I. část
Po ukončení první světové
války se konala ve dnech 18. ledna – 28. července 1919
v Saint-Germain-en-Laye na předměstí Paříže Mírová konference. Ačkoli se
jí zúčastnilo 27 států, nutno podotknout, že hlavní úlohu sehrály velmoci USA,
Velká Británie, Francie a Japonsko, které vypracovaly zásady smluv
s Německem a jeho spojenci Rakouskem, Bulharskem a v roce 1919
s Maďarskem a Tureckem v roce 1920. Smlouvy potvrdily rozpad Rakousko-Uherska
a Turecka, vytvoření nových států v Evropě a na Blízkém východě vznik tzv.
mandátů, které znamenaly nové rozdělení kolonií ve prospěch států Dohody a s Washingtonskou
dohodou vytvořily základ uspořádání světa po první světové válce.
Trianonská smlouva
byla uzavřena mezi vítěznými státy Dohody a Maďarskem v roce 1920. Na
jejím základě bylo Československu postoupeno Slovensko a Podkarpatská Rus.
Versailleská smlouva uzavřená s Německem v roce 1919 ukládala Německu
odstoupení Hlučínska ČSR.
Nedílnou součástí této
smlouvy bylo ustanovení, že Rakousko nesmí být nikdy sjednoceno
s Německem.
A v neposlední
řadě vznikla mezinárodní instituce Společnost národů, jejímž posláním bylo
řešení konfliktů mírovými prostředky.
V následných
dvaceti letech se mění postoje a s nimi i politika velmocí, především
Anglie a Francie vůči Německu v neprospěch uspořádání politických poměrů
zejména ve střední Evropě a uvolňují Hitlerovi cestu k válce
s konečným cílem získat světovládu.
Bylo to krycí heslo pro bleskovou
agresi nacistického Německa proti ČSR v roce 1938. Tento rok znamenal pro
sudetoněmeckou politiku obrat. Důležitou úlohu v tomto smyslu sehrál
velkoněmecký Hitlerův projev v říšském sněmu 20. února 1938, ve kterém se
přímo odvolával na německou menšinu v ČSR a mnoho sudetských Němců posílil
v domnění, že nyní se karta obrátí v jejich prospěch. Zde také
konstatoval, že přebudování Německa a převýchova německého národa podle
nacionálně socialistických principů je ukončena, a proto nastal čas, aby říše
převzala zodpovědnost za 10,000.000 Němců ve dvou sousedních státech. Anšlus
Rakouska 13. března 1938 zřetelně demonstroval nové mocenské postavení Německa
a Rakouska. Zákaz, který spojení obou zemí nedovoloval, byl překročen a nic se
nestalo. Spojení všech Němců – i sudetských – ve velkoněmeckém státě bylo
alespoň teoreticky reálnou možností. Na manifestacích SdP (Sudetendeutsche
Partei, Sudetoněmecká strana) zaznívalo volání: „Jeden národ, jedna říše, jeden
vůdce!“
Krátce po násilném
připojení Rakouska k Německu si Hitler povolal Konráda Henleina a načrtl
mu plán, podle kterého měl postupovat. Za prvé klást stále větší požadavky při
jednání s československou vládou, ale nikdy nebýt spokojen. Za druhé
provádět zahraniční propagandu mimo Československo, hlavně ve Francii a Velké
Británii, kde měl Henlein vystupovat jako bojovník za národní sebeurčení
sudetských Němců a poukazovat na to, že československý stát se rozpadá a
nestojí za to, aby byl zachován. Toto poslední tvrzení mělo být posíleno a
učiněno věrohodným tím, že Říše vyvine koordinovaný a zvýšený tlak na Polsko a
Maďarsko, aby formulovaly své požadavky vůči Československu. Ve všech případech
bylo přistupováno k přípravě německých menšin v Polsku, Maďarsku,
Rumunsku, pobaltských republikách a v Jugoslávii, tedy ve všech zemích,
které se měly v dohledné době dostat do sféry německé válečné expanze.
Nelze zapomenout, že již v roce 1936 Henlein vystupoval v Anglii tak,
jak byl požádán Hitlerem po anšlusu Rakouska v roce 1938. Nedílnou
součástí likvidace Československé republiky byla vyzvědačská činnost prováděná
sudetskými Němci, příslušníky Abwehru z Německa a maďarskou výzvědnou
službou.
Již v roce 1935
byla zatčena sudetská Němka Anna Dienelová, dívka z Chebu, mající
přezdívku „chebská Mata Hari“ zprostředkující styk mezi Abwehrem a studenty. Také
v Brně byla v roce 1937 zatčena agentka, pracující pro maďarskou
výzvědnou službu, Růžena Jandíková, maďarské národnosti. Pochopitelně nebyly
jediné. V roce 1936 bylo našimi soudy souzeno a usvědčeno přes 2.500
usvědčených vyzvědačů. Byl to vysoký počet, ale během času se ukázalo, že je to
pouze zlomek skutečnosti. Postupem třicátých let se stalo zřejmým, že zrada se
stala národním sportem sudetských Němců. Nelze opomenout také československé
občany, kteří zrazovali svou vlast ze zištných nebo ideologických důvodů.
A Henlein plnil svou
úlohu dokonale. 19. listopadu 1937
adresoval Hitlerovi memorandum, v němž konstatoval, že dorozumění mezi
Čechy a Němci není možné a že SdP orientuje svou politiku do plného souladu
s politikou Říše. SdP se nepřeje nic jiného než včlenit sudetský prostor a
nakonec celé československé území k Říši. Tohoto cíle bylo lze dosáhnout
jen zničením Československa a anektováním českých zemí. Hitler se rozhodl pro
využití sudetských Němců. 28. března 1938 přijal Henleina, jmenoval jej svým
místodržitelem v ČSR a zároveň mu sdělil, že Československo je na řadě.
A mašinérie se
rozběhla. 23. března vystoupila z československé vlády německá agrární
strana, krátce poté i křesťanští
sociálové, což znamenalo ukončení německého aktivismu. Aktivisty zůstali pouze
němečtí sociální demokraté a sudetští komunisté.
V dubnu 1938 se
v Karlových Varech konal sjezd Sudetoněmecké strany, kde SdP své požadavky
zformulovala do osmi známých karlovarských požadavků, ve kterých požadovala:
1) zrovnoprávnění
sudetských Němců (kteří ačkoliv byli menšinou, označovali se jako národní
skupina) s českým národem,
2) uznání německé
menšiny za právnickou osobu,
3) stanovení a uznání
německého sídelního území,
4) německou samosprávu
na tomto území a to ve všech oborech veřejného života,
5) zákonnou ochranu
pro německé občany vně německého území,
6) odstranění křivd
vůči sudetským Němcům od roku 1918 a náhradu škod,
7) dodržování
principu německých státních zaměstnanců v německém území,
8) plnou svobodu
přiznávat se k němectví a německému světovému názoru.
Je zřejmé, že přijetí
karlovarského programu československou vládou by znamenalo naprosté zmrzačení
ČSR.
A tlak na naši
republiku pokračoval. Od počátku května se soustřeďovalo v blízkosti
československých hranic německé vojsko, v Sasku a ve Slezsku se konala
vojenská cvičení, u našich hranic se soustřeďovaly policejní pluky, podobně jak
tomu bylo při anšlusu Rakouska. Češti Němci se připravovali v sudetském
pohraničí.V té době byly do Československa tajně přepravovány zbraně a až bude
vysíláno z rádia heslo „Altvater“, mělo být započato se sabotážemi, ničení
železnic a spojů, přepadávání celnic a policejních stanic. Vzpoura byla
plánovaná tak, aby vyvrcholila 22. května, v den voleb, kdy sudetoněmečtí
„mičedníci“ požádají o pomoc své bratry v „říši. Tato výzva měla být signálem
pro sudetoněmeckou legii, která byla v Německu organizována a měla
vpadnout do naší republiky za podpory jednotek SS. Akce měla být řízena Heydrichovou
organizací Sicherheitsdienstu. Dne 20. května, po vysílání hesla „Altvater“
německým rozhlasem, se sešla pražská vláda a vyhlásila částečnou mobilizaci. Do
pohraničí bylo vysláno asi 170.000 příslušníků československé armády, aby
udrželi pořádek a zabránili jakékoliv nepřátelské akci.
První krize byla
zažehnána, ale jen na krátkou dobu. Sudetští Němci stupňovali své požadavky.
Obsahoval je „Náčrt nového řádu pro vnitrostátní poměry“, který rozvíjel
požadavky Konráda Henleina pronesené v Karlových Varech a které ve své
podstatě znamenaly likvidaci ČSR. Měly být vymezeny národní celky s přesně
vymezenou pravomocí a centrální mocí, která měla být minimální. Následuje opět
nepřijatelný plán třetí. V té době se Chamberleinovi podařilo prosadit
názor, že je třeba jednat o odstoupení sudetského území. Nic jiného si Hitler
nepřál.
