Je načase mluvit o jiné evropské integraci

Spolek Hej, občané! pokračoval tento týden v předvolební panelové debatě, tentokrát o evropské integraci ve vazbě na Českou republiku. »Superstát Evropa? Vymaže Evropská unie Česko z mapy Evropy? Prospěje nám více, nebo méně integrace? Evropské dotace - spása pro ČR? Regulace EU...« - tyto a další okruhy probrali panelisté, kteří se shodli minimálně na nutné reformě evropských struktur. Někteří deklarovali zájem o vystoupení ČR z Unie.

Mužskou sestavu, kterou tvořili místopředseda ÚV KSČM a kandidát do sněmovny za Prahu Josef Skála, čerstvě nastoupivší poslanec Evropského parlamentu Jiří Payne (Svobodní) a Hynek Blažko ze Strany práv občanů, doplnila ruská politoložka a orientalistka Karine Gevorgyanová, jež byla mimořádným hostem debaty nazvané Kam kráčíš, Česko?. »Probíhá desuverenizace států. Evropská byrokracie je nereformovatelná,« zaznělo v její úvodní informaci. Poté zdůraznila, že Rusko, navzdory řečem valícím se z mediálního mainstreamu, má zájem na bohaté a vzkvétající Evropě, aby jí pak mohlo prodávat své suroviny. »Díky za sankce. Ruský člověk se dá mobilizovat jen díky nim,« ironizovala za velkého smíchu posluchačů, kteří se sešli v klubu ČSVTS na Novotného lávce v Praze.

»NE« superstátu

Jednoznačně za jiné, alternativní uspořádání Evropské unie horoval Payne. »Svobodní byli první politickou stranou, která řekla ,ne EU‘.« Svobodní jsou přesvědčeni, že EU nelze demokraticky měnit, a proto již mají rozpracován projekt czexitu (vystoupení ČR z EU), neboť se dle nich EU již drolí. Nejen Payne zaznamenal, že »řeči o EU v 90. letech byly jiné než nyní«. Blaško méně nekompromisně navázal: »Jestli se ČR bude objevovat v neprávním

postavení, tak nás to vede k otázce, zdali v takové organizaci setrvat Nazraje doba, abychom posoudili, zdali v EU být, či nikoli.« Blaška velmi dopálilo vystoupení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na Sorbonně před několika dny, kdy »odkazoval ČR do banánových republik«. I Payna Macronovo vystoupení rozhořčilo:    »Rádi

bychom seděli u stolu, kde se rozhoduje. Ale Macron jasně řekl, že vytvoří evropský tandem s Německem. To je však jiné než ochrana malých států. Chceme zabránit vzniku superstátu!«

Hledat společnou Iniciativu

Komunisté jsou přesvědčeni, že nyní po brexitu leží na stole otázky týkající se minimálně úprav konstitutivních dokumentů EU. Je třeba rozvinout společnou iniciativu napříč širokým spektrem, odpovědět si na řadu otázek, které místopředseda Skála specifikoval mj. takto: »Je EU skutečně protiváhou velmocenských tlaků? Lze EU reálně žádat o ochranu před tlakem nadnárodního kapitálu? Pomůže EU skutečně bránit aspoň to málo, co ze , sociálního státu ‘ ještě zbylo? Jaká je reálná ekonomická bilance členství v EU? Nakolik lze od EU čekat, že nám pomůže při obnově aspoň částečné ekonomické suverenity - tedy od dnešní nevídané podřízenosti zahraničnímu kapitálu do svébytnějších pozic, v jakých jsme na světovém trhu už byli po desítky let?«

Diskusi o vztahu k EU je třeba podle Skály vyvést z »krunýře zaklínadel« a racionálně strukturovat. Klást a zodpovídat legitimní otázky, vést dialog i s veřejností a připravit ji na situaci, kdy se náš poměr k EU vrátí na půdu lidového hlasování.

Migrační tsunami, kterému Evropa čelí, je jen špičkou ledovce, míní Skála. »Vstupovali jsme do jiné EU, než je nyní. Tam, kde je dnes, se však nedostala souhrou náhod, ale zcela zákonitě. Bipolární svět ji nutil lavírovat vůči podnětům politického Východu, tím víc to vše však bere zpět, když výzvě socialismu čelit nemusí. Dnes sama asistuje politice asociálních škrtů, vnucuje členským zemím všelijaké absurdity a stále víc i militarizaci,« uvedl. Na zcela nepřijatelných rozdílech v odměnách za stejně produktivní práci, ani na odtoku skoro desetiny našeho HDP do ciziny jen na dividendách a dalších stovek miliard cestou »parazitních reexportů« však nemá v plánu měnit vůbec nic. Nezvládnutá migrace, stále nerovnoměrnější vývoj i byrokratická svévole, to vše podle Skály směřuje k »dramatickým třeskům«. Tím rychleji je třeba »zaklínadla« konfrontovat reálnými fakty a vrátit veřejnou debatu z emocí do racionálního řečiště. Tím informovaněji a odpovědněji pak rozhodnou i všichni občané.

Panelisté na debatě ve své většině odmítli i evropské dotace. Podle Blaška dotace dokonce »zakládají kriminální prostředí«, měly by se zrušit a o to snížit příspěvek členského státu do EU. »Dotace směřují vesměs do sfér a projektů, které se se skutečně naléhavými potřebami míjí velkým obloukem. Představují jen zhruba desetinu sumy mizející od nás opačným směrem,« upozornil v diskusi Skála. EU podle něj degeneruje v centrálu »šikanózní reglementace a asociálního inženýrství«.

Účastníci, kteří programy svých stran pokrývali široké pravolevé spektrum, navzdory rozdílům v jiných oblastech nalezli shodu v kritickém pohledu na EU. Souhlasí s vedením seriózní diskuse o všech těchto otázkách a s rozhodnutím zapojit do hledání, jak dál, co nejširší veřejnost. »Žijeme v době, vyžadující budovat široká spojenectví - doma na obranu národních zájmů i napříč Evropou s každým, kdo nás posílí v boji proti,právu' silnějšího,« shrnul na závěr Skála.         

(mh), Haló noviny, 13.10.2017, str. 3

Přišlo e-mailem