, jsou tito prohlíženi denně ve svých ubikacích státními lékaři, rovněž v poradně na nádraží je potřebným uprchlíkům poskytována první pomoc.

Lidové noviny, ročník 46, 17.10.

Sbírky pro uprchlíky, Reuter-Londýn 16. října

Londýnský lordmayor oznámil, že fond ve prospěch československých uprchlíků převyšuje v sobotu již částku 100.000 liber, což je 14 milionů Kč a že příspěvky stále docházejí.

ČTK-Paříž, 15. října

Sbírka ve prospěch Československa, kterou z podnětu národohospodářského profesora Rista pořádá Temps, vykazuje podle dnešní uveřejněné listiny 485.000 franků. Mezi mladými francouzskými umělci se tvoří výbor, který chce pod patronací francouzského Červeného kříže věnovat umělecká díla, jež by byla rozprodávána ve dražbě nebo tombole a čistý výtěžek věnován fondu pro československé uprchlíky.

Lidové noviny, 18.10.

Návrat 117 zajatců z Německa

Včera přibylo do Brna čtyřiaosmdesát finančních úředníků a třiatřicet četníků, kteří byli za revolty odvezeni do Německa a internováni. Dopoledne zaplnili chodby zemského finančního ředitelství a zemského četnického velitelství a hlásili se svým nadřízeným… Vyplynul soupis o mnoho smutnější, soupis šestadvaceti celníků a třinácti četníků, kteří zůstávají dále nezvěstní …Jejich jména asi přibudou na listině ztrát bojů s ordnery v bouřlivých zářijových dnech…

Lidové noviny, 19.10.

Brněnský starosta mezi uprchlíky z pohraničí

Starosta města ing. dr. Spazier navštívil v pondělí večer uprchlíky z čs. pohraničí ubytovaných přechodně v bývalé epidemické nemocnici na Červeném kopci.

Další zpráva z téhož dne

Brněnské zemské divadlo uprchlíkům

Brněnská zemská scéna uspořádá společně s kulturními spolky tuto neděli o ½ 11 hodině uměleckou akademii v divadelní budově na hradbách. Její čistý výnos bude odevzdán péči o uprchlíky ze zabraného území …Členové zemského divadla uspořádali také sbírku šatstva, prádla, obuvi a různých potřeb pro krajany uprchlíky.

Lidové noviny, 21.10.

Péče Brna o uprchlíky

Správa města Brna převzala z vlastního podnětu také péči o uprchlíky z území, postoupeného sousedním státům. Za součinnosti Čs. Červeného kříže a YWCA zařídila na nádraží poradnu, kde dostanou uprchlíci všechny potřebné informace a podle potřeby i hmotnou pomoc. Při této poradně je zřízena i stálá služba lékařská. Dosud prošlo touto poradnou přes 900 osob. Brno je pouze přechodnou stanicí pro uprchlíky, kteří jsou dopravováni dále do venkovských okresů moravských, dále do Svatobořic a případně též do brněnského okolí. Kromě uprchlíků, o které se město Brno stará, zdržuje se nyní v Brně asi 3000 osob, které nežádají od města pomoci. Pro nemajetné uprchlíky byla zahájena sbírka peněžní i věcná. Věcné dary možno odváděti v úřadě sociální péče ve staré radnici. Tato sbírka vynesla do včerejška 222,913,- Kč.

Lidové noviny, 23.10.

Ještě deset tisícovek a brněnská sbírka pro uprchlíky z čs. pohraničí dosáhne částky čtvrt milionu korun. Do včerejška vynesla sbírka 240.297,- Kč.

Lidové noviny, 31.10.

Půlčtvrta tisíce uprchlíků v Brně, polovina z nich jsou Češi, Brno 31. října

Když se dnes roztáčejí kola našeho hospodářského života k normálnějšímu běhu i tím, že se navazuje spojení s cizinou, připadl těm, kdo byli za velikého přívalu vyvrženi proudem ze svého prostředí a vytrženi ze svého místa v hospodářském mechanismu, zatím nejtěžší úděl – čekat na nové včlenění, jež se bude provádět, jak se budou upevňovat nové hranice státu a rýsovat definitivně jeho nové úkoly. Jen malá část jich najde své místo poměrně snadně. To budou asi zvláště rolníci a živnostníci, jejichž poslání je nejreálnější.

Ale smršť si nevybírala

V obvodu Velkého Brna je podle spolehlivého přehledu dnes 3467 přistěhovalců z obsazeného území. Z toho je 1985 mužů a 1662 žen. Čechů je 1777, Němců 491, k židovské národnosti se hlásilo 1263 uprchlíků. Podle povolání je nejvíce soukromníků, kteří se mohli nejsnáze rozloučit se svým domovem. Je jich 500 a s nimi přišlo 646 příslušníků jejich rodin. Za nimi počtem následují příslušníci svobodných povolání, 365 se 183 příslušníky rodin. Živnostníků je 346 s 295 členy rodin, soukromých zaměstnanců 330 s 295 členy rodin, veřejných zaměstnanců (kromě zaměstnanců státních) 165 se 160 rodinnými příslušníky. Poměrně málo je dělníků, jen 169 se 106 rodinnými příslušníky. Rolníků, kteří se jistě loučili se svou půdou, čeká tu na rozhodnutí o dalším osudu 19 se 17 nejbližšími příbuznými. A konečně našlo v Brně dočasné útočiště 50 učitelů s 61 ženami a dětmi.

Lidové noviny, 2.11.

Ženská útulna v Brně uprchlíkům

Ženská útulna poskytuje zdarma bydlení třiceti evakuovaným a vaří obědy průměrně pro 70 uprchlíků.

Lidové noviny, 8.11.

Brněnští představitelé bývalé SdP se rozhodli o své budoucnosti

Poslanec ing. Králíček podepsal v poslanecké sněmovně ústavou předepsaný slib a tím se rozhodl, že zůstane členem československého Národního shromáždění. Naproti tomu senátor Kraval ústavní slib neobnovil a rozhodl se přestěhovat do sudetoněmeckého území.

Lidové noviny, 9.11.

Pomoc evakuovaným veřejným zaměstnancům

Zemský výbor moravskoslezský se usnesl včera požádat státní úřady, aby byl proveden soupis všech zaměstnanců obecních a okresních ze zabraného území a jejich platů. Zemský výbor pak v dohodě s ústředními úřady učiní opatření k zajištění jejich platů z Německa a Polska., případně pokusí se zajistit jim místa ve zbývajícím území země. Ve své působnosti se dále usnesl na opatření, aby evakuovaným zaměstnancům nebyly od 1. října 1938 sráženy náhrady za naturální byty a přístřeší, jichž užívali ve svých dřívějších působištích. Pouze zaměstnanci, jimž správa ústavu vykázala prozatímní samostatné naturální přístřeší, budou nadále platit obvyklou náhradu.

Lidové noviny, 11.11.

Kolik je mezi námi uprchlíků ze zabraného území

Soupis uprchlíků provedený úřady na základě povinných přihlášek je už hotov. Podle údajů Českého slova uprchlo ze zabraného území 92.000 lidí. Z toho je 73.000 Čechů, 11.000 Němců a 6765 osob se přihlásilo k židovské národnosti. Uprchlíků židovského původu bude však patrně více, prý asi 16.000. Dále se 194 uprchlíků přihlásilo k národnosti polské, zbytek jsou lidé cizí státní příslušnosti. Většina uprchlíků se uchýlila k příbuzným. Pro ostatní byly zřízeny tábory, v nichž je dnes 5591 osob. V Praze je jich 15.000. Hlavní město jich podporuje 2.400. Kromě nich se do vnitrozemí odstěhovalo nebo bylo přeloženo asi 50.000 státních zaměstnanců. Železničářů je asi 20.000, poštovních zaměstnanců necelých 10.000, učitelů a učitelek 7.000, profesorů asi 600, zaměstnanců správy finanční necelých 10.000, zbytek připadá na ostatní úřady.

Lidové noviny, 16.11.