Dr. Edvard Beneš
marně bojoval o zachování integrity státu. Vedení SdP ve svém tlaku pokračovalo
a vypracovalo další variantu svých požadavků pod názvem „Návrh“. Do kruté hry o
likvidaci demokratické Masarykovské republiky agresivně vstupují sudetští Němci
nepokoji, bitkami, demonstracemi i diverzní činností. Jsou to zejména
paramilitární jednotky sudetoněmeckého Freikorpsu. Hitlerův projev 12. září na
norimberském sjezdu NSDAP byl již přímým útokem na existenci Československé
republiky. Teror je provázen hesly „Lieber Führer macht uns frei von der
Tsechoslowakei“. Henlein proklamoval „Chceme domů do říše“.
30. září o půl třetí
ráno bylo představitelům Československa, kteří nesměli být u jednání,
představiteli Francie a Velké Británie sděleno, že bylo dosaženo dohody.
Chamberlein i Daladier dali souhlas k odstoupení Sudet podle požadavků
totalitních států, Německa a Itálie. 1. října 1938 vstupuje německá armáda do
českého, moravského a slezského pohraničí.
Sudetský Němec
Seyss-Inquard je druhý zástupce tak zvaných důrazně národních míst
v rakouské vládě, když jeho jmenování bylo dnes ráno oznámeno, způsobilo
tím větší vzrušení, že tento teoretik nacistické ideologie byl postaven
v čele ministerstva vnitra vybaveného značnou mocí. Seyss-Inquard byl
současně jmenován ministrem bezpečnosti vnitra, zatím co dosud ministerstvo
bezpečnosti spravoval sám Schuschnigg…
Lidové noviny, 21.2.
United Press-Berlin,
20.února
Dnešní Hitlerova řeč,
která trvala skoro celé tři hodiny a byla osmou řečí, jíž pronesl říšský
kancléř v říšském sněmu … kromě jiného vyhlásil, Německo chce chránit
zahraniční Němce a mezi tyto zájmy německé říše náleží i ochrana oněch příslušníků
národa německého, kteří nejsou s to z vlastní síly si zabezpečit na
našich hranicích právo obecně lidské a světově názorové svobody…
Dnešní projev říšského
kancléře Hitlera obsahuje oddíl důležitý pro Československo a to tam, kde
říšský kancléř mluví o deseti milionech Němců, kteří žijí za hranicemi…
Československo
projevilo dobrou vůli vůči německé menšině jednak chováním k této menšině
od dob převratových, jednak směrnicemi z loňského 18. února. Stanovisko,
že situace německé menšiny v Československu je vnitřní věc československá,
bude i nadále zachováno.
Schuschnigg:
ustupujeme násilí
Německé vojsko počalo
dnes na několika místech překračovat rakouskou hranici a pochoduje do Horního
Rakouska, Salzburska a Tyrolska. Je doprovázeno oddíly rakouských nacistických
legií. …
Ve tři čtvrti na 20.
hod. promluvil ve vídeňském rozhlasu dr. Schuschnigg, který měl tuto řeč:
„Dnešek postavil nás před těžkou a rozhodující situaci. Bylo mi uloženo, abych
podal rakouskému lidu zprávu o této události. Německá říšská vláda dala panu
spolkovému prezidentu ultimatum s přesnou lhůtou , podle něhož má spolkový
prezident jmenovat spolkovým kancléřem kandidáta jemu uloženému a vláda má být
sestavena podle návrhu německé říšské
vlády, jinak že německé vojsko vtáhne v této hodině do Rakouska.
Konstatuji před celým světem, že zprávy rozšiřované v Rakousku, že
propukly dělnické nepokoje, že tekly proudy krve, že vláda není již pánem
situace a z vlastní síly nemůže udržet pořádek jsou vymyšlené od A do Z..
Spolkový prezident mi uložil, abych oznámil rakouskému lidu, že ustupujeme před
násilím. Poněvadž jsme za žádnou cenu ani v této vážné chvíli nechtěli,
aby byla prolévána německá krev, nařídili jsme své branné moci, aby pro případ,
že by německá vojsko vtáhlo do Rakouska, ustoupilo bez jakéhokoliv odporu a
vyčkalo rozhodnutí nejbližších hodin. … A tak se loučím v této hodině
s rakouským lidem německým slovem a srdečným přáním „Bůh ochraňuj
Rakousko!“
Ve 23.30 hodin bylo úředně
oznámeno, že spolkový prezident Miklos pověřil Seysse-Inquarta v zájmu
udržení klidu a pořádku vedením vládních věcí.
Lidové noviny, 19.3.
Hitler o anexi Rakouska
přiznává, že dal Schuschniggovi ultimatum. Znovu o ochraně německých menšin
v cizích státech … U nás stojí především za povšimnutí, že říšský kancléř
opakoval ve své řeči
Z nedávného projevu zjištění, že úprava
hranic, která by uspokojovala všechny, není v Evropě možná a ještě tuto
myšlenku poněkud rozvedl, naznačiv, že není úmyslem německé říše o něco
takového usilovat, ale už na tomto místě přešla řeč znova na milionové masy
německé žijící za hranicemi Německa, což byl ovšem úvod k anexi Rakouska.
Rakouské sebevraždy
Čtyřiadevadesát
mrtvých, sto zachráněných. Podle oficiální zprávy vídeňské policie se událo
v době od 12. do 21. března 94
sebevražd z politických důvodů a sto pokusů o sebevraždu. Ze známějších
představitelů bývalého režimu je to bývalý ministr Neustädter, Stürmer, jenž se
zastřelil ve své vile u Mödlingu, dále šéfredaktor Neue Frei Presse Sonnenfeld,
který spáchaL sebevraždu zároveň se svou ženou, dále spáchal sebevraždu
přednosta Chirurgické kliniky dr. W. Denk a prý také historik Egon Friedell.
Lidové noviny, 23.3.
Němečtí zemědělci se spojili
s Henleinem, Bund der Landwirte součástí sudetoněmecké strany, Spina
odejde z vlády … prohlášení z 16. března, jehož hlavním obsahem je
sdělení, že Bund … vystupuje z ústředny německých aktivistických stran.
Zástupce strany dr. Spina zůstal zatím ve vládě a předsedovi Hackerovi dalo
předsednictvo plnou moc.
Hackerovo prohlášení:
Bund der Landwirte vystupuje dnešním dnem z vlády. Bund der Landwirte
přičleňuje se jako celek do strany sudetoněmecké.
Křesťanští sociálové na
odchodu. Demise ministra Zajíčka se čeká ve čtvrtek … Na československé straně
se přijímá zhroucení aktivistické fronty s velkým politováním, ale jinak
s klidem.
Lidové noviny, 25.3.
Křesťanští sociálové
opustili koalici. Po včerejších zasedáních čtyřčlenného výboru a poslaneckých
klubů křesťanskosociální strany lidové … dnes odpoledne rozhodovalo říšské
představenstvo strany o návrhu, aby strana vystoupila z vládní koalice a
ukončila dobrovolně svou existenci vstupem do Henleinovy strany. …
křesťanskosociální strana lidová vystupuje dneškem z parlamentní většiny a
odvolává svého zástupce ve vládě.
Lidové noviny, 27.3.
Jaksch předsedou strany –
Sjezd německých sociálních demokratů … výsledkem je dohoda o novém vedení
strany. Ministr dr. Czech dal své funkce straně k dispozici. O jeho demisi
z úřadu ministra se rozhodně pravděpodobně až po neděli.
Jakschův program –
Nedotknutelnost Československa byla nyní rozrušena v takové míře, jakou se
nemůže zaručit žádný stát (po Chamberleinově řeči) … pohraniční sloupy mohou
být vyrvána jen za cenu nové světové války, potrvá demokratická ústava
republiky, Praha zůstane rozhodujícím hospodářským celkem. Sjezd poslal
pozdravnou depeši prezidentu republiky.
Lidové noviny, 29.3.
Nacistická propaganda
zasahuje všude. Obtíže s německými menšinami v celé Evropě-dor Londýn
28.3. V Londýně se věnuje velká pozornost zvýšené německé propagandě mezi
menšinami různých evropských států. Především se projevuje, jak upozorňují
Times ve Šlesvicku a jižním Jutsku, jež podle mírových smluv byly připojeny k Dánsku.
Zde byl jmenován pro německou menšinu zvláštní propagační šéf, jež podléhá
okresnímu veliteli v Německu. Nacisté v dánském tisku otiskují
hrozby, že najdou prostředky, jimiž se dají zastavit útoky proti Německu i
jejím vůdcům.
