Jiří Drahoš chce v politice zůstat, jenomže…

27.1.2018 Ivo Šebestík

Ivo Šebestík píše o tom, proč bude pro Jiřího Drahoše těžké zůstat v politice, ale i zůstat mimo ní.

Ve druhém kole volby prezidenta České republiky s necelým tříprocentním rozdílem zvítězil stávající prezident Miloš Zeman. Jeho protikandidát Jiří Drahoš nicméně v reakci na prohru v tomto střetnutí slíbil svým příznivcům, že „se jede dál“, a on z politiky neodchází.

Jenomže poradci Jiřího Drahoše asi v euforii napjatého klání o Pražský hrad zapomněli svému svěřenci sdělit zásadní informaci: A to, že jeho solidní úspěch v prezidentské volbě nestál ani v nejmenším ohledu na výkonech, znalostech, řečnickém umění, a už vůbec ne na politickém programu jeho osoby, ale na prostém faktu, že Jiří Drahoš kandidoval proti Miloši Zemanovi.

Stal se nástrojem možného odstavení Miloše Zemana a všeho, co tento prezident reprezentuje nebo, co je mu přisuzováno, nejvíce ze strany těch, kteří se v politické situaci současného světa (včetně České republiky) neorientují. Konstruktéři a sponzoři boje proti Zemanovi nominovali na Hrad čtveřici svých lidí, od kterých se čekalo, že v případě zvolení vykážou v roli hlavy státu jednotné submisivní chování. Z této čtveřice uspěl Jiří Drahoš díky nejlépe padnoucí masce solidnosti a ve srovnání konkrétně s Horáčkem také díky lépe vypadající kariérní minulosti. Bývalý dostihový sázkař totiž nemohl roli solidní tváře sehrát ani náhodou a peníze za kampaň vyhodil oknem patrně s pocitem, že v jeho případě nejde zas tak o mnoho.

Jiřího Drahoše na druhé místo prezidentské volby prosadila obrovská touha části české veřejnosti odstranit prezidenta symbolizujícího svět, jaký tito lidé z různých důvodů nechtějí. Týž úspěch by na místě Jiřího Drahoše získala ovšem kterákoliv z tisíce jiných osob, na které by padla volba lidí, kteří si tuto změnu přáli a kteří by ji i dokázali zaplatit. A je dost možné, že by jiný, lépe vybraný protikandidát Miloše Zemana s tak výraznou mediální a finanční podporou v zádech dokonce stávajícího prezidenta skutečně odstavil.

Popravdě řečeno, ti kteří Jiřího Drahoše nominovali do boje o prezidentský úřad, mohli mít v případě, že by sáhli po lépe se v politice orientující figuře, větší úspěch. Jiří Drahoš totiž svým příznivcům, sponzorům a podporovatelům příliš nepomohl. Zejména ne svými vystoupeními a verbálními projevy. Kdyby jeho volební tým pro klání s Milošem Zemanem zvolil pouze billboardy a plakáty, na kterých by jejich kandidát dobře vypadal a nic (ani za nic na světě!) neříkal, mohl být jeho úspěch výraznější a dnes by otvíral šampaňské on a nikoliv jeho soupeř.

A právě z těchto důvodů je docela překvapivé, že se Jiřímu Drahošovi a jeho paní v politickém kolbišti tak zalíbilo. Že by si to Jiří Drahoš chtěl zkusit třeba za rok do Senátu nebo do Evropského parlamentu. V jakýchkoliv jiných volbách ale už nepůjde o pouhé ztělesnění Antizemana, ale o program, s jakým bude muset Jiří Drahoš předstoupit před své voliče. Před lidi, kteří nebudou motivováni snahou odstranit prezidenta, který komunikuje a obchoduje s Čínou a Ruskem, ale budou hledat například svého senátora.

Zkrátka a dobře, v případě jakéhokoliv jiného politického boje bude muset Jiří Drahoš hrát jen se svými vlastními kartami, a ty jsou – jak jsme viděli – hodně politicky nevýrazné. Navíc je velmi pochybné, zda boj o pouhé senátorské křeslo či o křeslo v Evropském parlamentu bude někdo ochoten Drahošovi financovat. Navíc bude muset kandidovat za určitou politickou stranu nebo se stát dokonce i jejím členem, což opět smaže nátěr univerzálního kandidáta „do každé rodiny“.

Docela ale věříme, že pouhá účast v tak vysoké politické hře docela slušně zaujme lidské ego, takže člověk se vůbec netěší na to, až světla ramp zhasnou a šatnářka zavolá do prázdného sálu, že je třeba končit, neboť se bude vytírat podlaha. Po tolika týdnech napětí, euforie, mediálního zájmu a televizních vystoupení by měla najednou přijít všednost všedního života? Politika má tu vlastnost, že okouzluje a působí jako droga. Ovšem, stejně jako droga dokáže svého uživatele i zničit. Škoda, že někteří jedinci v politice zůstávají i po svém zničení. Ale to je už jiný příběh.

http://casopisargument.cz/…/jiri-drahos-chce-v-politice-zu…/

Přišlo e-poštou