Koně uprchlíků

Brno hostí velmi mnoho uprchlíků, ale žádní neutíkali tak narychlo jako poslední ze Slovenska, pokud bylo zabráno Maďarskem. Zcela ožebračeni přišli k nám. Městská sociální péče se dostatečně stará o uprchlíky samotné, ale o jejich koně se starat nemůže a nesmí. Na Dolním nádraží stojí ve vagonech 17 koní těchto uprchlíků. Zvířata již tři dny nežrala. Spolek na ochranu zvířat se jich ujal na prosbu jejich chudých majitelů a zakoupil na úvěr nejnutnější množství ovsa a sena, aspoň na několik dnů .. Prosí veřejnost, která dosud v podobných případech nezklamala o peněžité dary, byť i sebemenší, aby se mohli zachránili ti nejspolehlivější pomocníci člověka … Dary se přijímají na Dominikánském náměstí 2 v pasáži ve spolkové kanceláři.

Lidové noviny, 19.11.

Čs. Červený kříž pomáhá

V nejbližších dnech stále ještě přijíždějí na Moravu uprchlíci z obsazeného území, zabraného Maďarskem. Mnozí museli zanechat všecek svůj majetek v obsazeném území a přijíždějí vyčerpáni útrapami posledních dní a úplně bez prostředků. Moravská divize čs. Červeného kříže vyzývá všechny spolky čs. Červeného kříže, aby poskytly těmto postiženým pomoc všude kudy projíždějí a především tam, kam se uprchlíci se svými rodinami uchýlili. Spolky se musí dohodnout s nádražními úřady o poskytování občerstvení a první pomoci. Podle návrhu moravskoslezské divize čs. Červeného kříže se usnesly dobrovolné sestry organizovat účinnou pomoc rodinám uprchlíků. Tyto rodiny musí být opatřeny před blížící se zimou. Odbor dobrovolných sester proto vyzývá všechny ženy, kterým zbývá volná chvíle, aby ji věnovaly postiženým krajanům. Mohou pracovat doma nebo v kroužcích v místnostech čs. Červeného kříže v Brně na náměstí 28. října č. 23 denně od 16-20 hodin. Tyto kroužky potřebují nejenom dobrovolnickou práci, ale také materiál, vlnu na svetry, šály, rukavice, ponožky … Přihlášky k práci i materiál přijímá odbor dobrovolných sester vždy v pondělí, ve středu a v pátek od 17-19 hod. ve své kanceláři, jinak denně v dopoledních hodinách v čs. Červeném kříži.

A tentýž den toto sdělení: Stěhování majetku ze zabraného území, dohoda s německými úřady, vl-Brno 18. listopadu

Československé úřady sjednaly s německými dohodu o stěhování majetku vystěhovalců ze zabraného území. Podle úřední zprávy oznámili zástupci německého ministerstva vnitra, že německým úřadům byl dán pokyn, aby zastavily zabavování, obstavování a dražby nábytku uprchlíků pro neplacení činže, až po konečné rozřešení všech otázek. Úřady československé učiní podobné opatření s majetkem těch, kdo se z našeho území stěhovali na území německé. Podle dohody bude povoleno stěhování bytových zařízení všech uprchlíků, tedy i soukromých osob. Kdo chce přestěhovat své svršky z obsazeného území do republiky, ať je veřejný zaměstnanec nebo soukromník, obstará si od obecního úřadu obce, kam se chce odstěhovat, že obec proti tomu nemá námitek. Na to potvrzení mu dá příslušný úřad státní policie nebo okresní úřad potvrzení, že československé úřady nemají námitek proti tomu, aby přestěhoval své svršky do Československa.

Od příslušného německého úřadu si vyžádá potvrzení, že zaplatil daně. Sám sepíše a podepíše prohlášení, že nevyváží vkladní knížky, valuty, drahé kovy nebo starožitnosti z obsazeného území a pořídí přesný seznam svršků, které chce přestěhovat. Státní zaměstnanci musí mimo to předložit jmenovací dekret do nového působiště.

S těmito doklady přijde k příslušnému obecnímu úřadu v okupovaném území. Doklady samy ovšem neopravňují k překročení hranic, případně demarkační čáry. Musí mít tedy na cestu také cestovní průkaz, tj. v malém pohraničním styku z míst vzdálených nejvýš deset kilometrů od demarkační čáry na našem území do míst vzdálených nejvýš deset kilometrů na území okupovaném – propustku od příslušného okresního úřadu, jinak cestovní pas s doložkou, o níž požádá na policejním ředitelství, Brno, Orlí 10, dveře 48. Nemá-li cestovního pasu, požádá o pas i s doložkou v pasovém oddělení policejního ředitelství v I. posch. dveře 58.

Žádost o doložku se kolkuje 5 Kč, doložka 8 Kč: mimo to zaplatí žadatel 10Kč za vyhotovení doložky.

Obecní úřad v okupovaném území sdělí žadateli další potřebné modality, na příklad, že musí žádost ohlásit i u policejního úřadu apod. Po jejich splnění potvrdí na soupisu svršků, že proti jejich přestěhování není námitek. Obdobný je postup při stěhování z našeho území do okupovaného.

Lidové noviny, 22.11.

Emigranti opouštějí Československo

Dnes v pondělí odjíždí z Československa do střední Ameriky přes pět set židů, většinou emigrantů z Německa a Rakouska. Je to asi třetina počtu těchto emigrantů, kteří se uchýlili na naše území a žili zde z vlastních prostředků nebo podpor náboženských obcí. Podmínky vystěhovalectví jsou velmi těžké, takže s prvním transportem odjíždějí jen muži a ženy do 40 let, děti zůstanou zatím ještě u nás.

Lidové noviny, 22.11.

Upozornění obecním a okresním zaměstnancům a penzistům z obsazeného území

Zaměstnanci a penzisté obcí a okresů z obsazeného území, kteří nyní pobývají v městě Brně, nechť si vyzvednou u vrátného na nové radnici brněnské dotazník, ten vyplní a odevzdají v prezidiální kanceláři na nové radnici, dveře č. 39. Jde o podporu pro nejpotřebnější z nich, po případě o opatření jejich nové existence. Ať tak učiní bez odkladu.

Lidové noviny polední v tentýž den

V Brně je ještě čtyři tisíce uprchlíků, Nové úkoly našich měst nč-Brno 28. října

Po vlně uprchlíků, jež se vzedmula před nastupující novou mocí v pohraničním moravském území, zbylo v Brně kolem čtyř tisíc uprchlíků. Někteří se sice uklidněni vrátili k opuštěnému domovu a majetku, když se ukázalo, že německá okupační armáda rázně skoncovala s řáděním ordnerských tlup a že je možné vyčkat konečného rozhodnutí o příští hranici doma. Tenčí proud však, sto až sto padesát lidí denně, stále ještě do Brna přichází.

Nově příchozí uprchlíci procházejí sběrnou, nouzovou hromadnou ubikací na Žlutém kopci: většinu z nich si však brzy odtud rozeberou ochotní Brňané. A život, vyhozený ze svých zaběhaných kolejí vnějším tlakem, hledá si nové cestičky.

Zkrabatělý povrch se snaží zas vyrovnat v hladinu

Napomáhá se tomu prováděním naléhavých opatření. Denně vydávají ústřední úřady nařízení, jichž si vyžádala potřeba. Pracuje se rázně, rychle. Snad pro tuto rychlost vypracování bude potřeba některá nařízení dodatečně obrousit. Zatím je důležité a dobré i to, že jsou alespoň v hlavních rysech hotova.

Ochrana majetku

Poslední vládní nařízení dala velké mimořádné úkoly městským úřadům. Ukázalo se, že je potřeba uvolnit stísněný přirozený běh a přivést k sobě zájemce, kteří se potřebují – například poptávku a nabídku bytů – jinde zas přitáhnout brzdu. Ochránit lidi před jejich vlastní nerozvážností. Přicházejí lidé z odstoupených území a naříkají, že se na ně zapomnělo. Že není dosud rozhodnuto o podmínkách opce: ovšem není rozhodnuto proto, že nejsou stanoveny konečné hranice. Ale právě tito lidé poplašení zapomínají sami na sebe.

