Generál Nosko dělá pořádek
Ačkoli měl tisíc chutí velitele Rysa odvolat, přece jen začal po této lechtivé události diktovat zprávu, adresovanou velitelům jednotek Lev, Rys, Orel, Tygr, Slovensko a Jestřáb. Uváděl v ní:
„Po akcích v prostoru Králova hoľa - Ďumbier - Prašivá ve dnech 25. až 29. července 1947 bych chtěl rekapitulovat jejich průběh. Vynořují se mi před očima základní chyby, bez jejichž odstranění není možné dosáhnout žádoucího výsledku. V úkolech, které dostáváte pro ničení UPA, jsou jasná slova: bandu zajmout, zlikvidovat. To je strohý rozkaz, který říká vše. Předpokladem splnění tohoto rozkazu je osobní statečnost každého jednotlivce a velitele, který hoří láskou k národu a vlasti. Vlast je ohrožena a my jsme vybraní chránit její zájmy a bezpečnost - jsme tedy ve válce. Vzpomeňte si, že ještě nedávnou za tuto ideu umíraly stovky lidí, za šťastnou budoucnost nás všech. V této otázce neexistuje kompromis. Kdo váhá, nebo hledá střední cestu, nepatří do našich řad. Obě akce, které byly zorganizované na základě spolehlivých zpráv, o čemž jste se v bojích osobně přesvědčili, vyzněly, kromě nepatrných výsledků, naprázdno (jeden banderovec zabitý a dva zajatí). Ptám se vás, kde je příčina? Určitě ve vykonání. Abyste měli jasný obraz, uvádím několik vašich základních chyb:
Jednotky ubytované v osadách (Vernár, Kubachy, Liptovská Teplička, Kyslá) působily dojmem shromážděných vozidel a lidí motajících se nahoru dolů po vesnici. Mužstvo se potulovalo po domech, cestách a po loukách, vůbec nebylo znát, že se jedná o ubytování před nepřítelem, který možná ze sousedního kopce pozoroval celý tento stav a určitě si o vás udělal správný úsudek. Důstojníci velitelé hledali nejdřív svoje pohodlí, roty neměly určené rajóny, nijak se nemaskovaly, téměř nikde nebylo vidět hlídky. Ubytovací prostor byl zabezpečený jen u východu, anebo ani tam ne, už vůbec ne kruhově, a hlídky se, ať už ze zpravodajských, nebo bezpečnostních důvodů, nikam nevysílaly. Jak je možné, aby nebyl voják plně zaměstnaný, když si fyzicky odpočine? Vždyť především je třeba ho upozornit na chyby, které udělal v boji, je třeba procvičit určité fáze boje, zejména v lese za svítání, nebo v noci. Jedním slovem, neležet nečinně a nenechat upadat mužstvo na duchu a nechat zlenivět.
Stalo se, že jistá rota (Rys) vyrazila se zpožděním na průzkum, přitom narazila na bandu, která byla jeho příchodem překvapená, jak vypověděl vlastní zajatý příslušník, který srážku prožil u banderovců a podal hodnověrnou zprávu. Více však byla překvapená naše rota, která nebyla jištěná ze stran, nevyslala boční průzkum, jak nařizuje předpis při vstupu do lesa, a tak se stalo, že vlastní průzkum po pár krocích narazil na bandu, byl bočně nastřelený a musel ustoupit téměř bez boje. Proti veliteli zakročím, protože tento fakt hraničí s nejvyšší nesvědomitostí a dotyčný velitel nejenže hazardoval se životy vlastních vojáků, ale projevil absolutní velitelskou neschopnost, za což patří před soud. Do budoucna nařizuji každé jednotce, která vstoupí do lesa, zajistit se čelně, bočně a zezadu. Během každé akce, průzkumu nebo pronásledování, tím spíše tehdy, kdy jste bandě bezprostředně na stopě a v blízkosti, zaujímejte takové tvary, abyste mohli bez průtahu a přeskupování přijmout a zahájit boj. Boj s bandami je krátký, ale prudký, musí směřovat ke zničení bandy. Průzkum se musí podobat vykonanému loveckému slídění a ne s obrovským spěchem uskutečněnému pochodu po cestě, bez jakéhokoliv bočního zajištění, nějaké procházce, jen abyste ho měli za sebou, bez pevné vůle bandu najít a svést s ní vítězný boj. Toto konstatování potvrzuje skutečnost, že při akci na Králové holi jste spali dvě stě metrů od bandy. Také si neumím představit, jak je možné, že při srážce, jejímž iniciátorem nebyl nepřítel, ale vy, jste zanechali na místě dva kulomety. O vykonávání tohoto nařízení se během průzkumu osobně přesvědčím.
