Handelsblatt - srdce paní Merkelové bije

pro Ameriku

 

© AP Photo/ Peter Parks Světový tisk 07:58 02.09.2016(aktualizováno 09:46 02.09.2016) Získat krátkou URL Handelsblatt 2635631083

 

Srdce Angely Merkelové bije pro USA, a proto od té doby, kdy začala ukrajinská krize, ostře kritizuje politiku Kremlu a pokouší se ji ovlivnit, aniž by pochopila, že to není třeba dělat, píše německý politolog a politik profesor Jürgen Dittberner v listě Handelsblatt. Ve svém článku uvažuje Dittberner o tom, jak se SRN obnovovala a rozvíjela po „národní katastrofě" z roku 1945. Vysoce oceňuje zásluhy prvního kancléře poválečného Německa Konrada Adenauera, jemuž se podařilo „upevnit nový stát v této zemi a za jejími hranicemi". První nástupci Adenauera si ponaučení vzali — mj. Willy Brandt, který dosáhl usmíření s východní Evropou, která tolik utrpěla agresí nacistického Německa, a také Helmut Kohl, který projednával všechny důležité otázky s menšími evropskými státy. Německá kancléřka Angela Merkelová „Takto se stalo Německo silným", konstatuje Dittberner.

 

Avšak poté, po sjednocení Německa, „začala ta domýšlivost", pokračuje. Gerhard Schröder, který vykonával funkci spolkového kancléře v letech 1998 až 2005, si ještě nebyl jist úlohou Německa ve světě. Podpořil vpády do Jugoslávie a Afghánistánu, odmítl však následovat Američany do Iráku. Ruského prezidenta Vladimira Putina pokládal Schröder za svého přítele, a Washingtonu se stranil, poznamenává Dittberner. „Jeho nástupkyně Angela Merkelová však už o ničem nepochybovala. A teď promarnila značnou část dědictví staré Spolkové republiky", konstatuje. Německo se znovu stalo „velkým zvířetem", a Merkelová, která dříve, kdy byla v opozici, prohlašovala, že je připravena poslat vojska do Iráku, pochopila, že vévodí Evropě. Názor menších evropských zemí ji nezajímal. „S Putinem měla zpočátku dobré vztahy. Nebylo to spojeno s politikou. Sbližovalo je to, že Rus mluví německy, a Němka rusky. Srdce paní Merkelové však bije pro Ameriku, a proto od dob krymské krize se stala jedním z nejzarputilejších kritiků politiky Kremlu", pokračuje Dittberner. Podle jeho slov chce Merkelová ovlivňovat politiku Moskvy. „Německo a Rusko mají však dlouhé společné dějiny. Větší velmocí ze dvou bylo vždy stejně Rusko. Kdy šlo o důležité otázky, měly slovo Petrohrad nebo Moskva, ne Berlín. V budoucnu se tato tendence nezmění. Myslela si na to kancléřka?", uvažuje Dittberner. Angela Merkelová.  Podotýká, že za Angely Merkelové bylo ztraceno to nejdůležitější z toho, čeho dosáhlo Německo po roce 1945 — odmítnutí militarismu. Z hlediska politického se v letech 1945 až 1990 zdálo, že Německo se stane zemí, která si vzala ponaučení z vlastní pýchy a jednou provždy se vzdala „války jako politického prostředku". „Angela Merkelová s tím skoncovala. Bundeswehr musí být z hlediska nynější vlády armádou, která může vstupovat do jiných zemí. Čím více bude mít Bundeswehr zahraničních operací, tím lépe. Promarnila dokonce to nejcennější dědictví Spolkové republiky", konstatuje Dittberner. Po západní integraci, v jejímž rámci Adenauer a jeho první nástupci navazovali kontakty se sousedními zeměmi, zůstala jenom „otrocká poslušnost" USA, dodal politolog. 1083

 

Číst dál: http://cz.sputniknews.com/svetovytisk/20160902/3778446/handelsblatt-merkelova-usa.html