Přes důtklivá upozornění, aby se nikdo neukvapil prodejem svého majetku v zabraném území, stávalo se velmi často, že lidé prostě vyhazovali svůj majetek za babku. Statkář z obsazeného území sjednal výměnu svého majetku v záboru za chalupu u nás – dvě stě měr za dvacet. Nesmí se dopustit, aby se lidé tak ožebračovali. Jejich majetek je složka majetku celého národa a proto jsou z něho národu odpovědni. Proto bylo ustanoveno, že se žádné zcizení nemovitosti, ani prodej, ani výměna, nesmí provést bez úředního souhlasu. Dostal tím velký kus práce stavební úřad Ale od zavedení této ústředny přestaly už z velké části nežádoucí obchody. Mnohé horké projekty ochladnou cestou do kanceláře. Když si strana střízlivě rozmyslí, jak svou věc úředníkovi vyloží, přijde na leccos, co se při předběžném jednání přehlédlo jako nevýznamné. A ze zbylých transakcí vypadají mnohé méně naléhavé., když je střízlivě rozebere nestranný úředník. Zároveň mají úřady příležitost kontrolovat celý trh nemovitostí, čelit spekulaci i případným prodejům pro zlikvidování majetku a uvolnění peněz k volnější dispozici. Je to nástroj, jímž se může účinně čelit i utíkání kapitálu do ciziny.

To je tedy úloha, již dnes zastává v Brně stavební úřad ve staré radnici. U jeho přepážek už není nával. Mnohem živěji je zato v ústřední podatelně města Brna v Mečové. Tam se vydávají formuláře na přihlašování movitého majetku – nábytku, bytových zařízení, peřin, prádla apod., co nechali lidé v opuštěných domovech v zabraném území, a co se má odtamtud odstěhovat. Přihláška ovšem neznamená, jak si mnozí představují, že hned po uplynutí přihlašovací lhůty nebo snad ještě dřív mohou už se stěhovacím vozem pro věci. Zatím se pořizuje jen soupis. Až bude hotov – přihlašovací lhůta se končí v pondělí – bude se moci o způsobu přestěhování jednat podle konkrétních údajů s německými, případně s polskými úřady. A jednou stěhovací vůz přece pojede. Ba, musí jet vlaky stěhovacích vozů, aby zvládly středoevropské stěhování národů v malém. Původně se myslelo například, že se v Brně přihlásí asi patnáct set uchazečů o stěhování. Do dneška bylo vydáno přes čtyři tisíce přihlašovacích formulářů a příliv žadatelů trvá. V nové radnici, kde se vyplněné přihlášky odevzdávají, byla dnes po prvé fronta.

Povinné hlášení

Hodně je živo také u okénka pro hlášení o zaměstnání z okupovaného území. Lidí, povinných hlášením, je v Brně velmi mnoho. Nejsou to jen ti, kdo přišli do Brna jako uprchlíci a chtějí se tu nějak obživit. V některých továrnách odedávna pracovali dělníci bydlící v území nyní okupovaném. Dojížděli denně do práce. Při dnešních potíží s dopravou a přestupem demarkační čáry zůstávají ovšem v Brně celý týden, mnozí nejezdí domů ani v neděli, ale musí se hlásit, protože jejich stálé bydliště je přece jen za prozatímní hranicí. Stejně se ovšem musí hlásit lidé, kteří tu našli zaměstnání v kritických dnech, náhodou, nebo proto, že tu měli známé, a všichni, kdo chtějí hledat práci, samostatně něco podniknout nebo se účastnit na podnikání. Je třeba přesné evidence, kudy si život razí nové cestičky k normálnímu běhu a kudy by se mohly upravit.

Lidové noviny, 27.11.

Státní ústav pro uprchlíky, ČTK-Praha 26.11.

Z rozhodnutí ministerské rady zřizuje se v těchto dnech při ministerstvu sociální péče ústav pro péči o uprchlíky. Tento ústav bude koordinovat všechnu sociálně – zdravotní péči a zařazení osob z obsazeného území do pracovního a hospodářského procesu a péči vystěhovaleckou. Základem celé této práce ústavu bude přesná kartotéková evidence všech osob, jichž se péče ústavu týče. V těchto dnech bude ve všech obcích země České a Moravskoslezské vyhlášen povinný soupis uprchlíků. Od středy 30. listopadu se budou vydávat na obecních úřadech v Praze, Brně a v Olomouci na policejních komisařstvích sčítací archy, které obsahují dotazy o nynějších sociálních poměrech uprchlíkových a jeho plánech do budoucnosti v ohledu zaměstnání a pobytu. Archy musí být odevzdány do 5. prosince, aby ústav mohl dokonale provádět veškerou tuto péči. Musí znát, o koho má pečovat a jak mu může pomoci. Je proto ve vlastním zájmu všech osob, jichž se péče týká, aby přesně a pečlivě vyplnily sčítací archy, neboť jinak se sami vylučují z výhod, které jim ústav může poskytnout, nehledíc ani k nebezpečí, že budou potrestány a případně vyhoštěny. Ústav se obrací i na všechny osoby, jež mají při sčítání působit, aby splnili dobře svou občanskou povinnost. Jsou to především úředníci okresních a policejních úřadů, starostové obcí, učitelé, státní zaměstnanci z obsazeného území, majitelé domů a sociální pracovníci.

Lidové noviny, 29.11.

Stěhování ze zabraného území

Úřadu sociální péče města Brna dochází velké množství žádostí o povolení, aby se směli lidé přestěhovat ze zabraného území do Brna. Zatím je však stěhování soukromníků do Brna zakázáno a může být povoleno jen výjimečných případech. Státním a veřejným zaměstnancům, služebně přiděleným do Brna se povolení vydávají neomezeně.

Lidové noviny, 2.12.

Českému srdci k Mikuláši

Československá zbrojovka, a.s., Brno, daroval Českému srdci pro uprchlíky sto tisíc Kč.

Lidové noviny, 6.12.

Pro uprchlíky zelená, pro uprchlici žlutá

Ministerstvo sociální péče – ústav pro uprchlíky oznamuje: Osoby pověřené vedením soupisu uprchlíků se upozorňují, že každý uprchlík bude mít samostatný list. Věk není rozhodující. Muži budou mít list zelený, ženy list žlutý. Každý jiný výklad směrnice je nesprávný.

Lidové noviny, 9.12.

Vánoční nadílka pro děti uprchlíků v Brně

Ve čtvrtek navštívila uprchlický tábor ve Svatobořicích u Kyjova předsedkyně svazu katolických žen Františka Menšíková, aby rozdala aspoň těm nejpotřebnějším obuv a zimní potřeby. Svazu katolických žen pro ně nachystal 100 párů bot, dvě stě párů zimních punčoch, padesát baretů, děti pak byly kromě toho poděleny houskami a cukrovinkami, jichž bylo rozdáno šedesát balíčků. V neděli 18. prosince budou děti i dospívající mládež z uprchlického tábora ve Svatobořicích převezeny dvěma autobusy do Brna, kde pro ně uspořádá sl. Menšíková v Besedním domě vánoční hostinu a nadílku. Kromě vánočních cukrovinek dostane 120 dětí úplný oděv, dospívající hoši dostanou pracovní úbory a obuv. Obuv i šatstvo jsou vesměs nové a nejlepší jakosti.

Lidové noviny, 4.12.

Pracovní program Beranovy vlády

… Kromě jiných úkolů,…Péče vlády o naše uprchlíky a programové prohlášení. Jak již jsem řekl ve svém rozhlasovém projevu, považuji s celou vládou za čestný úkol republiky postarat se o poskytnutí domova a existence všem těm, kteří byli a budou nuceni opustit své domovy, nyní již v zahraničí. Ústav pro uprchlíky, který vytvořila vláda generála Syrového rozvijí proto svoji činnost hlavně ve směru rychlého zmírnění osudu uprchlíků, kterým jsou poskytovány podpory v naturáliích a přechodné ubytování… Tak jsou uprchlíci umísťováni ve větších závodech zemědělských, tak také budeme se starat o umístění jejich v průmyslu… Bude třeba doplňovat sociálně politickou činnost státu organizováním dobrovolných pomocných akcí ve prospěch nezaměstnaných uprchlíků. Vláda se usnesla organizovat v českých zemích širokou akci „národní pomoci“ jako instituci trvalou. Dary v její prospěch budou osvobozeny ode všech daní a poplatků … že se v celém národě nenajde nikdo, kdy by nepřispěl úměrně svému jmění a úměrně obětem osob méně majetných ke zmírnění bídy svých spoluobčanů.