Ze zkušenosti víte, že se bandy vyhýbají otevřenému boji, proto se na ně musejí kromě normálního pronásledování připravovat nástrahy. Základem každé nástrahy je dokonalé utajení. Při poslední akci se stalo, že jednotky (Lev a Orel), které měly rozkaz vytvořit na udané čáře nástrahy, se chovaly zcela nebojovně, prozradily se tím, že zakládaly po celé délce ohně, stavěly na volných prostranstvích stany a byly pozorovatelné nejen ze vzduchu, ale i ze země. Případy jsem dal vyšetřit a na velitele podám trestní oznámení, protože tuto chybu může odstranit pouze vojenský soud. Ve svých hlášeních zdůvodňujete skutečnost, že vám ta či ona banda prošla postavením, že ji převedla civilní osoba. Můj názor - a myslím, že nebudu daleko od pravdy - je, že velitelé band to ani nepotřebují, protože jim to jednoduše umožňujeme my sami, a to počínaje prvním vojákem a konče velitelem rot. U mne to vyvolává dojem, jako bychom se bandám schválně a velmi okatě ukazovali a upozorňovali je, kde jsme, aby se nám mohly vyhnout. Doteď jsem nenašel nástražné postavení, nebo stanoviště stráží, které by vyhovovalo požadavkům boje proti bandám a do kterého by vám banda vběhla, případně byste ji do ní vlákali. Vy to ale ani nechcete, proto záležitost řešíte tímto způsobem. Je jen vaší chybou, že se jednotky musejí z jedné nepovedené akce hnát bez odpočinku do druhé a jednotky jsou dnes více než unavené. Aby se v budoucnosti neztrácel čas a zejména stopy po bandě, nařizuji, aby se jednotka, která zjistí přítomnost bandy, doslova přilepila na její stopu, hlásila veliteli začátek pronásledování a jeho průběh a byla s ní v dotyku do té doby, než začne větší akce řízená velitelstvím Teplice.
Další zásada pro boj proti UPA: každá jednotka, kterou banda z jakýchkoliv příčin překročí, ji bude pronásledovat až do příchodu posily, případně až k nové čáře nástrahy. V tomto zvláštním druhu boje musí být každý úkol přesně splněný a nesmí se myslet na žádné úlevy, ani na osobní pohodlí nebo únavu. Pevná vůle překoná všechno a zřeknutím se pohodlí se stanete celými vojáky. Důvěřujte sobě, vlastním schopnostem a věřte ve vlastní úspěch. I členové band jsou jen lidé. Chtěl jsem vám pouze v krátkosti ukázat základní chyby, kterých se dopouštíte při akcích. Upozorněte důstojníky, velitele a mužstvo, že nemám ve zvyku psát, napomínat, vyhrožovat, ale že mojí zásadou je každou chybu na místě co nejpřísněji potrestat a odstranit. Velitelé musí udělat okamžitou nápravu.
Za necelý týden, 5. srpna, vydal tento rozkaz:
Vojáci!
V poslední době je na vás vidět určitá únava a nedůslednost v plnění občanských povinností v boji proti bandám UPA.
Uvědomte si, že nejčestnější povinností každého občana vlasti je služba v armádě, která chrání stát, životy a majetky celé národní rodiny.
V žádném případě se nedejte překvapit zákeřnými bandami, bojujte proti těmto fašistickým vetřelcům jako proti nepříteli číslo jedna a nedejte se zlákat jejich hesly o demokracii a svobodě, která hlásají pod pláštíkem fašismu a chtějí vás zlákat k liknavosti. Hrstka band UPA, která se u nás ještě potuluje, je a musí být v dohledné době zlikvidovaná.
Československo potřebuje mír, potřebuje klid, aby se mohlo zotavit z krutých ran, které mu zasadila druhá světová válka.
Vojáci! Nereptejte a nenadávejte, že jste téměř denně v akcích proti fašistickým vetřelcům, ale vzchopte se a vzmužte se a vykonávejte svědomitě svoje povinnosti. Ničte prchající bandy, protože jejich rychlá likvidace bude vaším úspěchem a tak se rychleji dostanete do svých krajů a posádek. Apeluji na vás, na vaše svědomí. Vzpomeňte si na oběti v 1. československém armádním sboru, ve Slovenském národním povstání a květnových dnech pražské revoluce a porovnejte je s naší námahou a oběťmi. Přesvědčíte se, že je to jen nepatrný zlomek proti obětem těch chrabrých bojovníků, kteří vidíce vlast ohroženou nenáviděným nepřítelem, neváhali položit svoje životy. Tyto oběti nechť vám jsou závazkem osobní cti, příkladným vzorem hrdinství, sebezapření a obětavosti v dalším boji proti bandám UPA.
Obdrží: Orel, Lev, Rys, Sup, Tygr, Jestřáb Velitel Teplice brig. generál Július Nosko
Buhuš Chňoupek: Banderovci
Výňatky z třetí části, ze stran 361-364
nakladatelství Futura