K Erdoganovu referendu a sudetským Němcům

Když novinář Kellerhoff porovnává volební chování sudetských Němců v roce 1935 s  Erdoganovým referendem v roce 2017, nebo je dokonce přirovnává - že obě strany hlasovaly, i když žijí v demokraciích, pro diktátory - pak je to, jak Gernot Facius uvádí ve svém příspěvku, historicky absolutně neudržitelné.

Kellerhoff se zdá být postižen rozšířeným klamem, že střety mezi vládou v Praze a sudetoněmeckou stranou (SdP) Konrada Henleina byly jasným bojem mezi demokratickým světlem a fašistickou tmou. Facius také citoval  historika Friedricha Prinze při hodnocení spolčení - „Svědek. Životní příběh „Waltera Bechera (Mnichov, 1990)“. O tom nemohou být pochyby. Před mnoha lety také sudetoněmecký sociální demokrat, Wenzel Jaksch spoluzakladatel Godesbergského programu SPD, ve své slavné knize s názvem “Evropská cesta po Postupimi“ (1958 ) přesvědčivě poukázal na „politickou neústupnost prezidenta Beneše vůči sudetským Němcům“. Poukázal na ni, jako na „závažnou chybu pražské politiky, která upadla stejně, jako paktem přátelství se Stalinem, do mezinárodní izolace, a odsoudila tak státu věrnou německou demokratickou stranu (sociální demokraté, křesťanští-sociálové, Svaz zemědělců) k neúspěchu. „(Frankfurter Allgemeine Zeitung 07.08.1990).

Do tohoto obrázku zapadá, bohužel příliš brzy zesnulý, SPD politik a (kromě Eriky Steinbachové) jeden z iniciátorů „Centra proti vyhánění“, Peter Glotz.. Kapitolou „Konrad Henlein“ své knihy „Vyhnání. Čechy jako lekce (Die Vertreibung. Böhmen als Lehrstück)“ (Mnichov, 2003). Poukazuje na to, že Henleinem založené sudetoněmecké Národní hnutí SdP nebylo zpočátku vzdáleně řízené z Berlína. Než bude pan Kellerhoff pokračovat v textech o sudetských Němcích, měl by raději upřít pozornost na ty, kteří fakticky hlasovali v roce 1935 pro Hitlera a „Třetí říši“. Sársko bylo postaveno pod správu Francie, po dobu 15 let v důsledku první světové války, podle Versailleské smlouvy ratifikované Společností národů v roce 1920. Obyvatelé Sárska hlasovali dne 13. ledna 1935 drtivou většinou, přesněji 90,8 procenty, pro návrat k Německé říši.

Zatímco vyhnaní sudetští Němci s jejich 68 procenty pro SdP z roku 1935 jsou obviňováni až do dnešních dnů, volby v Sársku ve stejném roce, kdy bojovali viditelně bezdůvodně z více než z 90 procent na straně Hitlerova Německa, už nejsou problém.

Dr. Walter Kreul, Germering / D., Sudetenpost, Tribuna názorů, 8.6.2017, str. 14-15

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf