Je v sobotkovské republice ještě lid zdrojem  veškeré státní moci?

Pan B. Sobotka, ještě premiér ČR, ví velmi dobře, že velká většina občanů republiky se staví proti přijetí eura. Dlouhodobě a stále silněji. Pokud by skutečně chtěl jednat v souladu s vůlí lidu, mohl by na tento problém vYpsat referendum. Z jeho výsledků by však nevzešlo nic jiného než to, co de dovídáme z  prováděných průzkumů. A to také pan Sobotka zřejmě ví.

¨

Přesto však  písnička,jíž tak výrazně a s důrazem nyní zpívá, nwení až tak stará. Dříve jsme ji slyšely v jiném znění. To však nic neznamená. Pan Sobotka a jeho názory se vyvíjí. Včera zpíval jinak, dnes změní slova písně i notu a zítra se vše bude opakovat. Jemu falešnému zpívání těžko můžeme zabránit. Nechať tedy pěje, jak umí. Stejně snad již nikdo na ně nedá.  Jeho pomýlenosti, jsou to však jen pomýlenosti?, jdou příliš často za sebou. Lidé je přestávají vnímat. Jdou víceméně jen kolem nich.

Mnohem horší však je, že B. Sobotka uráží politiky, kteří  slyší přání lidu a dbají ho.. Pan premiér je má za blázny a poloblázny. Co když právě tito, tak nelichotivě označení,  naopak premiéra považují za zrádce sociálně demokratických ideálů či dokonce republiky?  Kdo s mečem proti lidu vystupuje, mečem lidu schází, třeba jen z politického výsluní na místo zapomnění a hanby.

K. Malý