Devět tisíc zaměstnanců ze Slovenska

Ústřední vláda je převezme od 1. ledna. …Od 1. ledna 1939 bude tyto zaměstnance platit sama, takže slovenská vláda nemá k nim ani právních, ani finančních závazků. Odchod těchto úředníků a zaměstnanců se uskuteční do 31. března příštího roku. Jsou to úředníci a zaměstnanci všech kategorií, tedy profesoři, učitelé, železničáři, poštovní zaměstnanci, četníci, finanční strážníci atd.

Lidové noviny, 15.12.

… když se letos poprvé rozžala světla na brněnském patnáctém vánočním stromku republiky, pronesl starosta města přání, aby se dnes, kdy se do zdí města uchýlilo několik set dětí českých ze zabraného území, sešlo pod větvemi stromu tolik korun, kolik má Brno obyvatel. A tak je letos vánoční strom ve znamení hesla, každý občan korunu…

Lidové noviny, 16.12.

Kardinál Verdier našim uprchlíkům

Výbor pro pomoc uprchlíkům v Praze oznamuje, že pařížský arcibiskup kardinál Verdier věnoval ve prospěch našich uprchlíků a hraničářům ze zabraného území sto tisíc franků, které poukázal na šekové konto spořitelny v Praze čís. 77.177.

Lidové noviny, 17.12.

Ústav pro péči o uprchlíky ustaven, Středisko národní pomoci, ČTK-Praha 16. prosince

V zasedací síni ministerstva pro sociální a zdravotní správu konala se dnes dopoledne ustavující schůze ústředního výboru ústavu pro péči o uprchlíky za hojné účasti odborníků a dobrovolných pracovníků. Schůzi byl přítomen i ministr školství prof. dr. Kapras, ministr sociální a zdravotní správy dr. Vladislav Klumpar. Poukázal na tragiku toho, že domov, majetek i půdu, posvěcenou těžkou prací generací, ztrácejí právě ti, kdo ve věcech národních patřili vždy k nejvěrnějším. Tím účinnější a oddanější musí být naše pomoc, spočívající především v tom, aby naši věrní našli mezi námi kus nového domova prolnutého vzájemnou příchylností a pochopením a aby se nejhůře postiženým dostalo teplého šatstva a obuvi, aby byla dokonaleji vybavena jejich obydlí a konečně aby byli zařazováni postupně do pracovního procesu. Podle dnešního stavu jde asi o 140 000 lidí, počítáme-li státní zaměstnance. Tento počet stále stoupá a opcí se podstatně zvýší. Střediskem národní pomoci pro uprchlíky stává se ústav pro péči o uprchlíky při ministerstvu sociální a zdravotní správy. Ústav má zatím 150 milionů ze státních prostředků, vykonává vliv na hospodaření s fondem z dobročinných sbírek při výboru pro pomoc uprchlíkům, který dnes činí asi dva miliony Kč a disponuje poradním hlasem ze zástupců fondu londýnského starosty, jenž má dnes asi 40 milionu Kč jmění. Rozpočet celé pomoci je podstatně vyšší. Bude proto úkolem ústavu hledat nové zdroje prostředků, aby soustředil všechny lidi dobré vůle doma i za hranicemi, aby se společnými silami toto veliké dílo podařilo. Ministr se pak zmínil o organizaci ústavu a poukázal na jeho jednací řád, jejž označil za první pokus o spolupráci soukromých znalců, dobrovolných pracovníků s ústředním aparátem. Vyslovil potěšení, že řešení tak velkých úkolů se podjaly významné osobnosti, jako primář dr. Albert, který je zároveň předsedou sociálně – zdravotního odboru, ministr dr. Kapras, který je zároveň předsedou osídlovacího odboru, továrník inž. Dr. Podhajský, jenž je současně předsedou odboru vystěhovaleckého, a zmocněný ministr dr. Pospíšil zároveň jako předseda odboru finančního. Za zemi Slovenskou a Podkarpatskou Rus jsou zvláštní skupiny, které budou obstarávat působnost ústavu v těchto zemích podle obdobného jednacího řádu přizpůsobeného tamním poměrům. Za Slovensko byl přítomen přednosta slovenské skupiny ústavu pro péči o uprchlíky, který jménem předsedy vlády dr. Tisy slíbil nejužší spolupráci na poli péče o uprchlíky. Podkarpatskou Rus zastupoval dr. Šandor. Ministr dr. Klumpar přestavil pak přítomným vedoucí úředníky ústavu pro péči o uprchlíky. Po ustavující schůzi sešly se jednotlivé odbory ústavu k vlastním poradám a zahájily hned svou činnost.

Sir Donald Macley, zástupce fondu londýnského starosty, poukázal dr. Zavřelovi, řediteli ústavu pro péči o uprchlíky z obsazeného území, Kč 500.000. Z této částky má být drobným českých uprchlíkům zajištěna nová existence.

Brno se chystá pomoci, vl-Brno, 16. prosince

O Zlaté neděli se po Brně rozjede na 150 vozů a s nimi přes sedm set lidí, aby vybírali věcné dary a peněžité prostředky pro sbírku Národní pomoci… kdo nemohl dát sběracím skupinám tuto neděli, příští neděli v novinách bude složenka Národní pomoci čís.

77.177… Máme pomoci těm z nás, kteří jako stráž národa byli na hranicích a teď jsou ochuzeni mezi námi.

Brňané dali půl milionu

Brněnská sbírka pro uprchlíky ze zabraného území… Brňané včera dospěli ke sbírce půl milionu korun, krom toho odevzdáno ještě 81 tisíc v dluhopisech.

Lidové noviny, 20.12.

Jak se v Brně sbíralo, krásný úspěch Národní pomoci

První v republice, po prvé vůbec a přece tak krásný výsledek: 200.000 Kč na hotovosti a za 30.000 věcných darů. Tak krásný výnos sbírky Národní pomoci. ..Ráno se sešlo na stanovišti 140 mladých lidí, skautů a studentů, 140 vojenských aut, každé mělo svou posádku: vojáka-šoféra, strážníka a dva sběrače…

Mnoho lidí nemělo peníze a přece dali: mouku, sádlo, vejce a jiné potraviny.

Uprchlíci uprchlíkům

V několika desítkách rodin přivítali sběrače takto: máme už své uprchlíky. Bratr se ženou ze Sudet, syna s rodinou ze Žitného ostrova, máme u nás rodiče z Těšínska. Ale přesto i ve všech těchto rodinách něco dali. A pak byli sběrači svědky několika pěkných chvilek, kdy uprchlíci sáhli do kapsy pro korunku, pro dvě – mají jich přece málo – a s trochu melancholickým úsměvem je odevzdali sběračům jako dar uprchlíků uprchlíkům. ..

V Brně je asi 75.000 rodin, což znamená, že každá rodina dalal průměrně 3 Kč. Z věcných darů šatstvo, prádlo, ale také pohovky, křeslo, skříně, stoly, takže se dalo vkusně zařídit několik bytů.

Lidové noviny, 21.12.

Opět čtvrt milionu z Londýna

Zástupce fondu londýnského starosty sir Donald Macley, zaslal řediteli ústavu pro péči o uprchlíky dr. Zavřelovi šek na dalších 250.000 Kč s tím, aby se za tuto částku zakoupilo palivo pro hromadné příbytky česko-slovenských uprchlíků. V jednom týdnu je to druhý velký příspěvek fondu londýnského starosty, určených k úhradě nejnaléhavějších potřeb uprchlíků v nynějších dnech, kdy zima zhoršuje podstatně normální životní podmínky.

Lidové noviny, 22.12.

Pomozte uprchlíkům ze zabraného území

Zašlete příspěvek na účet poštovní spořitelny číslo 77.177

… Jsou to věrní strážci bývalých hranic a uprchlíci ze zabraného území. Splňme svou povinnost k těmto lidem a podejme jim svou ruku pomocnou. Poměry uprchlíků, žijících ve společném a nouzovém ubytování jsou opravdu neutěšené a volají po okamžité pomoci. Každý ze 151.997 uprchlíků, žijících mezi námi, má právo na nový život.

Lidové noviny, 23.12.

Pomoc Červeného kříže

… S povděkem byla přijata zpráva, že do čs. Červeného kříže došlo pro uprchlíky 1,528.000 Kč, jež byly z větší části dány výboru pro pomoc uprchlíkům na účet poštovní spořitelny 77.177 a z menší části vydány přímo podle přání dárcova. Věcné dary od amerického a britského Červeného kříže a jednotlivých dárců se ihned rozdílely podle oznámené potřeby. Americký červený kříž zaslal 30.000 plechovek kondenzovaného mléka a deset beden mléka sušeného. Britský červený kříž 112 beden sušeného mléka, 45 beden kakaa, 82 beden čokolády, 267 balíků šatstva a dva tisíce pokrývek. Od jednotlivců došlo 23 balíků prádla a dvě bedny šatstva.

