Houstonský projekt likvidace Slovanů

239569469Dnes sice není Hitler, ale balkánským Srbům berou území, tak potřebná pro jejich rozvoj a pozdvižení (v Chorvatsku, v Bosně a Hercegovině i v samotném Srbsku připraveném o Kosovo a Metochii a rovněž v Černé Hoře), a nedovolí národu se sjednotit. Terčem však nejsou jen jižní Slované. Co třeba Lužičtí Srbové? A co Ukrajinci? A jak žijí Rusové v bývalých sovětských republikách? Jistě, otázek je mnoho, a odpovědi na ně bolestně chybí. A samotné téma vztahů mezi Západem a Slovany se jen zřídka a nanejvýš stydlivě nastoluje na internetových portálech, zatímco velká média je zcela obcházejí.

Proto studie «Západ proti Slovanům» od arménského autora Vazgena L. Avagjana, pokračovatele novosibirské ekonomicko-sociální školy, způsobila rozruch připomínající výbuch bomby. Tuto studii poblikovaly mnohé ruské internetové zdroje. Tvrdí se v ní, že boj Západu proti Slovanům je do očí bijící. V tomto boji se uplatňují metody, vyzkoušené už v dobách likvidace Indiánů v Americe. Přitom Západ, likvidující Slovany už má v hledáčku další kandidáty na likvidaci – Řeky a Armény. Ti přijdou na řadu samozřejmě až po tom, co se vypořádají se Slovany.

Jak vysvětlit tu skutečnost, že 21. května 2017 kyjevská vláda zablokovala tranzit nákladů do Podněstří, a to bez souhlasu  Moldavska a Rumunska? Kyjev to učinil na objednávku Bruselu. Podněstří, to je slovanská enkláva, jejíž obyvatelé se principiálně považují za Ukrajince. «Ukrajinský nacionalismus» rovněž podniká všechno pro to, aby ukrajinští občané, to jest Slované, opustili břehy Dněstru, a aby toto území připadlo Rumunsku, opět jak to požaduje Brusel.

Vztah Kyjeva k Podněstří odhaluje pravou tvář kyjevské chunty, mezi jejíž úkoly patří nejen zničení «Ruské říše», ale i — a to se stává čímdál zřejmějším — zničení všech Slovanů. Kdyby totiž mezi Ukrajinou a Ruskem, to jest mezi Slovany navzájem, vypukla opravdová válka, prospěch by z toho měl opět Západ.

Zničení Makedonie

Jestliže se podíváme na Balkán, uvidíme, že sdělovací prostředky Evropské unie každým coulem potvrzují připravenost Bruselu zničit malinkou balkánskou zemi – Makedonii. Brusel je připraven předhodit Makedonii Albáncům, přesně jak to předtím udělal s Kosovem a Metochií, když tyto sebral Srbům, rovněž Slovanům. Z projevů politiků, analytiků a zástupců inteligence je zřejmé, že Albánci hodlají «poalbanizovat» všechny Makedonce a uchvátit jejich zemi. To učiní konec Makedonie, kterou známe, jakož i všem Slovanům v této oblasti. Něco takového se stane velkou ranou jak pro Srby, tak i pro Řeky, neboť jejich styky budou kontrolovat nepravoslavní Albánci. Řekové se dostanou do téměř úplného obklíčení, a jediné, co jim zůstane, budou «zadní dvířka» v podobě Bulharska. Jistě, požadavek Západu (USA a Evropské unie), aby «makedonský parlament rezolucí odsoudil genocidu albánského národa» v Makedonii v letech 1912 až 1956, je pobuřující. Ale to ještě není všechno. Jak píší Washington Times, «západní společenství bude otevřeně požadovat odevzdání moci opozici, bez ohledu na to, že albánská frakce připouští etnické čistky mezi Slovany, kteří nezatouží se albanizovat».

Vyvstává zde otázka: jestliže Západ zabíjel Rusy a Srby pod pláštíkem obvinění, že jsou to — «imperialisté a kolonizátoři», tak proč teď chce likvidovat Makedonce, kteří se už dávno (nejprve v roce 1945 a potom znovu v roce 1993) zřekli své srbské identity a přijali umělou identitu makedonskou? Což Makedonci nesplnili zcela všechna přání Západu? Teď vzniká požadavek, aby sami sebe zničili, v nejtrpčím smyslu toho slova. Buď se z Makedonců stanou Albánci, nebo jejich Makedonie prostě zanikne.

