PhDr. Marie Novotná

 Rok 1938 očima žurnalistů a dokumentů

 

I. část

 

Po ukončení první světové války se konala ve dnech 18. ledna – 28. července 1919 v Saint-Germain-en-Laye na předměstí Paříže Mírová konference. Ačkoli se jí zúčastnilo 27 států, nutno podotknout, že hlavní úlohu sehrály velmoci USA, Velká Británie, Francie a Japonsko, které vypracovaly zásady smluv s Německem a jeho spojenci Rakouskem, Bulharskem a v roce 1919 s Maďarskem a Tureckem v roce 1920. Smlouvy potvrdily rozpad Rakousko-Uherska a Turecka, vytvoření nových států v Evropě a na Blízkém východě vznik tzv. mandátů, které znamenaly nové rozdělení kolonií ve prospěch států Dohody a s Washingtonskou dohodou vytvořily základ uspořádání světa po první světové válce.

Trianonská smlouva byla uzavřena mezi vítěznými státy Dohody a Maďarskem v roce 1920. Na jejím základě bylo Československu postoupeno Slovensko a Podkarpatská Rus. Versailleská smlouva uzavřená s Německem v roce 1919 ukládala Německu odstoupení Hlučínska ČSR.

Nedílnou součástí této smlouvy bylo ustanovení, že Rakousko nesmí být nikdy sjednoceno s Německem.

A v neposlední řadě vznikla mezinárodní instituce Společnost národů, jejímž posláním bylo řešení konfliktů mírovými prostředky.

V následných dvaceti letech se mění postoje a s nimi i politika velmocí, především Anglie a Francie vůči Německu v neprospěch uspořádání politických poměrů zejména ve střední Evropě a uvolňují Hitlerovi cestu k válce s konečným cílem získat světovládu.

 

Plán zelený – Fall Grünn

Bylo to krycí heslo pro bleskovou agresi nacistického Německa proti ČSR v roce 1938. Tento rok znamenal pro sudetoněmeckou politiku obrat. Důležitou úlohu v tomto smyslu sehrál velkoněmecký Hitlerův projev v říšském sněmu 20. února 1938, ve kterém se přímo odvolával na německou menšinu v ČSR a mnoho sudetských Němců posílil v domnění, že nyní se karta obrátí v jejich prospěch. Zde také konstatoval, že přebudování Německa a převýchova německého národa podle nacionálně socialistických principů je ukončena, a proto nastal čas, aby říše převzala zodpovědnost za 10,000.000 Němců ve dvou sousedních státech. Anšlus Rakouska 13. března 1938 zřetelně demonstroval nové mocenské postavení Německa a Rakouska. Zákaz, který spojení obou zemí nedovoloval, byl překročen a nic se nestalo. Spojení všech Němců – i sudetských – ve velkoněmeckém státě bylo alespoň teoreticky reálnou možností. Na manifestacích SdP (Sudetendeutsche Partei, Sudetoněmecká strana) zaznívalo volání: „Jeden národ, jedna říše, jeden vůdce!“

Krátce po násilném připojení Rakouska k Německu si Hitler povolal Konráda Henleina a načrtl mu plán, podle kterého měl postupovat. Za prvé klást stále větší požadavky při jednání s československou vládou, ale nikdy nebýt spokojen. Za druhé provádět zahraniční propagandu mimo Československo, hlavně ve Francii a Velké Británii, kde měl Henlein vystupovat jako bojovník za národní sebeurčení sudetských Němců a poukazovat na to, že československý stát se rozpadá a nestojí za to, aby byl zachován. Toto poslední tvrzení mělo být posíleno a učiněno věrohodným tím, že Říše vyvine koordinovaný a zvýšený tlak na Polsko a Maďarsko, aby formulovaly své požadavky vůči Československu. Ve všech případech bylo přistupováno k přípravě německých menšin v Polsku, Maďarsku, Rumunsku, pobaltských republikách a v Jugoslávii, tedy ve všech zemích, které se měly v dohledné době dostat do sféry německé válečné expanze. Nelze zapomenout, že již v roce 1936 Henlein vystupoval v Anglii tak, jak byl požádán Hitlerem po anšlusu Rakouska v roce 1938. Nedílnou součástí likvidace Československé republiky byla vyzvědačská činnost prováděná sudetskými Němci, příslušníky Abwehru z Německa a maďarskou výzvědnou službou.

Již v roce 1935 byla zatčena sudetská Němka Anna Dienelová, dívka z Chebu, mající přezdívku „chebská Mata Hari“ zprostředkující styk mezi Abwehrem a studenty. Také v Brně byla v roce 1937 zatčena agentka, pracující pro maďarskou výzvědnou službu, Růžena Jandíková, maďarské národnosti. Pochopitelně nebyly jediné. V roce 1936 bylo našimi soudy souzeno a usvědčeno přes 2.500 usvědčených vyzvědačů. Byl to vysoký počet, ale během času se ukázalo, že je to pouze zlomek skutečnosti. Postupem třicátých let se stalo zřejmým, že zrada se stala národním sportem sudetských Němců. Nelze opomenout také československé občany, kteří zrazovali svou vlast ze zištných nebo ideologických důvodů.

A Henlein plnil svou úlohu dokonale.  19. listopadu 1937 adresoval Hitlerovi memorandum, v němž konstatoval, že dorozumění mezi Čechy a Němci není možné a že SdP orientuje svou politiku do plného souladu s politikou Říše. SdP se nepřeje nic jiného než včlenit sudetský prostor a nakonec celé československé území k Říši. Tohoto cíle bylo lze dosáhnout jen zničením Československa a anektováním českých zemí. Hitler se rozhodl pro využití sudetských Němců. 28. března 1938 přijal Henleina, jmenoval jej svým místodržitelem v ČSR a zároveň mu sdělil, že Československo je na řadě.

A mašinérie se rozběhla. 23. března vystoupila z československé vlády německá agrární strana, krátce poté i  křesťanští sociálové, což znamenalo ukončení německého aktivismu. Aktivisty zůstali pouze němečtí sociální demokraté a sudetští komunisté.

V dubnu 1938 se v Karlových Varech konal sjezd Sudetoněmecké strany, kde SdP své požadavky zformulovala do osmi známých karlovarských požadavků, ve kterých požadovala:

1) zrovnoprávnění sudetských Němců (kteří ačkoliv byli menšinou, označovali se jako národní skupina) s českým národem,

2) uznání německé menšiny za právnickou osobu,

3) stanovení a uznání německého sídelního území,

4) německou samosprávu na tomto území a to ve všech oborech veřejného života,

5) zákonnou ochranu pro německé občany vně německého území,

6) odstranění křivd vůči sudetským Němcům od roku 1918 a náhradu škod,

7) dodržování principu německých státních zaměstnanců v německém území,

8) plnou svobodu přiznávat se k němectví a německému světovému názoru.

Je zřejmé, že přijetí karlovarského programu československou vládou by znamenalo naprosté zmrzačení ČSR.

A tlak na naši republiku pokračoval. Od počátku května se soustřeďovalo v blízkosti československých hranic německé vojsko, v Sasku a ve Slezsku se konala vojenská cvičení, u našich hranic se soustřeďovaly policejní pluky, podobně jak tomu bylo při anšlusu Rakouska. Češti Němci se připravovali v sudetském pohraničí.V té době byly do Československa tajně přepravovány zbraně a až bude vysíláno z rádia heslo „Altvater“, mělo být započato se sabotážemi, ničení železnic a spojů, přepadávání celnic a policejních stanic. Vzpoura byla plánovaná tak, aby vyvrcholila 22. května, v den voleb, kdy sudetoněmečtí „mičedníci“ požádají o pomoc své bratry v „říši. Tato výzva měla být signálem pro sudetoněmeckou legii, která byla v Německu organizována a měla vpadnout do naší republiky za podpory jednotek SS. Akce měla být řízena Heydrichovou organizací Sicherheitsdienstu. Dne 20. května, po vysílání hesla „Altvater“ německým rozhlasem, se sešla pražská vláda a vyhlásila částečnou mobilizaci. Do pohraničí bylo vysláno asi 170.000 příslušníků československé armády, aby udrželi pořádek a zabránili jakékoliv nepřátelské akci.

První krize byla zažehnána, ale jen na krátkou dobu. Sudetští Němci stupňovali své požadavky. Obsahoval je „Náčrt nového řádu pro vnitrostátní poměry“, který rozvíjel požadavky Konráda Henleina pronesené v Karlových Varech a které ve své podstatě znamenaly likvidaci ČSR. Měly být vymezeny národní celky s přesně vymezenou pravomocí a centrální mocí, která měla být minimální. Následuje opět nepřijatelný plán třetí. V té době se Chamberleinovi podařilo prosadit názor, že je třeba jednat o odstoupení sudetského území. Nic jiného si Hitler nepřál. 