Stejná propaganda se rozvíjí
podle informace Manchester Quardianu v Lichtenštejnsku, jež má celní unii
se Švýcarskem.. Nacisté se prý snaží toto samostatné knížectví připojit
k Německu. Také Belgie, jež získala mírovými smlouvami Eupen a Malmédy, má
své obtíže s německými nacisty. V německých listech se také objevily
prudké útoky proti Polsku, týkající se domnělého špatného zacházení
s německou menšinou.
Lidové noviny, 17.5.
Němečtí soudci pro Henleina.
Slavnostní přiznání k národnímu společenství, Brno, 16. květen.
V pátek večer se konala v Německém domě schůze brněnské odbočky
Vereiningung der deutschen Richter und Staatsanwälte in der Tschechoslowakischen Republik, na
jejímž programu byla výzva pražského ústředí, aby také v Brně bylo přijato usnesení o „přiznání
k sudetoněmeckému národnímu společenství.“ Prakticky to ovšem znamená
přiznání k sudetoněmecké straně a jejímu vůdci Konrádu Henleinovi, který se na karlovarském sjezdu
otevřeně přiznal k nacismu. …
Brněnská odbočka se
usnesla 16 proti 14 hlasům, aby se její delegát, rada vrchního soudu dr.
Koller, účastnil schůze ústředního výboru v Praze a tlumočil tam usnesení
brněnských soudců a státních zástupců německé národnosti, že se slavnostně
přiznávají k sudetoněmeckému národnímu společenství.
Lidové noviny, 16.5.
Dnes skončil v Brně
čtvrtý celostátní sjezd židovské strany volbou nového předsednictva a
schválením rezolucí: … Předseda ing. A. Fischer prohlásil, že židé se cítí
solidární s československým národem v dobrém i zlém a hlásí se
k čs. státu bez výhrad a výjimek. … Poslanec dr. Goldstein uvedl, že žádný
jiný stát neposkytl svým menšinám tolik práv jako Československá republika.
Lidové noviny, 20.5.
Brněnská schůze,
policie zabránila vážnějším srážkám, Brno, 19. května
Sudetoněmecká strana
svolala na dnešní den večer do Německého domu členskou schůzi, na níž byl
hlavním řečníkem bývalý křesťanský sociál senátor dr. Hilgenreiner. Česká
veřejnost o této schůzi nic nevěděla, ale brněnským Čechům neuniklo, že do
Německého domu pochodovaly větší skupiny Němců v uzavřených formacích ..
Z Německého domu zaléhaly po 20. Hodině i na volné prostranství bouřlivé
projevy účastníků schůze, zvláště sborové provolávání Sieg Heil! Na balkoně
Německého domu se objevilo několik lidí, kteří svým chováním český zástup
zřejmě provokovali, zástupu Čechů se zmocnilo rozhořčení, za něhož bylo u
Německého domu rozbito kamením několik oken. Povolána jízdní policie, která
zástupy demonstrantů vytlačila … Nebylo zabráněno dalším incidentům u Německého
domu. Zástup Čechů stále rostl, po 22. hod. byla schůze v Německém domě
skončena.
Sudetoněmečtí ordneři
vytvořili špalír, kterým měli projít účastníci na vyklizené Lažanského náměstí.
Jakmile davy spatřily ordnery, pokusily se opět prorazit policejní kordon, což
se jim částečně podařilo … Výzvy bezpečnostních orgánů k rozchodu, bylo
povoláno četnictvo, policie nařídila, aby Německý dům byl uzavřen,bylo tam asi
2.500 henleinovců, hrála jim hudba, po 24. hodině se podařilo zástupy
z přímé blízkosti Německého domu vytlačit. Srážky neměly větších následků,
i když se ukázalo,že ordneři jsou ozbrojeni hadicemi a tyčemi, bili do tváře,
davy byly pohledem na krev pobouřeny.
Lidové noviny, 21.5.
Neklidné Brno, celý
den demonstrace proti henleinovcům, Brno 20. května
… Není možno zapřít,
že způsob, jak byl uspořádán včerejší projev v Německém domě k oslavě
třetího výročí volebního vítězství sudetoněmecké strany, podráždil brněnské
Čechy známé jinak svým klidem v jejich národním cítění. Účinnější než
dovolat se právě po včerejších událostech ochrany zákona a výkonné moci na to,
aby byli chránění mládenci a dívky, kteří ostentativně nosí bílé punčochy a
alpské kroje, by zajisté bylo, kdyby list, donedávna ještě
z demokratického hlediska aspoň liberální, vyzval mládež na mnoze svedenou
a podněcovanou, aby svým zjevem a chováním úmyslně nedráždila většinu
obyvatelstva.
Po bouřlivé noci na pátek se
hned zase z rána kupily hloučky kolem Německého domu…Za dopoledne
vyslechla policie všech 11 zatčených i lékaře, kteří v noci na dnešek po
demonstracích před Německým domem prvně ošetřovali raněné a znovu si ověřovali,
že všechna zranění jsou lehká..
V poledne
několik desítek studentů, kteří vyšli z Akademické menzy, provolávalo
různá hesla a zazpívalo hymnu … odpoledne chodili studenti po vnitřním Brně a přišpendlovali
chodcům na klopu kabátu malou papírovou státní vlajku s nápisem Nedáme
se!… V 18 hodin smísili se studenti s dělníky v několika tisícový
dav, dosáhl asi 5.000 lidí, mezi nimi bylo i mnoho demokratických Němců, kteří
provolávali sborově různá hesla německy
… policie vyklidila Lažanského náměstí, Brandlovu ulici, část Kounicovy ulice,
Švehlovu ulici, takže dav se k Německému domu a k německé technice,
kde už bylo zatím několik set hanleinovských mladíků, nedostal … První vážnější
incident se udál o půl 19. hodině v Masarykově třídě, bylo kameny rozbito
několik skleněných tabulí … kolem 22. hodiny se střed města uklidnil.
Lidové noviny, 28.5.
Ukázněná manifestace Brna.
Čtyřicet tisíc lidí na projevu pro prezidenta, stát a armádu. … Nikoliv řečníci,
ale lid sám stává se hlavním aktérem manifestací. V předvečer
prezidentových narozenin to dokázali Brněnští tak dokonale jako nikdy dřív.
Dokázali to kázní šiků, které se řadily na pěti stanovištích již od 16 hodin.
Zelný trh, největší brněnské náměstí, kam se vejde před dvacet tisíc lidí, byl
ovšem příliš malý pro tu velkou jednotící myšlenku, která sem dnes svedla
valení šestistupů, vtékajících ze všech stran. Ti, na něž se nedostalo, museli
se spokojit ampliony na Dominikánském náměstí a Náměstí svobody … Je osmnáct
hodin, celé náměstí je jako přikryto těžkou, hutnou anglickou látkou. Voják
přistupuje k mikrofonům a zdvíhá trubku. Její hlaholení přechází
v hromobití hymny. Klobouky dolů, vlajka stoupá po žerdi. Všichni jsme
zkameněli, jenom srdce a oči neudržíš.
Předstoupil starosta,
ing. dr. Spazier. Mluví o prezidentovi tohoto lidu, o Benešovi jako bojovníku
za osvobození, jako o vůdci naší zahraniční politiky a konečně jako o
prezidentovi. Čtyřicet tisíc lidí si vybírá z této řeči to, co chce slyšet
nejraději… Lid slibuje, že zahodí ustrašenost a poraženectví, lid slibuje, že
bude vedle svého Beneše a své armády bránit tento stát, demokracii a mír. Tento
slib mu dávají Brněnští k jeho zítřejším narozeninám. Tomu lidu na náměstí
nezáleží na tom, jakou řečí mluvíš, zda česky nebo německy. Stejně tak jako
s brněnským starostou volá i s Němcem dr. Lamatschem, který prvního
řečníka vystřídává. Stejně s tímto Němcem volá, že i Němci, pokud milují
svobodu, musí a chtějí stát na demokratickém základě tohoto státu… Svoboda a
rovnost jsou bez lidskosti, bez humanity nemožné, volá lid s německým
řečníkem, který ti vyhlašuje svou hrdost nad tím, že jeho domovina se stala
také jeho vlastí a že chce pro ni, pro svobodu a lidskost pracovat.
A stejně jako
předseda obce legionářů inspektor Čižmář vědí ti pod řečništěm, že proti těm,
kdož by usilovali o republiku, půjdeme bez pardonu a bez ohledu. Stvrdili to voláním nejhromovějším. A údery
výbušného Nazdar, které se třásly nad náměstím po závěrečném proslovu generála Červinky,
slibují Brněnští, že zůstanou věrni ideám, podle nichž byl tento stát vybojován
a vybudován.
