Je-li Praha tak zcela jiná, nechť se osamostatní
S tím, jak čas běží, politické názory mezi lidem pražským a lidem zbytku republiky se rozcházejí stále dramatičtěji, ba dá se říci, že ať se ve smyslu politickém jedná o cokoli, je to vždy tak, že to, co chce Praha, mimopražští s hrůzou odmítají, a to co chtějí mimopražští, stejně emotivně odmítají Pražáci. Politicky stojí tedy obě strany na opačných pólech, hrboly na jejích tělech jsou jaksi narostlé jinak, takže při vzájemném styku a otřevu těchto nesourodých hrbolů jeden o druhého crčí z těl obou těchto subjektů potoky krve, které by se ušetřily, kdyby město Praha a zbytek republiky žily každý zvlášť.
Všimněme si: Prezidentská volba - celá republika zemanovsky zelená s jedinou drahošovskou žlutou uprostřed jako vášnivý výkřik: My jsme politicky jiní, opační než vy – a to téměř ve všem. A to nejen pokud jde o Drahoše. Vy Kalouska nesnášíte, zatímco my ho milujeme a víme, že s Drahošem jako prezidentem vejde náš Kalousek hlavním vchodem i do úřadu předsedy vlády. A pokud se to vám lidem mimo Prahu nelíbí - dobře, souhlasíme, trhněte se od nás, my se trhneme od vás, a o to svobodněji si pak budeme oba vyřizovat věci po svém. Drahoše, coby prezidenta, budeme mít v Praze jen sami pro sebe, jako našeho ideového vůdce povoláme zpět na výsluní Schwarzenberga, který nás Pražáky co nejpevněji a už skutečně na věčné časy spojí s Bruselem i Washingtonem a ohnivým pruhem nás oddělí od Ruska, a to včetně jeho ropy – tu budeme (břidlicovou), nakupovat od Američanů; sice dražší, ale v jistém smyslu svobodnější.
Kalouskova vláda Prahy pak ohlásí Bruselu, že my Pražáci jsme s uprchlickými kvótami plně srozuměni – a to i zvýšenými – a v souladu s mocnější přílivem uprchlíků do města, budou pak pražské úřady uvědoměny, aby na metropolitní mapě Prahy už předem vyznačily „no go“ zóny, kde si imigranti budou žít podle svého, a bude jen dobře, když tam našim policistům i vojsku nebude vstup doporučen. Jinak ale styk našich obyvatel s našimi hosty bude zabezpečen a přinese jistě mnoho působivých příkladů multikulturního oboustranného obohacování. Dá se např. očekávat, že muslimové budou poukazovat na velké množství křesťanských kostelů v Praze a budou vyžadovat jejich zbourání a jejich nahrazení mešitami. Bude pak záležet samozřejmě na tom, do jaké míry budeme my pražští tolerantní a dokážeme jejich tužby pochopit a vyrovnat se s nimi.
Podobné to samozřejmě bude i s prodejen vepřového masa a tentokrát bude spíš záležet na tom, do jaké míry přijme pražská veřejnost logicky navazující kampaň o vyšší kalorické hodnotě mas ostatních. Vzniknou možná i malé rozmíšky ohledně zvonění kostelů, které muslimové nesnášejí, a přijdou i problémy, řekl bych povahy intimnější. Naši lidé si při koupání ve veřejných koupalištích všimnou, že muslimky vcházejí do vody zahaleny v černých burkách od hlavy až k patě a pak ve vodě nehybně dřepí - a to celé dlouhé hodiny - protože považují za zbytečné, aby se z živlu pro jakési tělesné potřeby vzdalovaly. I tady bude potřeba vcítit se do cizí kultury, ale Pražané to jistě dokáží s elegancí a šarmem jim vlastním.
V souladu s názorem nového našeho prezidenta i nové pražské vlády (Romancov ministrem zahraničí, Mitrofanov hlavou nového ministerstva propagandy), škrtneme referendum lidu o důležitých otázkách, jako jsou setrvání republiky v EU a NATO, protože ani lid v Praze není natolik vzdělán, aby do těchto nejsložitějších problémů viděl a mohl o nich rozhodovat – a politické vedení i média se postarají o to, aby ani v budoucnu nebyl podobnými problémy zatěžován. Dáme mu jen nenáročnou jednoduchou zábavu, televizní seriály jako Ordinace v Růžové zahradě, aby se hlavně bavil a netrápil se otázkami, příslušejícími politikům. Podobně budeme postupovat i ve školství, kde se inkluze stane jádrem systému. Budeme tvrdě vyžadovat, aby byla zavedena nejen ve všech školách, ale i ve všech třídách těchto škol, a budou vytvořeny i zvláštní komise, které budou na území Prahy vyhledávat všechny dostupné žáky s lehčími stupni debility, kteří pak budou do všech typů škol rovnoměrně přidělováni. Sbory asistentů pro inkluzi budou pak téměř stejně početné, jako sbory učitelské, a na školách jim samozřejmě bude nutno vytvořit odpovídající materiální podmínky, včetně zvláštních sboroven atd.
Poslání škol všeobecně pak bude hlavně ideové a multikulturní, a o to méně vzdělávací. Žákům bude s využitím všech dostupných grafů a dalších pomůcek vysvětlován význam organizací jako jsou EU či NATO pro náš šťastný vývoj, a současně osvětlována velikost nebezpečí, hrozícího nám z východu, především pak z Ruska. Jinak žáci nebudou tradičními předměty v žádném případě přetěžováni, vůbec se nepředpokládá propadání, a počítá se i s tím, že síť státních škol bude co nejvíce omezována ve prospěch méně náročných škol soukromých.
Podstatně zvýší vláda Prahy počet neziskovek , protože je i z minulosti považuje za své nejvěrnější spojence v boji se zbytkovým státem Republikou českou, a věří, že neziskovky zůstanou tomuto poslání věrny i do budoucna.
Je logické, že město Praha po svém osamostatnění okamžitě přijme euro, za své přijme i všechny požadavky NATO, včetně požadavků finančních, a v zájmu toho, aby zájem NATO souzněl se světovým názorem obyvatel Prahy, povolí na svém metropolitním území jen ty politické strany, které nejsou s tímto názorem v rozporu. Takže se dá zhruba počítat s tím, že pro Pražany budou povoleny jen strany TOP09, KDU-ČSL, ODS, Stan, Piráti a zelení. Jednotný světový názor si pak nad územím Prahy pochopitelně vyžádá i omezení či úplný zákaz těch webů na internetu, který tento světonázor zlehčuje či jakkoli jinak narušuje.
Podstatnou změnou, kterou budoucí vláda Prahy chystá, bude též zvýšený odvod peněz do centrály EU v Bruselu, protože se zaprvé domnívá, že 60 000 personálu EU nemůže žít ze vzduchu, a za druhé považuje Brusel za svou mocnou matku, která ji bude bránit, kdyby ji snad jednou buď sami obyvatelé Prahy či občané zbytkové České republiky chtěli znovu ustanovit jen pouhým hlavním městem státu.
Lubomír Man