Dr. Edvard Beneš marně bojoval o zachování integrity státu. Vedení SdP ve svém tlaku pokračovalo a vypracovalo další variantu svých požadavků pod názvem „Návrh“. Do kruté hry o likvidaci demokratické Masarykovské republiky agresivně vstupují sudetští Němci nepokoji, bitkami, demonstracemi i diverzní činností. Jsou to zejména paramilitární jednotky sudetoněmeckého Freikorpsu. Hitlerův projev 12. září na norimberském sjezdu NSDAP byl již přímým útokem na existenci Československé republiky. Teror je provázen hesly „Lieber Führer macht uns frei von der Tsechoslowakei“. Henlein proklamoval „Chceme domů do říše“.

30. září o půl třetí ráno bylo představitelům Československa, kteří nesměli být u jednání, představiteli Francie a Velké Británie sděleno, že bylo dosaženo dohody. Chamberlein i Daladier dali souhlas k odstoupení Sudet podle požadavků totalitních států, Německa a Itálie. 1. října 1938 vstupuje německá armáda do českého, moravského a slezského pohraničí.

 

Rok 1938
Lidové noviny, 1938, roč. 46, 16.2

Sudetský Němec Seyss-Inquard je druhý zástupce tak zvaných důrazně národních míst v rakouské vládě, když jeho jmenování bylo dnes ráno oznámeno, způsobilo tím větší vzrušení, že tento teoretik nacistické ideologie byl postaven v čele ministerstva vnitra vybaveného značnou mocí. Seyss-Inquard byl současně jmenován ministrem bezpečnosti vnitra, zatím co dosud ministerstvo bezpečnosti spravoval sám Schuschnigg…

Lidové noviny,  21.2.

United Press-Berlin, 20.února

Dnešní Hitlerova řeč, která trvala skoro celé tři hodiny a byla osmou řečí, jíž pronesl říšský kancléř v říšském sněmu … kromě jiného vyhlásil, Německo chce chránit zahraniční Němce a mezi tyto zájmy německé říše náleží i ochrana oněch příslušníků národa německého, kteří nejsou s to z vlastní síly si zabezpečit na našich hranicích právo obecně lidské a světově názorové svobody…

SM-Brno, 20. února 1938

Dnešní projev říšského kancléře Hitlera obsahuje oddíl důležitý pro Československo a to tam, kde říšský kancléř mluví o deseti milionech Němců, kteří žijí za hranicemi…

Československo projevilo dobrou vůli vůči německé menšině jednak chováním k této menšině od dob převratových, jednak směrnicemi z loňského 18. února. Stanovisko, že situace německé menšiny v Československu je vnitřní věc československá, bude i nadále zachováno.

Lidové noviny, 12.3., Vídeň 11. března

Schuschnigg: ustupujeme násilí

Německé vojsko počalo dnes na několika místech překračovat rakouskou hranici a pochoduje do Horního Rakouska, Salzburska a Tyrolska. Je doprovázeno oddíly rakouských nacistických legií. …

Ve tři čtvrti na 20. hod. promluvil ve vídeňském rozhlasu dr. Schuschnigg, který měl tuto řeč: „Dnešek postavil nás před těžkou a rozhodující situaci. Bylo mi uloženo, abych podal rakouskému lidu zprávu o této události. Německá říšská vláda dala panu spolkovému prezidentu ultimatum s přesnou lhůtou , podle něhož má spolkový prezident jmenovat spolkovým kancléřem kandidáta jemu uloženému a vláda má být sestavena  podle návrhu německé říšské vlády, jinak že německé vojsko vtáhne v této hodině do Rakouska. Konstatuji před celým světem, že zprávy rozšiřované v Rakousku, že propukly dělnické nepokoje, že tekly proudy krve, že vláda není již pánem situace a z vlastní síly nemůže udržet pořádek jsou vymyšlené od A do Z.. Spolkový prezident mi uložil, abych oznámil rakouskému lidu, že ustupujeme před násilím. Poněvadž jsme za žádnou cenu ani v této vážné chvíli nechtěli, aby byla prolévána německá krev, nařídili jsme své branné moci, aby pro případ, že by německá vojsko vtáhlo do Rakouska, ustoupilo bez jakéhokoliv odporu a vyčkalo rozhodnutí nejbližších hodin. … A tak se loučím v této hodině s rakouským lidem německým slovem a srdečným přáním „Bůh ochraňuj Rakousko!“

Ve 23.30 hodin bylo úředně oznámeno, že spolkový prezident Miklos pověřil Seysse-Inquarta v zájmu udržení klidu a pořádku vedením vládních věcí.

Lidové noviny,  19.3.

Hitler o anexi Rakouska přiznává, že dal Schuschniggovi ultimatum. Znovu o ochraně německých menšin v cizích státech … U nás stojí především za povšimnutí, že říšský kancléř opakoval ve své řeči

 Z nedávného projevu zjištění, že úprava hranic, která by uspokojovala všechny, není v Evropě možná a ještě tuto myšlenku poněkud rozvedl, naznačiv, že není úmyslem německé říše o něco takového usilovat, ale už na tomto místě přešla řeč znova na milionové masy německé žijící za hranicemi Německa, což byl ovšem úvod k anexi Rakouska.

Lidové noviny,  24.3

Rakouské sebevraždy

Čtyřiadevadesát mrtvých, sto zachráněných. Podle oficiální zprávy vídeňské policie se událo v době od 12. do 21. března  94 sebevražd z politických důvodů a sto pokusů o sebevraždu. Ze známějších představitelů bývalého režimu je to bývalý ministr Neustädter, Stürmer, jenž se zastřelil ve své vile u Mödlingu, dále šéfredaktor Neue Frei Presse Sonnenfeld, který spáchaL sebevraždu zároveň se svou ženou, dále spáchal sebevraždu přednosta Chirurgické kliniky dr. W. Denk a prý také historik Egon Friedell.

Lidové noviny, 23.3.

Němečtí zemědělci se spojili s Henleinem, Bund der Landwirte součástí sudetoněmecké strany, Spina odejde z vlády … prohlášení z 16. března, jehož hlavním obsahem je sdělení, že Bund … vystupuje z ústředny německých aktivistických stran. Zástupce strany dr. Spina zůstal zatím ve vládě a předsedovi Hackerovi dalo předsednictvo plnou moc.

Hackerovo prohlášení: Bund der Landwirte vystupuje dnešním dnem z vlády. Bund der Landwirte přičleňuje se jako celek do strany sudetoněmecké.

Lidové noviny,  24.3

Křesťanští sociálové na odchodu. Demise ministra Zajíčka se čeká ve čtvrtek … Na československé straně se přijímá zhroucení aktivistické fronty s velkým politováním, ale jinak s klidem.

Lidové noviny,  25.3.

Křesťanští sociálové opustili koalici. Po včerejších zasedáních čtyřčlenného výboru a poslaneckých klubů křesťanskosociální strany lidové … dnes odpoledne rozhodovalo říšské představenstvo strany o návrhu, aby strana vystoupila z vládní koalice a ukončila dobrovolně svou existenci vstupem do Henleinovy strany. … křesťanskosociální strana lidová vystupuje dneškem z parlamentní většiny a odvolává svého zástupce  ve vládě.

Lidové noviny,  27.3.

Jaksch předsedou strany – Sjezd německých sociálních demokratů … výsledkem je dohoda o novém vedení strany. Ministr dr. Czech dal své funkce straně k dispozici. O jeho demisi z úřadu ministra se rozhodně pravděpodobně až po neděli.

Jakschův program – Nedotknutelnost Československa byla nyní rozrušena v takové míře, jakou se nemůže zaručit žádný stát (po Chamberleinově řeči) … pohraniční sloupy mohou být vyrvána jen za cenu nové světové války, potrvá demokratická ústava republiky, Praha zůstane rozhodujícím hospodářským celkem. Sjezd poslal pozdravnou depeši prezidentu republiky.

Lidové noviny, 29.3.

Nacistická propaganda zasahuje všude. Obtíže s německými menšinami v celé Evropě-dor Londýn 28.3. V Londýně se věnuje velká pozornost zvýšené německé propagandě mezi menšinami různých evropských států. Především se projevuje, jak upozorňují Times ve Šlesvicku a jižním Jutsku, jež podle mírových smluv byly připojeny k Dánsku. Zde byl jmenován pro německou menšinu zvláštní propagační šéf, jež podléhá okresnímu veliteli v Německu. Nacisté v dánském tisku otiskují hrozby, že najdou prostředky, jimiž se dají zastavit útoky proti Německu i jejím vůdcům.