A znovu zazněly hymny
a moře lidí se přidalo. Vlajka klesá a srdce se zdvihají. V předvečer
prezidentových narozenin se stali všichni vojáky.
Lidové noviny, 29.5.
Všichni za
prezidentem, Brno manifestovalo po druhé. Brno 28. května
Po včerejší
manifestaci brněnského občanstva pro republiku a jejího prezidenta vzdají dnes
dopoledne svůj hold prezidentu dr. Edvardu Benešovi v den jeho
čtyřiapadesátých narozenin studenti brněnských středních a odborných škol.
Shromáždilo se jich na sokolském stadionu na dvanáct tisíc krom tisíců
občanstva, zástupců vysokých škol, města, úřadů, tělocvičných organizací a
spolků. Oslava studentská byla spojena s vojenskou přehlídkou. Vlastní
studentská slavnost byla ukončena ukázkami prostných. Nadšení mladého
obecenstva, které neustále povzbuzovalo cvičence, vyvrcholilo, když na stadion
vpochodovali vojáci brněnské posádky. Zemský vojenský velitel divizní generál
Luža vykonal přehlídku a velitel posádky brigádní generál Jaroslav Červinka
pronesl potom nejdříve zdravici prezidentu republiky… Vzpomněl udatenství a
obětavost našich bojovníků za svobodu před 20 lety, je to pro republikánskou
armádu příkladem i příkazem. Závěr slavnosti, když vešli studenti mezi vojáky,
aby sejmuli vlajku, byl nejkrásnější, snad že se dostalo skutečného výrazu
slovům, proneseným na počátku manifestace: nedat se!
Lidové noviny, 1.6.
Německé demokratické divadlo
v Brně má dobré vyhlídky. Včera večer se ustavil v Brně nový německý
divadelní spolek – Verein neues deutsches Theater… Sobotní slavnostní akademie,
kterou uspořádal skupina německých demokratických herců ve vyprodané městské
Redutě na počest narozenin prezidenta republiky, ukázala jasně, že nové německé
divadlo v Brně bude mít dostatek německého obyvatelstva, jež touží
v divadle po umění a nikoli
politizování. Takového obecenstva je rozhodně víc, než si myslí nejen zastánci
usměrněného nacionálního divadla, ale bohužel i některé úřady.
Lidové noviny, 5.6.
Vojáci dětem. Šedesát tisíc
Brňanů manifestuje pro jednotu armády a národa. Zemské výstaviště
v Brně mělo v neděli jeden
z nejrušnějších dní, jaké pamatuje. Přes šedesát tisíc lidí, z toho
valná část mládeže, přišla na slavnost, která byla důstojným projevem jednoty
armády a národa. Ty mohutné proudy vojáků, dětí i dospělých, které vyšli
z kasáren Masarykových, Svatoplukových a dragounských, přivedly
desetitisíce účastníků. Slavnost byla zahájena nástupem vojska a hlášením
zemskému veliteli diviznímu generálovi Lužovi. Za zvuků hymny byla vztýčena
státní vlajka. Pod zataženou oblohou vzlétlo 1500 poštovních holubů a padesát
červených povětrnostních letounů s návratkami. Na cvičišti se rozvinul
pestrý pořad, který vyplnili středoškoláci prostnými, studentky v pestrých
krojích národními tanci, pěšáci, jezdci a cyklisté hrami, reji a závody…
Slavnost byla
zakončena rozdílením putovních cen. Generál Luža odevzdal ceny vítězným
družstvům: lékařské fakultě Masarykovi univerzity, veřejné odborné škole obchodní
a živnostenské, první státní reálce
z Antonínské ulice, chlapecké škole měšťanské na Mendlově náměstí a
chlapecké škole obecné z Kounicovy ulice.
Odbočka Svazu čs. důstojnictva vykonala záslužný čin
uspořádáním této slavnosti, která letos předčila všechny předešlé a krásně
projevila úzké spojení národa s armádou.
Lidové noviny, 4.6.
Propagační film o
sudetských Němcích. Berlín 3. června
Říšskoněmecká společnost
Degeto dokončila přípravy k natáčení celovečerního propagačního filmu o
sudetských Němcích, který má být hotov k podzimu. Natáčení bude provedeno
v létě a štáb má k ruce spolupracovníky z řad sudetských Němců.
Libreto tohoto filmu, který bude propagací politických požadavků sudetských
Němců, napsal Hermann Glessgen.
Lidové noviny, 9.6.
Henleinovské
memorandum předsedovi vlády. K statutu nemá strana stanovisko, Praha 8.
června
Korespondence
sudetoněmecké strany oznamuje, že poslanec Kundt podal dne předsedovi vlády
memorandum s požadavky strany, jejichž základem je 8 bodů karlovarského
prohlášení. V dopisu pan poslanec Kundt upozorňuje předsedu vlády na to,
že některé oficielní informace a interviewy vzbuzují nyní dojem, jakoby
podkladem rozhovorů dr. Hodži se zástupci sudetoněmecké strany byl národnostní
statut. Sudetoněmecká strana musí mít před začátkem jednání jasno o tom,
mají-li být jako dosud základem jednání návrhy sudetoněmecké strany, nebo zda
vláda zamýšlí předložit za tím cílem tak zvaný národnostní statut. Pro tento
případ strana vyčká se svým stanoviskem, poněvadž prý nezná obsah statutu.
Lidové noviny, 12.6.
Už jsme zas bolševíci.
Německá propaganda sáhla k nejsilnějšímu tématu Ks-Praha 11. června.
Říšskoněmecký tisk
vybočuje se svou protičeskoslovenskou kampaní z hranic zdravého lidského
rozumu… Dnešní říšskoněmecký tisk má rozkaz rozhlašovat do světa nepravdu, že
Sovětské Rusko se plně zmocnilo Československa.
Dnešní Völkischer
Beobachter věnoval tématu podle svého domnění nejsilnějšímu, totiž bolševictví,
celou první stranu. Jeho palcové nadpisy dnes zní: Moskevská pěst nad Prahou.
Násilnické orgie české soldatesky. Několik citátů z úvodníku: „ Případy
krutosti, které vyšli ve známost stačí, aby bylo možno učinit si představu o
zuření české soldatesky. Není zločinu, kterého by se nebyla dopustila: ženy a
dívky jsou znásilňovány, starci biti, muži a ženy nuceni k nuceným pracím
pro vojsko, stodoly a byty pustošeny.“…
Lidové noviny, 22.6.
Výtržnost na
brněnském předměstí Úř-Brno 21. června
Policejní ředitelství
v Brně oznamuje: Dne 21. června t.r. o 21. hod. šlo z Tuřan po silnici
směrem k Dvorské 26 německých studentů, aby se zúčastnili slavnosti
slunovratu a někteří z nich měli stejnokroje členů SdP (bílé punčochy a
podobně). Na silnici za Tuřany napadlo je asi padesát občanů z Tuřan, při
čemž vznikla rvačka. Studenti se vrátili
do Tuřan, kde hlásili případ na policejní strážnici a jeden z nich hlásil,
že je zraněn na hlavě. Ihned přivolaný policejní lékař zjistil lehké zranění na
čele nad pravým okem. K tomu nutno podotknout, že studenti šli
v sevřené formaci v trojstupech a že tento průvod nebyl povolen.
Zraněn je dvacetiletý studující německé vysoké školy technické v Brně Jan
Wečerka. Pachatelé byli zjištěni a byli vzati do policejní vazby.
Lidové noviny, 5.7.
Dvě německá divadla
v Brně. Zemský úřad jim udělil koncese jr. Brno 4. července.
… Po tomto rozhodnutí
je už zcela jisté, že Brno, jako první město v republice bude mít
v příští sezóně dvě naprosto odlišná německá divadla; jedno divadlo
demokratické – spolek Demokratische Theater des neuen deueschen Theaters v budově Reduty, druhá divadelní koncese
spolku Deutsche Theatergemeinde oraganizovanou brněnskou župou, Bundu der
Deutschen pro scénu v Německém domě.
Lidové noviny, 17.7.
Třicet tisíc sudetských
Němců do Vratislavě A-Berlín 16.7.
Zatím je ještě v
dobré paměti, jak německý tisk se snažil vylíčit sokolský slet v Praze
jako politickou záležitost, ukazuje se nyní, že sportovní a tělocvičné
slavnosti ve Vratislavi, které vyvrcholí 24. července a kterých se účastní mj.
také 30.000 Němců z Československa, mají být velkou politickou manifestací
hlavně pro zahraniční Němce. V pátek 15. července večer vysílal
vratislavský rozhlas scénu Vlast volá, která byla vysílána většinou německých
stanic a byla určena pro všechny zahraniční Němce, jimž tu bylo zdůrazňováno,
že svou účastí na slavnostech posílí své vědomí národní pospolitosti s velkým německým národem, který své
zahraniční krajany nikdy neopustí a který je podporuje v jejich boji.
Lidové noviny, 7.8.
Sudetoněmecká
sociální demokracie bránila československou demokracii. Sudetoněmečtí sociální
demokraté bránili československou demokracii až do konce. „Republikánská
obrana“ (RW) byla na hranicích spolu s československou armádou připravena
bojovat proti armádě německé. Zejména mikulovská RW byla často na manifestacích
pracujících a nejznámější se stala její účast na protifašistické manifestaci
pracujících Brněnska na obranu republiky v Mariánském údolí v Líšni u
Brna v neděli 7. srpna 1938
V Líšni manifestovali čeští i němečtí dělníci a antifašisté celého
kraje za demokracii a proti fašismu, za sbratření národů, za obranu republiky a
za práva a požadavky pracujících. Manifestace vyzněla jako projev
internacionální jednoty pracujících všech národností v ČSR. Mluvil tam Čech i Němec, Slovák a Maďar,
Ukrajinec a Polák. Určitě to byl jeden z nejkrásnějších projevů, jichž
jsem byl svědkem napsal o líšeňské manifestaci senátor KSČ K. Kreibich.
Z Mikulova přijelo do Líšně 150 příslušníků RW, 50 soudružek a mládež… Jak
soudruh Kapoun, který zahajoval manifestaci česky, tak soudruh Dressler, který
vítal účastníky německy, výslovně přivítali „hrdinskou republikánskou obranu –
Republikanischer Wehr z Mikulova, kde musí vystupovat proti henleinovskému
teroru. Projev pronesl i poslanec Klement Gottwald, který končil slovy: „Nedali
jsme se 21. května, nedáme se nikdy.“ Německy promluvil německý senátor Karel
Kreibich, který k německým účastníkům a jejich jménem řekl: …“nenecháme se
žádnými hranicemi odtrhnout od českého národa, držíme pospolu jako
lopuchy.Český národ není našim nepřítelem. Český národ stál sice již několikrát
v dějinách v těžkém boji proti Němcům, avšak to byly boje od husitů až do
světové války boje proti německým pánům a vykořisťovatelům, kteří český národ
chtěli porobiti. Nikdy to nebyl národ proti národu … Německá vykořisťovatelská
lůza nenávidí český národ, který jí stojí v cestě … my jsme proti pochodu
na východ (Drang nach Osten) německých vykořisťovatelů … Půjdeme společně
s českým národem proti imperialistům a německým fašistům. Nenecháme se
ošálit Runcimanem … My si s českým národem vyřídíme všechno a bez
prostředníka … Kdo nám chce vnutit „osvoboditele zvenčí, ten neprorazí ani u
Liberce, ani u Chebu, ani u Mikulova. Na hranicích narazí na hraničáře a
nepozná, zda-li to jsou Němci nebo Češi, neboť budou bojovat jeden jako druhý
bez rozdílu.“..
Posíleni ve svém
odhodlání bojovat za republiku po boku českého lidu vraceli se soudruzi
z RW z Líšně domů přes Pohořelice, Novou Ves a Mušov, kde jejich skandování
„Nider mit dem Faschismus“ – Pryč s fašismem, Es lebe die Volksfront – Ať
žije lidová fronta …
Lidové noviny, 11.8.
Vratislavské slavnosti
skončeny – Berlín 31. července.
Včera večer byly
zakončeny sportovní závody ve Vratislavi, při kterých dohromady vystoupilo
250.000 účastníků. …
Mezi skupinami
zahraničních Němců vzbudili zvláštní pozornost sudetští Němci, v jejichž
čele byla nesena československá vlajka, jakož i prapory sudetoněmeckého
tělocvičného svazu. Za nimi následovali Němci z Belgie, Dánska, Lotyšska,
Litvy, Polska, Rumunska, Maďarska a konečně Němci ze Spojených států. Závět
tvořili Němci z Holandska.
Lidové noviny, 19.8.
Německá demokratická
mládež pro obranu Československa, Brno 18. srpna.
Světovému sjezdu
mládeže v Novém Yorku, jehož se účastní také zástupce německé demokratické
mládeže z Československa, byl z Brna poslán tento projev: „My,
německá demokratická mládež brněnská sdružená v Německém demokratickém
kulturním společenství, vyjadřujeme pevnou vůli bránit Československo proti rušitelům
míru zvenčí i uvnitř a zdůrazňujeme, že jsme připraveni s nasazením všech
sil, bránit svou demokratickou vlast po boku české i slovenské mládeže, proti
pokusům některých velmocí, které se ¨snaží Československo zaplést do války.
Lidové noviny, 24.8.
Hlas demokratických Němců.
Žádají vládu, aby nedávala henleinovcům autonomii – Praha 23.8.
Brněnská Deutsche
demokratische Kulturgemeinschaft se jménem demokratických Němců obrátila na
vládní místa memorandem, jehož hlavním požadavkem je, aby vláda nepovolovala
požadavkům sudetoněmecké strany. Memorandum považuje za naléhavé upozornit vládu na nebezpečí, jimž by se
vydaly životy, svoboda a majetek německého občanstva, kdyby se vyhovělo
nedemokratickým požadavkům sudetoněmecké strany. V memorandu se říká, že
počet německých občanů demokratického smýšlení je daleko větší, než jak ukazuje
volební výsledek a na který měl vliv henleinovský teror. „Tím méně má
sudetoněmecká strana právo klásti své požadavky i jménem německých demokratů.
Německé demokratické občanstvo je v příkrém rozporu s totalitním
společenským principem nacistického světového názoru. Proto odmítá
autonomistické požadavky sudetoněmecké strany… Demokratické občanstvo žádá
dále, aby německá mládež byla vychovávána v demokratickém duchu demokratickými
učiteli v dobré občany věrné státu. Memorandum uvádí, že demokratická
mládež trpí dnes pod terorem spolužáků, který je podporován velkou částí
učitelstva. Protestujeme proti tomu, že se trpí teror nově zřízené privátní
armády sudetoněmecké strany FSL a žádá, aby hned byla zrušena.
Lidové noviny, 28.8.
Henleinovci operují
nepravdami. Protesty proti propůjčení brněnské Reduty demokratům … Nepravdy
henleinovských protestů vyvrátil pohotově v odpoledním německém vysílání
z Brna úřadující náměstek starosty města Brna dr. Ečer. Prohlásil, že
včerejší usnesení městské rady neznamená ještě žádný útok proti Němcům
v Brně, ale pouze to, že se provádí usnesení městské rady a zastupitelstva
z letošního června, jímž byla již tehdy skupině německých demokratických
herců Reduta závazně slíbena, jestliže pro ni dostanou koncesi. Tato podmínka
byla splněna a městská rada včera stanovila jen přesné podmínky pro užívání
budovy. Dr. Ečer poukázal na to, že v posledních obecních volbách
v Brně roku 1935 dali brněnští Němci ze dvou třetin důvěru sudetoněmecké
straně a z jedné třetiny stranám demokratickým. Je proto zcela odůvodněno,
umožňuje-li město této demokratické třetině uspokojit její kulturní potřeby…
Lidové noviny , 17.9.
Brněnská městská rada,
většina odmítá zasedat s henleinovci
Před dnešní schůzí
městské rady se sešli předsedové radničních klubů sdružujících české i německé
demokratické členy ke zvláštní poradě. V ní prohlásili zástupci těchto
klubů, že vzhledem na včerejší velezrádné prohlášení vůdce SdP Konráda Henleina
proti našemu státu nemohou nadále spolupracovat v obecní správě se
zástupci SdP dokud neprohlásí, že odmítají projev vůdce, že odsuzují i
protistátní činy příslušníků SdP. Tento spontánní postup většiny městské rady
byl později plně odůvodněn vládním usnesením o rozpuštění SdP.
Starosta ing. dr.
Spazier tlumočil dvěma přítomným členům
městské rady za SdP, kteří se do schůze dostavili, toto usnesení rady předsedů
radničních klubů. Henleinovští zástupci soukromě sice projevili názor, že s Henleinovým
velezrádným prohlášením nechtějí mít nic společného, potom opustili
s jistými rozpaky a údivem zasedací síň. Teprve potom byla zahájena schůze
městské rady.
Lidové noviny, 17.9.
Pokud říšskoněmecký
rozhlas rozšiřuje tatarské zprávy z pohraničí, může si snad naivně myslit,
že Čechoslováci ve vnitrozemí se nemohou ověřit jejich lživost. Co si má však
československý občan z Brna myslit o tom, když slyší z německého
rozhlasu, že v Brně je krvavé povstání, při němž byli zastřeleni tři lidé
a vzpoura není ještě potlačena. Na této lži si každý brněnský občan a Moravan
může udělat představu o prolhanosti všech zpráv z Německa.
