Jaroslav Ostrčilík oceněn

Georg Dehiova kulturní cena 2017

Po osmé se konalo německé kulturní fórum pro východní Evropu pro Georg Dehiovu kulturní cenu (Georg-Dehio-Kulturpreis), která se uděluje střídavě v lichých letech od roku 2003 s Dehio knižní cenou. Na jednu hlavní a jednu podpůrnou cenu se dělí 10,000 euro. Po ocenění v roce 2005, pro Českou občanskou iniciativu Antikomplex 2015 za český film „Alois Nebel“, hlasovala porota také letos pro českého aktéra. Brněnský autor, novinář a aktivista Jaroslav Ostrčilík, obdržel z rukou svého starosty, Petra Vokřála, v Otto-Braunově sále berlínské Státní knihovny (Scharoun-Bau) podpůrnou cenu roku 2017.

Porota ocenila „jeho dlouholeté zapojení do zprostředkování novodobé historie dříve multietnického města Brna, zejména pokud jde o každoroční pietní pochod - připomínání Brněnského pochodu smrti 1945“. Vyznamenávající, Petr Vokřál, připoměl nejprve podíl Ostrčilíka na obnovování kusu historické paměti města Brna.

Narodil se ve Vyškově, vyrůstal v Žabčicích nedaleko Pohořelic a později v Dolním Rakousku. To jej spojuje s místy poválečné tragédie brněnských Němců. Později, během svých studií v Brně, si začal více uvědomovat, že město pravděpodobně v roce 1945 ztratilo svou „multikulturní zvláštnost“ a tím ztratilo část své duše. V roce 2007 šel Ostrčilík se dvěma spolužáky po stopách vyhnaných německých obyvatel Brna poprvé z Brna do Pohořelic. To vyústilo ve vznik tradice v Brně, která je v souladu s tvrzením historika Timothy Snydera: „Dnešní symboly umožní zítřejší realitu. Dávejte pozor na příznaky nenávisti.“  „Taková znamení - včetně mlčení o nespravedlivých a nenávistných činech minulosti - musíme eliminovat, a tím být příkladem pro ostatní,“ řekl Vokřál.

Jako starosta se snažil znásobit potenciál rostoucího memoriálu pochodu a další aktivity ve městě, finančně, organizačně a morálně je podpořit. Vyhlášením roku 2015 jako roku smíření a zpětným pamětním pochodem, jako symbolickým gestem smíření, se snažil vyslovit přivítání také Němcům, „abychom už nikdy znovu nedovolili opakování podobné tragédie.“ Odezva, zejména v zahraničí a především v německy mluvících zemích, byla naprosto nadšená. Tehdejší německý prezident, Joachim Gauck, poděkoval Brnu za suverénní gesto a za vytváření nové důvěry mezi sousedy. Povzbudil ji také festival „Setkání v Brně“, který vytvořil mezinárodní kulturní a diskusní platformu, se vzdělávací hodnotou zejména pro mladé lidi. V předchozím roce se festivalu zúčastnilo 12.000 návštěvníků, v tomto roce 23.000.

Nakonec poděkoval Ostrčilíkovi, který byl jedním z těch, kteří učí nás Evropany, aby překonali omezení stereotypního myšlení. „Měli bychom se naučit hledat ne to, co nás rozděluje, ale to, co nás spojuje a budovat prostřednictvím dialogu a spolupráce vzájemnou důvěru - jak by to mělo být mezi dobrými sousedy."

Hlavní cenu obdržel teolog, narozený v Brašově v Sedmihradskuv roce 1923, historik a politik, Paul Philippi, který se dokázal vrátit do své vlasti do Sibia v roce 1983 poté, co po roce 1945 studoval a vyučoval ve Spolkové republice. Byl zakladatelem a v letech 1992-1998 předsedou strany německé menšiny v Rumunsku - Demokratického fóra Němců v Rumunsku. Ocenil to Christoph Bergner, který byl v letech 2006 až 2013 spolkovým zmocněncem pro navrátilce a národnostní menšiny.

Philippi je Transylvánský Sas, který šel do oblasti napětí a zůstal tam, kde byli rumunští Němci (odtud, kam se vrátil, mnozí odešli do Západního Německa). Dokonce je politicky zapojen, jako mnoho německých Rumunů, aby využili osvobození od diktatury k tvoření, ale ne pro konflikt, který doutná uvnitř národnostní skupiny.

Bergner ukončil svou řeč tím, že dal jasně najevo, jak mnoho se naučil bývalý spolkový komisař Filippi, jako myslitel multietnické Evropy, tam, kde boj dosud překonává homogenní politický systém, slovy: „Vše, co o vývoji za posledních 27 let řekneme je - toto úsilí (Philippiho, který zůstal u rumunských Němců) nebylo marné! V roce 2014 byl Sas zvolen prezidentem státu. Němci jsou v Rumunsku velmi respektováni, poslední Saský den byl hlavní událostí ve městě Sibiu."

Ulrich Miksch, Sudetendeutsche Zeitung, 6.10.2017, str. 6

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf