K článku Úpadek sudet pokračuje

( "Sudetenpost" ze dne 8. června 2017):

„Ti Češi, kteří přišli v roce 1945 obsadit zemi, přijeli bez vozů, pluhů a seker. Někteří muži nosili zbraně, ženy několik věcí v kufrech a taškách. Přinést  více majetku bylo zbytečné, protože nově příchozí očekávali rozvinulou zemi s rozsáhlými zemědělskými a lesními plochami a stovky a stovky vybavených obcí a měst, kde se měli na popud své vlády usadit. Osadníci si mohli vybrat nastěhování do rodinného domu či zemědělské usedlosti a bytů již vybavených nábytkem a domácími potřebami. Tak vylíčila v Karlových Varech  narozená Gertruda Seitlich-Dörflerová, ve své knize „Konec obce“ (AGK-Verlag , Dinklage, 1996), okupaci sudetské země Čechy, po vyhnání jejích původních německých obyvatel.

Také v chebské Plesné (Fleißen) s její místní částí Šneky  (Schnecken)  našli Češi, eufemisticky zvaní „novoosídlenci“, ve všech směrech prosperující komunity . Místní historik Fritz Reif to popsal v roce 1933 ve své „Kronice tržního městečka Plesné“ takto: „Nové továrny, nádherné vily, velká školní budova, moderní tělocvična, nová požární stanice, moderní hospodářský dvůr a mnoho nových rodinných domů, zdůrazňují modernizaci. Pokrok a pracovitost, tvrdá a úspěšná práce se již projevují navenek. Kromě toho, podle starého stylu postavené, pokryté modrou břidlicí nebo šindeli, domy a farmy chebského stylu, připomínají důvěryhodné staré časy. Severnímu svahu dominuje protestantský kostel, východnímu svahu katolický kostel, obklopené zelení a zahradami okolních domů."

Z této Fritzem Reifem citlivě popsané prosperující komunity se po kolektivním zbavení práv,  vyvlastnění a vyhnání sudetských Němců Čechy, stalo zchátralé hnízdo. Místo - a to by mohlo být téměř uklidňující pro jeho bývalé obyvatele za daných okolností - nadále nenazývají Fleissen, ale nyní nese české jméno Plesná. Čtvrť Schnecken byla přejmenována na Šneky. Mnoho budov se zhroutilo, nebo je zcela zničeno, ty ještě existující většinou pustnou. Pouze dva kostely, katolický a protestantský, jsou více méně v poměrně dobrém stavu - zejména s pomocí darů vyhnaných obyvatel Fleißen a Schnecken! Továrny, jako např. Lehrmannova, Geipelova,  nebo Braunova, se  většinou proměnily v ruiny, z nichž rostou keře a stromy. Jiné, jako například Friedlova továrna, jsou již dávno srovnané se zemí. Pouze v budovách bývalé továrny Päsold probíhá do určité míry nějaká průmyslová výroba . Z původního celkového počtu asi 4.000 pracovních míst zbývá méně než sto.

Češi nebyli schopni udělat nic s majetkem ukradeným obyvatelům Fleißen a Schnecken. To, co bylo vybudováno stoletími práce, se rozplynulo novým mistrům v nejkratším čase mezi prsty. Návštěvníkům je zřejmý úpadek sudet, jak exemplárně ukazují Plesná a Šneky.

Stará biblická moudrost z Šalamounových přísloví (kapitola 10, verš 2) říkající „Nespravedlnost nepřinese nic dobrého“ samozřejmě zůstává v platnosti.

Dr. Walter Kreul, Germering / D., Tribuna stanovisek, Sudetenpost, 3.8.2017, str. 14

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf