Jsem znepokojen

Jsem znepokojen a znechucen současnou politickou a morální situací v mé vlasti, kde se překrucuje historie a výsledky druhé světové války, zpochybňuje se spravedlivý odsun bývalých německých spoluobčanů, tzv. sudetských Němců.

Za pomoci novodobých zrádců a kolaborantů, včetně katolického kléru ČR, se zapomíná nebo překrucuje jejich podíl na rozbití ČSR (dle pokynů Adolfa Hitlera) a na rozpoutání druhé světové války a válečných zločinů.

Jako by nebyl Mnichov, okupace, Lidice, Ležáky, Terezín, Prlov, koncentrační tábory, Kounicovy koleje, Heydrich - strůjce likvidace českého národa, a další zločiny proti českému národu. Zapomíná se nejen na našich 400 tisíc obětí, které padly v boji za naši svobodu na všech frontách, v koncentračních táborech, věznicích gestapa, partyzánských oddílech a českém povstání, ale zapomíná se i na naše osvoboditele z Rudé armády, Polska a Rumunska.

Jako by nebyl Norimberský proces s hlavními válečnými zločinci, představiteli nacistického Německa, který ve svých jednáních odhalil válečné zločiny proti míru a válečné zločiny proti lidskosti nejen hlavních nacistických představitelů, ale i organizací jako NSDAP, SS, SA, SD, gestapo a Hlavní štáb wehrmachtu (OKW).

Zapomíná se, že to byl německý stát, který rozpoutal dvě světové války ve 20. století, ve kterých zahynulo 97,5 milionu lidí a zraněno bylo 131 milionů včetně žen a dětí.

Již při jednání spojenců - USA, Velké Británie, SSSR v Teheránu (1943), Jaltě (1945) a Postupimi (1945) byla diskutována forma potrestání osob za spáchání válečných zločinů po skončení války.

V Postupimi bylo rozhodnuto ustanovit Mezinárodní vojenský tribunál, který bude soudit tato obvinění:

1. Účast na spiknutí nebo spolčení na plánu ke spáchání zločinů proti míru.

2. Plánování a příprava rozpoutám útočných válek a dalších zločinů proti míru.

3. Válečné zločiny.

4. Zločiny proti lidskosti.

První zasedání soudu se konalo v Justičním paláci v Norimberku od 18. listopadu 1945 do 1. října 1946. Ironií bylo, že v tomto paláci byli v průběhu války odsuzování vlastenci ČSR a Polska většinou k trestu smrti.

V prvním zasedání byli souzeni nejdůležitější představitelé nacistického Německa, byli to: M. Bormann, H. Göring, J. v. Ribbentrop, W. Keitel, E. Kaltenbrunner, A. A. Rosenberg, H. Frank, J. Streicher, A. Jodl, F. Sauckel, W. Frick, A. Seyss-Inquart. Všichni byli odsouzeni k trestu smrti.

Na doživotí byli odsouzeni: R. Hess, W. Funk, E. Raeder.

Na dvacet let: B. v. Schuerach, A. Speer.

Na patnáct let: K v. Neurath.

Na deset let: G. V. Krupp a R. Ley.

Osvobozeni: H. Schacht, H. Fritzsche, F. v. Papen.

Hitler, Goebbels a Himmler spáchali sebevraždu. Martin Bormann souzen v nepřítomnosti. Göring spáchal sebevraždu ve vězení.

Současně dále bylo souzeno šest nacistických organizací - NSDAP, SS, SA, SD a Generální štáb wehrmachtu (OKW), které byly prohlášeny a odsouzeny jako zločinecké organizace, i jejich odnože, jako byl Freikorps sudetských Němců cvičený a vyzbrojovaný SS, SA. Veliteli byli Konrád Henlein a K. H. Frank.

Henlein spáchal sebevraždu v roce 1945 a K. H. Frank byl odsouzen čs. soudem k trestu smrti a popraven v Praze.

V Norimberku probíhalo dalších 200 soudních jednání s ostatními válečnými zločinci a 1.600 obviněných soudily vojenské soudy v jednotlivých zónách v Německu. V rámci očisty - denacifikace - měly pokračovat německé soudy. Tresty byly nízké, někdy osvobozující, takže denacifikaci nenaplnily.

Při projednávání zločinů proti míru a plánování útočných válek proti jednotlivým evropským státům norimberským soudem byly předloženy důkazy o tom, pod jakým krycím označením byly vedeny generálním štábem, OKW, tak, jak byly určeny Adolfem Hitlerem, např.: útok na Rakousko byl veden jako plán Fall Otto, proti ČSR jako plán Fall Grün, proti Polsku Fall Weiss, proti západním zemím Fall Rot a proti SSSR Fall Barbarossa.

Při projednávání spiknutí proti ČSR v rámci Fall Grün bylo odhaleno mnoho plánů, jak napadnout a zničit ČSR za pomoci sudetských organizací nejen pro potřebu životního prostoru, ale hlavně pro jeho průmysl, který Říše potřebovala pro vedení války, ale také pro získání zbraní Čs. armády k vyzbrojení 40 divizí wehrmachtu. Fašisté počítali i se zavražděním německého vyslance v Praze a jako v odvetu vojensky obsadit ČSR.

Hitlerovi se podařil lepší tah. K mírovému obsazení části území ČSR (Sudet) přispěli i naši spojenci Francie a Anglie mnichovskou dohodou a následně pak přes ujištění Hitlera 15. března 1939 celé ČSR a vytvoření protektorátu Čechy a Morava a Slovenského štátu.

Mezinárodní vojenský tribunál, slovy amerického hlavního prokurátora R. H. Jacksona, označil německou menšinu - sudetské Němce - za pátou kolonu od roku 1934 a jejich ordnery a Freikorps za zločinecké organizace podílející se na válečných zločinech druhé světové války.

Nepřátelská propaganda si libuje v nadsazování

Po přečtení knihy Svět žaluje v Norimberku vydané v roce 1946 a dalších dokumentů a vzpomínek si kladu otázku, proč já a moje rodina jsme s nasazením vlastních životů bojovali proti nacistům za naši svobodu, za vítězství, za trvalý mír a přátelství mezi národy, když v současné době je mezinárodní situace na pokraji třetí světové války?

Plně souhlasím s varováním prezidenta Edvarda Beneše, vysloveným na setkání protifašistických bojovníků v roce 1945 a 1946, kdy nás nabádal, abychom všechny ty zločiny v koncentračních táborech a věznicích gestapa zdokumentovali, neboť přijdou a budou vše převracet a obviňovat nás za sebemenší odplatu v poválečné euforii. Winston Churchill počítal s větší odplatou než tou, ke které došlo na některých místech v Čechách. Vždyť již byla podepsána kapitulace a SS, Hitlerjugend i wehrmacht vraždily dál. Jen nepřátelská propaganda si libuje v nadsazování a zveličování poválečného účtování Čechů s Němci. Jako jsou Ústí nad Labem a Bmo-Pohořelice.

Přesto je další generace tzv. sudetských Němců velice aktivní proti ČR na svých sjezdech za účasti církevních a politických představitelů ČR. Není korektní, aby členové vlády zaujímali protičeské postoje, podporovali revanšismus a zpochybňovali výsledky druhé světové války. Takováto jednání nemohu nazvat jinak, než že jsou to novodobí kolaboranti a zrádci. Toto je politika ČSSD, pana Sobotky a jeho ministrů i z KDU-ČSL - pánů Bělobrádka a Hermana. Věřím, že v nadcházejících volbách si občané-vlastenci rozmyslí, zdali těmto kolaborantům dají své hlasy.

Ještě jednu věc nechápu, že je možné, aby v naší republice nakladatelství Naše vojsko mohlo vyrábět a prodávat hrnky, trička a plakáty s portréty těchto zločinců: Hitlera, Heydricha, Goebbelse, Ranka a dalších. Zajímal by mě názor ministerstva kultury. To se k tomu nikdo z jeho představitelů neumí kriticky vyjádřit?

To už je naše vláda tak zkorumpovaná, že nedokáže svými orgány toto zakázat, zaujmout k tomu stanovisko a odsoudit to? To v rámci byznysu je dovoleno vše? Styďte se, já se stydím dávno, co je zde dovoleno proti míru a přátelství mezi národy!

Jan Turek, účastník domácího odboje a Květnového Povstání, Haló noviny, 21.8.2017, str. 4

Přišlo e-mailem