Lidové noviny, 21.9
Demokratičtí Němci se
formují vl.-Brno 21. září
Německý demokratický
spolek Deutsche demokratische Kulturgemeinschaft v Brně svolal zástupce
všech německých demokratických stran na schůzi, v níž byla založena
Německá národní rada. Tato německá má spolu s Národní radou, která byla
minulou neděli založena v Praze, hájit zájmy těch Němců, kteří zůstali
věrni státu a demokracii.
Lidové noviny, 22.9.
Když o 20. hodině
vešlo v obecnou známost, že jsme byli nuceni přijmout návrhy francouzské a
anglické vlády, shromáždily se ve středu města davy lidí, většinou mládeže.
Provolávajíce zdar armádě a jiná hesla procházely Náměstím svobody, kde se
k nim připojovali stále další lidé. Projev pro republiku vy vrcholil
státní hymnou.
Lidové noviny, 22.9.
Manifestace
v Brně 22. září
Včera večer vyhrnuly
se na ulici davy lidí k spontánním manifestacím. Byl to večer tak pohnutý,
jako dosud nikdy od nejvýznačnějších dnů v osudu našeho národa. …
Provolávali slávu armádě, nikde nebylo třeba zásahu policie,… ani
v nejhlubší bolesti se lid nedopustí ničeho, co by poskvrnilo naší národní
důstojnost. Manifestace se skončili po 24. hodině.
Brno, 22. září
Dnes po 7. hodině
ráno vyšli dělníci některých brněnských továren jen v pracovním oděvu do
ulic, přidávali se dělníci spěchající z vlaků … průvod čítal několik tisíc
lidí, ukázněně šel, vyvolával hesla na obranu republiky, nezávislost, slávu
armádě… Na většině školách se nevyučovalo.
Nový demokratický
deník německý – Brno 22. září.
Od 27. září bude
vycházet v Brně nový německý demokratický deník pod názvem Neues
Morgenblatt. Jeho vydavatele bude Deutsche demokratische Kulturgemeinschaft,
která se po totalitním vývoji v brněnském Němectvu stala nositelem všeho
kulturního dění mezi demokratickými Němci, jejichž tábor roste pozoruhodně
právě po posledních událostech.
Lidové noviny, 26.9.
Péče o severomoravské
uprchlíky
Do Olomouce prchlo
v posledních dnech před henleinovským terorem asi 200 uprchlíků ze severní
Moravy. Jsou to rodiny českých zaměstnanců a německých sociálních demokratů.
Těchto ubožáků se ujalo město a čs. Červený kříž … Městskou radou věnováno
7.000 Kč na zakoupení nejnutnějších potřeb… mnozí prchli jen v tom, co
měli na sobě.
Lidové noviny, 27.9.
Poručík Otmar Chlup
spočinul doma – Brno 26. září.
Na letním cvičišti
královopolského Sokola vyrostl krásný katafalk a na něm spočinula rakev
s mrtvolou jednoho z členů, jimiž se tato jednota právem chlubí:
s mrtvolou poručíka Otomara Chlupa, který položil jako první Brňan život
za vlast, byl zákeřně zastřelen na hranici ranou zrádce… Nad rakví promluvil
starosta města Brna ing. dr. Spazier, zástupce armády
Lidové noviny, 29.9.
Pomozte vystěhovalcům
Z pohraničí
odchází desítky ohrožených rodin demokratů. Mužové zůstávají na místě, ženy a
děti přicházejí v těchto dnech k nám, hledajíce pomoc. Potřebujeme
pro ohrožené rodiny na přechodnou dobu ubytování, jídlo, šaty. Prosíme vás,
pomozte rodinám statečných
demokratických občanů z pohraničí, pomáháte sami sobě. Kdo chce
poskytnout nocleh, jídlo, nebo obnošené šaty pro ženy a děti demokratů
z pohraničí, přihlaste se ihned ve spolku Solidarita Brno, Nová ulice
29/III.
Druhá republika- také
pomnichovská republika
název
používaný pro období existence ČSR mezi přijetím mnichovské dohody čs. vládou
30. září 1938 a konečným rozbitím československého státu 14. a 15. března 1939
Lidové noviny 1938, ročník 46, 4.10.1938
V Brně šíří podezřelí lidé pověsti, že bude v Brně
proveden plebiscit nebo že Brno připadne k Německu bez hlasování jako
koridor. Žádáme obyvatelstvo, aby ihned oznámilo policii každého, kdo šíří
podobné myšlenky.
Lidové noviny, 5.10.
Henleinovští přísedící dosud úřadují. Brno 4. října.
V dnešní schůzi zemského výboru vzpomněl předsedající
zemský viceprezident Böhm dějinných událostí minulého týdne, jež se dotýkají
osudově také země Moravskoslezské..
Zahájení schůze zemského výboru byli přítomni také oba
členové za SdP dr. Freibsch a ing. Folta …není právní možnost upravit nově
jejich účast v tomto orgánu.
Lidové noviny, 7.10.
Jaksch komisařem pro uprchlíky? Praha 6. října
Anglický rozhlas dnes hlásil, že poslanec Jaksch, který se
právě zdržuje v Anglii, byl jmenován komisařem pro uprchlíky za sudetská
území. Podle toho se zdá, že se Anglie rozhodla podniknout nějakou akci na pomoc těmto
uprchlíkům. Bližší podrobnosti zatím nejsou známy.V Praze zatím není o
jmenování poslance Jaksche nic známo.
Lidové noviny, 6.10.
5. října 1938 se prezident Dr. Edvard Beneš vzdal svého
úřadu. V témže čísle je uveřejněn článek, který dokládá, proč „V Brně
nebude plebiscit. Byl by zcela zbytečný – Nemá opory ani v sárském vzoru.“
jr. – Brno 5. října
Agitátoři bývalé Sudetoněmecké strany rozšiřují mezi
německým obyvatelstvem v Brně záměrně a vytrvale pověst, že podle
mnichovského diktátu se bude konat také v Brně pod mezinárodní kontrolou
plebiscit. Bylo to již úředně vyvráceno, ale to jim nevadí, aby nepokračovali
v činnosti, která je naprosto neodpovědná a má jen zvýšit zneklidnění
obyvatelstva. Zdá se, že v čele
této akce je člen moravskoslezského zemského výboru za bývalou SdP dr. Hubert P
r e i b s c h, který s poslancem dr- Hansem L o k s c h o
u, bývalým členem křesťanskosociální strany a později strany sudetoněmecké,
vede nyní otevřeně věci brněnského nacionálního Němectva. Zvláště činnost
přísedícího dr. Preibsche by měly úřady
již rázně zakřiknout. Tento pán n
e m á k v e ř e j n é m u p ů s o b e n í u ž n
e j e n l e g i t i m a c i m r a v n í, a l e
i p r á v n í. Stačí říci,
že je sice československý státní příslušník, ale narodil se v Janově
v okrese krnovském (roku 1982) a přísluší do Vidnavy v okrese
frývaldovském, pochází tedy z území, které právě čs. republika odstupuje
německé říši a nemá proto u nás co pohledávat. Je sice ještě členem zemského
výboru, ale je známo, že za tuto funkci bere jenom plat a jinak nic nevykonává
a v zájmu státním ani vykonávat nemůže.
Chceme však podat důkaz, že pro plebiscit v Brně podle
mnichovské dohody velmocí nejsou dány ani jinak zcela žádné předpoklady. Je
známo, že podle dohody velmocí bude pro plebiscit ve smíšených krajích
Československa užito analogie sárského plebiscitu z roku 1934. Podle něho
byly oprávněny hlasovat všecky osoby bez rozdílu pohlaví a národnosti, které
v den plebiscitu dosáhly dvaceti let věku a které měly 28. června 1919,
tj. v den podepsání versailleské mírové smlouvy, bydliště na území Sárska.
Je jasné, že v Československé republice při případném plebiscitu bude
možno analogicky použít jako
rozhodujícího určení, kdo je oprávněn hlasovat, den podepsání mírové smlouvy
zavazující Československou republiku. To
je m í r o v á s m l o u v a s t
.- g e r m e n s k á podepsaná
10. září 1919, jež byla vyhlášena po právoplatném ústavním schválení
v československé Sbírce zákonů a nařízení z roku 1921 pod číslem 507.
Jaké byly v té době skutečné národnostní poměry v Brně?
