Henleinovci byli znacizovaní tzv. sudetští Němci, antifašisté byli československými občany německé národnosti

"Svébytný prvek v boji proti Sudetendeutsche Partei (henleinovští nacisté) představovaly oddíly branných sborů Rote Wehr, později přejmenované na Republikanische Wehr a ustavené německými sociálními demokraty už v roce 1934, a komunistických Arbeiter Wehr. První skupiny Rote Wehr vznikly v severozápadních Čechách s původním cílem chránit schůze a další akce své strany.

V době bezprostředního ohrožení republiky se účastnily nepolitických forem boje proti henleinovcům, rozbíjely jejich schůze a srazy a znemožňovaly šíření jejich propagandy. Příslušníci Rote Wehr složili 3. července 1938 i přísahu věrnosti ČSR a v zářijových dnech aktivně bránili republiku. Na některých místech spolu s jednotkami stráže obrany státu bojovali proti ordnerům a sudetoněmeckému freikorpsu.

V Nýrsku se zúčastnili odražení dvou útoků freikorpsu z bavorského Sambachu a v Mikulově vznikl oddíl Rote Wehr v počtu sto padesáti mužů, který byl za zářijové mobilizace vojensky vyzbrojen a začleněn jako samostatná jednotka do mikulovské posádky československé armády. Vedení DSAP oddíly Rote Wehr rozpustilo až 2. března 1939. Podobně jako Rote Wehr působily oddíly Arbeiter Wehr, k jejichž zřízení dostala KSČ povolení 8. srpna 1938. Předsednictvo KSČ schválilo jejich statut a organizační řád 9. září a v době mobilizace pak zajišťovaly většinou týl československé armády. Arbeiter Wehr byla zakázána orgány pomnichovské republiky 16. listopadu 1938."

(Z knihy Československu věrni zůstali)