Lidové noviny, 26.12.

Štědré ruce Brňanů

Podal o nich svědectví krásný výsledek sbírky Národní pomoci v Brně… Na štědrý den se vybralo 15.386,05 Kč, včera při slabém ruchu 2.886,55, ale celkem už 90.530, 25. V této částce není započtena hodnota věcných darů, která je také slušná.

Lidové noviny, 28.12.

Pod stromem republiky v Brně vybralo se včera 1.649,40 Kč, celkem dosud 93.672.40 Kč.

Lidové novina, 29.12.

Už 100.000 Kč… Vánoční strom republiky bude zářit ještě řádku dní: je naděje, že Brno dá rekordním výsledkem sbírky nový doklad, jak chápe povinnost pomáhat těm, jichž se zlé doby dotkly nejtíživěji, jako jej dalo výsledkem sbírky Národní pomoci. K včerejšímu prudkému vzestupu přispěl také dar z ciziny: švédský deník Goteborg Posten poslal prostřednictvím konzula dr. Dolanského pět tisíc Kč.

Lidové noviny, od 1.1.do 15.2.1939

Lidové noviny 1939, ročník 47, 2.1.

Pro uprchlíky z čs. pohraničí

Starostovi města Brna odevzdal dánský generální konzul továrník Ant. Weiberger 20.000 Kč pro uprchlíky bez rozdílu národnosti a vyznání. Celkem bylo odevzdáno dosud v Brně 533.649,95 v hotovosti a 81.600 Kč v nom. dluhopisech. V Jugoslávii se v poslední den roku přihlásili darem zaměstnanci Baťových závodů. Ředitel Baťových závodů v Borově Maximovi zaslal česko – slovenskému vyslanci v Bělehradě Lípovi jménem svých spolupracovníků 219.252 dinárů ve prospěch česko – slovenských uprchlíků. Sdružení československých žen v Bělehradě věnovalo k tomuto účelu z fondu paní Husníkové pět tisíc dinárů.

Lidové noviny, 4.1.

Brno dalo milion na Národní pomoc

Sbírka Národní pomoci, která se konala na Zlatou neděli ze všech měst republiky prvně v Brně, dostává stále ještě další příspěvky na penězích, takže dnes není možno ještě říci, jaký bude její konečný výsledek. Od Zlaté neděle , tedy za dva týdny, byl však ve sbírce zaznamenán pokrok přímo rekordní. O Zlaté neděli se vybralo celkem na penězích 185.000 Kč a věcných darů asi za tři sta tisíc. Dnes dostoupila už sbírka na penězích jednoho milionu Kč. Brno se ukázalo opět jako nejštědřejší město s plným pochopením obyvatel, co je jejich občanskou povinností.

Lidové noviny, 7.1

Národní pomoc v Brně oblíkla přes dva tisíce osob

Z věcné sbírky Národní pomoci v Brně bylo dosud ošaceno 2271 osob. Bylo to 553 uprchlíků, 1103 nezaměstnaných, 560 rodinných příslušníků, pracovníků z pracovních útvarů a 55 jiných osob. Dostali 719 párů obuvi, 1124 zimníků, 486 mužských obleků, 370 ženských obleků a 1.290 kusů prádla. Poživatin bylo rozděleno 335 uprchlíkům 2028 kg, pro děti, jejichž otcové jsou v pracovních útvarech a stu nezaměstnaných, 1320 kg. Kromě toho bylo rozděleno dětem uprchlíků a dětem pracovníků v pracovních útvarech 833 hraček a knih.

Lidové noviny, 9.1.

Rozloučení s vánočním stromkem v Brně

Včera bylo rozloučení s vánočním stromkem republiky v Brně. Náměstek starosty P. Fanfrdla připomněl činnost dětského domova Dagmar, který se zajímá v poslední době krom dětí opuštěných a osiřelých také dětmi našich uprchlíků a poděkoval Brňanům, kteří se svou štědrostí zasloužili o letošní nebývalý úspěch pod letošním vánočním stromkem. V sobotu se vybralo 10.315 Kč, v neděli 11.165 Kč, celkem vynesla sbírka 141.287 Kč. Při včerejší slavnosti účinkovala hudba stráže bezpečnosti.

Lidové noviny, 16.1.

Dvanáct set dětí se přistrojuje, rozdílení dárků Národní pomoci v Brně

Loni v prosinci na Zlatou neděli provedlo Brno první ze všech měst a obcí republiky sbírku Národní pomoci. Její výsledek byl pěkný: přes 100.000 Kč na hotovosti a za 150.000 věcných darů. Peníze ovšem našly uplatnění: mnoho bolavých míst volalo o pomoc pro uprchlíky, kteří tu stáli bez haléře, bez šatů, bez jídla.

Těch 100.000 Kč zmírnilo bídu mnoha rodinám, jejichž stav, kdyby nebylo dobrých lidí a vůle jim pomoci, by se stejně mohl nazvat zoufalým. Věcné dary – pestrá směs pohovek a nábytku, ošacení všeho druhu a hračky a knihy. Věcné dary byly umístěny dočasně v prázdné továrně v Zábrdovicích. V pátek a v sobotu se převážely věci ze Zábrdovic do Marešovy školy na Veveří. V pátek a v sobotu se tělocvična v Marešově škole přeměnila v dílnu, prádelnu, žehlírnu a čistírnu, aby děti dostaly všechno v pořádku. V neděli ráno, za dozoru učitelů, po dvaceti vstupovaly děti do tělocvičny. Každé dítě mělo v rukou lísteček a na něm napsáno jméno, příjmení a co potřebuje: boty, prádlo, šaty, zimník. Vzhledem k tomu, že není pro děti dostatek pevných bot do zimních plískanic, věnuje Okresní péče o mládež 30.000 Kč, aby se nakoupily boty.

Lidové noviny, 8.2.

Třicet tisíc vystěhovalců do léta, dva tisíce pět set tento měsíc, Ks Praha, 7. února

Úsilí našich úřadů o zmírnění palčivé otázky vystěhovalecké má své úspěchy, nicméně úkol, který jim zbývá vykonat, je stále ještě obrovský. Do léta má být za hranice vypraveno třicet tisíc uprchlíků. Slibné je jednání s Kanadou, Austrálií a jihoamerickými státy. Nejnaléhavější je umístění pěti tisíc našich Němců, 7.000 emigrantů z Rakouska a 15.500 sudetoněmeckých židů, 2.500 židů bude ještě tento měsíc vypraveno dom Palestiny. Teprve po vyřízení těchto úkolů budou podmínky pro splnění našeho vlastního vystěhovaleckého pohybu.

Lidové noviny, 23.2.

Brno usiluje o zařadění uprchlíků

V těchto dnech volá městský úřad sociální péče v Brně všechny závody, ústavy a živnostníky, kteří zaměstnávají více než deset zaměstnanců, na novou radnici za tím účelem, aby mohli být zařazení do pracovního procesu a tím i do normálního života všichni uprchlíci v obvodě města Brna. Městská rada očekává, že tato závažná akce, která se děje z podnětu ministerstva sociální a zdravotní správy, bude místními průmyslovými, obchodními a živnostenskými kruhy pochopena a že bude vytvořeno dostatek nových míst pro uprchlíky, kteří bez svého zavinění ztratili domov a existenci… Každé nové zaměstnanecké místo jakéhokoliv druhu bude ihned podnikem oznámeno městskému úřadu sociální péče v Brně, Šilingrovo nám. 2, který podniku ihned přidělí vhodnou pracovní sílu z řad uprchlíků.

Lidové noviny, 16.2.

