Ještě ke sběru ruských DNA pro americkou vládu

P.C.Roberts

CITUJI Z DOPISU JISTÉHO VĚDCE, KTERÝ MI K PŘÍPADU NAPSAL:

Zájem amerických agentur o ruské vzorky DNA z kosterních svalů a zřejmě i nervových zakončení, která k těmto svalům vedou, mě velmi překvapil. A to i proto, že sběr těchto vzorků by se jen stěží mohl obejít bez diopsie ( biologický rozbor tkáně, odebrané z těla). V té souvislosti si vzpomínám, že před desítkami let získal jistý vědec od jednoho z úřadů  vojenskobezpečnostního komplexu finanční podporu na výzkum interakce mezi nervem a svalem.

A proč tento zájem a proč právě z této strany?

Nuže, existují toxiny, působící na tuto interakci – a to tak, že chemické připojení nervového motorického neutronu ke svalové buňce přeruší. (podobně působí i známý jed curare). Smrt způsobená paralýzou diafragmatických svalů a následným zadušením přichází rychle.

V čase, o kterém mluvím, byl výzkum hnán zájmem, zda lze nalézt asijskou variantu receptoru pro acetylcholin. Kdyby ano, bylo by pak pro tuto asijskou variantu možno nalézt taková specifická činidla, která by bylo možné smrtelně použít v boji proti Asiatům, ale která byla neškodná vůči bělochům. Taková byla aspoń tehdy víra Pentagonu.

Dnes se tedy zřejmě pátrá po specificky ruské variantě, jež je částí struktury receptoru, společného buď všem Rusům, nebo aspoň mnohým z nich. Pak by totiž bylo možno nalézt specifické ruské činidlo, podobné šípovému jedu curare. Nebo též sarinu. K zadušení Rusů – a beze škody pro jejich nepřátele.

Ještě před několika málo lety se takovéto snahy zdály nemyslitelné, ale dnes už je myslitelné všechno. Mohu sice jen spekulovat, ale tohle by skutečně mohl být příklad použití. Oblast svalu v sousedství zakončení nervového vlákna bývá bohatá na ribonukleovou kyselinu (RNA), a činí acetylcholinový receptor a DNA velmi aktivními. A ve spojení s dnešními technologiemi ještě aktivnějšími.

Překlad:Lubomír Man