Husa nelze učit dle odkazu na komunisty odsun nelze učit podle Postoloprt, dějiny socialismu podle  

Ženy za pultem

Zdá se, že současný útok na české dějiny jaksi kulminuje. Nyní má dvě roviny pohledu. Jednu rovinu naznačil profesor Bělohradský ve stati o mýtech dějin moderních národů, druhou rovinu přináší historik Jaroslav Pinkas z ÚSTR, když v MF Dnes (21.9.2016,str.10.) rovnou říká, že mládež o odsunu nenaučíme dekrety,ale na příkladu masakru v Postoloprtech, nebo dějiny "totality" žák prý pochopí lépe podle seriálu Žena za pultem. (Obraz pojetí pana profesora Bělohradského jsem publikoval jinde a nebudu jej opakovat - viz České národní listy). Tak trochu mi to připomíná vtipy z doby socialismu o akademiku Nejedlém, jinak poctivém a  vědeckou obcí váženém pozitivistickém vědci, jehož  některá vystoupení v tehdejším Rudém právu vyvolávala často posměšky odpůrců. /"Rudé právo je nejlepší učebnice dějin"/. Avšak vážněji.

Pan Pinkas navrhuje, aby výuka dějepisu mladé generaci nebyla pouhou snůškou  memorovaných dat. S tím lze naprosto souhlasit - kdyby současně tento dobrý návrh nezatížil odkazy na nemožnost "primitivního etnického nacionalismu", jenž je nutno žákům odoperovat z hlav. Co je to ten strašák "primitivního etnického nacionalismu" v pojetí historika ÚSTR? Je to vše, co podle něho odporuje "modernímu vlastenectví". Co je podle historika ÚSTR  "moderní vlastenectví" ? Je to " demokratické vlastenectví, které spočívá do značné míry v respektu k lidským právům a k lidským hodnotám". Dobře, toto vše je akceptovatelné - ovšem jen tehdy,  když nebudeme tvrdit, že například Palackého pojetí dějin je podle autora "romantizující obraz Františka Palackého a budeme po 150 letech opakovat " Ó, otec vlasti" ! 

Tak takto ne, pane historiku ÚSTR. Palacký byl jedním vysoce pozitivistických vědců a jeho faktografie, když otevřeme "Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě", je naprosto nepřekonatelná, a jen málo dějepisců, jako například profesoři Novotný a Urbánek, dosáhlo jeho úrovně. Toto by profesionální historik o zakladateli české vědecké historiografie si neměl dovolit říkat  snad ani v soukromí... Ostatně proč právě proti Palackému vésti tento boj, když přívlastky jakéhosi romantizujícího mytologa národních dějin mu vůbec nepatří? Palacký byl bytostný demokrat, a právě proto například husitství považoval za jeden z významných vrcholů vzepjetí českého národa v dějinách. Vyčítat mu například určité postoje k rukopisům v době neexistence exaktních analýz je ovšem mimo mísu...Palacký v tom nebyl sám, a až vývoj umožnil TGM a dalším  hodnotit rukopisné boje jinak (toto konstatování se netýká analýzy samotných rukopisů...). Avšak nechejme Palackého a přejděme k moderním dějinám.

Pan Pinkas tvrdí,že mládeži nelze odsun vyložit Benešovými dekrety,protože "je to daleko rozsáhlejší téma a kromě odsunu se týkají celé řady dalších věcí". A právě proto by problematiku tzv.Benešových dekretů měla mládež přece znát! Měla by například vědět tu základní historickou pravdu, že dekrety  nebyly etnickou čistkou, ale posouzením vlastizrady mnoha skupin obyvatel ČSR, a to nejen Němců a Maďarů, ale také Čechů, Slováků, Rusínů, Poláků atd. ! To je historická pravda, kterou mladá generace vůbec nezná, stejně jako nezná pravdu o založení republiky. Podle pana Pinkase je nutno "soustředit se na odsun a zabýval bych se  například tím, jakým způsobem byl zobrazován v historické paměti". To by ovšem musel pan historik říci mládeži celou pravdu, nejen tu o obrazech odsunu v poválečném vývoji. Musel by začít Norimberským procesem a Postupimí, nikoli dekrety samými a nikoli obrazy,ale fakty a dokumenty. 

Musel by mládeži říci především toto  - takzvaní sudetští Němci byli posuzováni i Norimberským soudem jako vlastizrádci ČSR  - a proto byli již předtím, podle Postupimské smlouvy navrženi k odsunu. Dekrety pak umožnily nevinným Němcům a Maďarům zůstat v republice. Toto je podstata historických fakt a sdělení, které by o odsunu měla mládež znát v první řadě. Nikoli obrazové bláboly posuzující odsun z hledisek o půlstoletí modernizovaných. Nebo jen podle údajných masakrů v Postoloprtech či Dobroníně, které navíc dodnes zůstávají badatelsky kontroverzními interpretacemi!

V čem spočívá nebezpečí postupu historika ÚSTR k výuce dějin školní mládeži? V podobě jakéhosi opakování politruckých výkladů, známých z minulosti. Za Rakouska se dějiny učily podle trůnu a náboženství, za hitlerismu podle nacipartaje, za stalinismu podle generalissima. Toto přece nebudeme opakovat, nebudeme učit mládež stylem Emanuela Moravce, jak to popsal v knihách V úloze mouřenína nebo O český zítřek. I když bych právě toto nechtěl podsouvat panu historiku ÚSTR - zajisté snad toto neměl na mysli! - vyvolává dojem, že klasická pojetí českých dějin, počínaje Palackým a konče TGM a Benešem jsou jaksi překonaná a patří do starého železa. My jako odbojáři a legionáři musíme mládeži představit historickou paměť naopak jako pilíře, založené plejádou našich národních velikánů. Protože jinak by celá historická paměť našeho národa mohla být strčena do kapsy  například Jakubů Jandů a jejich "Evropských tanků hodnot". A takto bychom chtěli prezentovat národní dějiny mládeži? To snad ne! Z protektorátu znám podání mého otce o jakémsi gestapákovi, který se chlubil :"České dějiny? Ty vám předvedu za dvě hodiny, mám na to naši příručku!"

Už klasik říkal, že řekneš-li Slovan, nechť se ti ozve člověk. To je nejlepší demokratismus, a Palacký, Havlíček,TGM i Beneš v tom pokračovali podle nejlepšího svědomí. 

Ukažme mládeži pilíře našich dějin, a ne obrazy  smýšlení politruků všech možných režimů. Tak se mládež musí dozvědět, proč zanikla říše rakouská, proč vznikla vůbec republika, proč se z poddaných a nevolníků stali občané s právy, o nichž se jim před tím ani nesnilo. To je podstata výkladu našich dějin, ne obrazy Postoloprt a Žen za pultem. Pokud půjdeme při výuce dějepisu cestou pana historika ÚSTR, poženeme mládež jen a jen do nových politruckých pekel. Tak se na to díváme my odbojáři.

Jiří Jaroš Nickelli, člen HDK ÚV ČSBS

autor je etnograf