Uprchlíci uprchlíkům

Od poloviny ledna docházejí dary čtenářů Lidových novin sbírce Pomoci uprchlíkům. Myšlenka uctít příspěvkem památku Karla Čapka dovedla povzbudit dobročinnost. Vždyť došlo od 8718 dárců 373.640 Kč. Každý připívá podle svých možností. Vedle darů tisícových se scházejí i dary po korunkách. Někteří dárci připojují na složenku různá připomenutí. Tak se dovídáme, že nešťastným uprchlíkům, kteří nezachránili nic kromě holých životů, poukazují dary i stejně postižení, ale patrně zámožnější lidé. Včera došlo 1000 Kč. Dárkyně L.P. z Brna poznamenává: Uprchlíci uprchlíkům na Moravě a v Čechách k uctění památky Karla Čapka. Děkujeme, potěšilo nás to dvojnásob.

Lidové noviny, 27.2.

Ochrana lékařů uprchlíků

Podle stavu zjištěného k 24. lednu měla Ústřední jednota československých lékařů v území země České a Moravskoslezské, připojeném k Německu, 399 členů. Z toho v seznamu měla tři sta lékařů. Z těch bylo 222 umístěno na našem území, šedesát neumístěno, třinácti bylo zamítnuto doporučení k usazení a pět jich zůstalo na území připojeném k Německu.

Do 24. ledna přestěhovalo se ze Slovenska do českých zemí 28 lékařů.

Lidové noviny, 28.2.

Péče o uprchlíky,finanční pomoc zajištěna, Praha 27. února

K četným dotazům oznamuje ústav pro péči o uprchlíky při ministerstvu sociální a zdravotní správy, že podpůrné listy pro uprchlíky se vydávají pouze uprchlíkům úplně nemajetným, kteří se octli zcela bez prostředků a bez zaměstnání. Na vydání podpůrného listu nemají nárok státní zaměstnanci – uprchlíci – příslušníci jejich rodin, poněvadž o jejich nejnutnější existenční potřeby je postaráno jinak. Pouze v případech zvlášť naléhavých by přicházela pomoc uprchlíkům ze strany dobrovolných sociálních institucí.

Lidové noviny, 28.2

Tři sta židovských dětí do Palestiny

Pomocný výbor pro židovskou mládež oznamuje, že dnes odjíždí do Palestiny z Prahy první výprava dětí židovských uprchlíků z území připojených k Německu. Tato skupina mládeže bude zařazena do zemědělské osady Kinereth blíž jezera Genezaretského. Celkem se vystěhuje z Česko-Slovenska do konce března tři sta dětí židovských uprchlíků do Palestiny. Toto vystěhovalectví, které má pokračovat také o příštích měsících organizuje pražské oddělení pomocného výboru pro židovskou mládež v Londýně.

Lidové noviny, 8.3.

Upozornění uprchlíkům na venkově

…Veškerá péče o uprchlíky na venkově se provádí prostřednictvím okresních úřadů a okresních komitétů. Proto uprchlíci bydlící na venkově, nemohou v Praze dostat žádnou hmotnou pomoc a jejich cesty pro ně znamenají zbytečnou námahu a vydání.

A je tu tragický 15. březen 1939, okupace okleštěného Československa a dne 16. března 1939 výnosem Adolfa Hitlera je zřízen formou okupačního režimu Protektorát Böhmen und Mähren a byl prohlášen za součást Velkoněmecké říše.

Moravské noviny 1939, ročník 91, 15.3.

Republika obsazena německým vojskem, vyhovět nařízení německého vojska bez výhrad

Dnes ve středu v 6 hodin ráno obsadí německé vojsko všemi směry republiku, aby odzbrojilo naši armádu. Nesetká-li se nikde s odporem, bude obsazení jen přechodné a bude nám dána možnost autonomie. Setká-li se vojsko se sebemenším odporem, bude to mít v zápětí nejkrutější následky. Žádám veškeré občanstvo, aby vědomo si vážnosti situace, vyhovělo všem nařízením německého vojska bez výhrad a bez zdráhání. Působte všichni ve svém okolí, aby německému vojsku se nikdo neprotivil a ani slovem, ani skutkem se ho nedotkl.

Starosta: Ing. Dr. Rudolf Spazier v.r.

A bylo tomu opravdu tak?

Lidové noviny, 18. března

Svátek Brna

… Zvláště dnes bylo v Brně živo už od časného rána. V ulicích se ozýval zpěv, jak němečtí občané Brna a jeho okolí se řadili v ulicích, aby vytvořili špalíry a přivítali v Brně vůdce a říšského kancléře Adolfa Hitlera … Zvláštní vlak říšského kancléře po 11. hodině přijel dopoledne. … Volání německých občanů: Wir danken unserem Führer a Sieg Heil… V sále nové radnice potom uvítali vůdce Adolfa Hitlera krajský vůdce ing. Folta, jemuž říšský kancléř odpověděl. Děkuji Vám za to, že jste až do dnešního dne vydrželi a pozdravuji Vás jako nové občany německé říše… Nakonec ho ještě pozdravil komisařský správce města Oskar Judex a věnoval Hitlerovu vzácnou knihu, ale ten ji vrátil starostovi do opatrování. O půl 13. hodině odjel říšský kancléř se svým průvodem hustými špalíry na nádraží, odkud svým zvláštním vlakem odjel

Poznámky: Seys-Inquard, Arthur (1892-1946), rakouský politik, od r. 1929 vůdce NSDAP v Rakousku, v únoru a březnu 1938 aktivní při anšlusu Rakouska. V norimberském procesu odsouzen k trestu s mrti a popraven.

Oblast Eupen-Malmédy na východní hranici mezi Belgií a Německem připadla po 1. světové válce podle Versailleské mírové smlouvy Belgii.

Ečer Bohuslav (1893 v Hranicích – 1954 v Brně), právník, 1935-1939 náměstkem starosty v Brně, 1939-1945 pobýval v Paříži a Londýně, 1944 jmenován čs. delegátem v komisi Spojených národů pro vyšetřování válečných zločinů, 1945-1946 jako generál justiční služby vedoucím čs. delegace u Mezinárodního vojenského tribunálu v Norimberku. Po únoru 1948-1950 profesorem mezinárodního práva na MU v Brně.

Červinka Jaroslav (1889-1985), brigádní generál čs. armády, syn Jaroslava Červinky (1848-1933), generál, ruský legionář, 1924 penzionován.

Luža Vojtěch (1891-1944), generál (in memoriam), 1932-1935 velitelem vysoké vojenské školy čs. armády. Do 1937 velitelem IV. sboru v Olomouci, od listopadu 1937 do likvidace čs. armády v létě 1939 zemským vojenským velitelem v Brně. Za okupace zapojen do odboje, v září 1944 zahynul při přestřelce s protektorátními četníky.

Kapoun Josef (1886-1960), odborový a komunistický funkcionář a poslanec. Za okupace vězněm koncentračního tábora, po návratu z KT tajemníkem KOR a předsedou krajské organizace KSČ.

Sir Walter Runciman (1870-1949), britský politik a diplomat, r. 1938 (srpen-září) vedl britskou politickou misi do ČSR v duchu politiky usmíření s Hitlerem.

Spazier Rudolf, ing. dr. (1887-1963), vrchní technický rada, 1935-1939 brněnský starosta, v březnu zbaven nacisty funkce starosty a v září 1939 zatčen. Vězněn v Brně na Špilberku a v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald do roku 1945, v roce 1955 ve vykonstruovaném procesu odsouzen za velezradu na 7 let vězení a k propadnutí majetku, rehabilitován v roce 1970.

Schuschnigg Kurt von (1897-1966), rakouský politik, spolkový kancléř 1934-1938, křesťanský sociál, po anexi Rakouska Hitlerem (1938) vězněn do 1945, 1945 emigroval do USA.

Aktivistické strany – jejich zástupci byli členy koaličních vlád, byla to německá agrární strana, křesťanští sociálové, vystoupili z vlády, aktivisty zůstali jen němečtí sociální demokraté.

Kreibich Karel (1883-1966), vedoucí německé levice sociální demokracie, za 2. světové války člen Čs. státní rady v Londýně, 1950-1952 velvyslanec v Moskvě.

Hodža Milan (1878-1944), slovenský politik, 1935-1938 předseda vlády, čs. odboje se nezúčastnil, zemřel v emigraci, prosazoval tzv. dunajskou federaci.

Gottwald Klement (1896-1953), český komunistický politik a státník, prezident ČSR 1948-1953.

Henlein Konrád (1898-1945), zakladatel sudetoněmecké nacistické strany, 1938 župní vedoucí v tzv. Sudetech, 1938-1945 místodržitel.

