Jedna politická alternativa v Praze?

Strany KDU-ČSL a starostové navazují volební alianci

Rozdělená česká politická scéna je chronicky nestabilní, a proto se těžko kalkuluje , jak by se mohla brzy i nadále měnit. Pro parlamentní volby na podzim vkládá mnichovské vedení sudetských Němců velké naděje do aliance křesťansko-demokratické KDU/ČSL s vicepremiérem Pavlem Bělobrádkem, se seskupením Starostové a nezávislí (STAN). Oba partneři mají rozhodně proevropskou orientaci a mají ambice nabídnout voličům „novou alternativu“. Vzhledem k tomu je spojení logické.

Nicméně není spojení bez rizika. Český volební zákon má svá úskalí. Koalice musí, což je zvláštnost, překonat hranici deseti procent pro vstup do parlamentu. Bělobrádkova strana dosud předpovídá svůj podíl na šest až osm procent, její nový partner dosáhl jedno procento. Jestli je brzy vytvořit tuto koalici, aby se stala třetí silou, na to se názory v Praze stále liší. Bělobrádek se snaží podpořit jím a šéfem STANu, Petrem Gazdíkem, vytvářené spojenectví staročeskou moudrostí: „Kdo se bojí, nesmí do lesa“. Chtějí, aby i nadále jako „silný blok“ - „hráli politickou první ligu“ a kolektivně vystupovali proti extremistickým silám. Ztenčování středu přinese, vzhledem ke stávající konstelaci, při sestavování vlády do hry komunistickou stranu. STAN chce Bělobrádka jmenovat jako předsedu vlády. Seskupení Starostové a nezávislí vstoupilo s Petrem Gazdíkem roku 2010 do aliance se stranou TOP 09, a ta byla opuštěna na konci roku 2016. Pevností lidovců je Morava, zejména na venkově. STAN je aktivní především v malých městech a poskytuje většinu starostů a místostarostů.

Bělobrádek pozdravil roku 2015 ve videozáznamu při Sudetoněmeckém dnu v Augsburgu „milé krajany“ a navštívil „jako vůdce strany a jako křesťan“ Sudetoněmecký dům v Mnichově. Byla to statečná gesta. Nicméně se ukázalo, že je vězeň starého myšlení, jak později řekl Českému rozhlasu: „Jsem rád, že na posledním Spolkovém shromáždění sudetoněmeckého landsmanšaftu nebylo jediné slovo o Benešových dekretech a restitucích majetku.“ Žádosti o restituce by dnes neměly naději na úspěch. „Sudetoněmecká komunita značně pokročila v otázce dekretů a v otázce vlastnictví.“

Sudetenpost, 4.5.2017, str. 2, bez autora a značky

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf

Fotka uživatele České národní listy.