Podobná metoda byla uplatněna vůči Srbům v Republice Srbská Krajina a v Kosovu a Metochii. Srbové, kteří se nechtěli stát Chorvaty nebo Albánci, byli vyhnáni. (To, že je vyháněli slovanští Jidášové – Chorvaté – je slabá útěcha.)

Jak zatočit s Rusy a Srby

Ale Chorvaté, pravda, se radují předčasně. Myslí si, že když se bratříčkují se Západem a jsou členy NATO, je nechají na pokoji. Až se na Západě vynoří dilema, koho podpořit, jestli islamisty nebo Chorvaty, Chorvaté budou hozeni přes palubu, a Západ se postaví na stranu wahabistů. Vzpomeňme si na republiku Herceg-Bosna, kterou Chorvaté vytvořili v Bosně a Hercegovině. Během války v Bosně a Hercegovině, přesněji v letech 1992-1993, islamisté likvidovali římsko-katolické Chorvaty se stejnou zuřivostí, jako pravoslavné Srby. A čím to skončilo? Sebelikvidací Herceg-Bosny na příkaz Západu a Vatikánu, jak zdůrazňuje Avagjan.

V současnosti jsou Chorvaté, kteří žijí v Bosně a Hercegovině, nespokojeni se svým postavením ve Federaci, ale Západ jim už nepomůže. Mouřeníni splnili, co se od nich čekalo, a tak můžou zmizet, a Západ pro ně nevyroní ani slzičku. Nevyroní, protože zamlčuje, že během druhé světové války nacisté uskutečňovali genocidu slovanských národů, především Rusů a Srbů. Západ až do nebe rozdmychává Holokaust (který podle údajů OSN spočíval ve zničení třetiny všech Židů) a současně opomíjí, že byl zabit stejný podíl Rusů. A dodejme, že i Srbů. Таkže množství zabitých Slovanů je vyšší, než počet zabitých Židů. Západ ovšem Holokaust ruského a srbského národa neuznává. Proč?

Kdepak se nacházejí muzea ruského a srbského Holokaustu? Jak se Západ staví k Jasenovaci? Kde jsou kompenzace za tolik utrpení a obětí? Místo toho, aby Západ vyjádřil úctu slovanským obětem (Rusů a Srbů), zabývá se raději falzifikací dějin. Ve většině zemí, které ovládá Západ, si mládež myslí, že Evropu od nacismu osvobodili Američané. To si myslí dokonce i v Bulharsku. To vše Západ činí proto, aby oběti obvinil z rozpoutání dvou světových válek, a (desetkrát) bagatelizoval zásluhy Slovanů v boji proti nacismu. Pointa je zřejmá: genocida byla jen jedna, a monopol na ni patří Židům.

Na Západě dochází ke konfliktům, do nichž jsou zapleteni Židé, a přece není snaha je vyhubit. Slované však – to je něco úplně jiného. Konflikty nejsou, protože existuje konsenzus, který se bez námahy čte v politické souvislosti s Rusy, Srby, Ukrajinci. Právě s ním souvisí popírání genocidy páchané proti Rusům a Srbům. Konsenzus existující na Západě ohledně Slovanů, předpokládá jejich vyhubení. Jakýkoliv odpor z jejich strany, boj za existenci a upevnění národní identity a státnosti toho nebo onoho slovanského národa Západ odsuzuje a potírá v samém zárodku. Zde je nutno připomenout, že západní takzvaní vědci prosazují etymologii slova «Slovan» od slova «otrok». Ale nejde o bezplatného pracujícího, téměř až zvířete, ale o člověka bez vůle, podčlověka, otroka jako takového. To přivedlo některé ruské autory k závěru, že Západ znovu rozpoutal válku proti Slovanům. Ale ani jeden politik ve slovanském světě o tom nehovoří, dokonce ani v Rusku a v Srbsku, kterému v současnosti hrozí největší nebezpečí.

Od Harvardu k Houstonu

Jevgenij Magda píše, že Západ chce komplexně zlikvidovat slovanský svět, a za tím účelem rozpoutává v Evropě války. Magda uvádí, že začátkem 80. let minulého století sovětský KGB narazil na existenci takzvaného Harvardského projektu. Jednalo se o plán Anglosasů na zničení Slovanů, především Rusů a Srbů, a sice prostřednictvím rozložení SSSR a zničení sociálního systému vydovaného komunistickou stranou. Ve třetí části Harvardského projektu (Závěru) je řeč o zničení postsovětského Ruska a uloupení jeho bohatství. Ale to ještě není všechno. Po Harvardském projektu se objevil Houstonský projekt, orientovaný výlučně na Rusko. Západ plánoval rozdrobit Rusko na nevelké státečky. Otevřeně se při tom říká, že Sibiř by připadla pod kontrolu USA, severozápad Ruska pod kontrolu Německa, jih a Povolží pod kontrolu Turecka a Dálný východ pod kontrolu Japonska.

Zvláštní pozornost se v Houstonském projektu věnovala Slovanům, přesněji jejich úplnému vyhubení, nezávisle na národnosti. Jednalo se o doslovné zničení 300 milionů Slovanů prostřednictvím rozpoutávání bratrovražedných válek podobných těm, které zuřily na území bývalé Jugoslávie. Zde je citát z Harvardského projektu: «Ukrajinci se budou domnívat, že tím, že válčí proti Rusku, bojují za svou nezávislost, a že nakonec dosáhnou svobodu. Fakticky se ale dostanou do naprosté závislosti na nás. Stejně tak Rusové. Všechno se bude provádět pod pláštíkem získání suverenity, boje za vlastní zájmy a národní ideály. My však žádné ze stran nedovolíme dosažení sebeurčení na základě národních  hodnot a tradic. V této válce se budou slovanští hlupáci vzájemně oslabovat, a posilovat nás.» Dále autoři píší: «Dobře víme, že nacionalismus upevňuje národ a posiluje ho. Internacionalistická hesla zastarala a nepřinášejí plody. Nahradíme je všeobecně lidskými hodnotami, což je totéž. Nedovolíme ani nacionalismus, ani rozvoj národních hnutí, která by se chtěla zbavit našeho diktátu. Zničíme je, jak už jsme to udělali v Jugoslávii, v Srbsku, v Iráku…»

V uvedených projektech se o Slovanech hovoří jako o nepokorných, a speciálně se vyzdvihují Rusové, Bělorusové, Ukrajinci a Srbové. Kromě války jako prostředku na zničení Slovanů, především Rusů, přijdou k uplatnění i klimatické zbraně. Pomocí nich donutí Slovany se stěhovat a mísit se s jinými národy, to jest udělat kříž za vlastní existencí.

Kulturní válka USA proti Rusku

Spory o kulturní válce mezi USA a Ruskem a o jejích důsledcích vzplanuly po tom, co výzkumné středisko Pew zveřejnilo výsledky ankety provedené od června 2015 do června 2016. Podle slov Roda Druera se ukázalo, že drtivá většina pravoslavných národů vidí na Západě nejen hrozbu v ekonomické oblasti a v otázkách vlastní identity, ale i v oblasti bezpečnosti a hodnot. Lidé se rovněž domnívají, že Západ ohrožuje jejich existenci.

Kromě toho anketa ukázala, že dokonce i mezi římsko-katolickými Slovany jsou intelektuálové, kteří sdílejí výše uvedené názory pravoslavných. Například Ryszard Legutko, polský římsko-katolický filozof, se domnívá, že Západ uskutečňuje «kulturní imperialismus, který nelze ukrýt ani před vlastním společenstvím, třebaže dochází k pokusům o jeho skrytí». Nejnápadnějším rozdílem mezi pravoslavnými a tímto filozofem a západními křesťany spočívá v tom, že se pravoslavní nedomnívají, že správným sociálním modelem je liberální individualismus.

Nepřijetí západních liberálních myšlenek a hodnot (práv homosexuálů a jiných práv menšin) v pravoslavných zemích neznamená nesnášenlivost, jak to na Západě interpretují. Jde pouze o jiný názor na člověka, církev a společnost. Pravoslavní, což je velmi zajímavé, na rozdíl od Západu nezničili žádnou menšinu. A válku Západu proti jejich tradicím, vedenou pod praporem světového liberalismu, pravoslavní právem považují za agresi, třebaže mnozí západní představitelé vysvětlují svoje činy bojem proti netoleranci.

Pro západního člověka je kulturní imperialismus stavem duše a normálním sociálním jevem, který západní člověk omlouvá, třebaže při tom dělá strategickou chybu. Západní člověk se nezamýšlí nad tím, jak ostatní jeho imperialismus přijímají, konstatuje Druer.

Zoran Miloševič

Zdroj: http://inosmi.ru/politic/20170613/239569476.html

nwoo.org