RW – branný spolek Republikanische (někdy též Rote) Wehr, Republikánská (někdy též Rudá obrana), spolek německé sociální demokracie ustaven v Mikulově roku 1937, později proti zákazu stanov přijímáni do spolku jednotlivě i komunisté, chránili proti henleinovskému teroru sociálně demokratické schůze, nejznámější ze všech vystoupení mikulovské RW bylo v Mariánském údolí v Líšni, tehdy u Brna, 7. srpna 1938, do Líšně přijelo 150 uniformovaných příslušníků RW, celý kraj manifestoval proti fašismu, za demokracii, za obranu republiky.

FS – Freiwilliger Schutzdienst (Dobrovolná ochranná služba) sudetoněmecké strany.

České srdce – národně pomocné sdružení. Vzniklo za první světové války r. 1917 z podnětu spisovatelky Růženy Svobodové (1868-1920). Jeho úkolem bylo organizování pomoci venkova dětem strádajícím za války dětem městským. Zakladatelem byl lékař I. Procházka. Č.s. se snažilo vyvíjet činnost i v pozdějších letech. V roce 1950 se sloučilo s Československým červeným křížem.

Miklos Wilhelm (1872-1956), rakouský politik, křesťanský demokrat, v letech 1928-1938 rakouský spolkový prezident.

Květnová krize – na základě informace, které došly vládě o pohybu německých vojsk k českomoravské hranici, vyhlásila vláda v noci z 20. na 21. května 1938 tzv. „kryt a ostrahu hranic“, což znamenalo částečnou mobilizaci, tj. povolání jednoho ročníku záloh, jakož i určitých zbraňových specialistů.

Chlup Otmar (1910-1938), kapitán in memoriam 24. pěšího pluku ve Znojmě, padl 22. září 1938 u Hnanic v boji se sudetoněmeckými ordnery.

Masarykovy kasárna – dnes Šumavská ulice, Brno

Svatoplukovy kasárna – Židenice, Svatoplukova ulice, Brno

Dragounská kasárna – začátek Palackého ulice, Brno

Abwehr – nacistická zpravodajská služba

Fraikorps – sudetoněmecký dobrovolnický sbor, teroristická organizace vytvořená 17. září 1938 na území nacistického Německa, především ze členůnacistických oddílů, kteří po potlačení nacistického puče uprchli do Říše – Sudetendeusches Fraikorps ve dnech 12. a 13. září 1938.

Koridor – územní pruh vedocí územím cizího státu

Jaksch Wenzel (1896-1966), vůdce krajně pravicové skupiny německé sociální demokracie v ČSR. Za druhé světové války v Londýně. Činitel v revanšistických organizacích v SRN.

Plebiscit – hlasování obyvatelstva sporného území, jímž se má na základě mezinárodní smlouvy rozhodnout, kterému ze dvou nebo více států má území připadnout. Obyvatelstvo hlasuje buď jako celek, nebo podle obcí, přičemž konečné rozhodnutí provádí obvykle mezinárodní orgán.

Lordmayer – starosta

Masaryk Jan – (1886-1948), český politik, syn T.G. Masaryka, diplomat, za druhé světové války byl v čs. vládě v Londýně ministrem zahraničních věcí, tuto funkci vykonával až do své smrti i po ukončení války.

Československý červený kříž – dobrovolná zdravotnická organizace, založená v roce 1919, od založení je členem Mezinárodního Červeného kříže, bojuje proti válkám. V roce 1938 sídlo v Brně, nám. 28. října č. 23, nyní Wainerovo nám.

Ordneři – vžitý název pro příslušníky Freiwilliger Schutzdienst, Dobrovolná ochranná služba, proslulá záškodnickou činností a terorizováním pokrokového českého a německého obyvatelstva v pohraničí v roce 1938

Zemský národní výbor Moravskoslezský Ferdinand II. z rodu Habsburského (1587-1637), český král od roku 1617, po bitvě na Bílé hoře pokořil české země, 1627 vydal Obnovené zřízení zemské, po vestfálském míru 1648 až do roku 1918 se České země staly součástí Rakouské monarchie.

Okresní péče o mládež pro Velké Brno (dále jen OPM), Brno, Údolní 5. vznikla v roce 1920 z bývalého Sirotčího spolku pro město Brno, založeného koncem roku 1913. Byla organizačně podřízena České zemské péči o mládež v Brně. V roce 1948 vplynula do Ústřední městské péče o mládež.

Zenkl Petr (1884-1975), český politik, předseda národně socialistické strany 1945-1948, 1937-1939 a 1945-1946 pražský primátor, po únoru 1948 emigroval. Roku 1939-1945 vězněn v KT Dachau a Buchenwald.

YMCA – křesťanské sdružení mladých mužů, mezinárodní organizace výchovy mládeže, založená 1844 v Londýně, od 1855 světový svaz. V mnoha zemích má kulturní a společenská střediska se sociálními zařízeními. Sídlo v Ženevě. YMCA byla členem Českého srdce – Zemské prázdninové péče v Brně a podle zprávy o činnosti Českého srdce za rok 1938 YMCA v Kroměříži poskytla sto slamníků, užívání spolkového domu, knihovny, herny, hříště a uspořádala pro uprchlíky bezplatný anglicko-německý a česko-německý kurs.

YWCA – křesťanské sdružení mladých žen, mezinárodní organizace založená v roce 1855 v Londýně, jako dobročinná sociální a vzdělávací organizace pro ženy s křesťanským zaměřením. Myšlenky YWCA přivezla z USA PhDr. Alice Masaryková, první předsedkyní se stala v roce 1920 vnučka spisovatelky Boženy Němcové – Marie Záhořová (1885-1930), členkami výboru byla Hana Benešová, dr. Milada Horáková, čestnou předsedkyní byla i Olga Havlová. YWCA podle výše citované zprávy byla rovněž členkou Českého srdce a YWCA v Brně dala k dispozici ozdravovnu v Brňové a útulek v Brně. Na hřebenkách umístila dvě sociální pracovnice z připojeného území a poskytovala bezplatně obědy.

Opce – mezinárodně právní prohlášení úmyslu přijmout určité státní občanství v případě, že obývané území má připadnout jinému státu.

Náměstí 28. října – v roce 1938 je dnes Wagnerovo nám., Černé Pole, Brno

Dětský domov Dagmar – založen 1928 v Brně, existuje do současnosti rovněž v Brně, Zeleného ul.

Komitét – skupina osob vybraná z většího celku pověřená určitým úkolem, výbor

Čapek Karel (1890-1938), prozaik, dramatik. Novinář, kromě jiného napsal dramata Bílá nemoc a Matka ukazující na nebezpečí fašismu.

Německý dům byl otevřen 21.5.1891, finanční sbírky se konaly od 1872, trosky Německého domu, který byl při osvobozovacích bojích 1945 značně poškozen, byly odklizovány od 19.8.1945. Původně byl postaven na Latanského náměstí a na změnách jeho názvu se zrcadlila státně politická situace, 1915-1918 nám. císaře Josefa, 1918-1939 nám. Latanského, 1939-1945 nám. Adolfa Hitlera, 1945 nám. Latanského, 1946-1989 nám. Rudé armády, 190 Moravské nám dosud.

Ženská útulna v Brně – její zakladatelkou v roce 1899 je Eliška Machová, v roce 1900 útulna přeměněna ve spolek a oficiální název zněl „Moravská Ústřední Útulna ženská“. Od roku 1901 veškerá zodpovědnost za činnost organizace přešla na její spolupracovnici Marii Steyskalovou, podle níž je domov pojmenován. Těžištěm činnosti se stala péče o sirotky nebo děti z rozvrácených rodin, prostředky získávány ze sponzorských darů a z rekreačního zařízení v Crikvenici, 1906 přestěhován do Falkeinsteinerovy ulice 35, nyní ulice Gorkého,finančně podporoval útulnu T.G. M. a do činnosti se zapojil i L. Janáček s celou rodinou. V roce 1952 byl v obou budovách zřízen Státní dívčí internát Marie Steyskalové, jenž jako Domov mládeže Marie Steyskalové slouží svému účelu dodnes.

Beran Rudolf (1887-1957), předseda čs. agrární strany od 1933, 1938-1939 ministerský předseda, 1947 odsouzen Národním soudem na doživotí jako kolaborant.