Stejná propaganda se rozvíjí podle informace Manchester Quardianu v Lichtenštejnsku, jež má celní unii se Švýcarskem.. Nacisté se prý snaží toto samostatné knížectví připojit k Německu. Také Belgie, jež získala mírovými smlouvami Eupen a Malmédy, má své obtíže s německými nacisty. V německých listech se také objevily prudké útoky proti Polsku, týkající se domnělého špatného zacházení s německou menšinou.

Lidové noviny, 17.5.

Němečtí soudci pro Henleina. Slavnostní přiznání k národnímu společenství, Brno, 16. květen. V pátek večer se konala v Německém domě schůze brněnské odbočky Vereiningung der deutschen Richter und Staatsanwälte  in der Tschechoslowakischen Republik, na jejímž programu byla výzva pražského ústředí, aby také v Brně  bylo přijato usnesení o „přiznání k sudetoněmeckému národnímu společenství.“ Prakticky to ovšem znamená přiznání k sudetoněmecké straně a jejímu vůdci Konrádu  Henleinovi, který se na karlovarském sjezdu otevřeně přiznal k nacismu. …

Brněnská odbočka se usnesla 16 proti 14 hlasům, aby se její delegát, rada vrchního soudu dr. Koller, účastnil schůze ústředního výboru v Praze a tlumočil tam usnesení brněnských soudců a státních zástupců německé národnosti, že se slavnostně přiznávají k sudetoněmeckému národnímu společenství.

Lidové noviny, 16.5.

Dnes skončil v Brně čtvrtý celostátní sjezd židovské strany volbou nového předsednictva a schválením rezolucí: … Předseda ing. A. Fischer prohlásil, že židé se cítí solidární s československým národem v dobrém i zlém a hlásí se k čs. státu bez výhrad a výjimek. … Poslanec dr. Goldstein uvedl, že žádný jiný stát neposkytl svým menšinám tolik práv jako Československá republika.

Lidové noviny, 20.5.

Brněnská schůze, policie zabránila vážnějším srážkám, Brno, 19. května

Sudetoněmecká strana svolala na dnešní den večer do Německého domu členskou schůzi, na níž byl hlavním řečníkem bývalý křesťanský sociál senátor dr. Hilgenreiner. Česká veřejnost o této schůzi nic nevěděla, ale brněnským Čechům neuniklo, že do Německého domu pochodovaly větší skupiny Němců v uzavřených formacích .. Z Německého domu zaléhaly po 20. Hodině i na volné prostranství bouřlivé projevy účastníků schůze, zvláště sborové provolávání Sieg Heil! Na balkoně Německého domu se objevilo několik lidí, kteří svým chováním český zástup zřejmě provokovali, zástupu Čechů se zmocnilo rozhořčení, za něhož bylo u Německého domu rozbito kamením několik oken. Povolána jízdní policie, která zástupy demonstrantů vytlačila … Nebylo zabráněno dalším incidentům u Německého domu. Zástup Čechů stále rostl, po 22. hod. byla schůze v Německém domě skončena.

Sudetoněmečtí ordneři vytvořili špalír, kterým měli projít účastníci na vyklizené Lažanského náměstí. Jakmile davy spatřily ordnery, pokusily se opět prorazit policejní kordon, což se jim částečně podařilo … Výzvy bezpečnostních orgánů k rozchodu, bylo povoláno četnictvo, policie nařídila, aby Německý dům byl uzavřen,bylo tam asi 2.500 henleinovců, hrála jim hudba, po 24. hodině se podařilo zástupy z přímé blízkosti Německého domu vytlačit. Srážky neměly větších následků, i když se ukázalo,že ordneři jsou ozbrojeni hadicemi a tyčemi, bili do tváře, davy byly pohledem na krev pobouřeny.

Lidové noviny, 21.5.

Neklidné Brno, celý den demonstrace proti henleinovcům, Brno 20. května

… Není možno zapřít, že způsob, jak byl uspořádán včerejší projev v Německém domě k oslavě třetího výročí volebního vítězství sudetoněmecké strany, podráždil brněnské Čechy známé jinak svým klidem v jejich národním cítění. Účinnější než dovolat se právě po včerejších událostech ochrany zákona a výkonné moci na to, aby byli chránění mládenci a dívky, kteří ostentativně nosí bílé punčochy a alpské kroje, by zajisté bylo, kdyby list, donedávna ještě z demokratického hlediska aspoň liberální, vyzval mládež na mnoze svedenou a podněcovanou, aby svým zjevem a chováním úmyslně nedráždila většinu obyvatelstva.

Brno, 20. května

Po bouřlivé noci na pátek se hned zase z rána kupily hloučky kolem Německého domu…Za dopoledne vyslechla policie všech 11 zatčených i lékaře, kteří v noci na dnešek po demonstracích před Německým domem prvně ošetřovali raněné a znovu si ověřovali, že všechna zranění jsou lehká..

V poledne několik desítek studentů, kteří vyšli z Akademické menzy, provolávalo různá hesla a zazpívalo hymnu … odpoledne chodili studenti po vnitřním Brně a přišpendlovali chodcům na klopu kabátu malou papírovou státní vlajku s nápisem Nedáme se!… V 18 hodin smísili se studenti s dělníky v několika tisícový dav, dosáhl asi 5.000 lidí, mezi nimi bylo i mnoho demokratických Němců, kteří provolávali sborově  různá hesla německy … policie vyklidila Lažanského náměstí, Brandlovu ulici, část Kounicovy ulice, Švehlovu ulici, takže dav se k Německému domu a k německé technice, kde už bylo zatím několik set hanleinovských mladíků, nedostal … První vážnější incident se udál o půl 19. hodině v Masarykově třídě, bylo kameny rozbito několik skleněných tabulí … kolem 22. hodiny se střed města uklidnil.

Lidové noviny, 28.5.

Ukázněná manifestace Brna. Čtyřicet tisíc lidí na projevu pro prezidenta, stát a armádu. … Nikoliv řečníci, ale lid sám stává se hlavním aktérem manifestací. V předvečer prezidentových narozenin to dokázali Brněnští tak dokonale jako nikdy dřív. Dokázali to kázní šiků, které se řadily na pěti stanovištích již od 16 hodin. Zelný trh, největší brněnské náměstí, kam se vejde před dvacet tisíc lidí, byl ovšem příliš malý pro tu velkou jednotící myšlenku, která sem dnes svedla valení šestistupů, vtékajících ze všech stran. Ti, na něž se nedostalo, museli se spokojit ampliony na Dominikánském náměstí a Náměstí svobody … Je osmnáct hodin, celé náměstí je jako přikryto těžkou, hutnou anglickou látkou. Voják přistupuje k mikrofonům a zdvíhá trubku. Její hlaholení přechází v hromobití hymny. Klobouky dolů, vlajka stoupá po žerdi. Všichni jsme zkameněli, jenom srdce a oči neudržíš.

Předstoupil starosta, ing. dr. Spazier. Mluví o prezidentovi tohoto lidu, o Benešovi jako bojovníku za osvobození, jako o vůdci naší zahraniční politiky a konečně jako o prezidentovi. Čtyřicet tisíc lidí si vybírá z této řeči to, co chce slyšet nejraději… Lid slibuje, že zahodí ustrašenost a poraženectví, lid slibuje, že bude vedle svého Beneše a své armády bránit tento stát, demokracii a mír. Tento slib mu dávají Brněnští k jeho zítřejším narozeninám. Tomu lidu na náměstí nezáleží na tom, jakou řečí mluvíš, zda česky nebo německy. Stejně tak jako s brněnským starostou volá i s Němcem dr. Lamatschem, který prvního řečníka vystřídává. Stejně s tímto Němcem volá, že i Němci, pokud milují svobodu, musí a chtějí stát na demokratickém základě tohoto státu… Svoboda a rovnost jsou bez lidskosti, bez humanity nemožné, volá lid s německým řečníkem, který ti vyhlašuje svou hrdost nad tím, že jeho domovina se stala také jeho vlastí a že chce pro ni, pro svobodu a lidskost pracovat.

A stejně jako předseda obce legionářů inspektor Čižmář vědí ti pod řečništěm, že proti těm, kdož by usilovali o republiku, půjdeme bez pardonu a bez ohledu.  Stvrdili to voláním nejhromovějším. A údery výbušného Nazdar, které se třásly nad náměstím po závěrečném proslovu generála Červinky, slibují Brněnští, že zůstanou věrni ideám, podle nichž byl tento stát vybojován a vybudován.