O státním převratu roku 1918 bylo město Brno, které mělo
tehdy asi 130 000 obyvatel, sice v německých rukou, ale svou německou
správu si udržovalo pouze tím, že německá radnice se bránila připojení dvou
měst, které s ním stavebně i jinak
zcela souvisely, totiž s Královým Polem a Husovicemi, i řadou dalších
předměstských obcí. Správu města Brna převzal už 5. listopadu 1918 vládní
komisař E h r e n f e l d a to proto, že volené zastupitelstvo bylo
třeba podle zákonných ustanovení rozpustit, když se velká většina jeho členů
dobrovolně vzdala svých funkcí. Již 16. dubna roku 1919 zákonem číslo 213 bylo
pak utvořeno Velké Brno tím, že k dosavadnímu městskému okresu byla
připojena města Královo Pole a Husovice a dalších dvaadvacet sousedních a
okolních obcí, z nichž některé měly i většinu německého obyvatelstva. Při
utvoření Velkého Brna se dbalo především jen na rozhodující zájmy hospodářské a
správní, jich uměle udržovaná německá nadvláda na bývalé brněnské radnici ovšem
nemohla a nechtěla uznat, poněvadž by jinak již dávno ztratila svou pozici.
Skutečné národnostní poměry Velkého Brna byly zjištěny sčítáním obyvatelstva již
6. ledna roku 1919. Tehdy se z 209.601 obyvatel přihlásilo 151.391
k národnosti československé, 51.675 k národnosti německé, 5500
k národnosti židovské a 985 k národnostem jiným. Již 13. června roku
1919 byly potom v Brně vypsány první obecní volby podle nového
demokratického volebního řádu, které přinesly velkou většinu československým
volebním skupinám. Pravda je, že tyto obecní volby byly zrušeny pro některé
námitky z řad voličstva, ale nové obecní volby, které se konaly 29. února
1920 znovu jenom potvrdily skutečnost potvrzenou již při volbách prvních, že
české obyvatelstvo Brna má rozhodující převahu.
Ani ten, kdo se chtěl opírat o r a k o u s k é národnostní statistiky, nenašel by
v nich oporu pro tvrzení, že národnostní vývoj Brna byl snad po převratu
změněn nějakými umělými zásahy. I8 sčítání lidu v bývalém Rakousku, kde
měřítkem národnosti byla obcovací řeč obyvatel právě z důvodu
germanizačních, od roku 1900 potvrzovalo vždy znovu, že Brno má většinu českého
obyvatelstva. Při sčítání lidu roku 1900 se na území dnešního Velkého Brna
přihlásilo ze všeho obyvatelstva k obcovací řeči české 51,8 procenta a
k obcovací řeči německé 47,9 procenta, roku 1910 pak k obcovací řeči
české už 53.6 procenta a k obcovací řeči německé 46,2 procenta. Je samozřejmé, že při velkém a zdravém růstu
města Brna po převratu, jež se projevil
především také stálým a pravidelným vzrůstem obyvatelstva, v samostatném
československém státě se vytrvale uplatňovala i pozice československého
obyvatelstva. Tak již při prvním řádném sčítání lidu v Československé
republice 15,. Února 1921 bylo zjištěno, že z 221.750 obyvatel města Brno
bylo Čechoslováků 155.931 čili 72,4 procenta, Němců 55.816 čili 25,9 procenta,
židů 2953 čili 1,3 procenta, 677 jiné národnosti a 6381 cizinců. Tímto sčítáním
bylo také prokázáno, že i bývalé vnitřní město má spolehlivou většinu českého
obyvatelstva. Ze 140.576 obyvatel bývalého městského okresu zemského hlavního
města Brna se přihlásilo k národnosti československé 82. 876 čili 61,3
procenta, k národnosti německé 48.912 čili 36,1 procenta, židovské 2824 čili 2 procenta, jiné 605 a cizinců
zjištěno 5359. Další sčítání lidu roku 1930 už jen potvrdilo tento
nezadržitelný vývoj Brna v české město. Tehdy dosáhla většina českého
obyvatelstva již 77,8 procenta, německá menšina klesla na 20,3 procenta a
židovská na 1,3 procenta.
Samozřejmě rozhodující skutečnost je, že město B r n o m ě l o
n a p r o s t o s p o l
e -h l i v ě a p r ů k a z n ě z j i š t ě n o u v ě t š i n u č e s k é h o o b y v a t e l s t v a j i ž
p ř e d p o d
e p s á n í m m í r o v é s m l o u v y s t. g
e r m a i n s k é 1 0. z á ř í 1 9 1 9 .
Tato skutečnost je neodčinitelná a každý, kdo si zahrává u nás v jakékoli formě s myšlenkou
plebiscitu v Brně, je ignorant a podle okolností také zrádce.
Lidové noviny, 7.10.
Anglie sbírá na sudetské uprchlíky.
Za první den milion e.w. Londýn 6 října
Londýnský lordmayor vydal výzvu ke sbírce ve prospěch
uprchlíků ze sudetoněmeckého území v Československu. Vyzval i všechny
starosty britských měst, aby uspořádali rovněž sbírku ve svých městech, neboť
anglický lid si musí uvědomit, co dluží těmto uprchlíkům a celému českému lidu
za oběti a trpělivost, kterou prokázali v minulém týdnu… Lordmayor zahájil
včera sám sbírku v Londýně v přítomnosti vyslance Jana Masaryka.
První poukaz ČTK – Praha 6. října
Ředitelství listu News Chronicle oznámilo prezidentu
Benešovi telegraficky, že složilo k jeho osobní dispozici u Anglo –
Československé banky 7.200 liber (asi milion Kč) jako první splátku ze sbírky
svých čtenářů ve prospěch uprchlíků ze sudetského území. Prezident dr. Edvard
Beneš dal ihned podnět ministru sociální péče dr. Zenklovi k založení
fondu ve prospěch uprchlíků ze sudetského území.
Lidové noviny, 8.10.
Druhý milion do Československa e.w. Londýn 7. října
Pomocný fond pro Československo založený pokrokovým
časopisem News Chronicle dosáhl výše 17.000 liber. Do Prahy byl odeslán šek na
další milion Kč. Fond bude nyní spravován společně s fondem londýnské
obce.
Lidové noviny, 11.10.
Francie sbírá pro uprchlíky ČTL – Paříž 9. října
Levicový večerník Ce Soir, který první z francouzských
listů zahájil mezi svými čtenáři sbírku ve prospěch československých uprchlíků
uveřejňuje dnes již desátou sběrní listinu. Scházejí se tu větší dary
čtenářstva a občanstva z vrstev většinou dělnických provázené dojemnými
přípisy. Také Le Tepms a Červený kříž francouzský vyzývají ke sbírkám. Několik
dnešních listů uveřejňuje přípis francouzského velvyslance v Praze
Cougeta, který prosí předsedu syndikátu
pařížského tisku, aby francouzský tisk podporoval upisování. L Oeuvrea Journal
Des Debats přičiňuje poznámku ke svým čtenářům, aby jeho prostřednictvím
posílali peněžní dary.
Lidové noviny, 12.10.
Uprchlický výbor
Utvořil se za přítomnosti londýnského starosty, zet Praha
11. října. Starosta města Londýna sir Harry Twyford , který přiletěl včera do
Prahy, přijal dnes večer v hotelu Esplanade žurnalisty ke krátké rozmluvě,
v níž zdůraznil, že měl dnes v Praze porady o pomoci uprchlíkům
z území obsazených německou armádou.
Pomoc se bude týkat uprchlíků bez rozdílu národnosti a jejím základem
bude fond města Londýna. V Praze se dnes vytvořil petiční výbor, jehož
předsedou je britský vyslanec Newton. Dále jsou v něm prof. dr. Pelc,
poslanec Jaksch, paní Smolková a paní Palantová.
Lidové noviny, 13.10.
Osud demokratických Němců e.w. – Londýn 12.10.
Daily Telegraph oznamuje, že bývalý starosta města Podmokel
Fritéz Kessler odevzdal siru Neillu Malcolmovi, britskému vysokému komisaři pro
vystěhovatelství, spis, v němž líčí krutý osud demokratických Němců
z obsazeného území a žádá, aby se pro ně zajistilo někde ve světě místo,
kam by se mohli vystěhovat. Podle téhož listu prohlásil Henlein
v rozhlasovém projevu, že političtí odpůrci SdP nezasluhují slitování: Zavřeme je, až
budou černí. O těch, kteří uprchli a byli vráceni, platí totéž!“
V témže deníku se dále uvádí: Zřizují se místní péče o
mládež, vl.-Brno 12.října
České zemské péči o mládež v Brně vznikly vystěhováním
tisíců rodin z obsazeného území země Moravskoslezské četné nové úkoly, o
to tíživější, že přicházejí právě teď před zimou. Jde hlavně o ochranu
opuštěných dětí z obsazeného území, o pomoc při evakuaci rodin a zesílení
podpůrné péče o ohrožené děti u vlastních rodičů … provést v místech
soupis rodin, které zdarma nebo za odměnu přijmou opuštěné děti nebo rodiny
s dětmi (národní hostitelé), provést ve svém obvodě sbírku peněz a
naturálií, zhotovit ze získaných látek šatstvo apod…
Lidové noviny, 15.10.