Beneš Edvard (1884-1948), druhý čs. prezident, profesor sociologie na UK, žák a spolupracovník T.G. Masaryka, od roku 1915 v emigraci, spoluorganizoval Mafii, tajemník Čs. národní rady v Paříži, 1918-1935 ministr zahraničních věcí, 1921-1923 předseda vlády, hlavní tvůrce čs. zahraniční politiky, zastával četné funkce ve Společnosti národů, 1923-1927 předsedou výboru bezpečnosti, 14.12.1935 zvolen prezidentem republiky. Pod mezinárodním tlakem přijal mnichovský diktát, 5.10.1938 abdikoval, v březnu 1939 začal organizovat zahraniční odboj, organizoval čs. vojenské jednotky na západě, v červenci 1940 vytvořil čs. emigrantskou vládu v Londýně, sám opět ve funkci prezidenta, na jaře 1945 jednal v Moskvě o utvoření vlády Národní fronty. Po osvobození ČSR byl 19.6.1946 zvolen prezidentem. V únoru 1948 přijal demisi vlády a jmenoval novou Gottwaldovu vládu, avšak odmítl podepsat Ústavu 9. května a 7.6.1948 rezignoval na úřad prezidenta republiky.

Obsah

1) Hitler a německé menšiny v zahraničí

2) Anexe Rakouska

3) Vystoupení aktivistických stran z vlády

4) Němečtí soudci v brně pro Henleina

5) Solidárnost židovské strany s československým národem

6) Provokace brněnských Henleinovců

7)Neklidné Brno

8) Boj brněnských občanů za republiku 20. a 28. května

9) Boj německých demokratů o vznik demokratického divadla

10) Šedesát tisíc Brňanů manifestuje pro jednotu armády a národa

11) Říšskoněmecký tisk stupňuje svou protičeskoslovenskou kampaň

12) Sudetoněmečtí sociální demokraté bránili československou demokracii až do konce

13) Vratislavské sportovní slavnosti prostředkem k aktivizaci Němců a německých menšin z různých kontinentů a států

14) Německé děti z pohraničí hosty Brna

15)Hlas demokratických Němců a jejich boj o Redutu

16) Brněnská městská rada odmítla zasedat s Henleinovci

17) Nepravdivé zprávy říšskoněmeckého rozhlasu

18) Brno truchlící

19) První uprchlíci

20) Anglie sbírá na sudetské uprchlíky

21) Francie sbírá na uprchlíky

22) Uprchlický výbor

23) Osud demokratických Němců

24) Zřizují se místní péče o mládež, organizování národních hostitelů, sbírky peněz a naturálií

25) Péče o uprchlíky

26) Moravskoslezské učitelstvo dětem

27) Sbírka pro uprchlíky – Reuter, Londýn

28) Sbírka ve prospěch Československa - Francie

29) Návrat 117 zajatců z Německa

30) Brněnský starosta mezi uprchlíky z pohraničí

31) Brněnské zemské divadlo uprchlíkům

32) Péče Brna o uprchlíky z území postoupeného sousedním cizím státům

33) Ještě deset tisícovek a brněnská sbírka pro uprchlíky z čs. pohraničí dosáhne částky čtvrt milionu korun

34) Půl čtvrtá tisíce uprchlíků v Brně

35) Zemské útulna v Brně uprchlíkům

36) Brněnští představitelé bývalé sudetoněmecké strany se rozhodli o své budoucnosti

37) Pomoc evakuovaným veřejným zaměstnancům

38) Kolik je mezi námi uprchlíků ze zabraného území

39) Koně uprchlíků

40) Čs. Červený kříž pomáhá

41) Československé úřady sjednaly s německými dohodu o stěhování majetku vystěhovalců ze zabraného území

42) Emigranti opouštějí Československo

43) Upozornění obecním a okresním zaměstnancům a penzistům z obsazeného území

44) V Brně je ještě 4.000 uprchlíků

45) Státní ústav pro uprchlíky

46) Stěhování ze zabraného území

47) Českému srdci k Mikuláši

48) Vánoční nadílka pro děti uprchlíků v Brně

49) Kromě jiných úkolů… Péče vlády o uprchlíky a programové prohlášení

50) Vánoční strom republiky ve znamení hesla, každý občan korunu

51) Kardinál Verdier našim uprchlíkům

52) Ústav pro péči o uprchlíky ustaven

53) Brno se chystá pomoci

54) Brńané dali půl milionu

55) Jak se v Brně sbíralo

56) Opět čtvrt milionu z Londýna

57) Pomozte uprchlíkům ze zabraného území

58) Pomoc Červeného kříže

59) Štědré ruce Brňanů

60) Pod stromem republiky v Brně

61) Už 100.000 Kč …

62) Pro uprchlíky z čs. pohraničí

63) Brno dalo milion na Národní pomoc

64) Národní pomoc v Brně oblékla přes dva tisíce osob

65) Rozloučení s vánočním stromem v Brně

66) Dvanáct set dětí se přistrojuje

67) Třicet tisíc vystěhovalců do léta

68) Brno usiluje o zařadění uprchlíků

69) Uprchlíci uprchlíkům

70) Ochrana lékařů uprchlíků

71) Péče o uprchlíky

72) Tři sta židovských dětí do Palestiny

73) Upozornění uprchlíkům na venkově

74) Svátek Brna, 18. březen 1939

75) Městská rada brněnská - dokumenty

76) Zemský úřad Brno – dokumenty

Doslov

Dne 13. října 1938 výnosem ministerstva vnitra 24.829/38 bylo zavedeno policejní povinné hlášení těchto občanů a od té doby byl vývoj početního stavu uprchlíků sledován pravidelně. Nejdříve na základě citovaného výnosu ministerstva vnitra, po zavedení evidence Ústavu pro péči o přestěhovalce podle statistik ústavu.

Pojem uprchlíka byl určen v Úředním listě Československé republiky dne 2.2.1938 takto:

Uprchlík je ten,

a) kdo není československým státním občanem a bydlí nebo se přistěhuje odkudkoliv na území země České a Moravskoslezské proto, že se cítil ohrožen hospodářským nebo politickým útiskem ve svém státě;

b) kdo opustil po 20. květnu 1938 nebo opustí území postoupené Německu, Polsku nebo Maďarsku a měl v den 20. května 1938 československou státní příslušnost, ale již příslušel domovským právem do území postoupeného nebo nynějšímu území Československého státu.

Příliv přistěhovalců z pohraničních krajů Československa začal již po 20. květnu 19387, tedy ode dne částečné mobilizace československé branné moci, nenabyl však většího rozsahu, dokud nevznikly ozbrojené konflikty mezi občany německé a české národnosti. Dále byli občané, kteří se stěhovali před 12. zářím 1938, před pověstnou řečí Adolfa Hitlera.

Organizace péče o uprchlíky

Všestrannou hromadnost a naléhavost vzniklého sociálního fenoménu, někteří občané uprchli pouze v oblečení, které měli na sobě a bez prostředků, vyžadovala sjednocení péče o uprchlíky. Tomuto požadavku bylo vyhověno dne 11. listopadu 1938 zřízením Ústavu péče o uprchlíky (přistěhovalce) při ministerstvu sociální a zdravotní správy. Řešení tohoto úkolu nebylo možné bez organizované pomoci a spolupráce dobrovolných a sociálně zdravotních organizací jako byla Ústřední dobrovolná péče sociálně-zdravotní, Českého srdce, Československé národní banky, Československé obce sokolské, YMCA, Československého Červeného kříže, Péče o mládež, Zemského svazu měst a obcí, Ústřední sociální péče českobratrské apod.

Prostřednictvím Zemských výborů a městských rad je usměrňována migrace uprchlíků uvnitř republiky, aby jim co nejvíce prospělo a současně umožnilo státním institucím co nejdříve začlenit tyto nešťastné lidi do normálního a společenského života v okleštěné republice.

V této souvislosti je to svědectví o tom, jak národ v pohnutých dnech sebral své síly, aby pomohl postiženým občanům.

Redakce: J. Skalský Připravil: dr. O. Tuleškov

Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Kruhem občanů vyhnaných v r. 1938 z pohraničí – MO Brno jako svou 244. publikaci určenou pro vnitřní potřebu vlasteneckých organizací. Brno, Praha, červenec 2008

Web. stránka: www.ksl.wz.cz E-mail: Vydavatel@seznam.cz