A znovu zazněly hymny a moře lidí se přidalo. Vlajka klesá a srdce se zdvihají. V předvečer prezidentových narozenin se stali všichni vojáky.

Lidové noviny, 29.5.

Všichni za prezidentem, Brno manifestovalo po druhé. Brno 28. května

Po včerejší manifestaci brněnského občanstva pro republiku a jejího prezidenta vzdají dnes dopoledne svůj hold prezidentu dr. Edvardu Benešovi v den jeho čtyřiapadesátých narozenin studenti brněnských středních a odborných škol. Shromáždilo se jich na sokolském stadionu na dvanáct tisíc krom tisíců občanstva, zástupců vysokých škol, města, úřadů, tělocvičných organizací a spolků. Oslava studentská byla spojena s vojenskou přehlídkou. Vlastní studentská slavnost byla ukončena ukázkami prostných. Nadšení mladého obecenstva, které neustále povzbuzovalo cvičence, vyvrcholilo, když na stadion vpochodovali vojáci brněnské posádky. Zemský vojenský velitel divizní generál Luža vykonal přehlídku a velitel posádky brigádní generál Jaroslav Červinka pronesl potom nejdříve zdravici prezidentu republiky… Vzpomněl udatenství a obětavost našich bojovníků za svobodu před 20 lety, je to pro republikánskou armádu příkladem i příkazem. Závěr slavnosti, když vešli studenti mezi vojáky, aby sejmuli vlajku, byl nejkrásnější, snad že se dostalo skutečného výrazu slovům, proneseným na počátku manifestace: nedat se!

Lidové noviny, 1.6.

Německé demokratické divadlo v Brně má dobré vyhlídky. Včera večer se ustavil v Brně nový německý divadelní spolek – Verein neues deutsches Theater… Sobotní slavnostní akademie, kterou uspořádal skupina německých demokratických herců ve vyprodané městské Redutě na počest narozenin prezidenta republiky, ukázala jasně, že nové německé divadlo v Brně bude mít dostatek německého obyvatelstva, jež touží v divadle po umění  a nikoli politizování. Takového obecenstva je rozhodně víc, než si myslí nejen zastánci usměrněného nacionálního divadla, ale bohužel i některé úřady.

Lidové noviny, 5.6.

Vojáci dětem. Šedesát tisíc Brňanů manifestuje pro jednotu armády a národa. Zemské výstaviště v Brně  mělo v neděli jeden z nejrušnějších dní, jaké pamatuje. Přes šedesát tisíc lidí, z toho valná část mládeže, přišla na slavnost, která byla důstojným projevem jednoty armády a národa. Ty mohutné proudy vojáků, dětí i dospělých, které vyšli z kasáren Masarykových, Svatoplukových a dragounských, přivedly desetitisíce účastníků. Slavnost byla zahájena nástupem vojska a hlášením zemskému veliteli diviznímu generálovi Lužovi. Za zvuků hymny byla vztýčena státní vlajka. Pod zataženou oblohou vzlétlo 1500 poštovních holubů a padesát červených povětrnostních letounů s návratkami. Na cvičišti se rozvinul pestrý pořad, který vyplnili středoškoláci prostnými, studentky v pestrých krojích národními tanci, pěšáci, jezdci a cyklisté hrami, reji a závody…

Slavnost byla zakončena rozdílením putovních cen. Generál Luža odevzdal ceny vítězným družstvům: lékařské fakultě Masarykovi univerzity, veřejné odborné škole obchodní  a živnostenské, první státní reálce z Antonínské ulice, chlapecké škole měšťanské na Mendlově náměstí a chlapecké škole obecné z Kounicovy ulice.

Odbočka Svazu  čs. důstojnictva vykonala záslužný čin uspořádáním této slavnosti, která letos předčila všechny předešlé a krásně projevila úzké spojení národa s armádou.

Lidové noviny, 4.6.

Propagační film o sudetských Němcích. Berlín 3. června

Říšskoněmecká společnost Degeto dokončila přípravy k natáčení celovečerního propagačního filmu o sudetských Němcích, který má být hotov k podzimu. Natáčení bude provedeno v létě a štáb má k ruce spolupracovníky z řad sudetských Němců. Libreto tohoto filmu, který bude propagací politických požadavků sudetských Němců, napsal Hermann Glessgen.

Lidové noviny, 9.6.

Henleinovské memorandum předsedovi vlády. K statutu nemá strana stanovisko, Praha 8. června

Korespondence sudetoněmecké strany oznamuje, že poslanec Kundt podal dne předsedovi vlády memorandum s požadavky strany, jejichž základem je 8 bodů karlovarského prohlášení. V dopisu pan poslanec Kundt upozorňuje předsedu vlády na to, že některé oficielní informace a interviewy vzbuzují nyní dojem, jakoby podkladem rozhovorů dr. Hodži se zástupci sudetoněmecké strany byl národnostní statut. Sudetoněmecká strana musí mít před začátkem jednání jasno o tom, mají-li být jako dosud základem jednání návrhy sudetoněmecké strany, nebo zda vláda zamýšlí předložit za tím cílem tak zvaný národnostní statut. Pro tento případ strana vyčká se svým stanoviskem, poněvadž prý nezná obsah statutu.

Lidové noviny, 12.6.

Už jsme zas bolševíci. Německá propaganda sáhla k nejsilnějšímu tématu Ks-Praha 11. června.

Říšskoněmecký tisk vybočuje se svou protičeskoslovenskou kampaní z hranic zdravého lidského rozumu… Dnešní říšskoněmecký tisk má rozkaz rozhlašovat do světa nepravdu, že Sovětské Rusko se plně zmocnilo Československa.  

Dnešní Völkischer Beobachter věnoval tématu podle svého domnění nejsilnějšímu, totiž bolševictví, celou první stranu. Jeho palcové nadpisy dnes zní: Moskevská pěst nad Prahou. Násilnické orgie české soldatesky. Několik citátů z úvodníku: „ Případy krutosti, které vyšli ve známost stačí, aby bylo možno učinit si představu o zuření české soldatesky. Není zločinu, kterého by se nebyla dopustila: ženy a dívky jsou znásilňovány, starci biti, muži a ženy nuceni k nuceným pracím pro vojsko, stodoly a byty pustošeny.“…

Lidové noviny, 22.6.

Výtržnost na brněnském předměstí Úř-Brno 21. června

Policejní ředitelství v Brně oznamuje: Dne 21. června t.r. o 21. hod. šlo z Tuřan po silnici směrem k Dvorské 26 německých studentů, aby se zúčastnili slavnosti slunovratu a někteří z nich měli stejnokroje členů SdP (bílé punčochy a podobně). Na silnici za Tuřany napadlo je asi padesát občanů z Tuřan, při čemž vznikla rvačka.  Studenti se vrátili do Tuřan, kde hlásili případ na policejní strážnici a jeden z nich hlásil, že je zraněn na hlavě. Ihned přivolaný policejní lékař zjistil lehké zranění na čele nad pravým okem. K tomu nutno podotknout, že studenti šli v sevřené formaci v trojstupech a že tento průvod nebyl povolen. Zraněn je dvacetiletý studující německé vysoké školy technické v Brně Jan Wečerka. Pachatelé byli zjištěni a byli vzati do policejní vazby.

Lidové noviny, 5.7.

Dvě německá divadla v Brně. Zemský úřad jim udělil koncese jr. Brno 4. července.

… Po tomto rozhodnutí je už zcela jisté, že Brno, jako první město v republice bude mít v příští sezóně dvě naprosto odlišná německá divadla; jedno divadlo demokratické – spolek Demokratische Theater des neuen deueschen Theaters  v budově Reduty, druhá divadelní koncese spolku Deutsche Theatergemeinde oraganizovanou brněnskou župou, Bundu der Deutschen pro scénu v Německém domě.

Lidové noviny, 17.7.

Třicet tisíc sudetských Němců do Vratislavě A-Berlín 16.7.

Zatím je ještě v dobré paměti, jak německý tisk se snažil vylíčit sokolský slet v Praze jako politickou záležitost, ukazuje se nyní, že sportovní a tělocvičné slavnosti ve Vratislavi, které vyvrcholí 24. července a kterých se účastní mj. také 30.000 Němců z Československa, mají být velkou politickou manifestací hlavně pro zahraniční Němce. V pátek 15. července večer vysílal vratislavský rozhlas scénu Vlast volá, která byla vysílána většinou německých stanic a byla určena pro všechny zahraniční Němce, jimž tu bylo zdůrazňováno, že svou účastí na slavnostech posílí své vědomí národní pospolitosti  s velkým německým národem, který své zahraniční krajany nikdy neopustí a který je podporuje v jejich boji.