Městská rada brněnská: Péče o uprchlíky
V dnešní schůzi městské rady podal přednosta městského
úřadu sociální péče zprávu o péči města Brna o uprchlíky z pohraničí.
Podle ní uprchlo v posledním týdnu a zvláště v posledních dnech do
Brna asi 550 osob hlavně z okresů jihomoravských, částečně ze severní
Moravy a také jednotlivci z okupovaných oblastí Čech. Kromě toho
projíždělo Brnem a zdrželo se tu pouze několik hodin asi 150 uprchlíků. Ve
společných ubikacích zřízených městem je nyní asi sedmdesát uprchlíků a počítá
se pro nejbližší dny s denním provozem čtyřiceti až padesáti uprchlíků.
Kromě uprchlíků, kteří jsou v evidenci sociální péče, přibylo podle
sdělení policejního ředitelství v posledním týdnu do Brna dalších asi
3.000 uprchlíků, kteří jsou roztroušeni v rodinách, hotelích apod.
Lidové noviny, 15.10.
Moravskoslezské učitelstvo dětem Úř-Brno 15. října
Na četné dotazy, co mají školy a učitelé konati ve prospěch
ohrožených dětí a rodin uprchlíků z obsazeného území, podávají
učitelstvu Česká zemská péče o mládež
v Brně s Ústředním spolkem jednot učitelských a Čs. obcí učitelskou,
tyto informace … ujměte se organizování místních péčí o mládež … proveďte
soupis dobrých rodin, které se chtějí ujmout jako národní pěstouni nejméně na
zimní období opuštěného dítěte z obsazeného území nebo dětí evakuovaných
rodin, rovněž úřady nemají vhodného umístění… Organizujte soupis rodin, které
jsou ochotny jako národní hostitelé poskytnout přístřeší (byt, otop, světlo)
ohroženým evakuovaným rodinám s dětmi … Ujměte se provádění sbírek
peněžitých a naturálií, ženy a dívky prosíme, aby ze získaných látek šily do
zásoby prádlo a šaty, přikrývky, prádélko pro kojence atd…O tom, že jste se
ujali práce, zpravte svoji okresní péči o mládež, které zašlete soupisy
národních pěstounů a hostitelů i zprávu o výsledku sbírek.
A další zpráva z téhož dne.
Na Brněnsku se nic nevyklizuje
Tak zvané české vysílání z Vídně patrně mrzí rozhodnutí
mezinárodního výboru v Berlíně, že se nikde u nás nebude konat plebiscit a
proto se snažilo včera odpoledne zneklidnit Brno a jeho okolí zprávou, že prý
čs. úřady vyklizejí Želešice, Modřice a Komárov, které patří k brněnskému
německému jazykovému ostrůvku. Na této zprávě, jak se úředně sděluje, není ani
zbla pravdy. Žádná z těchto obcí se nevyklizuje a vyklizovat nebude,
poněvadž je naprosto jisté, že tyto obce nebudou zabrány.
A opět zpráva z téhož dne. Brno na straně dal
Za včerejšek se sešlo v brněnských sběrnách darů pro
uprchlíky z pohraničí dalších 27.000 Kč. Sbírka tedy dosáhla za týden od
neděle do neděle částky 142.169 Kč.
A poslední informace z téhož dne.
Zápis o 126. schůzi městské rady konané dne 14. října 1938.
V této schůzi byla projednána Zpráva o péči města Brna o uprchlíky.
Vzhledem k hromadnému stěhování obyvatelstva z okupovaných oblastí
vydal Zemský úřad v Brně řadu výnosů, z nichž nejdůležitější bylo
nařízení, aby uprchlíci byli pokud možno soustřeďováni ve venkovských okresech
k dalšímu opatření. Pobyt uprchlíků v Brně byl a je pouze prozatímní
a po tu dobu je jim poskytována strava a peněžité příspěvky (částka Kč 8,-
denně na jednu osobu včetně dětí) na účet ministerstva sociální péče.
V posledním týdnu a zvláště v posledních dnech
okupačního období uprchlo do Brna do dnešního dne celkem asi 550 osob…
Kromě toho projíždělo Brnem a zdrželo se zde pouze po dobu
několika hodin asi 150 uprchlíků, kterým bylo poskytnuto v nádražní
poradně osvěžení a strava a dány jim poukázky na volné jízdné.
Většina uprchlíků přicházela ve stavu zuboženém a stísněném
následkem krutého nakládání ze strany ordnerů, před kterými všichni co
nejrychleji utíkali, majíce možnost vzíti s sebou jen nejnutnější svršky.
Všem těmto uprchlíkům bylo poskytnuto okamžité osvěžení na nádraží a bylo jim
také dle potřeby poskytnuto i nejnutnější šatstvo.
Pro uprchlíky byla zřízena v čekárně I. třídy na
nádraží zvláštní poradna za součinnosti Spolku Červeného kříže, Solidarity a
IWCY. V této poradně se poskytují uprchlíkům všechny potřebné rady a
pokyny. Těm, kteří nebyli vráceni zpět nebo odesláni do jiných okresů, byly
vydány poukázky na nocleh, stravu příp. poskytnuta peněžitá podpora.
Město Brno zřídilo společné ubikace na Cejlu čís. 73, na
sokolském stadionu a v pavilonech bývalé epidemické nemocnice na Červeném
kopci. V těchto ubikacích se vystřídalo za poslední týden na 350
uprchlíků. Kromě toho byli jednotlivci i celé rodiny umísťováni
v soukromých rodinách. Na popud starosty ing.dr. Spaziera byla zahájena
sbírka peněžitých darů. Peníze k tomu cíli určené jsou zasílány Spořitelně
města Brna, kde se dosud sešlo asi Kč 100.000,-. Rovněž docházejí do úřadu
sociální péče a spolku Červeného kříže věcné dary jako šatstvo, prádlo, obuv,
potraviny aj., kterými jsou uprchlíci dle potřeby ihned obdarováni…. Došly
desítky mužských, ženských a dětských šatů a kabátů, denního a nočního prádla,
obuvi, přikrývek, rukavic, ručníků, svetrů, kravat, punčoch aj. Na poukaz
zemského úřadu bylo v posledních třech dnech odesláno asi 200 uprchlíků do
Svatobořic u Kyjova, dalších 60 po dohodě s okresním úřadem Brno-venkov do
Líšně, Omic, Bosonoh a Žebětína. Tato opatření učiněna z důvodu, že všem
těmto uprchlíkům se naskytuje ve venkovských okresech vetší pracovní možnost.
Poněvadž odliv uprchlíků v posledních dnech byl větší
než jejich příliv, byly zrušeny společné ubikace na stadionu a na Cejlu a
udržována jest pouze noclehárna na Červeném kopci se 200 lůžky. Stav ku
dnešnímu dni je asi 70 uprchlíků ve společných ubikacích. Pro nejbližší dny se
počítá s denním provozem 40 -50 uprchlíků.
Kromě uprchlíků, kteří prošli shora zmíněnou poradnou a jsou
tudíž v naší evidenci, co se týče ubytování, stravování, poskytování
peněžitých a jiných darů jakož jich dalšího transportování, přibylo dle sdělení
policejního ředitelství, v posledním týdnu do Brna dalších 3.000
uprchlíků, kteří jsou roztroušení v rodinách, hotelích a vůbec soukromě ubytováni. Tito uprchlíci si
nevyžádaly pomoci úřadů, nebyly to pravděpodobně osoby úplně bez prostředků a
tudíž potřebné sociálního opatření.
O všech těchto uprchlících vede přesnou evidenci policejní
ředitelství, které má v patrnosti činnost i pohyb všech těchto osob a postupuje velmi rigorosně všemi prostředky,
aby jejich řady se nerozmnožovaly a nutí je, aby pokud možno ihned opouštěly
Brno.
Dle posledních instrukcí zemského úřadu nesmí se zdržovati
v Brně ti uprchlíci, kteří nemají osvědčení od okresního úřadu pro ně
příslušného. Tito musí býti ihned posíláni do sousedních okresů. Město Brno
bere zřetel , kdy je zapotřebí okamžitého opatření, např. evakuovaná rodina
s malými dětmi nesnese další transport a musí jí býti zde přechodně
poskytnut nocleh, strava i jiné opatření, než bude z Brna odeslána.
Redakce: J. Skalský
Připravil:dr. O. Tuleškov
Vydalo
Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v r.
1938 z pohraničí – MO Brno jako svou 243. publikaci určenou pro vnitřní
potřebu vlasteneckých organizací. Brno, Praha, červen 2008
Webová stránka: www.ksl.wz.cz
E-mail: Vydavatel@seznam.cz