Jakou budoucnost si můžeme vybrat? Československou nebo německou?

Do té německé nás vede současná vláda. Největší odpovědnost za tuto cestu, jak jsme přesvědčeni, nese B. Sobotka, P. Bělobrádek, D. Herman, M. Marková, P. Vokřál, K. Schwarzenberg a jim podobní. Co by nás čekalo po nastoupení tohoto pochodu do nicotnosti?  Zánik české státnosti a postupně i českého národa!  Časem bychom se dostali na úroveň dnešních Lužických Srbů, kteří v současnosti bojují o své školy, jichž je stále méně, o zachování národní kultury a jazyka. Rozšiřují petice, v nichž žádají, aby jejich děti měli právo na výuku v mateřském jazyku. A řekněme to zcela otevřeně: Bojují za zachování své existence. Jsou národem, byť malým. Proto mají mít právo na sebeurčení. Jako národnostní menšina, tento stat ut jim byl vnucen, toto právo ztrácejí.

Je tragédií, že Němci je považují za národnostní menšinu v rámci SRN. Lužičtí Srbové žijí na svém území asi 15 století. Němci do jejich země, kterou si zbraněmi podmanili, přišli jako kolonisté. A nyní jim vládnou.

Když se podíváme na mapu Drang nach Osten, uvidíme zcela jasně, jak Německo v bojích, penězi a zradou se šířilo na slovanská území. Střední a východní Německo vyrostlo na původně slovanské půdě.

Podívejte se na mapu střední Evropy. Co uvidíte? Jak ČR vadí německému světu, Německu a Rakousku. Sami o tom mluvili a mluví. Již „zlaté“ Rakousko-Uhersko nás chtělo germanizovat. R. Heydrich později prohlásil, že v českomoravském prostoru nemá Čech co dělat. Ano, celá staletí Němci se pokoušeli nás germanizovat. Místo toho došlo k národnímu obrození, v jehož průběhu se konstituoval moderní, sebevědomý a početný český národ. V krvavých bojích, staletí trvajících, získal, na základě práva národů na sebeurčení, svůj vlastní stát, Československou republiku.

Němci nás ani poté nenechali na pokoji. Odtrhli naše pohraničí a nakonec nás přeměnili v tzv. protektorát. Za jejich ochranu jsme jim platili. A jak nás chránili? Statisíce našich lidí pozavírali do koncentračních táborů. Pouštěli nám krev proudem. V boji proti nim padlo nebo bylo zavražděno 360.000 našich lidí.

A v současnosti se děje, které tak dobře známe z dějin, opakují. Pod hlavičkou EU i pod vlastní firmou se Němci opět snaží vytvořit německou střední Evropu, kam, pokud k tomu dojde, chtějí dotlačit pomocí dnešních mocenských nástrojů i nás, ČR. Je skutečností, že Evropa se stále stává více německou, než Německo evropské. Nezapomeňme na prohlášení pana M. Rotha, náměstka ministra zahraničních věcí SRN, který v létě minulý rok řekl, že Německu jako nevětšímu státu EU náleží vedoucí role. Později, o několik měsíců, pak B. Posselt v zahraničním vysílání českého rozhlasu požadoval vedoucí roli EU ve světě.

Ano, Německo, zvláště pak určité jeho mocenské elity, opět začíná žít svým imperiálním snem a přikračuje k jeho naplňování. Je škoda, že Němci, ani po dvou strašných světových válkách, které vyvolali, se nepoučili. Pokud chtějí být úspěšní tentokrát, musí začít vybudováním a dotvořením německé střední Evropy. To je jejich přáním, jímž žijí již, na štěstí jistě ne všichni, více než 100 let.

Nemůžeme a nesmíme se podvolit jejich úsilí. Špatně bychom skončili. Češi, vzpamatujme se! Nedejme se! Braňme se! Odkaz dlouhé řady předcházejících generací nesmíme promarnit, ale zachovat!

J. Kovář