Lidové noviny, 7.8.

Sudetoněmecká sociální demokracie bránila československou demokracii. Sudetoněmečtí sociální demokraté bránili československou demokracii až do konce. „Republikánská obrana“ (RW) byla na hranicích spolu s československou armádou připravena bojovat proti armádě německé. Zejména mikulovská RW byla často na manifestacích pracujících a nejznámější se stala její účast na protifašistické manifestaci pracujících Brněnska na obranu republiky v Mariánském údolí v Líšni u Brna v neděli 7. srpna 1938  V Líšni manifestovali čeští i němečtí dělníci a antifašisté celého kraje za demokracii a proti fašismu, za sbratření národů, za obranu republiky a za práva a požadavky pracujících. Manifestace vyzněla jako projev internacionální jednoty pracujících všech národností v ČSR.  Mluvil tam Čech i Němec, Slovák a Maďar, Ukrajinec a Polák. Určitě to byl jeden z nejkrásnějších projevů, jichž jsem byl svědkem napsal o líšeňské manifestaci senátor KSČ K. Kreibich. Z Mikulova přijelo do Líšně 150 příslušníků RW, 50 soudružek a mládež… Jak soudruh Kapoun, který zahajoval manifestaci česky, tak soudruh Dressler, který vítal účastníky německy, výslovně přivítali „hrdinskou republikánskou obranu – Republikanischer Wehr z Mikulova, kde musí vystupovat proti henleinovskému teroru. Projev pronesl i poslanec Klement Gottwald, který končil slovy: „Nedali jsme se 21. května, nedáme se nikdy.“ Německy promluvil německý senátor Karel Kreibich, který k německým účastníkům a jejich jménem řekl: …“nenecháme se žádnými hranicemi odtrhnout od českého národa, držíme pospolu jako lopuchy.Český národ není našim nepřítelem. Český národ stál sice již několikrát v dějinách v těžkém boji proti Němcům, avšak to byly boje od husitů až do světové války boje proti německým pánům a vykořisťovatelům, kteří český národ chtěli porobiti. Nikdy to nebyl národ proti národu … Německá vykořisťovatelská lůza nenávidí český národ, který jí stojí v cestě … my jsme proti pochodu na východ (Drang nach Osten) německých vykořisťovatelů … Půjdeme společně s českým národem proti imperialistům a německým fašistům. Nenecháme se ošálit Runcimanem … My si s českým národem vyřídíme všechno a bez prostředníka … Kdo nám chce vnutit „osvoboditele zvenčí, ten neprorazí ani u Liberce, ani u Chebu, ani u Mikulova. Na hranicích narazí na hraničáře a nepozná, zda-li to jsou Němci nebo Češi, neboť budou bojovat jeden jako druhý bez rozdílu.“..

Posíleni ve svém odhodlání bojovat za republiku po boku českého lidu vraceli se soudruzi z RW z Líšně domů přes Pohořelice, Novou Ves a Mušov, kde jejich skandování „Nider mit dem Faschismus“ – Pryč s fašismem, Es lebe die Volksfront – Ať žije lidová fronta …

Lidové noviny, 11.8.

Vratislavské slavnosti skončeny – Berlín 31. července.

Včera večer byly zakončeny sportovní závody ve Vratislavi, při kterých dohromady vystoupilo 250.000 účastníků. …

Mezi skupinami zahraničních Němců vzbudili zvláštní pozornost sudetští Němci, v jejichž čele byla nesena československá vlajka, jakož i prapory sudetoněmeckého tělocvičného svazu. Za nimi následovali Němci z Belgie, Dánska, Lotyšska, Litvy, Polska, Rumunska, Maďarska a konečně Němci ze Spojených států. Závět tvořili Němci z Holandska.

Lidové noviny, 19.8.

Německá demokratická mládež pro obranu Československa, Brno 18. srpna.

Světovému sjezdu mládeže v Novém Yorku, jehož se účastní také zástupce německé demokratické mládeže z Československa, byl z Brna poslán tento projev: „My, německá demokratická mládež brněnská sdružená v Německém demokratickém kulturním společenství, vyjadřujeme pevnou vůli bránit Československo proti rušitelům míru zvenčí i uvnitř a zdůrazňujeme, že jsme připraveni s nasazením všech sil, bránit svou demokratickou vlast po boku české i slovenské mládeže, proti pokusům některých velmocí, které se ¨snaží Československo zaplést do války.

Lidové noviny, 24.8.

Hlas demokratických Němců. Žádají vládu, aby nedávala henleinovcům autonomii – Praha 23.8.

Brněnská Deutsche demokratische Kulturgemeinschaft se jménem demokratických Němců obrátila na vládní místa memorandem, jehož hlavním požadavkem je, aby vláda nepovolovala požadavkům sudetoněmecké strany. Memorandum považuje za naléhavé  upozornit vládu na nebezpečí, jimž by se vydaly životy, svoboda a majetek německého občanstva, kdyby se vyhovělo nedemokratickým požadavkům sudetoněmecké strany. V memorandu se říká, že počet německých občanů demokratického smýšlení je daleko větší, než jak ukazuje volební výsledek a na který měl vliv henleinovský teror. „Tím méně má sudetoněmecká strana právo klásti své požadavky i jménem německých demokratů. Německé demokratické občanstvo je v příkrém rozporu s totalitním společenským principem nacistického světového názoru. Proto odmítá autonomistické požadavky sudetoněmecké strany… Demokratické občanstvo žádá dále, aby německá mládež byla vychovávána v demokratickém duchu demokratickými učiteli v dobré občany věrné státu. Memorandum uvádí, že demokratická mládež trpí dnes pod terorem spolužáků, který je podporován velkou částí učitelstva. Protestujeme proti tomu, že se trpí teror nově zřízené privátní armády sudetoněmecké strany FSL a žádá, aby hned byla zrušena.

Lidové noviny, 28.8.

Henleinovci operují nepravdami. Protesty proti propůjčení brněnské Reduty demokratům … Nepravdy henleinovských protestů vyvrátil pohotově v odpoledním německém vysílání z Brna úřadující náměstek starosty města Brna dr. Ečer. Prohlásil, že včerejší usnesení městské rady neznamená ještě žádný útok proti Němcům v Brně, ale pouze to, že se provádí usnesení městské rady a zastupitelstva z letošního června, jímž byla již tehdy skupině německých demokratických herců Reduta závazně slíbena, jestliže pro ni dostanou koncesi. Tato podmínka byla splněna a městská rada včera stanovila jen přesné podmínky pro užívání budovy. Dr. Ečer poukázal na to, že v posledních obecních volbách v Brně roku 1935 dali brněnští Němci ze dvou třetin důvěru sudetoněmecké straně a z jedné třetiny stranám demokratickým. Je proto zcela odůvodněno, umožňuje-li město této demokratické třetině uspokojit její kulturní potřeby…

Lidové noviny , 17.9.

Brněnská městská rada, většina odmítá zasedat s henleinovci

Před dnešní schůzí městské rady se sešli předsedové radničních klubů sdružujících české i německé demokratické členy ke zvláštní poradě. V ní prohlásili zástupci těchto klubů, že vzhledem na včerejší velezrádné prohlášení vůdce SdP Konráda Henleina proti našemu státu nemohou nadále spolupracovat v obecní správě se zástupci SdP dokud neprohlásí, že odmítají projev vůdce, že odsuzují i protistátní činy příslušníků SdP. Tento spontánní postup většiny městské rady byl později plně odůvodněn vládním usnesením o rozpuštění SdP.

Starosta ing. dr. Spazier  tlumočil dvěma přítomným členům městské rady za SdP, kteří se do schůze dostavili, toto usnesení rady předsedů radničních klubů. Henleinovští zástupci soukromě sice projevili názor, že s Henleinovým velezrádným prohlášením nechtějí mít nic společného, potom opustili s jistými rozpaky a údivem zasedací síň. Teprve potom byla zahájena schůze městské rady.

Lidové noviny, 17.9.

Pokud říšskoněmecký rozhlas rozšiřuje tatarské zprávy z pohraničí, může si snad naivně myslit, že Čechoslováci ve vnitrozemí se nemohou ověřit jejich lživost. Co si má však československý občan z Brna myslit o tom, když slyší z německého rozhlasu, že v Brně je krvavé povstání, při němž byli zastřeleni tři lidé a vzpoura není ještě potlačena. Na této lži si každý brněnský občan a Moravan může udělat představu o prolhanosti všech zpráv z Německa.

