J. Keller - Skutečná revoluce

S vysokou pravděpodobností proběhne letos zásadní rozhodování o budoucí podobě Evropské unie. Daniel Cohn-Bendit, jedna z legend studentské revoluce z roku 1968 a donedávna europoslanec za Zelené, vyjádřil přesvědčení, že země jako Polsko, Maďarsko a Česko Unii nakonec opustí. Jen to prý prospěje její skutečné integraci. Svoji představu o žádoucí integraci vyjádřil tento politik nejúplněji před šesti lety ve společné publikaci s Guyem Verhofstadtem, současným předsedou frakce liberálů v Evropském parlamentu. Národní státy už v jejich návrhu nemají žádné místo. Například v organizacích, jako je OSN, Světová banka či Mezinárodní měnový fond, by měl zasedat místo delegací národních vlád pouze jediný zástupce za celou Evropskou unii. 

Místo občanských průkazů by byl vydáván jednotný evropský pas. Evropskou komisi je třeba přeměnit, konstatují autoři, v celoevropskou vládu. Význam Evropské rady, v níž zasedají premiéři a ministři, by měl být poté co nejmenší. Vše musí proběhnout co nejrychleji, požadují oba politici, neboť pomalá strategie sjednocování nepřesvědčí ani občany, ani trhy. Aby byl vývoj nevratný, je třeba provést skutečnou revoluci, která umožní evropským institucím vynutit si respekt k novému řádu, aniž by členské státy měly možnost tento proces paralyzovat. Manifest obsahuje také pasáže o vztahu EU k migraci. Autoři píší o tom, že především v arabských zemích jsou milióny mladých kvalifikovaných lidí bez práce. Také oni chtějí mít zaměstnání, příjem a slušné bydlení. I oni by rádi užívali práv a svobod, které se nám zdají samozřejmé. Evropa nemá na výběr. Náš stárnoucí svět tyto mladé potřebuje, píší autoři. A mladí z celého světa potřebují projekt, který jim umožní vést život aktivní a zdravý, mírumilovný a spravedlivý. 

V rozhovoru ze sklonku loňského roku Cohn-Bendit navrhuje, aby se státy, které jsou vůči ozdravné vlně migrace odmítavé, nezúčastnily procesu integrace. Doporučuje, aby z EU odešly a byly s ní nadále jen volně spojeny celní unií. Je to jistě zajímavý námět k přemýšlení. 

Právo, str. 6

Přišlo e-poštou