Glorifikace Sobotkovy vlády pokračuje II
Pan premiér B. Sobotka nás obšťastnil dalším tvrzením. Mimo jiné prohlásil, že na německé straně musíme hledat co nejvíce spojenců, jelikož žijeme ve složité době, a našimi spojenci mohou být i sudetští Němci. Myslím si, že v jednom má pravdu. Měli bychom si hledat v každém národu, tedy i v německém, spojence. Jeho další tvrzení, že našimi spojenci by mohli být i tzv. sudetští Němci, považuji za omyl. Spojence musí přece něco základního spojovat. Co nás spojuje se sudetoněmeckým landsmanšaftem (SL)? Velmi těžko bychom něco zásadního nalezli. Pokud budeme hledat, dostaneme se spíše ke skutečnostem, které nás dokonce staví i proti sobě.
I.
Tož, hledejme! Každý společenský subjekt, tedy i SL má své základní dokumenty, stanovy a program.
Co říkají platné stanovy v § 3:
"a) zachovat přes tři miliony sudetských Němců, kteří byli po druhé světové válce vyhnáni ze své vlasti v Čechách, na Moravě a v sudetském Slezsku, a rozptýleni po celém světě, a jejich potomky, jako politické, kulturní a sociální společenství, a hájit jejich záležitosti ve vlasti jakož i na územích, kde nyní žijí;'
b) spolupůsobit za spravedlivé národní a státní uspořádání, ve kterém budou celosvětově zažehnána vyhánění, vraždy národa nebo ,etnické čistky' a diskriminace, a kde bude zaručeno zejména právo na vlast, práva národních skupin a právo na sebeurčení pro všechny národy resp. národní skupiny;
c) prosazovat právní nárok na vlast, její znovuzískání a s tím spojené právo národní skupiny na sebeurčení;
d) hájit právo na navrácení resp. plnohodnotnou náhradu nebo odškodnění za zkonfiskovaný majetek sudetských Němců;
e) pečovat o krajany hospodářsky a sociálně;
f) pečovat o kulturní a myšlenkové dědictví vlasti jako součást německé a evropské kultury, toto podporovat a dále rozvíjet;
g) přispívat k porozumění mezi národy v Evropě na základě pravdy a práva, zejména k nastolení partnerských vztahů mezi Němci a Čechy".
( Text podle nám dostupných materiálů)
SL požaduje, jak vyplývá ze stanov, právo na vlast, právo na majetkové restituce nebo odškodnění za majetek.
Program 20 bodu obsahuje též požadavky, které bychom neměli opomíjet.
15. Přihlašujeme se taktéž k přirozenoprávnímu nároku každého člověka na nerušené usazení ve svém právoplatném bydlišti, jakož i k právu národů a etnických, rasových a náboženských skupin na narušené usazeni ve svých zděděných osídlených oblastech (právo na vlast). V našem případě tím rozumíme právo sudetoněmecké skupiny na návrat do své vlasti a na nerušený život právě zde v souladu s právem sebeurčení. Poměry v Evropě - také mezi Spolkovou republikou Německo a Československem - mohou být považovány za normalizované teprve tehdy, až bude toto právo uskutečněno.
16. Hlásíme se k právu sebeurčení jako právu národů a národních skupin určovat si svobodně svůj politický, hospodářský, sociální a kulturní status. O osudu sudetských Němců a jejich území může být totiž rozhodováno jen s jejich výslovným souhlasem.
Uvedené body ve stanovách i v programu jsou v hrubém rozporu s našimi státními a n rodními zájmy. O území obydleném tzv. sudetskými Němci můžeme podle uvedeného rozhodovat jen s jejich souhlasem. Nadto „sudetoněmecká národnostní skupina“, v rozporu s mezinárodním právem, má nabýt práva na sebeurčení. V případě jeho uplatnění by mohla i se „svým územím“ odtrhnout od ČR a případně se připojit k SRN. Pokud bychom se podívali na mapu, tak by nové hranice ČR se zásadně kryly s hranicemi, které nám vytýčila Mnichovská dohoda. Spojenci by nás tak mohli přivést k novému Mnichovu. A to je nepřijatelné! Se skupinou, jež má takové cíle nemůžeme navázat spojenectví. Její zájmy a naše jsou protikladné, konfliktní. Se stanoviskem premiéra B. Sobotky proto nemůžeme souhlasit.
II.
K základním dokumentům SL můžeme přičlenit i tzv. Juristické dobrozdání k sudetoněmeckým otázkám. Na žádost bavorské vlády jej vypracoval prof. Dr. Felix Ermacora.
Několik citátů z uvedeného:
„…vyhnání sudetských Němců je navíc genocidou a zločinem proti lidskosti, které jsou nepromlčitelné… právo na sebeurčení …nezaniká.
Vyhnáním a jeho důsledky způsobená majetková ztráta sudetoněmeckého jmění je zřejmě vyčíslitelná více než 100 miliardami DM…Vyvlastňovací dekrety z r. 1945 je nutno zrušit.
III.
Pan premiér Sobotka již někdy v září roku 2015 mluvil o tom, že Němci tzv. sudetští udělali vůči nám vstřícný krok, vzdali se práva na vlast a práva na odškodnění. Mluvil o tom jako o hotové věci. Napsali jsme mu, že se mýlí, že novelizace stanov dosud nebyla registrována. Odpověděl nám, že se tak stane do konce listopadu 2015. Nestalo se tak ani v roce 2016, ani v roce 2017. Platí stanovy v původním znění.
Přesto se některá média dále tváří, jako by příslušný německý rejstříkový soud novelizaci stanov registroval, ač to není pravda. Nechce se jim pravdu přiznat.
IV.
V Srbsku, které je následnickým státem Jugoslávie, jež byla signatárním státem Pařížské reparační dohody, byly přijaty zákony, které za určitých podmínek umožňují, jak restituci majetku bývalých jugoslávských Němců, tak také i odškodnění. Tyto procesy v Srbsku probíhají. Srbsko zřejmě žádné reparace od Německa neobdrželo, ač bylo v druhé světové válce silně zničeno. Nevíme, jaký důvod nezaplacení reparací Srbsku německá strana uvádí. Ale to není podstatné. Němci nechtějí platit reparace ani Řekům, ani Polákům, kteří požadují asi 1 bilion dolarů. V ČR neexistuje zatím příslušný ústavní činitel, ani nikdo jiný, kdo by Německo o reparace opětovně požádal.
I v Maďarsku odsunutí Němci získali právo na odškodnění, i když určitým způsobem omezené.
Je přáním značné části landsmanů, zvláště rakouských, aby obdobné právní normy byly přijaty i u nás.
J. Skalský