Lidové noviny, 21.9

Demokratičtí Němci se formují vl.-Brno 21. září

Německý demokratický spolek Deutsche demokratische Kulturgemeinschaft v Brně svolal zástupce všech německých demokratických stran na schůzi, v níž byla založena Německá národní rada. Tato německá má spolu s Národní radou, která byla minulou neděli založena v Praze, hájit zájmy těch Němců, kteří zůstali věrni státu a demokracii.

Lidové noviny, 22.9.

Když o 20. hodině vešlo v obecnou známost, že jsme byli nuceni přijmout návrhy francouzské a anglické vlády, shromáždily se ve středu města davy lidí, většinou mládeže. Provolávajíce zdar armádě a jiná hesla procházely Náměstím svobody, kde se k nim připojovali stále další lidé. Projev pro republiku vy vrcholil státní hymnou.

Lidové noviny, 22.9.

Manifestace v Brně 22. září

Včera večer vyhrnuly se na ulici davy lidí k spontánním manifestacím. Byl to večer tak pohnutý, jako dosud nikdy od nejvýznačnějších dnů v osudu našeho národa. … Provolávali slávu armádě, nikde nebylo třeba zásahu policie,… ani v nejhlubší bolesti se lid nedopustí ničeho, co by poskvrnilo naší národní důstojnost. Manifestace se skončili po 24. hodině.

Brno, 22. září

Dnes po 7. hodině ráno vyšli dělníci některých brněnských továren jen v pracovním oděvu do ulic, přidávali se dělníci spěchající z vlaků … průvod čítal několik tisíc lidí, ukázněně šel, vyvolával hesla na obranu republiky, nezávislost, slávu armádě… Na většině školách se nevyučovalo.

Nový demokratický deník německý – Brno 22. září.

Od 27. září bude vycházet v Brně nový německý demokratický deník pod názvem Neues Morgenblatt. Jeho vydavatele bude Deutsche demokratische Kulturgemeinschaft, která se po totalitním vývoji v brněnském Němectvu stala nositelem všeho kulturního dění mezi demokratickými Němci, jejichž tábor roste pozoruhodně právě po posledních událostech.

Lidové noviny, 26.9.

Péče o severomoravské uprchlíky

Do Olomouce prchlo v posledních dnech před henleinovským terorem asi 200 uprchlíků ze severní Moravy. Jsou to rodiny českých zaměstnanců a německých sociálních demokratů. Těchto ubožáků se ujalo město a čs. Červený kříž … Městskou radou věnováno 7.000 Kč na zakoupení nejnutnějších potřeb… mnozí prchli jen v tom, co měli na sobě.

Lidové noviny, 27.9.

Poručík Otmar Chlup spočinul doma – Brno 26. září.

Na letním cvičišti královopolského Sokola vyrostl krásný katafalk a na něm spočinula rakev s mrtvolou jednoho z členů, jimiž se tato jednota právem chlubí: s mrtvolou poručíka Otomara Chlupa, který položil jako první Brňan život za vlast, byl zákeřně zastřelen na hranici ranou zrádce… Nad rakví promluvil starosta města Brna ing. dr. Spazier, zástupce armády

Lidové noviny, 29.9.

Pomozte vystěhovalcům

Z pohraničí odchází desítky ohrožených rodin demokratů. Mužové zůstávají na místě, ženy a děti přicházejí v těchto dnech k nám, hledajíce pomoc. Potřebujeme pro ohrožené rodiny na přechodnou dobu ubytování, jídlo, šaty. Prosíme vás, pomozte rodinám statečných  demokratických občanů z pohraničí, pomáháte sami sobě. Kdo chce poskytnout nocleh, jídlo, nebo obnošené šaty pro ženy a děti demokratů z pohraničí, přihlaste se ihned ve spolku Solidarita Brno, Nová ulice 29/III.  

 

Druhá republika- také pomnichovská republika

 název používaný pro období existence ČSR mezi přijetím mnichovské dohody čs. vládou 30. září 1938 a konečným rozbitím československého státu 14. a 15. března 1939

 

Lidové noviny 1938, ročník 46, 4.10.1938

V Brně šíří podezřelí lidé pověsti, že bude v Brně proveden plebiscit nebo že Brno připadne k Německu bez hlasování jako koridor. Žádáme obyvatelstvo, aby ihned oznámilo policii každého, kdo šíří podobné myšlenky.

Lidové noviny, 5.10.

Henleinovští přísedící dosud úřadují. Brno 4. října.

V dnešní schůzi zemského výboru vzpomněl předsedající zemský viceprezident Böhm dějinných událostí minulého týdne, jež se dotýkají osudově také země Moravskoslezské..

Zahájení schůze zemského výboru byli přítomni také oba členové za SdP dr. Freibsch a ing. Folta …není právní možnost upravit nově jejich účast v tomto orgánu.

Lidové noviny, 7.10.

Jaksch komisařem pro uprchlíky? Praha 6. října

Anglický rozhlas dnes hlásil, že poslanec Jaksch, který se právě zdržuje v Anglii, byl jmenován komisařem pro uprchlíky za sudetská území. Podle toho se zdá, že se Anglie rozhodla  podniknout nějakou akci na pomoc těmto uprchlíkům. Bližší podrobnosti zatím nejsou známy.V Praze zatím není o jmenování poslance Jaksche nic známo.

Lidové noviny, 6.10.

5. října 1938 se prezident Dr. Edvard Beneš vzdal svého úřadu. V témže čísle je uveřejněn článek, který dokládá, proč „V Brně nebude plebiscit. Byl by zcela zbytečný – Nemá opory ani v sárském vzoru.“

jr. – Brno 5. října

Agitátoři bývalé Sudetoněmecké strany rozšiřují mezi německým obyvatelstvem v Brně záměrně a vytrvale pověst, že podle mnichovského diktátu se bude konat také v Brně pod mezinárodní kontrolou plebiscit. Bylo to již úředně vyvráceno, ale to jim nevadí, aby nepokračovali v činnosti, která je naprosto neodpovědná a má jen zvýšit zneklidnění obyvatelstva.  Zdá se, že v čele této akce je člen moravskoslezského zemského výboru za bývalou SdP dr. Hubert P r e i b s c h, který s poslancem dr- Hansem L o k s c h o u, bývalým členem křesťanskosociální strany a později strany sudetoněmecké, vede nyní otevřeně věci brněnského nacionálního Němectva. Zvláště činnost přísedícího dr. Preibsche  by  měly úřady  již rázně  zakřiknout. Tento  pán   n e m á  k v e ř e j n é m u  p ů s o b e n í  u ž  n e j e n  l e g i t i m a c i  m r a v n í,  a l e  i  p r á v n í. Stačí říci, že je sice československý státní příslušník, ale narodil se v Janově v okrese krnovském (roku 1982) a přísluší do Vidnavy v okrese frývaldovském, pochází tedy z území, které právě čs. republika odstupuje německé říši a nemá proto u nás co pohledávat. Je sice ještě členem zemského výboru, ale je známo, že za tuto funkci bere jenom plat a jinak nic nevykonává a v zájmu státním ani vykonávat nemůže.

Chceme však podat důkaz, že pro plebiscit v Brně podle mnichovské dohody velmocí nejsou dány ani jinak zcela žádné předpoklady. Je známo, že podle dohody velmocí bude pro plebiscit ve smíšených krajích Československa užito analogie sárského plebiscitu z roku 1934. Podle něho byly oprávněny hlasovat všecky osoby bez rozdílu pohlaví a národnosti, které v den plebiscitu dosáhly dvaceti let věku a které měly 28. června 1919, tj. v den podepsání versailleské mírové smlouvy, bydliště na území Sárska. Je jasné, že v Československé republice při případném plebiscitu bude možno analogicky použít  jako rozhodujícího určení, kdo je oprávněn hlasovat, den podepsání mírové smlouvy zavazující Československou  republiku. To je  m í r o v á  s m l o u v a   s t .- g e r m e n s k á  podepsaná 10. září 1919, jež byla vyhlášena po právoplatném ústavním schválení v československé Sbírce zákonů a nařízení z roku 1921 pod číslem 507. Jaké byly v té době skutečné národnostní poměry v Brně?

