Hrátky s komunisty jsou nebezpečné pro samotné hnutí ANO

Thomas Kulidakis

„Vzájemné námluvy hnutí ANO a KSČM o podpoře vlády Andreje Babiše jsou veřejnosti představované jako jednání o programové shodě obou politických uskupení. Přitom ale vůbec nejde o volební program, nýbrž o taktickou záležitost. Celá věc je přitom výhodnější pro komunisty, zatímco hnutí ANO se může velmi nevyplatit.“ (Novinky.cz)

Jak dojemné. Po přečtení těchto několika slov jistě nezůstane jedno oko suché. Jaká dojemná starost! Sám nejsem daleko od pláče, když si uvědomím dobré úmysly autora, které chystá pro ANO. Vždyť ještě nedávno se pravicová scéna, do určité míry totožná s tzv. Demokratickým blokem (DB), otřásala hněvivými hlasy známých borců za demokracii. Předně znělo okřídlené heslo „Pryč s Babišem!“ Žádné poukazy na to, že u nás platí presumce neviny, nebyly slyšeny.  Členové DS se tužili v prvních protibabišovských řadách. Ani na chvíli nevzpomněli, že pan A. Babiš je předsedou politické strany, která jasně zvítězila v parlamentních volbách, že jejich strany dohromady nedostaly tolik hlasů co hnutí ANO. Ani si nepřipomínali, že předsedu vítězné strany jmenuje prezident republiky předsedou vlády  a na jeho návrh pak jmenuje ostatní členy vlády. 

DS se pokusil vše obvyklé zvrátit. Nebudeme jednat se stíhaným Babišem. Nechť ANO určí někoho jiného, koho by prezident republiky mohl jmenovat předsedou vlády. Ale to nebyly jediné podmínky. Další se jim sypaly z rukávů, dokonce i z toho sociálnědemokratického. ANO se dozvědělo, že po dobu vyšetřování pana Babiše, by nemělo mít resort vnitra, spravedlnosti a tak dále.

Jinak řečeno. Ti, co prohráli volby, chtěli je těmito a dalšími požadavky zvrátit a zcela nedemokraticky se ujmout vlády. Ale neprošli. A tak to zkouší jinak. Jak nejlépe? Brnkat na protikomunistickou strunu a zpívat omšelé popěvky proti KSČM. Kdo hrál u nás v poslední době protikomunistickou kartou, měl úspěch. Ale nyní to již tak nepůsobí. A tak další a další rozumbradové vynášejí dokonce protikomunistá esa, ale hru spíše ztrácejí, než vyhrávají. Co tedy nyní? Přijdou na řadu dobré rady, jež cituplní redaktoři adresují ANO. Hrát si s komunisty je velmi nebezpečné, ne-li přímo záhubné i pro ANO. Varují.

Ano však není dnešní. Na tyto pozdní rady, patrně spojené s devastací postavení ANO na politické scéně, již nikdo nedá. Anoisté již dobře ví, že ne jeden  z rádců by je nejraději utopil ve lžíci vody. Přejeme ANO uvážlivé jednání se všemi subjekty, které přicházejí v úvahu. Přejeme ANO, aby sestavilo vládu, která dostane důvěru parlamentu  a dokáže svou činností, že je  zcela jiná než  ta předcházející sobotkovská. Z  kolejí vyjetých nehodnou vládou, jejíž pohrobkové se snaží nás dál strašit, div ne ohněm pekelným a záhubou,  ANO jistě svou cestu najde a bude moci pak vládnout ku prospěchu našeho státu a českého národa. To by pánové Herman, Bělobrádek, Sobotka a další výtečníci nedokázali, i kdyby chtěli. Ale oni o to snad ani nikdy neusilovali. Proto si myslíme, že to nejhorší máme za sebou, to lepší je před námi. K počáteční spokojenosti nám chybí již jen zvolení prezidenta M. Zemana i na druhé volební období. V jeho volební vítězství věříme. Doufáme, že poražená strana nesáhne k nějakým nedemokratickým metodám nebo, nedej, Bože, k volebním podvodům. Pan profesor J. Drahoš by se jistě takto nesnížil, někteří z těch, kdož pro něj pracují za úplatu nebo z přesvědčení, však takovou záruku již neskýtají. Máme stovky případů podpásových úderů, nepravd a lží, pomluv, nadávek, urážek, několika slovních jedovatostí, nenávistných projevů s některými neonacistickými znaky, např. s antikomunismem, rusofobií. Stačí se podívat na náš FB a sami se přesvědčíte. Na naše výzvy k slušné volební kampaně odpovídají vesměs tito výtečníci dalšími ataky. Jdou i tak daleko, že své stránky nám uzavřou a na našich řádí, jak jen mohou. Říkáme jim, že pan J. Drahoš by se za jejich vedení volební kampaně musel stydět, že v některých případech by od ní i distancoval, ale má to z části stejný výsledek, jako když házíte hrách na stěnu. Doufejme, že výtečníci se  poučili i ze včerejšího duelu obou kandidátů, který byl slušně veden a může jim sloužit jako příklad hodný následování.

Zatím můžeme s politováním konstatovat, že „hrátky“ s některými podporovateli pana profesora jsou nebezpečné, jak jsme přesvědčeni, i  pro republiku a české národní zájmy.

J. Kovář