O státním převratu roku 1918 bylo město Brno, které mělo tehdy asi 130 000 obyvatel, sice v německých rukou, ale svou německou správu si udržovalo pouze tím, že německá radnice se bránila připojení dvou měst, které s ním  stavebně i jinak zcela souvisely, totiž s Královým Polem a Husovicemi, i řadou dalších předměstských obcí. Správu města Brna převzal už 5. listopadu 1918 vládní komisař  E h r e n f e l d  a to proto, že volené zastupitelstvo bylo třeba podle zákonných ustanovení rozpustit, když se velká většina jeho členů dobrovolně vzdala svých funkcí. Již 16. dubna roku 1919 zákonem číslo 213 bylo pak utvořeno Velké Brno tím, že k dosavadnímu městskému okresu byla připojena města Královo Pole a Husovice a dalších dvaadvacet sousedních a okolních obcí, z nichž některé měly i většinu německého obyvatelstva. Při utvoření Velkého Brna se dbalo především jen na rozhodující zájmy hospodářské a správní, jich uměle udržovaná německá nadvláda na bývalé brněnské radnici ovšem nemohla a nechtěla uznat, poněvadž by jinak již dávno ztratila svou pozici. Skutečné národnostní poměry Velkého Brna byly zjištěny sčítáním obyvatelstva již 6. ledna roku 1919. Tehdy se z 209.601 obyvatel přihlásilo 151.391 k národnosti československé, 51.675 k národnosti německé, 5500 k národnosti židovské a 985 k národnostem jiným. Již 13. června roku 1919 byly potom v Brně vypsány první obecní volby podle nového demokratického volebního řádu, které přinesly velkou většinu československým volebním skupinám. Pravda je, že tyto obecní volby byly zrušeny pro některé námitky z řad voličstva, ale nové obecní volby, které se konaly 29. února 1920 znovu jenom potvrdily skutečnost potvrzenou již při volbách prvních, že české obyvatelstvo Brna má rozhodující převahu.

Ani ten, kdo se chtěl opírat o  r a k o u s k é  národnostní statistiky, nenašel by v nich oporu pro tvrzení, že národnostní vývoj Brna byl snad po převratu změněn nějakými umělými zásahy. I8 sčítání lidu v bývalém Rakousku, kde měřítkem národnosti byla obcovací řeč obyvatel právě z důvodu germanizačních, od roku 1900 potvrzovalo vždy znovu, že Brno má většinu českého obyvatelstva. Při sčítání lidu roku 1900 se na území dnešního Velkého Brna přihlásilo ze všeho obyvatelstva k obcovací řeči české 51,8 procenta a k obcovací řeči německé 47,9 procenta, roku 1910 pak k obcovací řeči české už 53.6 procenta a k obcovací řeči německé 46,2 procenta.  Je samozřejmé, že při velkém a zdravém růstu města Brna  po převratu, jež se projevil především také stálým a pravidelným vzrůstem obyvatelstva, v samostatném československém státě se vytrvale uplatňovala i pozice československého obyvatelstva. Tak již při prvním řádném sčítání lidu v Československé republice 15,. Února 1921 bylo zjištěno, že z 221.750 obyvatel města Brno bylo Čechoslováků 155.931 čili 72,4 procenta, Němců 55.816 čili 25,9 procenta, židů 2953 čili 1,3 procenta, 677 jiné národnosti a 6381 cizinců. Tímto sčítáním bylo také prokázáno, že i bývalé vnitřní město má spolehlivou většinu českého obyvatelstva. Ze 140.576 obyvatel bývalého městského okresu zemského hlavního města Brna se přihlásilo k národnosti československé 82. 876 čili 61,3 procenta, k národnosti německé 48.912 čili 36,1 procenta, židovské  2824 čili 2 procenta, jiné 605 a cizinců zjištěno 5359. Další sčítání lidu roku 1930 už jen potvrdilo tento nezadržitelný vývoj Brna v české město. Tehdy dosáhla většina českého obyvatelstva již 77,8 procenta, německá menšina klesla na 20,3 procenta a židovská na 1,3 procenta.

Samozřejmě rozhodující skutečnost je, že město B r n o  m ě l o  n a p r o s t o  s p o l e -h l i v ě  a   p r ů k a z n ě   z j i š t ě n o u  v ě t š i n u   č e s k é h o  o b y v a t e l s t v a  j i ž    p ř e d   p o d e p s á n í m   m í r o v é  s m l o u v y  s t.  g e r m a i n s k é  1 0.  z á ř í  1 9 1 9 .  Tato skutečnost je neodčinitelná a každý, kdo si zahrává  u nás v jakékoli formě s myšlenkou plebiscitu v Brně, je ignorant a podle okolností také zrádce.

Lidové noviny, 7.10.

Anglie sbírá na sudetské uprchlíky.

Za první den milion e.w. Londýn 6 října

Londýnský lordmayor vydal výzvu ke sbírce ve prospěch uprchlíků ze sudetoněmeckého území v Československu. Vyzval i všechny starosty britských měst, aby uspořádali rovněž sbírku ve svých městech, neboť anglický lid si musí uvědomit, co dluží těmto uprchlíkům a celému českému lidu za oběti a trpělivost, kterou prokázali v minulém týdnu… Lordmayor zahájil včera sám sbírku v Londýně v přítomnosti vyslance Jana Masaryka.

První poukaz ČTK – Praha 6. října

Ředitelství listu News Chronicle oznámilo prezidentu Benešovi telegraficky, že složilo k jeho osobní dispozici u Anglo – Československé banky 7.200 liber (asi milion Kč) jako první splátku ze sbírky svých čtenářů ve prospěch uprchlíků ze sudetského území. Prezident dr. Edvard Beneš dal ihned podnět ministru sociální péče dr. Zenklovi k založení fondu ve prospěch uprchlíků ze sudetského území.

Lidové noviny, 8.10.

Druhý milion do Československa e.w. Londýn 7. října

Pomocný fond pro Československo založený pokrokovým časopisem News Chronicle dosáhl výše 17.000 liber. Do Prahy byl odeslán šek na další milion Kč. Fond bude nyní spravován společně s fondem londýnské obce.

Lidové noviny, 11.10.

Francie sbírá pro uprchlíky ČTL – Paříž 9. října

Levicový večerník Ce Soir, který první z francouzských listů zahájil mezi svými čtenáři sbírku ve prospěch československých uprchlíků uveřejňuje dnes již desátou sběrní listinu. Scházejí se tu větší dary čtenářstva a občanstva z vrstev většinou dělnických provázené dojemnými přípisy. Také Le Tepms a Červený kříž francouzský vyzývají ke sbírkám. Několik dnešních listů uveřejňuje přípis francouzského velvyslance v Praze Cougeta, který  prosí předsedu syndikátu pařížského tisku, aby francouzský tisk podporoval upisování. L Oeuvrea Journal Des Debats přičiňuje poznámku ke svým čtenářům, aby jeho prostřednictvím posílali peněžní dary.

Lidové noviny, 12.10.

Uprchlický výbor

Utvořil se za přítomnosti londýnského starosty, zet Praha 11. října. Starosta města Londýna sir Harry Twyford , který přiletěl včera do Prahy, přijal dnes večer v hotelu Esplanade žurnalisty ke krátké rozmluvě, v níž zdůraznil, že měl dnes v Praze porady o pomoci uprchlíkům z území obsazených německou armádou.  Pomoc se bude týkat uprchlíků bez rozdílu národnosti a jejím základem bude fond města Londýna. V Praze se dnes vytvořil petiční výbor, jehož předsedou je britský vyslanec Newton. Dále jsou v něm prof. dr. Pelc, poslanec Jaksch, paní Smolková a paní Palantová.

Lidové noviny, 13.10.

Osud demokratických Němců e.w. – Londýn 12.10.

Daily Telegraph oznamuje, že bývalý starosta města Podmokel Fritéz Kessler odevzdal siru Neillu Malcolmovi, britskému vysokému komisaři pro vystěhovatelství, spis, v němž líčí krutý osud demokratických Němců z obsazeného území a žádá, aby se pro ně zajistilo někde ve světě místo, kam by se mohli vystěhovat. Podle téhož listu prohlásil Henlein v rozhlasovém projevu, že političtí odpůrci  SdP nezasluhují slitování: Zavřeme je, až budou černí. O těch, kteří uprchli a byli vráceni, platí totéž!“

V témže deníku se dále uvádí: Zřizují se místní péče o mládež, vl.-Brno 12.října

České zemské péči o mládež v Brně vznikly vystěhováním tisíců rodin z obsazeného území země Moravskoslezské četné nové úkoly, o to tíživější, že přicházejí právě teď před zimou. Jde hlavně o ochranu opuštěných dětí z obsazeného území, o pomoc při evakuaci rodin a zesílení podpůrné péče o ohrožené děti u vlastních rodičů … provést v místech soupis rodin, které zdarma nebo za odměnu přijmou opuštěné děti nebo rodiny s dětmi (národní hostitelé), provést ve svém obvodě sbírku peněz a naturálií, zhotovit ze získaných látek šatstvo apod…

Lidové noviny, 15.10.

Městská rada brněnská: Péče o uprchlíky

V dnešní schůzi městské rady podal přednosta městského úřadu sociální péče zprávu o péči města Brna o uprchlíky z pohraničí. Podle ní uprchlo v posledním týdnu a zvláště v posledních dnech do Brna asi 550 osob hlavně z okresů jihomoravských, částečně ze severní Moravy a také jednotlivci z okupovaných oblastí Čech. Kromě toho projíždělo Brnem a zdrželo se tu pouze několik hodin asi 150 uprchlíků. Ve společných ubikacích zřízených městem je nyní asi sedmdesát uprchlíků a počítá se pro nejbližší dny s denním provozem čtyřiceti až padesáti uprchlíků. Kromě uprchlíků, kteří jsou v evidenci sociální péče, přibylo podle sdělení policejního ředitelství v posledním týdnu do Brna dalších asi 3.000 uprchlíků, kteří jsou roztroušeni v rodinách, hotelích apod.

Lidové noviny, 15.10.

Moravskoslezské učitelstvo dětem Úř-Brno 15. října

Na četné dotazy, co mají školy a učitelé konati ve prospěch ohrožených dětí a rodin uprchlíků z obsazeného území, podávají učitelstvu  Česká zemská péče o mládež v Brně s Ústředním spolkem jednot učitelských a Čs. obcí učitelskou, tyto informace … ujměte se organizování místních péčí o mládež … proveďte soupis dobrých rodin, které se chtějí ujmout jako národní pěstouni nejméně na zimní období opuštěného dítěte z obsazeného území nebo dětí evakuovaných rodin, rovněž úřady nemají vhodného umístění… Organizujte soupis rodin, které jsou ochotny jako národní hostitelé poskytnout přístřeší (byt, otop, světlo) ohroženým evakuovaným rodinám s dětmi … Ujměte se provádění sbírek peněžitých a naturálií, ženy a dívky prosíme, aby ze získaných látek šily do zásoby prádlo a šaty, přikrývky, prádélko pro kojence atd…O tom, že jste se ujali práce, zpravte svoji okresní péči o mládež, které zašlete soupisy národních pěstounů a hostitelů i zprávu o výsledku sbírek.

A další zpráva z téhož dne.

Na Brněnsku se nic nevyklizuje

Tak zvané české vysílání z Vídně patrně mrzí rozhodnutí mezinárodního výboru v Berlíně, že se nikde u nás nebude konat plebiscit a proto se snažilo včera odpoledne zneklidnit Brno a jeho okolí zprávou, že prý čs. úřady vyklizejí Želešice, Modřice a Komárov, které patří k brněnskému německému jazykovému ostrůvku. Na této zprávě, jak se úředně sděluje, není ani zbla pravdy. Žádná z těchto obcí se nevyklizuje a vyklizovat nebude, poněvadž je naprosto jisté, že tyto obce nebudou zabrány.

A opět zpráva z téhož dne. Brno na straně dal

Za včerejšek se sešlo v brněnských sběrnách darů pro uprchlíky z pohraničí dalších 27.000 Kč. Sbírka tedy dosáhla za týden od neděle do neděle částky 142.169 Kč.

A poslední informace z téhož dne.

Zápis o 126. schůzi městské rady konané dne 14. října 1938. V této schůzi byla projednána Zpráva o péči města Brna o uprchlíky. Vzhledem k hromadnému stěhování obyvatelstva z okupovaných oblastí vydal Zemský úřad v Brně řadu výnosů, z nichž nejdůležitější bylo nařízení, aby uprchlíci byli pokud možno soustřeďováni ve venkovských okresech k dalšímu opatření. Pobyt uprchlíků v Brně byl a je pouze prozatímní a po tu dobu je jim poskytována strava a peněžité příspěvky (částka Kč 8,- denně na jednu osobu včetně dětí) na účet ministerstva sociální péče.

V posledním týdnu a zvláště v posledních dnech okupačního období uprchlo do Brna do dnešního dne celkem asi 550 osob…

Kromě toho projíždělo Brnem a zdrželo se zde pouze po dobu několika hodin asi 150 uprchlíků, kterým bylo poskytnuto v nádražní poradně osvěžení a strava a dány jim poukázky na volné jízdné.

Většina uprchlíků přicházela ve stavu zuboženém a stísněném následkem krutého nakládání ze strany ordnerů, před kterými všichni co nejrychleji utíkali, majíce možnost vzíti s sebou jen nejnutnější svršky. Všem těmto uprchlíkům bylo poskytnuto okamžité osvěžení na nádraží a bylo jim také dle potřeby poskytnuto i nejnutnější šatstvo.

Pro uprchlíky byla zřízena v čekárně I. třídy na nádraží zvláštní poradna za součinnosti Spolku Červeného kříže, Solidarity a IWCY. V této poradně se poskytují uprchlíkům všechny potřebné rady a pokyny. Těm, kteří nebyli vráceni zpět nebo odesláni do jiných okresů, byly vydány poukázky na nocleh, stravu příp. poskytnuta peněžitá podpora.

Město Brno zřídilo společné ubikace na Cejlu čís. 73, na sokolském stadionu a v pavilonech bývalé epidemické nemocnice na Červeném kopci. V těchto ubikacích se vystřídalo za poslední týden na 350 uprchlíků. Kromě toho byli jednotlivci i celé rodiny umísťováni v soukromých rodinách. Na popud starosty ing.dr. Spaziera byla zahájena sbírka peněžitých darů. Peníze k tomu cíli určené jsou zasílány Spořitelně města Brna, kde se dosud sešlo asi Kč 100.000,-. Rovněž docházejí do úřadu sociální péče a spolku Červeného kříže věcné dary jako šatstvo, prádlo, obuv, potraviny aj., kterými jsou uprchlíci dle potřeby ihned obdarováni…. Došly desítky mužských, ženských a dětských šatů a kabátů, denního a nočního prádla, obuvi, přikrývek, rukavic, ručníků, svetrů, kravat, punčoch aj. Na poukaz zemského úřadu bylo v posledních třech dnech odesláno asi 200 uprchlíků do Svatobořic u Kyjova, dalších 60 po dohodě s okresním úřadem Brno-venkov do Líšně, Omic, Bosonoh a Žebětína. Tato opatření učiněna z důvodu, že všem těmto uprchlíkům se naskytuje ve venkovských okresech vetší pracovní možnost.

Poněvadž odliv uprchlíků v posledních dnech byl větší než jejich příliv, byly zrušeny společné ubikace na stadionu a na Cejlu a udržována jest pouze noclehárna na Červeném kopci se 200 lůžky. Stav ku dnešnímu dni je asi 70 uprchlíků ve společných ubikacích. Pro nejbližší dny se počítá s denním provozem 40 -50 uprchlíků.

Kromě uprchlíků, kteří prošli shora zmíněnou poradnou a jsou tudíž v naší evidenci, co se týče ubytování, stravování, poskytování peněžitých a jiných darů jakož jich dalšího transportování, přibylo dle sdělení policejního ředitelství, v posledním týdnu do Brna dalších 3.000 uprchlíků, kteří jsou roztroušení v rodinách, hotelích  a vůbec soukromě ubytováni. Tito uprchlíci si nevyžádaly pomoci úřadů, nebyly to pravděpodobně osoby úplně bez prostředků a tudíž potřebné sociálního opatření.

O všech těchto uprchlících vede přesnou evidenci policejní ředitelství, které má v patrnosti činnost i pohyb všech těchto osob  a postupuje velmi rigorosně všemi prostředky, aby jejich řady se nerozmnožovaly a nutí je, aby pokud možno ihned opouštěly Brno.

Dle posledních instrukcí zemského úřadu nesmí se zdržovati v Brně ti uprchlíci, kteří nemají osvědčení od okresního úřadu pro ně příslušného. Tito musí býti ihned posíláni do sousedních okresů. Město Brno bere zřetel , kdy je zapotřebí okamžitého opatření, např. evakuovaná rodina s malými dětmi nesnese další transport a musí jí býti zde přechodně poskytnut nocleh, strava i jiné opatření, než bude z Brna odeslána.

Redakce: J. Skalský                                                                       Připravil:dr. O. Tuleškov

 

Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí – MO Brno jako svou 243. publikaci určenou pro vnitřní potřebu vlasteneckých organizací. Brno, Praha, červen 2008

Webová stránka: www.ksl.wz.cz                                         

 E-mail: Vydavatel@seznam.cz